pracovní úraz

Příspěvek reaguje na řadu dotazů týkající se požadavků například od školitelů, odborníků z oblasti bezpečnosti práce, kteří přivítají, resp. požadují informace o pracovních úrazech. Z informačního systému o pracovních úrazech SÚIP jsem vybral příklady pracovních úrazů, které souvisejí s provozem zdvihacích zařízení a s obsluhou technologických linek. Příspěvek také obsahuje vybrané nejčastější dotazy směřované na SÚIP, a to konkrétně z oblasti technické dokumentace a dovozu strojů do České republiky.

Dle mého názoru k problematice provozu motorových vozíků, dále k pracovní úrazovosti u tohoto zdroje, bylo již v předcházejícím období, a to například ze strany metodika pro manipulaci s břemeny Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), zpracováno mnoho příspěvků. Dále rovněž problematika motorových vozíků byla již i několikrát prezentována metodikem pro manipulaci s břemeny SÚIP například na odborném semináři pod názvem „VOZÍKY“, což bylo odborníky v oblasti školitelů (instruktorů) motorových vozíků (MV) velmi pozitivně hodnoceno. Na základě získaných informací, tak řada školitelů (instruktorů) MV významně obohatila svá školení. Bohužel vysoká pracovní úrazovost, jak vyplývá z informačního systému o pracovních úrazech vedený SÚIP u tohoto zdroje (viz tabulka), si opět vyžaduje pozornost.

V rámci odškodnění pracovního úrazu došlo k nesprávnému výpočtu zálohy náhrady ušlé mzdy za pracovní úraz (nebyla od průměrného výdělku odečtena výše vyplaceného nemocenského). Pracovní neschopnost zaměstnance je zatím 6 měsíců a dále trvá. Je možné krátit o vzniklý přeplatek zálohy náhrady ušlého výdělku v dalších měsících trvání pracovní neschopnosti?

Pracovní úraz je poškození zdraví či smrt zaměstnance, ke kterému došlo v souvislosti s plněním pracovních úkonů. S těmito úkony jsou spojeny některé povinnosti, jako evidence pracovních úrazů a poskytování náhrad škod, vzniklých v důsledku pracovního úrazu. Vznikla-li taková škoda zaměstnanci, je za ni odpovědný zaměstnavatel, a to i v případě, že dodržel všechny pokyny bezpečnosti práce. Zákoník práce stanovuje některé výjimečné případy, kdy může být zaměstnavatel zproštěn odpovědnosti.

Záznam o pracovním úrazu je dokument, který má zaměstnavatel povinnost vypracovat v případě, že na pracovišti dojde k úrazu, jehož následkem je pracovní neschopnost delší jak tři kalendářní dny nebo smrt zaměstnance. Pokud tedy dojde na pracovišti k úrazu dle výše uvedených podmínek, je zaměstnavatel povinen nejpozději do pěti pracovních dnů po oznámení vypracovat tzv. záznam o pracovním úrazu a zapsat ho do dokumentace o pracovním úrazu. Smyslem formuláře je jednotné zaznamenávání všech údajů souvisejících s pracovním úrazem, ať už se jedná o údaje o zaměstnavateli či zaměstnanci nebo o údaje, které jsou spojené se samotným úrazem, jeho vznikem, příčinou a následným opatřením.

Zaměstnanec byl 5 kalendářních dní v pracovní neschopnosti. Jednalo se o nepracovní úraz. Zaměstnanec vyplnil u zaměstnavatele „Záznam o úrazu“. Úraz vznikl následkem jeho opilosti, byl vyšetřován Policií ČR. V tomto případě má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy, ale jen ve výši 50 %, nebo může zaměstnavatel poskytnout náhradu mzdy v plné výši?

Zůstaňte v obraze i během letních dní s aplikací Chytré podcasty. V každém podcastu vám do 15 minut stručně, jasně a srozumitelně vysvětlíme důležitou novinku. K poslechu doporučujeme: Flexinovela zákoníku práce, díl 2. – Odměňování zaměstnanců (Barbora Suchá, ST Legal) Flexinovela zákoníku práce, díl 3. – Změny pro rodiče (Barbora Suchá, ST Legal) Rizika a úrazovost v zemědělství (Jiří Vala) Vymezení ztíženého pracovního prostředí (Michal Zelenák) Alkohol na pracovišti: důsledky a opatření podle zákoníku práce (Jiří Vala)  

Zemědělství zahrnuje činnosti se zvýšenou mírou rizik, která jsou spjata s rostlinnou, a především se živočišnou výrobou. Zemědělství vykazuje vysokou míru úrazovosti při používání vozidel, strojů a zacházení s hospodářskými zvířaty. Problémem je jak vysoká nebezpečnost vykonávaných činností, například s živými zvířaty – především skotem, tak mnohdy nedostatečná osvěta mezi zaměstnanci i jejich vedoucími zaměstnanci. K pracovním úrazům v oblasti zemědělství dochází jednak z důvodu nízké míry zkušeností zaměstnanců s chováním zvířat, podceněním rizik a rutinním přístupem k práci u zkušených zaměstnanců, ale také z důvodu nepravidelných kontrol a revizí na zařízeních.

V roce 2024 došlo ke snížení počtu smrtelných pracovních úrazů a to na nejnižší úroveň za posledních více než 20 let. Celkem 69 smrtelných pracovních úrazů bylo nahlášeno na oblastní inspektoráty práce, Český báňský úřad zaznamenal v loňském roce 1 smrtelný pracovní úraz. Celkem tedy došlo v roce 2024 v České republice k 70 smrtelných pracovním úrazům, což znamená pokles o 10 procent oproti roku 2023. Ženy se na smrtelné pracovní úrazovosti podílely přibližně 7 procenty (celkem 5 případů). Ke třem smrtelným pracovním úrazům došlo při činnostech vykonávaných v zahraničí.

Zpracovatelský průmysl je páteří mnoha ekonomik, jelikož poskytuje zboží a zaměstnání v masivním měřítku. Toto odvětví je však také jedním z nejnebezpečnějších, přičemž pracovníci v tomto odvětví čelí mnoha nebezpečím a rizikům. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zpracovatelském průmyslu je tak velmi důležitým aspektem, a to i vzhledem k vysokému riziku vzniku pracovních úrazů, které mohou v tomto prostředí nastat. Z údajů Státního úřadu inspekce práce vyplývá, že v provozech zpracovatelského průmyslu stále pracují ve značné míře agenturní zaměstnanci, a že agenturní zaměstnanci, vzhledem k jejich univerzálnosti, jsou vysíláni podle potřeb uživatelů do firem, kde se někdy nestačí ani řádně zaškolit a zapracovat. Agenturní zaměstnanci jsou tak vysoce zranitelnou skupinou, které je zapotřebí se rovněž intenzivně věnovat.

V předcházejícím období se kontrolní činnost orgánů inspekce práce, mimo jiné, zaměřila i na bezpečný provoz vyhrazených zdvihacích zařízení. Konkrétně, zda provozovatelé zdvihacích zařízení mají k dispozici provozní dokumentaci zařízení, zda používají zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno, na odbornou způsobilost včetně ověření zdravotní způsobilosti k výkonu konkrétní pracovní činnosti, na prevenci rizik, na způsob vedení dokumentace o vyhledaných a vyhodnocených rizicích, provádění odborných úkonů k prověření technického stavu zdvihacích zařízení tzn. zda zdvihací zařízení jsou pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány.

V současné době je v konečné fázi legislativního procesu zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění dalších předpisů, a některé další zákony. Tento zákon má také přinést změnu v odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. Podle všech předpokladů nabude novela zákoníku práce účinnosti 1. června 2025. V našem článku se zaměříme na dvě změny, které připravovaná novela obsahuje, a to změny týkající se odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání.

Zaměstnanec si v prosinci během lyžařského výcviku způsobil úraz (horní končetina). Z tohoto důvodu byl více než 8 týdnů v pracovní neschopnosti. Nyní se plánuje již vrátit do zaměstnání. Dle jeho vlastních slov není hybnost ruky ve všech směrech 100 %, ale je omezená (dle jeho slov - při zvedání ruky bokem na 60 %). Mohu tedy požadovat mimořádnou lékařskou prohlídku? Vyučující učí pouze tělesnou výchovu, kdy je 100% hybnost horní končetiny nezbytností.

Prevence je hlavní zásadou legislativy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v Evropské unii, a hodnocení a řízení rizik je základním kamenem účinné prevence. Kultura prevence v organizaci vyjadřuje, jak důležitá jsou témata bezpečnosti a ochrany zdraví při každodenní práci. Základní požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru stanoví zaměstnavateli zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších přepisů, a nařízení vlády č. 339/2017 Sb. , o bližších požadavcích na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru. Oba tyto předpisy zohledňují ve svých ustanoveních především principy prevence. Z toho musí vycházet také opatření přijímaná za účelem prevence rizik.

Bezpečnost práce při používání úhlových brusek se opětovně podceňuje, jak vyplývá z informačního systému o pracovních úrazech Státního úřadu inspekce práce. Z pohledu bezpečnosti práce je úhlová bruska všestranně využitelná, ale také ji lze zařadit mezi nebezpečné nářadí. Při práci bez ochranných brýlí, dále vhodných osobních ochranných pracovních prostředků, hrozí vysoké riziko úrazu, například poškození zraku při vlétnutí jisker (třísek) do očí, ale také i popálení, dále pořezání horní končetiny, jak uvedu na vybraných příkladech závažných pracovních úrazů, tzn. pracovních úrazů s hospitalizací delší než pět dnů.

V pracovních sporech mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem platí, že vždy je lepší se dohodnout, než se „soudit“. U netypických pracovních úrazů jako je infarkt, kýla, mozková mrtvice apod., to platí dvojnásob. Při sjednávání dohod o mimosoudním odškodnění nejen netypických pracovních úrazů by se mělo postupovat podle § 125 občanského soudního řádu . Zejména se jedná o prokázání existence důvodů, které pro zaměstnavatele znamenají zproštění povinnosti nahradit škodu za pracovní úraz.

V praxi se vyskytují poměrně často dotazy týkající se odškodnění úrazů vzniklých při cestě do zaměstnání nebo ze zaměstnání (dále jen „cesta do zaměstnání“). Proto se na tuto – na první pohled jednoduchou záležitost podíváme ze všech možných úhlů pohledu, jak nám umožňuje první úprava. Takže vydejme se na cestu do zaměstnání a zároveň prozkoumat právní úpravu, co nám o ní říká zákoník práce .

Měl jsem v zaměstnání pracovní úraz, pojištovna mi vyplatila bolestné a ztrátu na výdělku. Bude se ztráta na výdělku danit v danovém přiznání, když v dokumentech od pojišťovny je zaplacená daň zálohová? Považuje se to za zdaněné? 

Je pravidlem koncem roku, že Ministerstvo práce a sociálních věcí předkládá do připomínkového řízení návrh tzv. valorizačního nařízení vlády o úpravě náhrady. Jedná se o nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů. Nejinak tomu je samozřejmě i letos.

Osvětová kampaň PRO ŽENY – NEBEZPEČÍ PÁDU ČÍHÁ NA KAŽDOU Z NÁS prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.