pracovní úraz

Zemědělství zahrnuje činnosti se zvýšenou mírou rizik, a to jak v rostlinné, tak především živočišné výrobě. V zemědělství pravidelně dochází ke smrtelným a závažným pracovním úrazům spojených s chovem zvířat, především při práci se skotem. K pracovním úrazům v oblasti zemědělství dochází například z důvodu nízké míry zkušeností zaměstnanců s chováním zvířat, podceněním rizik a rutinním přístupem k práci u zkušených zaměstnanců.

Zdvihací zařízení svým provozem jsou opakovaně zdrojem ostatních, dále závažných, ale i smrtelných pracovních úrazů. Příčinou těchto pracovních úrazů jsou například závažné nedostatky, mezi které zejména patří nevyhodnocení konkrétních rizik, dále nezpracování konkrétního systému bezpečné práce, používání zařízení v rozporu s průvodní dokumentací (návodem výrobce), ale také i klesající úroveň teoretické a praktické přípravy jeřábníků a vazačů.

Vázací prostředky jsou klíčovým prvkem bezpečnosti při manipulaci s břemeny, avšak jejich správné používání a údržba často naráží na nedostatky. Chybějící návody výrobce, nedostatečné školení vazačů, a nejasné termíny kontrol jsou jen některé z problémů, které mohou vést k vážným pracovním úrazům. Zjistěte, jaké kroky je třeba podniknout, aby vaše organizace splňovala požadavky na bezpečnost při práci s vázacími prostředky.

„Postřehy mladého bezpečáka“ přináší svěží pohled na oblast BOZP – pro zkušené matadory jako připomenutí, proč některé věci dělají automaticky, a pro nastupující generaci jako inspiraci a motivaci. Najdete zde postřehy z praxe, nové trendy i neotřelé úhly pohledu, které mohou obohatit každodenní práci bezpečáků. Cílem je propojit zkušenost s energií nových názorů a ukázat, že bezpečnost práce není rutina, ale neustálý proces učení a sdílení. Tento článek, ač nepříliš formální, má široké veřejnosti přiblížit, o čem by měla být bezpečnost práce, a pracovníkům BOZP připomenout, co jsme možná už přes nekonečné papírování, studování předpisů a zkracování času školení, zapomněli.

Mezi velmi rizikové činnosti lze také zařadit i manipulace na rampách, jak dokládá informační systém o pracovních úrazech Státního úřadu inspekce práce, který eviduje u tohoto zdroje řadu pracovních úrazů. Co tedy lze považovat za rampy, viz ilustrační foto. V zásadě jsou to pevné a stabilní konstrukce sloužící ke snadnému a bezpečnému nakládání a vykládání. Jedná se o vyvýšené stavební plošiny s různým účelem jejich využití. Jsou například ve skladech, obchodech atd. určené pro nakládání/vykládání různých druhů zboží. Na těchto rampách se pohybují nejen zaměstnanci, ale také i různá používaná manipulační technika (ručně vedené nebo motorové vozíky). K dané problematice také i uvedu legislativní rámec, dále vybrané příklady pracovních úrazů na rampách, které souvisí s pohybem zaměstnanců a s vykládkou/nakládkou různých druhů manipulačních jednotek (zboží).

Od pojišťovny nám přišly informace o výplatě pojistného plnění za dobu léčení po pracovním úrazu zaměstnance. Výplata zahrnuje bolestné, čistou ztrátu výdělku, lékařský honorář a zálohovou daň. U zálohové daně pojišťovna uvádí, že je odvedena na FÚ. Celkové plnění zaslali na účet poškozeného. Chápu to tak, že pojišťovna odvedla zálohovou daň ze ztraceného výdělku přímo na FÚ. Máme jako zaměstnavatel nějaké povinnosti s tímto příjmem zaměstnance a odvedenou zálohovou daní?

Nebezpečné látky nebývají častým zdrojem pracovních úrazů, každoročně mají podíl na vzniku PÚ s pracovní neschopností nad 3 dny pouze ve 3 % všech případů. Nejčastějšími úrazy je potřísnění nebezpečnou látkou při manipulaci nebo poleptání po požití nebezpečné látky z neoznačených láhví.

Zaměstnanci si stěžují, že pracovní rukavice dostatečně nechrání před riziky. Jakým způsobem by měl zaměstnavatel správně postupovat?

Zaměstnanec je na cestě do zaměstnání nucen procházet přes vrátnici jiného zaměstnavatele umístěné ve stejném areálu. Zaměstnavatel nestanovil přístupovou cestu ani jiným způsobem nekoriguje pohyb zaměstnance. Je to v pořádku? Co když dojde k úrazu zaměstnance?

Příspěvek reaguje na řadu dotazů týkající se požadavků například od školitelů, odborníků z oblasti bezpečnosti práce, kteří přivítají, resp. požadují informace o pracovních úrazech. Z informačního systému o pracovních úrazech SÚIP jsem vybral příklady pracovních úrazů, které souvisejí s provozem zdvihacích zařízení a s obsluhou technologických linek. Příspěvek také obsahuje vybrané nejčastější dotazy směřované na SÚIP, a to konkrétně z oblasti technické dokumentace a dovozu strojů do České republiky.

Velkým problémem všech škol jsou úrazy dětí, žáků a studentů. S ohledem na věk dětí a žáků přinášejí s sebou neodčinitelné následky z hlediska psychiky dětí, rodičů a samozřejmě i učitelů školy. Základem právní úpravy BOZ dětí a žáků ve školách je § 29 ŠZ, toto ustanovení je pro praktické použití značně obecné. Jedna z posledních novel zákona do něj vložila zmocnění pro MŠMT, že stanoví vyhláškou opatření k zajištění BOZ dětí, žáků a studentů. Vyhláška se údajně již připravuje, MŠMT dokonce na již před 3 roky slibovalo, že bude vydána, ale zatím je pouze odkládána. Jiná vyhláška však novelizována byla, a na to se zaměříme.

Student (brigádník) pracující ve společnosti na základě pracovní smlouvy na dobu určitou (po dobu prázdnin) utrpěl závažný pracovní úraz s trvalými následky. Společnost rozhodla, že nad rámec odškodnění, které bude plněno pojišťovnou, poskytne další jednorázovou kompenzaci (náhradu) za zdravotní újmu formou finančního plnění. Lze toto plnění zahrnout do daňových nákladů společnosti? Jak bude vypořádáno u zaměstnance (zdanění, odvody)?

Zaměstnavatel má zákonnou povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP) a nese za to objektivní odpovědnost, což znamená, že odpovídá za vznik škody, pracovního úrazu nebo nemoci z povolání bez ohledu na své zavinění. Tuto odpovědnost nelze plně přenést na žádnou jinou osobu, včetně bezpečáka. Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné pracovní podmínky, zajistit školení, kontroly a preventivní opatření k eliminaci rizik. Odpovědnost lze zcela nebo částečně zprostit pouze za splnění zákonných podmínek, například pokud škodu způsobil zaměstnanec svým zaviněním, popř. byl v době škody pod vlivem alkoholu nebo návykových látek, a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit. Vedoucí zaměstnanci jsou rovněž odpovědní za řízení a kontrolu BOZP v rámci svého pracovního úseku.

Zaměstnanci si stěžují, že na pracovišti nemají pitnou vodu z důvodu závady na vodovodní přípojce, a musí si ji přinášet z domova nebo si kupovat.

Zaměstnanec si způsobil poškození bederní páteře, když se snažil uvolnit zrezlou mechanickou část zařízení a vyvinul přitom nezvyklou a nadměrnou sílu. Zaměstnavatel má obavu, že pojišťovna zaujme k odškodnění odmítavý postoj a odpovědnost za úraz odmítá.

V praxi často zjišťujeme, že zaměstnavatelé nesprávně přistupují k odškodňování pracovních úrazů tím, že pokud zjistí, že zaměstnanec měl při zjišťování, zda není pod vlivem alkoholu ve smyslu ustanovení § 106 odst. 4 písm. i) zákoníku práce jakékoliv množství alkoholu v dechu, odmítají odškodnit jeho pracovní úraz.

V praxi často bývají vydané ústní příkazy zaměstnanci zpochybňovány, nedodržovány nebo nerespektovány, což mnohdy vede i ke vzniku pracovního úrazu. Mnozí adresáti si neuvědomují, že pokud se jedná o konkrétní bezpečnostní pokyn, který je vydán odpovědným vedoucím zaměstnancem, jde zpravidla o závazný pokyn. Jeho neuposlechnutí může znamenat pro zaměstnance – adresáta tohoto pokynu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci s odpovídajícími následky.

Vláda dnes schválila nařízení, které blíže stanoví postupy zaměstnavatelů při plnění jejich povinností v souvislosti s pracovními úrazy. Od ledna bude nově upraven zejména způsob evidence úrazů, ohlašování pracovních úrazů a zasílání záznamů o pracovních úrazech. Dále budou mimo jiné stanoveny náležitosti těchto úkonů a lhůty k jejich provedení. Toto nařízení nahrazuje stávající nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu. Spolu s tímto nařízením byly projednány rovněž: Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb. Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 60/2022 Sb., o sazbách poplatků za odbornou činnost pověřené organizace v oblasti bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení. Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb.

Dle mého názoru k problematice provozu motorových vozíků, dále k pracovní úrazovosti u tohoto zdroje, bylo již v předcházejícím období, a to například ze strany metodika pro manipulaci s břemeny Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), zpracováno mnoho příspěvků. Dále rovněž problematika motorových vozíků byla již i několikrát prezentována metodikem pro manipulaci s břemeny SÚIP například na odborném semináři pod názvem „VOZÍKY“, což bylo odborníky v oblasti školitelů (instruktorů) motorových vozíků (MV) velmi pozitivně hodnoceno. Na základě získaných informací, tak řada školitelů (instruktorů) MV významně obohatila svá školení. Bohužel vysoká pracovní úrazovost, jak vyplývá z informačního systému o pracovních úrazech vedený SÚIP u tohoto zdroje (viz tabulka), si opět vyžaduje pozornost.

V rámci odškodnění pracovního úrazu došlo k nesprávnému výpočtu zálohy náhrady ušlé mzdy za pracovní úraz (nebyla od průměrného výdělku odečtena výše vyplaceného nemocenského). Pracovní neschopnost zaměstnance je zatím 6 měsíců a dále trvá. Je možné krátit o vzniklý přeplatek zálohy náhrady ušlého výdělku v dalších měsících trvání pracovní neschopnosti?