rozhodnutí soudu

Na pracovišti výrobní firmy (např. strojírenské hale) se kromě vlastních zaměstnanců pravidelně zdržují i další osoby: pracovníci externího dodavatele provádějící údržbu strojů, student na odborné praxi, návštěvník z obchodního partnera a OSVČ provádějící ...

Druh práce jako podstatnou náležitost musí zaměstnavatel sjednat se zaměstnancem v pracovní smlouvě před nástupem do pracovního poměru. Platí zákonná zásada, že by se toto ujednání nemělo měnit v průběhu pracovní činnosti. Ke změně druhu práce může dojít ...

Azbest představuje jedno z nejzávažnějších a současně nejdéle přetrvávajících pracovních rizik. Odhaduje se, že v současné době je azbestu vystaveno 4,1 až 7,3 milionu pracovníků. Až 75 % všech uznaných případů rakoviny z povolání v EU souvisí s azbestem. ...

V pracovněprávní i advokátní praxi se stále objevují problémy s výpočtem průměrného výdělku, který je rozhodující pro výpočet náhrady škody (náhrady výdělku) po pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Podívejme se, jak tyto složitosti rozhodují soudy. ...

Sebevraždy v produktivním věku nelze redukovat pouze na zdravotnickou nebo psychiatrickou otázku. Data ukazují, že významná část sebevražd se odehrává u osob ve věku, kdy jsou ekonomicky aktivní, a nejvyšší zatížení v ČR je u mužů ve středním věku, tedy u ...

Evropská právní úprava a evropská rozhodovací praxe nehovoří o psychosociálních rizicích vždy výslovně jazykem pracovního stresu, úzkostí či vyhoření. O to důležitější je sledovat, jak soudy a evropské instituce postupně vymezují právní rámec organizace ...

Nepřetržitý denní odpočinek zaměstnanců je jedním z klíčových pilířů ochrany zdraví při práci a zároveň oblastí, která v posledních letech prochází zásadními změnami a diskuzemi u právní i odborné veřejnosti. Novely zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce ...

Česká rozhodovací praxe v oblasti psychosociálních rizik se v posledních letech zřetelně posouvá od okrajového vnímání psychické zátěže k přesněji vymezeným právním důsledkům pro zaměstnavatele. Soudy sice nadále trvají na klasických znacích pracovního ...

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (dále jen „BOZP“) osob samostatně výdělečně činných (dále jen „OSVČ“) stojí v praxi na jednoduché realitě, kdy OSVČ často vykonává činnost v prostorách, které neřídí, neprojektuje ani plně nekontroluje (jako jsou ...

V praxi se často stává, že je vyplácena náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti až v době, kdy je ukončena dočasná pracovní neschopnost a zaměstnanec postižený pracovním úrazem je odkázán pouze na nemocenské dávky, což je finanční ...

Téma osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) na pracovišti patří dlouhodobě mezi klíčová a současně nejvíce dezinterpretovaná témata v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to zejména v odvětvích s vysokým podílem externích spolupracovníků. ...

V rámci prováděné znalecké nebo kontrolní činnosti bývá často zjišťováno, že zaměstnavatelé provádějí školení BOZP pouze formálně nebo dokonce nechají zaměstnancům pouze podepsat prezenční listinu, aniž by se vůbec nějaké školení konalo. Dalším závažným ...

V praxi často zjišťujeme, že zaměstnavatelé nesprávně přistupují k odškodňování pracovních úrazů tím, že pokud zjistí, že zaměstnanec měl při zjišťování, zda není pod vlivem alkoholu ve smyslu ustanovení § 106 odst. 4 písm. i) zákoníku práce jakékoliv ...

Právní úprava náhrady škody v důsledku pracovních úrazů a nemocí z povolání v zákoníku práce č. 262/2006 Sb. patří k nejsložitější problematice v pracovněprávních předpisech. Zejména ustanovení vztahující se k částečnému nebo úplnému zproštění ...

K dnešnímu vysvětlení mě přiměly statistické údaje, podle nichž půl milionu lidí čeká změna pracovní náplně spolu s rozvojem digitalizace. Bude třeba investovat velké částky do vzdělávání. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky se stát na ...

Právní věta V situaci, kdy na pracovišti pracuje více zaměstnavatelů, jsou povinni mezi sebou uzavřít písemnou dohodu, na jejímž základě je koordinací a prováděním opatření v oblasti BOZP pověřen...

Novela zákoníku práce, provedená zákonem č. 285/2020 Sb., přinesla některé podstatné změny v odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, které se spolu s dalšími souvisejícími novelizovanými právními předpisy, které nabyty účinnosti dnem 1. ledna ...

Podmínky úplného nebo částečného zproštění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz (úvahy nad rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3706/2019 ze dne 5. prosince 2019) – pohledem právníka i osoby odborně způsobilé v plnění úkolů prevence rizik v ...

Z toho, za jakých podmínek se zaměstnavatel může zcela, nebo zčásti své odpovědnosti zprostit, je zřejmé, že [s výjimkou opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek, když zároveň zaměstnavatel nemohl škodě nebo ...

Článek se věnuje problematice inspekční činnosti (řízení rizik) pracovišť na základě zahraniční dobré praxe, výzkumu a české judikatury