JUDr. Petr Kožmín, LL.M. MBA

Práce je vykonávána jak ve vnitřních (např. divadelní prostory), tak i na venkovních pracovištích (jeviště). Vykonávání práce zahrnuje práci s ručním nářadím a technickými zařízeními. Při práci mohou být používány i nebezpečné chemické látky a směsi (dále jen NCHLS). Práce může být vykonávána v prostředí se ztíženými pracovními podmínkami jako je vysoká/nízká teplota okolního vzduchu, snížená viditelnost. Dle potřeby je práce vykonávána i v noci a ve výšce (např. na technické konstrukci). Pochozí komunikace na pracovišti bývají zpravidla zpevněné. Pracovní prostory a místa výkonu práce mohou být nedostatečně osvětleny, být zúženy, pohybu osob mohou bránit překážky. Nejvhodnějším vzděláním pro tuto pozici je středoškolské vzdělání, např. střední vzdělání s výučním listem v oboru tesař, tesařské práce (KKOV 3664H), střední vzdělání s výučním listem v oboru truhlář, truhlářské práce (KKOV 3356H), střední vzdělání s výučním listem v oboru zámečník, zámečnické práce a údržba (KKOV 2351H), nebo obor strojní mechanik (RVP 23-51-H/01).

I mezi odbornou veřejností se stále vedou debaty o tom, zda jsou technické normy závazné nebo nezávazné. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, platí, že česká technická norma není obecně závazná. V oblasti BOZP ale platí, že pokud jde o tzv. bezpečnostní normu, pak je tato technická norma závazná.

Vnitřní předpisy BOZP jsou interní dokumenty organizace, které stanovují pravidla, postupy a opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců na pracovišti. Vnitřní předpisy konkretizují požadavky právních předpisů podle konkrétních podmínek daného pracoviště, technologií, používaných zařízení a rizik. Stanovují jasná pravidla a postupy pro bezpečné vykonávání práce, čímž předcházejí úrazům, poškození zdraví a mimořádným událostem. Pomáhají organizovat práci tak, aby byla bezpečná a efektivní. Umožňují zaměstnavateli kontrolovat dodržování bezpečnostních pravidel. Přesto se však často v praxi vyskytují situace, kdy zaměstnavatel nemá vypracovány své vnitřní bezpečnostní předpisy, což se projevuje nízkou úrovní zajišťování požadavků BOZP a nedostatečnou kulturou bezpečnosti práce.

Zaměstnavatel má zákonnou povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP) a nese za to objektivní odpovědnost, což znamená, že odpovídá za vznik škody, pracovního úrazu nebo nemoci z povolání bez ohledu na své zavinění. Tuto odpovědnost nelze plně přenést na žádnou jinou osobu, včetně bezpečáka. Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné pracovní podmínky, zajistit školení, kontroly a preventivní opatření k eliminaci rizik. Odpovědnost lze zcela nebo částečně zprostit pouze za splnění zákonných podmínek, například pokud škodu způsobil zaměstnanec svým zaviněním, popř. byl v době škody pod vlivem alkoholu nebo návykových látek, a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit. Vedoucí zaměstnanci jsou rovněž odpovědní za řízení a kontrolu BOZP v rámci svého pracovního úseku.

Stále se lze v praxi setkávat s názorem zaměstnavatelů, že za zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zodpovídá odborně způsobilá osoba v prevenci rizik, neboli bezpečák, ačkoliv zákoník práce ve svém ustanovení § 101 jasně stanoví, že zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dále jen "rizika").

Je vůbec možné, aby odborové svazy nebo odborové organizace prováděly kontroly nad stavem BOZP u zaměstnavatelů? Na základě čeho? Mají na to vůbec právo? Mohou provádět kontroly BOZP i u těch zaměstnavatelů, kde vůbec neexistuje odborová organizace? Co se stane, když jim kontrolu zaměstnavatel neumožní a například je do své firmy ani nepustí?

V praxi často zjišťujeme, že zaměstnavatelé nesprávně přistupují k odškodňování pracovních úrazů tím, že pokud zjistí, že zaměstnanec měl při zjišťování, zda není pod vlivem alkoholu ve smyslu ustanovení § 106 odst. 4 písm. i) zákoníku práce jakékoliv množství alkoholu v dechu, odmítají odškodnit jeho pracovní úraz.

V praxi často bývají vydané ústní příkazy zaměstnanci zpochybňovány, nedodržovány nebo nerespektovány, což mnohdy vede i ke vzniku pracovního úrazu. Mnozí adresáti si neuvědomují, že pokud se jedná o konkrétní bezpečnostní pokyn, který je vydán odpovědným vedoucím zaměstnancem, jde zpravidla o závazný pokyn. Jeho neuposlechnutí může znamenat pro zaměstnance – adresáta tohoto pokynu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci s odpovídajícími následky.

Na většině pracovištích u zaměstnavatelů je pitný režim zaměstnanců zajišťován z veřejného vodovodu. Existují však pracoviště, kde je pitný režim zajišťován tzv. náhradním způsobem, například prostřednictvím sodobarů nebo formou balené pitné vody. V některých případech však zaměstnavatel provozuje vlastní studny, ze kterých zaměstnancům zajišťuje pitnou vodu na pracovištích. Zaměstnavatel je v těchto případech výrobcem pitné vody.

Zaměstnavatelé provádějí zjišťování, zda jejich zaměstnanec není pod vlivem alkoholu často namátkově a preventivně. Na svoji obhajobu uvádějí, že tyto kontroly provádějí v rámci prevence rizik. Současné právní předpisy ve vztahu k zaměstnancům toto nepřipouštění, pouze v případě tzv. důvodného podezření. Na tuto problematiku existují rozdílné názory. Aktuální judikatura, která by toto více objasnila, zatím neexistuje.

V rámci prováděné znalecké nebo kontrolní činnosti bývá často zjišťováno, že zaměstnavatelé provádějí školení BOZP pouze formálně nebo dokonce nechají zaměstnancům pouze podepsat prezenční listinu, aniž by se vůbec nějaké školení konalo. Dalším závažným nedostatkem v praxi je nekvalitně pořízená dokumentace o školení BOZP, která je nezpůsobilá prokázat, že byli zaměstnanci proškoleni a že jejich znalosti byly zaměstnavatelem ověřeny.

Pracovní činnost je prováděna převážně ve vymezených vnitřních prostorách, jakými jsou administrativní pracoviště, věznice apod. Probační dohled nad odsouzenými osobami (vč. nezletilých) spočívající v kontrole plnění podmínek výkonu jim uložených alternativních trestů je prováděn také v domácnostech klientů, na pracovištích cizích zaměstnavatelů nebo municipalit, jakož i ve venkovním prostředí. Obvyklou součástí práce je přejíždění na různá místa v rámci daného soudního okresu. Nejvhodnějším vzděláním pro tuto pozici je magisterský studijní program v oboru právo a právní věda, nebo v oboru sociální politika a sociální práce, popřípadě v jiném společenskovědním oboru (např. speciální pedagogika, sociální péče, psychologie apod.). Nezbytnou podmínkou pro samostatný výkon daného povolání je úspěšné složení odborné zkoušky dle zákona č. 257/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Obvyklým kvalifikačním požadavkem je také řidičské oprávnění skupiny B dle zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Práce je vykonávána jak ve vnitřních (např. prostory restaurátorské dílny nebo v místě umístění díla), tak i na venkovních pracovištích (v místě umístění/instalace díla). Vykonávání práce zahrnuje práci s ručním nářadím, strojními a technickými zařízeními nebo nebezpečnými chemickými látkami a směsi (dále jen NCHLS). Práce může být vykonávána v prostředí se ztíženými pracovními podmínkami jako je vysoká/nízká teplota okolního vzduchu, snížená viditelnost. Dle potřeby je práce vykonávána i v noci, případně ve výšce (např. na lešení). Pochozí komunikace na pracovišti bývají zpravidla zpevněné. Nejvhodnějším vzděláním pro tuto pozici je vyšší odborné vzdělání v oboru konzervátorství a restaurátorství (KKOV 8242N) nebo výtvarná a uměleckořemeslná tvorba (KKOV 8241N), nebo bakalářský studijní program v oboru výtvarná umění (KKOV 8206R).

Práce spočívá v zakládání a zřizování studní všech druhů, profilů a hloubek, rekonstrukce a oživování studní zpravidla na venkovních pracovištích. Nejvhodnější kvalifikací k výkonu povolání je střední vzdělání s výučním listem v oboru zedník, kamnář, zednické práce, stavební práce, vhodnou kvalifikací je i střední vzdělání s výučním listem v oboru silničář, silničářské práce, horník, hornické práce, železobetonář, železobetonářské práce, vodař-meliorátor, meliorátorské práce. Další možností je získání profesní kvalifikace podle zákona č. 179/2006 Sb.

Přípravné, obslužné, kontrolní práce při provozování lanové dráhy/lyžařského vleku ve venkovních i vnitřních prostorách, jednoduchá technická a provozní údržba. Práce ve výškách, činnosti v obvykle nevyhovujících ergonomických (pracovní polohy) a mikroklimatických podmínkách; jízda osobním automobilem, čtyřkolkou, na lyžích (obsluha lyžařského vleku). 21 let, střední vzdělání s výučním listem tříleté, v oboru mechanik elektrotechnických zařízení, mechanik strojů, strojírenství a strojírenská výroba. V případě ovládání/řízení lanové dráhy též odborná způsobilost podle vyhlášky č. 16/2012 Sb., o odborné způsobilosti osob řídících drážní vozidlo a osob provádějících revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení (průkaz způsobilosti). Profesní kvalifikace staniční pracovník/pracovnice lanové dráhy, obsluha lyžařského vleku apod., obsluha radiostanice, školení první pomoci, práce ve výškách a nad volnou hloubkou, absolvování předepsané teoretické a praktické výuky a výcviku pod dohledem stanovené délky.

Dozorce zajišťuje dozorčí službu ve vazební věznici, věznici, ústavu zabezpečovací detence. Zajišťuje práva a povinnosti obviněných a odsouzených ve věznici, vazební věznici, ústavu zabezpečovací detence. Zpravidla se jedná o vnitřní prostory budov, které jsou vytápěné, osvětlené a větrané. Nejvhodnějším vzděláním pro výkon povolání dozorce je střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) v oboru bezpečnostně právní činnost (kód 6842M nebo kód 68-42-M/01). Další vhodnou kvalifikací je povinné vzdělávání a výcvik v rámci příslušných složek Ministerstva spravedlnosti.

Pracovní činnost je prováděna buď ve vnitřních prostorách bazénů a aquaparků, nebo ve venkovních prostorách koupališť s organizovaným provozem. Jedná se o prostory, kde může docházet ke ztíženým pracovním podmínkám (vlhko, teplo, sluneční záření, hluk) a kde je zvýšené riziko vzniku úrazu v důsledku uklouznutí, pádu nebo napadení bodavým hmyzem. Práce je vykonávána pouze v denní dobu. Pro tuto profesi je doporučeno střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) nebo vyšší odborné vzdělání v oboru tělesná kultura, bakalářský studijní program ve skupině oborů tělesná kultura, tělovýchova a sport, a vyšší odborné vzdělání ve skupině oborů zdravotnictví. Vhodné vzdělání a odbornou praxi poskytuje také studijní obor zdravotnický záchranář (DiS. nebo Bc.), případně profesní kvalifikace Plavčík/plavčice (kód 74-008-H), anebo výcvikový kurz plavčík-záchranář. Zaměstnanec musí mít kladný vztah k vodě, perfektní plavecké schopnosti, fyzickou zdatnost a obratnost, nebojácnost, rychlou reakci, být spolehlivý a ukázněný. Musí disponovat znalostí postupů pro záchranu tonoucího a pro resuscitaci a být psychicky odolný. Je doporučováno, aby zaměstnanec byl držitelem průkazu způsobilosti v poskytování základní první pomoci, nebo průkazu způsobilosti v poskytování rozšířené první pomoci, nebo osvědčení o znalosti osobních záchranných technik.

Práce je zpravidla vykonávána ve vyhloubených jamách, výkopech nebo nad volnou hloubkou. Práce může být vykonávána v prostředí se ztíženými pracovními podmínkami jako je prach, vysoká tepla okolního vzduchu nebo nedostatečná viditelnost. Pro hloubení pracovních jam/výkopů se používají pohyblivé stavební stroje, mechanizace a ruční nástroje a nářadí. Pochozí i pojezdové komunikace na pracovišti bývají zpravidla nezpevněné a nerovné. Při práci ve výkopech jsou pracovníci ohrožování např. sesuvem zeminy nebo zřícením stavebních konstrukcí.  Nejvhodnějším vzděláním pro tuto pozici je vysokoškolské vzdělání v oboru archeologie (kódy oboru např. 7105T001, 7105T002, 7105R003, 7105R004).

Řidič tramvaje na základě příslušného průkazu způsobilosti k  řízení drážního vozidla řídí kolejové vozidlo na tramvajové dráze a přepravuje bezpečně cestující v kolejové síti dopravce. Minimálním stupněm vzdělání je ukončené střední vzdělání s výučním listem strojního, elektrotechnického, stavebního nebo dopravního zaměření nebo ukončené základní vzdělání a odborná způsobilost k řízení drážního vozidla na dráze tramvajové dle vyhlášky č. 16/2012 Sb.

Charakteristickým místem výkonu práce jsou kliniky, oddělení nebo ambulantní pracoviště radiologie, radioterapie a nukleární medicíny. Odborná způsobilost k výkonu povolání radiologického asistenta se získává absolvováním akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu radiologických asistentů nebo tříletého studia v oboru diplomovaný radiologický asistent na vyšších zdravotnických školách, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2004/2005, nebo střední zdravotnické školy v oboru radiologický laborant, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 1996/1997. Práci s ionizujícím zářením smí vykonávat pouze radiační pracovníci kategorie A podle § 61 odst. 5 zákona č. 263/2016 Sb.