Povinnost zaměstnavatele zajišťovat BOZP i pro ostatní fyzické osoby na pracovišti

Aktuální k:

Na pracovišti výrobní firmy (např. strojírenské hale) se kromě vlastních zaměstnanců pravidelně zdržují i další osoby: pracovníci externího dodavatele provádějící údržbu strojů, student na odborné praxi, návštěvník z obchodního partnera a OSVČ provádějící instalaci nového zařízení. Zaměstnavatel jim umožnil vstup (s vědomím vedoucího provozu), ale neinformoval je o rizicích (pohybující se stroje, hluk, chemické látky, slepé úhly manipulační techniky), neprovedl základní seznámení s bezpečnostními pravidly, neposkytl jim odpovídající OOPP a nekoordinoval jejich činnost s vlastními zaměstnanci. Při práci dojde k úrazu (např. srážka externího pracovníka s vysokozdvižným vozíkem v mrtvém úhlu). Zaměstnavatel se brání tím, že „to nejsou naši zaměstnanci“. Zaměstnavatel nese primární a soustavnou odpovědnost za zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nejen pro své zaměstnance, ale pro všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích. Tato povinnost je širší než jen na vlastní zaměstnance a zahrnuje prevenci rizik, informování, školení (alespoň základní), poskytnutí kolektivní ochrany a koordinaci činností na pracovišti. Odpovědnost nelze plně přenést smluvně na dodavatele – zaměstnavatel zůstává odpovědný za celkový stav BOZP v prostorách, které kontroluje.

Z čeho tato povinnost vyplývá a jak se projevuje v praxi: Povinnost vyplývá především z prevence rizik a obecné péče o bezpečné pracovní prostředí. V praxi se projevuje takto:

  • Informování a seznámení s riziky a bezpečnostními pravidly (vstupní instruktáž). 
  • Hodnocení rizik a přijímání opatření (technická, organizační, OOPP) i pro externí osoby. 
  • Koordinace při více zaměstnavatelích na jednom pracovišti (písemná výměna informací o rizicích). 
  • Kontrola dodržování pravidel a zákaz vstupu bez zajištění BOZP. 
  • Dokumentace (evidence seznámení, hodnocení rizik). 
  • Náklady hradí zaměstnavatel, nelze je přenášet na osoby. 

Příklady: Externí montážní firma musí dostat informace o slepých úhlech vozíků; návštěvník musí mít reflexní vestu v hale. 

Zdroje

Související judikatura: Nejvyšší soud ČR potvrdil široký výklad § 101 odst. 5 Zákoníku práce:

  • Nejvyšší soud ČR jednoznačně potvrdil široký výklad § 101 odst. 5 Zákoníku práce. Povinnost zaměstnavatele zajišťovat BOZP se vztahuje na všechny fyzické osoby (včetně zaměstnanců dodavatelů, OSVČ, subdodavatelů a návštěv), které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích, bez ohledu na existenci smluvního vztahu. Zaměstnavatel ručí za bezpečnost v prostorách, které kontroluje. 

Klíčové rozsudky:

Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 9. 2025, sp. zn. 21 Cdo 1325/2025 

  • Nejdůležitější judikát k této problematice. 
    • Soud výslovně rozšířil odpovědnost zaměstnavatele na externí osoby (OSVČ a pracovníky dodavatelů).
    • Pracoviště zahrnuje veškeré prostory pod kontrolou zaměstnavatele (včetně chodeb, skladů, technických místností), kde hrozí rizika. 
    • Odpovědnost nelze smluvně plně přenést na dodavatele – zaměstnavatel-hostitel primárně ručí za bezpečnost. 
    • V konkrétním případě šlo o úraz externího pracovníka (úklid) v prostoru s vysokým napětím. 
  • Nejvyšší soud opakovaně zdůrazňuje, že pracoviště je třeba vykládat funkčně a široce – jde o všechny prostory, nad nimiž má zaměstnavatel kontrolu a kde jsou osoby vystaveny rizikům (rozsudky navazující na výklad § 101 ZP). 
  • Soudy konzistentně odmítají snahy zaměstnavatelů zbavit se odpovědnosti odkazem na „to není náš zaměstnanec“. 

Doporučení pro praxi:

Zaměstnavatelé by měli mít zaveden systém vstupní instruktáže, koordinace prací s externisty a evidenci seznámení pro všechny osoby na pracovišti.