BOZP zdvihacích zařízení a technologických linek. Vybrané pracovní úrazy související s provozem zdvihacích zařízení a technologických linek ve zpracovatelském průmyslu

Příklad č. 1: Závažný pracovní úraz v souvislosti se zaměřováním a vyrovnáním jeřábové dráhy

Stručný popis pracovního úrazu

Úkolem postiženého zaměstnance byla pracovní činnost spojená se zaměřováním a vyrovnáním jeřábové dráhy v hale provozovny zaměstnavatele. Tuto práci prováděl ve spolupráci s jiným zaměstnancem, a to na základě požadavku od přímého vedoucího.

Pracovní prostor lze charakterizovat jako řádně osvětlenou, přehlednou výrobní halu o rozměrech cca 150 m x 20 m. dále po celé délce haly vede u stěn jeřábová dráha pro mostový jeřáb podepřená sloupy. V hale je několik mostových jeřábů s tím, že pro výrobní činnost je používán pouze jeden mostový jeřáb upravený na dálkové ovládání. V této hale pracovala na základě Smlouvy o dílo současně také podnikající fyzická osoba. Úkolem této podnikající fyzické osoby bylo provádět svářečské práce dle připravené výkresové dokumentace a také dle specifikace objednatele. Pro komplexní sestavení svařence musela tato podnikající fyzická osoba použít dálkově ovládaný mostový jeřáb objednatele. Při pojezdu jeřábu ve směru ke skladovací části haly došlo k najetí mostu jeřábu na postiženého zaměstnance, který prováděl činnosti spojené se zaměřováním a vyrovnáním jeřábové dráhy.

Doplňující informace k pracovnímu úrazu, například

Zaměstnavatel postiženého zaměstnance neměl prokazatelně dohodnuty všechny informace nebo činnosti, které bude zajišťovat a provádět, a to například ve smyslu čl. 4.3.1 Smluvní používání jeřábu písm. c) ČSN ISO 12480-1 Jeřáby – Bezpečné používání – část 1: Všeobecně, což je minimální standard v dané problematice, s podnikající fyzickou osobou, která v daný okamžik používala mostový jeřáb.

Dalším nedostatkem bylo, že zaměstnavatel postiženého zaměstnance například nezajistil v hale při provádění prací na jeřábové dráze odstavení jeřábu, jak požaduje například čl. 10.2.1 Všeobecně ČSN ISO 12480-1, neboť při provádění kontrol, údržby nebo jiných prací na jeřábu je nutno jeřáb odstavit z provozu způsobem, který zajistí, že pracoviště bude bezpečné. Tím bylo porušeno například ustanovení § 102 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, tzn. zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům.

Příklad č. 2: Smrtelný pracovní úraz v souvislosti s používáním pohyblivé pracovní plošiny

Stručný popis pracovního úrazu

Ke smrtelnému pracovnímu úrazu zaměstnance, s délkou pracovního zařazení 5 let, došlo v prostoru haly budoucího servisu. Úkolem postiženého a jeho kolegů byla montáž ocelových konstrukcí na střeše pro osazení motorů vzduchotechniky a prostupů vzduchotechnického potrubí střechou. Kolegové postiženého prováděli práce na střeše. Postižený prováděl práce v hale, přímo nad nedokončenou montážní jámou. Z šetření kontroly příčin a okolností smrtelného pracovního úrazu bylo například zjištěno, že v rámci chybné organizace práce došlo k tomu, že postižený použil místo pojízdného lešení pro určenou práci jinou pohyblivou pracovní plošinu, která byla na staveništi určena pro elektro práce. Z důvodu dostupnosti místa montáže pod střechou haly zajel postižený s pracovní plošinou do blízkosti nedokončené montážní jámy (mezi jámu a výstražnou pásku). Při manipulaci s pohyblivou pracovní plošinou došlo k najetí kol plošiny na hranu nezajištěné prohlubně nedokončené montážní jámy. Důsledkem této činnosti bylo převrácení pracovní plošiny a vypadnutí zaměstnance na zem. Při pádu došlo ke zranění, na jehož následky postižený zemřel.

Doplňující informace k pracovnímu úrazu, například

Z dokumentace předložené zaměstnavatelem vyplývá, že postižený i jeho kolegové pracující v době pracovního úrazu na stavbě haly byli obecně seznámeni s technologickým postupem montáže ocelových konstrukcí, obvodových a střešních plášťů, dále byli seznámeni s předpisy BOZP při práci ve výšce a absolvovali vstupní školení v oblasti BOZP stavby. Zaměstnavatel jako zhotovitel montážních prací řádně převzal pracoviště.

V technologickém postupu, který předložil zaměstnavatel, nebyly například uvedeny konkrétní podmínky pro danou pracovní činnost, a to například způsob provádění prostupů střechou pro montáž vzduchotechnického potrubí, dále montáž ocelových konstrukcí pro motory ventilátorů, způsob práce ze spodní části střechy.

Příklad č. 3: Závažný pracovní úraz obsluhy technologické linky

Stručný popis pracovního úrazu

Úrazem postižená zaměstnankyně prováděla v den úrazu běžnou pracovní činnost, kdy jednou z činností je například i případná intenzivnější kontrola nastavení parametrů na technologické lince s tím, že se sledují výrobky vyjíždějící z této výrobní linky, zda probíhal technologický proces tepelné úpravy dle technologického postupu. Běžná kontrola se provádí vizuálně z podesty stroje odkud, ale nebylo vidět na celý pás až k výstupu z linky. Úrazem postižená zaměstnankyně chtěla provést vizuální kontrolu až přímo u výstupu z linky. Vystoupala na připravené EURO palety, které se s ní převážily a jedna z palet ji udeřila do zad.

Doplňující informace k pracovnímu úrazu, například

EURO palety byly standardně uloženy na vyhrazeném místě, a to například pro použití v případě poruchy linky při ručním odebírání výrobků.

Dále při kontrolní činnosti, v rámci kontroly příčin a okolností pracovního úrazu, kontrolovaná osoba předložila například aktualizovanou dokumentaci „Hodnocení rizik“. Tato dokumentace však neobsahovala vyhodnocení rizika pádu a nestanovila žádné opatření k eliminaci tohoto rizika.

Opatření přijatá zaměstnavatelem proti opakování pracovního úrazu, například

Technická: Na technologickou linku byla naistalována podesta rozšiřující stávající podestu zařízení tak, aby se rozšířil prostor pro provádění vizuální kontroly kvality výroby při nájezdu / změně nové výroby už u výstupu pásu z linky. Výchovná: Seznámení ostatních pracovníků s úrazovým dějem. Dále byla operativně provedena i aktualizace interního dokumentu „Hodnocení rizik“ o riziko „Vyvýšená pracoviště“.

Příklad č. 4: Závažný pracovní úraz v souvislosti s obsluhou technologické linky

Stručný popis pracovního úrazu

Zaměstnanec obsluhoval míchací linku, která byla určena k výrobě směsi pro automobilový průmysl. V odpoledních hodinách došlo k poruše technologické linky. Ve snaze nezastavovat výrobní proces vsunul postižený levou ruku do otvoru v bezpečnostním oplocení technologické linky. Ruka se dostala do nebezpečného prostoru dopravníku s podavačem, čímž došlo skrz otvor v bezpečnostním oplocení, ke vztažení ruky a těla. Vtažením do technologické linky způsobilo postiženému zástavu srdce, protržení plic, zlomeninu obratlů, žeber, lopatky a další poranění. Když kolega uslyšel výkřik, okamžitě technologickou linku vypnul tlačítkem „STOP“ na hlavním ovládacím panelu a následně začal, do příjezdu sanitky, oživovací činnosti.

Doplňující informace k pracovnímu úrazu, například

V předloženém návodu k obsluze technologické linky v části „Výstraha před zbytkovými riziky“, mimo jiné, uvádí: „Konstrukce stroje nemůže beze zbytku eliminovat některá rizika, a přitom akceptovat provozovatelem požadovanou technologii výroby. Obsluha je před těmito riziky varována bezpečnostními tabulkami umístěnými na stroji. Stejným způsobem je varována před skrytými potencionálními riziky, která hrozí po odstranění krytů, vík, dveří apod.“. Bezpečnostní tabulky, s varováním před riziky, tato technologická linka, a to v době šetření pracovního úrazu, nalezeny nebyly.

Opatření přijatá zaměstnavatelem proti opakování pracovního úrazu, například

• Technická: Bylo provedeno zakrytí otvoru pro opravy při selhání podavače.
• Organizační: Proběhlo opakované školení všech obsluh výrobních linek.
• Výchovná: S průběhem pracovního úrazu byli seznámeni všichni pracovníci.

Příklad č. 5: Závažný pracovní úraz způsobený úderem klíče

Stručný popis pracovního úrazu

Závažný pracovní úraz se stal na papírenském stroji, kdy došlo k zastavení technologické linky, a to vlivem záseku archu. Bylo tedy nutné provést zpětný chod stroje, který se provádí ručně pootáčením plochým klíčem nasazeným na spojovací tyči a zmáčknutím tlakového ventilu, čímž dojde k uvolnění záseku. Postižený zmáčkl tlakový ventil, kdy při odblokování spojky se otočil setrvačník společně s nasazeným klíčem na spojovací tyči. Došlo k vymrštění klíče a následný úder klíčem do hlavy (roztříštěná lebka).

Doplňující informace k pracovnímu úrazu, například

Kontrolou bylo zjištěno, že kontrolovaná osoba, do doby úrazu, neměla stanovený pracovní postup, který by zcela jasně obsahoval všechny nutné kroky procesu odstraňování záseků na technologické lince.

Opatření přijatá zaměstnavatelem proti opakování pracovního úrazu, například

• Organizační a technické: V souvislosti s pracovním úrazem bylo provedeno opětovné proškolení zaměstnanců, přijala potřebné organizační a technické opatření proti opakování úrazu, např. aktualizace pracovních postupů, dále zajištění předního krytu otvoru pro přístup k setrvačníku.

Vybrané nejčastější dotazy, který obdržel SÚIP

Dotaz č. 1:

Může být ke stroji, který byl uveden do provozu v České republice, dodána technická dokumentace (např. návody pro obsluhu, údržbu a kontroly, výkresová dokumentace, elektrotechnické plány apod.) v jiném jazyce (např. v anglickém, německém), než v českém jazyce?

Odpověď:

Pracovní stroje a technická zařízení, uváděné na trh Evropské unie, a tedy i v České republice, musí být, dle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ve shodě s požadavky prováděcích technických předpisů. Na strojní zařízení se ve většině případů vztahuje nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 176/2008 Sb.“). Na dodání technické dokumentace v jiném, než v českém jazyce se vztahuje část A. přílohy č. 7 nařízení vlády č. 176/2008 Sb. Konkrétně tahle část A. TECHNICKÁ DOKUMENTACE STROJNÍHO ZAŘÍZENÍ tohoto nařízení popisuje postup sestavování technické dokumentace. Technická dokumentace musí prokázat, že strojní zařízení splňuje požadavky tohoto nařízení. Musí zahrnovat návrh, výrobu a funkci strojního zařízení v rozsahu nezbytném pro posouzení. Technická dokumentace musí být vyhotovena v jednom nebo více úředních jazycích členských států Evropské unie s výjimkou návodu k použití stroje, pro který platí zvláštní ustanovení bodu 1.7.4.1 přílohy č. 1 k tomuto nařízení.

Právě v příloze č. 1 ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA OCHRANU ZDRAVÍ A BEZPEČNOSTI VZTAHUJÍCÍ SE NA NÁVRH A KONSTRUKCI STROJNÍCH ZAŘÍZENÍ nařízení vlády č. 176/2008 Sb. jsou v bodě 1.7.4 uvedeny bližší informace k návodu k použití. Mezi ně patří např. to, že ke každému strojnímu zařízení musí být přiložen návod k použití v úředním jazyku nebo jazycích členských států Evropské unie, ve kterých je strojní zařízení uváděno na trh nebo do provozu. Návod k použití přiložený ke strojnímu zařízení musí být buď „původním návodem k použití” nebo „překladem původního návodu k použití”, přičemž k překladu musí být přiložen původní návod. Dále také ve výjimečných případech může být návod k údržbě určený pro odborný personál využívaný výrobcem nebo jeho zplnomocněným zástupcem vyhotoven pouze v jednom z jazyků členských států Evropské unie, kterému tento personál rozumí.

Samotný návod k použití však musí být vypracován podle zásad dle bodu 1.7.4.1 přílohy č. 1 nařízení vlády č. 176/2008 Sb. Z pohledu Vašeho dotazu jsou tak stěžejní informace dle jeho písm. a) a b), kde se uvádí, že návod k použití musí být vypracován v jednom nebo více úředních jazycích členských států Evropské unie. Na jazykové verzi nebo verzích ověřených výrobcem nebo jeho zplnomocněným zástupcem se uvedou slova „původní návod k použití”. Pokud v úředním jazyku nebo jazycích země, ve které se má strojní zařízení používat, neexistuje „původní návod k použití“, musí překlad do tohoto jazyka nebo jazyků zajistit výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce nebo osoba uvádějící strojní zařízení do dané jazykové oblasti. Na překladu musí být uvedeno „překlad původního návodu k použití“.

Po zhodnocení výše uvedeného tak vyplývá, že technická dokumentace může být v jiném jazyce (např. v anglickém, německém), kromě návodu k použití, který musí být přeložen do českého jazyka.

Dotaz č. 2:

Jedná se o stroje, které již byly v Německu v provozu s označením CE a budou přepraveny do České republiky, kde budou znovu uvedeny do provozu. Jaké právní požadavky a předpisy je nutné dodržet, pokud mají být tyto stroje znovu používat v České republice?

Odpověď:

Pracovní stroje a technická zařízení, uváděné na trh Evropské unie, a tedy i v České republice, musí být, dle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 22/1997 Sb.“), ve shodě s požadavky prováděcích technických předpisů. Na strojní zařízení se ve většině případů vztahuje nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení, ve znění pozdějších předpisů.

Každé strojní zařízení musí být výrobcem, distributorem nebo prodejcem před jeho uvedením na trh opatřeno označením CE a vybaveno přiloženým ES prohlášením o shodě. Se strojním zařízením musí být dodána průvodní dokumentace – zejména návod výrobce pro montáž, manipulaci, opravy a údržbu (v úředním jazyku nebo jazycích členských států Evropské unie, ve kterých je strojní zařízení uváděno na trh nebo do provozu).

V této souvislosti uvádíme, že dozor na uvádění výrobků na trh, popřípadě do provozu, nebo pro jejich opakované použití, zahrnující postupy a úkony, které musí být splněny při posuzování shody, provádí dle zákona č. 22/1997 Sb. Česká obchodní inspekce. Z tohoto důvodu Vám doporučujeme obrátit se s Vašimi dotazy v této oblasti na uvedený orgán státní správy.

Bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů a technických zařízení (dále jen „strojní zařízení“), které je zaměstnavatel (provozovatel zařízení) povinen podle ust. § 4 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 309/2006 Sb.“), zajistit, jsou uvedeny v nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí (dále jen „nařízení vlády č. 378/2001 Sb.“). Jedná-li se o provozování vyhrazených technických zařízení, je zaměstnavatel (provozovatel zařízení) povinen postupovat v souladu se zákonem č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů.

Podle ust. § 3 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 378/2001 Sb. je možno pro bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na příslušném riziku vytvářeném daným zařízením používat zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno, v souladu s provozní dokumentací; zaměstnavatel (provozovatel zařízení) může stanovit další požadavky na bezpečnost místním provozním bezpečnostním předpisem, a to minimálně v rozsahu daném normovou hodnotou.

Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 378/2001 Sb. se rozumí:

• provozní dokumentací soubor dokumentů obsahujících průvodní dokumentaci, záznam o poslední nebo mimořádné revizi nebo kontrole, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud takový právní předpis není vydán, stanoví-li tak průvodní dokumentace nebo zaměstnavatel,
• průvodní dokumentací soubor dokumentů obsahujících návod výrobce pro montáž, manipulaci, opravy, údržbu, výchozí a následné pravidelné kontroly a revize zařízení, jakož i pokyny pro případnou výměnu nebo změnu částí zařízení,
• místním provozním bezpečnostním předpisem předpis zaměstnavatele upravující zejména pracovní technologické postupy pro používání zařízení a pravidla pohybu zařízení a zaměstnanců v prostorech a na pracovištích zaměstnavatele, mimo jiné i tento předpis je součástí školení zaměstnance, který by měl mít možnost do tohoto předpisu kdykoli nahlédnout (z toho důvodu musí být pro zaměstnance srozumitelný).

Podle ust. § 4 nařízení vlády č. 378/2001 Sb. je nutno zajistit:

• provádět kontrolu bezpečnosti provozu zařízení před uvedením do provozu podle průvodní dokumentace výrobce. Není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanovit rozsah kontroly zařízení místním provozním bezpečnostním předpisem,
• vybavit strojní zařízení provozní dokumentací,
• uchovávat provozní dokumentaci po celou dobu provozu zařízení.

Z výše uvedeného vyplývá, že zaměstnavatel (provozovatel zařízení) je v případě provozování strojního zařízení povinen postupovat v souladu se zákonem č. 309/2006 Sb. a souvisejících právních předpisů.

Povinnosti dané zákonem č. 22/1997 Sb. a souvisejícími právními předpisy, jsou závazné pro výrobce a osoby, které uvádějí na trh nebo distribuují, popřípadě uvádějí do provozu výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit oprávněný zájem [ust. § 1 odst. 1 písm. b) zákona č. 22/1997 Sb.].

Provozovatel strojního zařízení je povinen dle nařízení vlády č. 378/2001 Sb. vybavit strojní zařízení provozní dokumentací (ust. § 4 odst. 2), která má obsahovat průvodní dokumentaci a záznam o poslední nebo mimořádné revizi nebo kontrole [ust. § 2 písm. f)]. Není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, je nutno stanovit rozsah kontroly zařízení místním provozním bezpečnostním předpisem (ust. § 4 odst. 1).