Zpracování tohoto příspěvku vychází zejména z opakujících se nedostatků u zdvihacích zařízení zjištěné při kontrolní činnosti v rámci hlavního úkolu pro rok 2021, ale také i z kontrolních zjištění v rámci kontroly příčin a okolností pracovního úrazu. Dále také z vysoké pracovní úrazovosti u zdvihacích zařízení a činnostech souvisejících s manipulací s břemeny pomocí jeřábů, a to i přes jisté omezení výroby vlivem výskytu virového onemocnění COVID-19. Dalším důvodem jsou také velmi časté dotazy z řad odborníků v oblasti bezpečnosti práce. V úvodu příspěvku sdělíme zásadní informace o hlavním úkolu v oblasti zdvihacích zařízení pro rok 2021 včetně jeho průběžného vyhodnocení. Ve druhé části tohoto příspěvku se s Vámi podělíme o informace týkající se pracovní úrazovosti v ČR a u zdvihacích zařízení.

Hlavní úkol v oblasti zdvihacích zařízení pro rok 2021

Obsahem hlavního úkolu v oblasti zdvihacích zařízení pro rok 2021, který je po konzultaci s inspektory specializace VTZ-zdvihací zařízení a vedoucím úseku inspekce BOZP zaměřen na „Kontroly v oblasti zdvihacích zařízení“. Zadání tohoto úkolu vychází z kontrolních zjištění z předcházejícího období a dále z rozboru vývoje pracovní úrazovosti u zdvihacích zařízení za předcházející období. Dále také i ze zjištěných závažných nedostatků, mezi které opakovaně patří nevyhodnocení konkrétních rizik, dále nezpracování konkrétního systému bezpečné práce (SBP), používání zařízení v rozporu s návodem výrobce, ale také i klesající úroveň teoretické a praktické přípravy jeřábníků a vazačů. Kontrola zdvihacích zařízení je v roce 2021 prováděná u zdvihacích zařízení bez rozdílu nosnosti a účelu použití. Součástí kontrolní činnosti jsou také i prostředky pro vázání (ocelová a textilní lana, řetězy), dále zavěšení (traverzy, „S“ a „C“ háky) a uchopení břemene (magnety, svěrky, přísavky). V rámci kontrolní činnosti je pozornost věnována i dodržování povinností zaměstnavatelů z hlediska zabezpečení odpovídající obsluhy, dále technického stavu, provádění předepsaných kontrolních úkonů a vedení předepsané dokumentace zdvihacích zařízení. Zvláštní pozornost je věnována bezpečnému provozu mostových, mobilních, nakládacích, konzolových a sloupových jeřábů provozovaná například v hutním a zpracovatelském průmyslu, dále při galvanické povrchové úpravě kovů a plastů, vlastní výrobě a v ní využívaná zdvihací zařízení apod.

Cílem této kontrolní činnosti je, jak ze strany provozovatelů jsou dodržovány požadavky právních a ostatních předpisů v souvislosti s provozem zdvihacích zařízení. Dále i ověřit přístup zaměstnavatelů k hodnocení rizik souvisejících s bezpečným provozem zdvihacích zařízení.

Kontroly u zdvihacích zařízení jsou v roce 2021 zaměřeny zejména na:

  • ověření, zda provozovatelé zdvihacích zařízení mají k dispozici provozní dokumentaci zařízení, dále zda používají zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno,
  • odbornou způsobilost (teoretickou a praktickou přípravu) včetně ověření zdravotní způsobilosti k výkonu konkrétní pracovní činnosti,
  • prevenci rizik, dále na způsob vedení dokumentace o vyhledaných a vyhodnocených rizicích a také na to, jak zaměstnavatelé přijímají opatření k jejich odstranění,
  • systém bezpečné práce nebo místní bezpečnostní předpis pro jiná zdvihadla než jeřáby ve vztahu k používání zdvihacích zařízení a k manipulaci s konkrétními břemeny,
  • provádění odborných úkonů k prověření technického stavu zdvihacích zařízení, tzn. zda zdvihací zařízení jsou řádně revidována, kontrolována a udržována,
  • volbu, označení, kontroly, uložení a vedení dokumentace u prostředků pro vázání, zavěšení a uchopení břemen, které podléhají evidenci a pravidelným kontrolám technického stavu.

Jaké je průběžné hodnocení úkolu v oblasti zdvihacích zařízení za období leden až červenec 2021

Pro přehlednost se jedná o vybrané oblasti, ve kterých jsou nejzávažnější zjištění a nedostatky, a které, dle našeho názoru, se významně podílí i na pracovní úrazovosti u zdvihacích zařízení. Pro průběžné vyhodnocení hlavního úkolu, ale i pracovní úrazovosti u zdvihacích zařízení využijeme informací uvedené v informačním systému Státního úřadu inspekce práce, ze kterého lze konstatovat následující.

Nejčastěji zjištěné nedostatky

Oblast vyhledávání rizik

Nejčastěji, tak jako i v předcházejícím období, je kontrolovanými subjekty porušován zákoník práce (27 %), a to v oblasti prevence rizik (§ 102). Budeme-li konkrétní, pak vyhledávání pracovních rizik na pracovištích, spojených s provozem zdvihacích zařízení, trvale vykazuje v řadě případů formální přístup. Opakovaně je tato situace zjišťována v případech, kdy zaměstnavatelé využívají služeb komerčních externích techniků BOZP, kteří ve značné míře používají komerčně zajišťované, již předem zpracované soubory rizik, bez konkretizace na místní podmínky jednotlivých provozovatelů zdvihacích zařízení a specifikace jednotlivých činností spojených s provozem a obsluhou zdvihacích zařízení, případně prostředků pro vázání a zavěšení a uchopení břemen.

Oblast osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP)

V oblasti poskytování OOPP (§ 104 zákoníku práce) byly zjištěny například tyto nedostatky. OOPP jsou používány v rozporu s návodem výrobce, dále v řadě případech zaměstnavatelé ani nemají návod výrobce. Dále OOPP jsou používány ve stavu, který nemůže již plnit svou funkci například rukavice jsou roztrhané nebo promočené, popraskané přilby apod. Jsou však zjištěna i pozitiva. Zaměstnavatelé zajišťují pravidelné kontroly osobních ochranných pracovních prostředků, jejich používání, údržbu a výměnu po uplynutí životnosti, nebo ztrátě funkčnosti poškozením.

Oblast odborné způsobilosti (§ 103 zákoníku práce)

Při kontrolní činnosti je v některých případech zjištěno, že zaměstnanci nejsou seznámeni s návody na obsluhu konkrétního zdvihacích zařízení včetně používaných prostředků pro zavěšení a uchopení břemen. Nejčastějším nedostatkem je v osnově školení jeřábníků neuvedení, pro jaký konkrétní typ jeřábu byl vyškolen. Dalším zjištěním je skutečnost, že v řadě kontrolovaných subjektů není určena pověřená osoba odpovědná za provoz jeřábů a zdvihadel. U některých zaměstnavatelů převládá také i názor, že předložením například „průkazu“ jeřábníka nebo vazače automaticky problematiku ovládá a vše zná, takže jej nemusí zaměstnavatel školit.

Provozní dokumentace

Při kontrolní činnosti je zjištěno, že zaměstnavatelé jsou si vědomi povinnosti zpracování systému bezpečné práce dle čl. 4.1 ČSN ISO 12480-1 (SBP). Předložené SBP však v řadě případů nemají požadovaný rozsah, a tudíž neobsahují činnosti jeřábu tak, aby byly prováděny bezpečně s přihlédnutím ke všem předvídatelným rizikům.

Zaměstnavatelé, aby splnili svoji povinnost, si většinou nechávají zpracovat systém bezpečné práce externími revizními techniky ZZ, a tak často dochází k tomu, že je napsán obecně a neodpovídá konkrétním podmínkám provozu. Převažuje také i skutečnost, že SBP nejsou schváleny odpovědným vedoucím kontrolované osoby.

Dalším zjištěným nedostatkem v řadě případech je nenaplnění požadavku čl. 4.1 písm. b) ČSN ISO 12480-1 - výběr, zajištění a použití vhodného jeřábu a příslušenství, kdy SBP neobsahují příslušenství, které se používá v souvislosti s provozem jeřábů, jako jsou např. vhodné vázací prostředky.

Kontrolní činnost také i prokazuje, že zaměstnavatelé zpravidla neví nebo nechtějí vědět, že školení by mělo obsahovat informace o konkrétních vázacích prostředcích používaných u daného zaměstnavatele, dále seznámení s konkrétním systémem bezpečné práce a dalšími pracovními postupy konkrétního pracoviště. Kontrolou je také i zjištěno, že zaměstnavatelé nemají v některých případech k dispozici návody výrobce k používání prostředků pro vázání, zavěšení a uchopení břemen zejména na staveništích.

Konkrétně jsou zjištěny například tyto nedostatky:

  • zaměstnavatelé v řadě případů nemají k dispozici návody výrobce k používání prostředků pro vázání, zavěšení a uchopení břemen tzn. při nákupu je prodejce nepředá a provozovatelé je v zásadě ani nepožadují,
  • prostředky pro vázání, zavěšování a uchopení břemene nejsou označeny tak, aby bylo možné určit charakteristiky podstatné pro jejich bezpečné použití (např. nosností) a nejsou pravidelně kontrolovány dle provozní dokumentace,
  • prostředky pro vázání, zavěšování a uchopení břemene nejsou skladovány tak, aby nedošlo k jejich poškození (bod 6. a 9. přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 378/2001 Sb., viz obr. č. 1, 2),
  • háky řetězů nejsou vybaveny bezpečnostní pojistkou, i když je patrné, že touto pojistkou byly od výrobce vybaveny.

Obr. č. 1, 2. Skladování vázacích prostředků (ilustrační fota)

Skladování vázacích prostředků

Skladování vázacích prostředků

Další zjištění v rámci kontrolní činnosti u zdvihacích zařízení

Opakovaně je porušován zákon č. 309/2006 Sb. (21 %), a to v oblasti požadavků na výrobní a pracovní prostředky a zařízení, jak vyžaduje § 4 odst. 1 písm. c) zákona č. 309/2006 Sb. (pravidelná a řádná údržba, kontroly a revize). Opakovaně kontrolované osoby také porušují i požadavky na organizaci práce a stanovení pracovních postupů tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti (§ 5 odst. 1), viz obr. č. 3.

Dalším závažným zjištěním v oblasti bližších požadavků na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí je nedodržení požadavků stanovených nařízením vlády č. 378/2001 Sb. (§ 3 a § 4). V rámci tohoto hlavního úkolu je také zjištěno, že v řadě případech kontrolované osoby porušují například ustanovení § 3 nařízení vlády č. 101/2005 Sb. (20 %).

V rámci kontrolní činnosti je také zjištěno, že zaměstnavatelé i nestanovují lhůty pro provádění periodických lékařských prohlídek v souladu s vyhláškou č. 79/2013 Sb.

K zamyšlení:

Pokud výše uvedené shrneme, pak bylo zjištěno v rámci hlavního úkolu „Kontroly v oblasti zdvihacích zařízení“ v období leden až červenec 2021 celkem 138 nedostatků, což je i přes pandemickou situaci, tzn. omezení výroby, nárůst o 31 nedostatků vůči stejnému období roku 2020.

Obr. č. 3. Zastavěný vstup (výstup) ke kabině (z kabiny) mostového jeřábu (ilustrační foto)

Zastavěný vstup (výstup) ke kabině (z kabiny) mostového jeřábu (ilustrační foto)

Pracovní úrazovost

  • Pracovní úrazovost celkem za období 1. 1. 2021 – 30. 6. 2021 uvedené v IS SÚIP (informační systém Státního úřadu inspekce práce) o pracovních úrazech

Informujeme Vás, že oblastní inspektoráty práce v období od 1. 1. do 30. 6. 2021 zaevidovaly celkem 15 175 pracovních úrazů, z toho bylo 37 smrtelných pracovních úrazů, 363 závažných pracovních úrazů a 14 775 ostatních pracovních úrazů.

Porovnání pracovní úrazovosti v ČR za období 1. 1. 2021 – 30. 6. 2021 a stejného období roku 2020

 

Období

Pracovní úrazy

Úrazy celkem

Smrtelné

Závažné

Ostatní

1. 1. 2020 – 30. 6. 2020

47

426

17 158

17 631

1. 1. 2021 – 30. 6. 2021

37

363

14 775

15 175

  • pracovní úrazovosti u zdvihacích zařízení za období leden až červenec 2021

Z evidence informačního systému o pracovních úrazech vedený Státním úřadem inspekce práce Vám k problematice vývoje pracovní úrazovosti u zdvihacích zařízení, dále závěsných, uchopovacích a vázacích prostředků a břemena zavěšená na zdvihacím zařízení jeřábu za období leden až červenec 2021 sdělujeme následující:

Stabilní jeřáby, dále mobilní a mostové jeřáby a zdvihací zařízení se zavěšeným břemenem

 

Období

Pracovní úrazy

Úrazy celkem

Smrtelné

Závažné

Ostatní

leden až červenec 2020

0

1

9

10

leden až červenec 2021

2

4

11

17

Charakteristické příčiny u výše uvedeného zdroje pracovních úrazů jsou například:

  • zaměstnanec nezachytil pohybující se jeřábové vidlice při jejich přistavení k nakládce,
  • postižený uvazoval v regálu svazek trubek na jeřábové rameno, došlo k potažení popruhu a k rozhoupnutí ramene jeřábu,
  • při vyvážení sloupové konstrukce portálovým jeřábem se vysmekl z ruky jeřábový ovládač (kabelem spojený s jeřábem) a udeřil obsluhu do obličeje,
  • při neoprávněné manipulaci s jeřábem došlo k přiskřípnutí levé horní končetiny,
  • při rozjezdu mostového jeřábu se v kabině obsluhy otevřelo nezajištěné okno a udeřilo jeřábníka do hlavy,
  • smrtelný pracovní úraz – při ukládání svazku o pěti trubkách za pomocí mostového jeřábu do mobilního skladovacího boxu došlo k destrukci části mobilního skladovacího boxu a následnému rozvalení skladovaných trubek ze skladovacího boxu do míst, kde se nacházel postižený,
  • smrtelný pracovní úraz – zachycení dolní poloviny těla, částí sklápěcími a výsuvnými opěrami (stabilizátory) nakládacího jeřábu s hydraulickými kloubovým ramenem.

Závěsné prostředky, dále uchopující a různé manipulační prostředky například vázací lana, řetězy apod.

 

Období

Pracovní úrazy

Úrazy celkem

Smrtelné

Závažné

Ostatní

leden až červenec 2020

0

2

32

34

leden až červenec 2021

0

4

33

37

Charakteristické příčiny u výše uvedeného zdroje pracovních úrazů jsou například:

  • při zavěšování břemene na hák jeřábu-došlo ke vtažení palce pravé horní končetiny,
  • při svěšování zboží z háku v nákladním prostoru auta se hák uvolnil a přirazil ruku,
  • zachycení svěrky visící na háku jeřábu o nosník a její následné vymrštění do obličeje postiženého.

Břemena zavěšená na zdvihacím zařízení jeřábu

 

Období

Pracovní úrazy

Úrazy celkem

Smrtelné

Závažné

Ostatní

leden až červenec 2020

0

4

51

55

leden až červenec 2021

0

7

62

69

Charakteristické příčiny u výše uvedeného zdroje pracovních úrazů jsou například:

  • zaměstnanec při manipulovali s materiálem zavěšeným na jeřábu (cca 300 kg) se snažil usadit materiál do přípravku. Při manipulaci došlo ke zhoupnutí materiálu s tím, že postižený se snažil jednou rukou udržet břemeno, čímž následně dochází zhmoždění ramene levé ruky,
  • při manipulací s ocelovou konstrukcí došlo k přimáčknutí ruky jeřábem,
  • při manipulaci se svazkem profilů došlo k přisednutí rádiového dálkového ovládáni mostového jeřábu, následně dochází k pohybu mostového jeřábu se svazkem profilů a zasažení postiženého,
  • při převážení profilů z výrobní haly mostovým jeřábem postižený uklouzl na namrzlém asfaltovém povrchu a zranil si pravé zapěstí.
Legenda: Druhy pracovních úrazů
  • smrtelný pro účely evidence: takové poškození zdraví, na jehož následky postižený nejpozději do jednoho roku zemřel,
  • závažný: s hospitalizací delší než pět dnů,
  • ostatní: s dočasnou pracovní neschopností delší než tři kalendářní dny.