rozhodnutí soudu

V praxi se často stává, že je vyplácena náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti až v době, kdy je ukončena dočasná pracovní neschopnost a zaměstnanec postižený pracovním úrazem je odkázán pouze na nemocenské dávky, což je finanční ...

Téma osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) na pracovišti patří dlouhodobě mezi klíčová a současně nejvíce dezinterpretovaná témata v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to zejména v odvětvích s vysokým podílem externích spolupracovníků. ...

V praxi často zjišťujeme, že zaměstnavatelé nesprávně přistupují k odškodňování pracovních úrazů tím, že pokud zjistí, že zaměstnanec měl při zjišťování, zda není pod vlivem alkoholu ve smyslu ustanovení § 106 odst. 4 písm. i) zákoníku práce jakékoliv ...

V rámci prováděné znalecké nebo kontrolní činnosti bývá často zjišťováno, že zaměstnavatelé provádějí školení BOZP pouze formálně nebo dokonce nechají zaměstnancům pouze podepsat prezenční listinu, aniž by se vůbec nějaké školení konalo. Dalším závažným ...

Právní úprava náhrady škody v důsledku pracovních úrazů a nemocí z povolání v zákoníku práce č. 262/2006 Sb. patří k nejsložitější problematice v pracovněprávních předpisech. Zejména ustanovení vztahující se k částečnému nebo úplnému zproštění ...

K dnešnímu vysvětlení mě přiměly statistické údaje, podle nichž půl milionu lidí čeká změna pracovní náplně spolu s rozvojem digitalizace. Bude třeba investovat velké částky do vzdělávání. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky se stát na ...

Právní věta V situaci, kdy na pracovišti pracuje více zaměstnavatelů, jsou povinni mezi sebou uzavřít písemnou dohodu, na jejímž základě je koordinací a prováděním opatření v oblasti BOZP pověřen...

Novela zákoníku práce, provedená zákonem č. 285/2020 Sb., přinesla některé podstatné změny v odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, které se spolu s dalšími souvisejícími novelizovanými právními předpisy, které nabyty účinnosti dnem 1. ledna ...

Podmínky úplného nebo částečného zproštění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz (úvahy nad rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3706/2019 ze dne 5. prosince 2019) – pohledem právníka i osoby odborně způsobilé v plnění úkolů prevence rizik v ...

Z toho, za jakých podmínek se zaměstnavatel může zcela, nebo zčásti své odpovědnosti zprostit, je zřejmé, že [s výjimkou opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek, když zároveň zaměstnavatel nemohl škodě nebo ...

Článek se věnuje problematice inspekční činnosti (řízení rizik) pracovišť na základě zahraniční dobré praxe, výzkumu a české judikatury

Judikaturou Nejvyššího soudu prošel jeden případ, který opakovaně upozornil na časté nepochopení rozdílu mezi porušením bezpečnostních předpisů na straně jedné a lehkomyslným jednáním na straně druhé jako dvojího různého možného důvodu pro „krácení“ ...

Nejdůležitější částí lékařského posudku je jeho závěr, jímž poskytovatel poskytuje zaměstnavateli dohodnutou součinnost při posouzení zdravotní způsobilosti zaměstnance.

Právní věta Obecná odpovědnost zaměstnavatele za škodu podle ustanovení § 265 zákoníku práce není vyloučena ani v případě, že škoda spočívá v poškození zdraví zaměstnance. Domáhá-li se zaměstnanec vůči...

Článek se zabývá několika různými oblastmi, kterým se věnoval Nejvyšší správní soud v rámci odůvodnění svého rozsudku, kdy předmětem byla problematika oblasti bezpečnosti a ochrany při práci a některé související otázky.1) Za prvé směřuje do problematiky ...