K povinnosti zaměstnavatele zajišťovat BOZP při práci i vůči OSVČ

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (dále jen „BOZP“) osob samostatně výdělečně činných (dále jen „OSVČ“) stojí v praxi na jednoduché realitě, kdy OSVČ často vykonává činnost v prostorách, které neřídí, neprojektuje ani plně nekontroluje (jako jsou staveniště, provozovny objednatelů, technologické objekty, logistika), přesto je vystavena rizikům, která vznikají kombinací vlastních pracovních postupů a organizace práce a podmínek daného pracoviště jiných zaměstnavatelů. Právní úprava proto typicky nepracuje s jedním „univerzálním“ modelem, ale se souborem povinností, které se odvíjejí od toho, kdo má faktickou kontrolu nad pracovištěm, kdo organizuje práci a kdo vytváří nebo může ovlivnit rizika.

JUDr.

Jaroslav

Stádník

Ph.D., DBA, LL.D.

Mgr.

Lucie

Kyselová

V českém právu je pro pochopení postavení OSVČ v oblasti BOZP zásadní, že povinnost zaměstnavatele zajišťovat BOZP se nevyčerpává ochranou vlastních zaměstnanců. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) výslovně v ustanovení § 101 odst. 5 stanoví, že povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích. Současně zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 309/2006 Sb.“), výslovně upravuje požadavky BOZP nejen v pracovněprávních vztazích, ale i při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, tedy v režimech, kde se typicky pohybují OSVČ. To je důležité zejména tam, kde OSVČ vstupuje do subdodavatelského řetězce, kdy smlouva může rozdělit odpovědnosti mezi smluvní strany, avšak nemůže zrušit veřejnoprávní povinnosti k prevenci rizik tam, kde je právní předpis ukládá nositeli kontroly nad pracovištěm. Ustanovení § 12 zákona č. 309/2006 Sb. jednoznačně stanoví řadu povinností i OSVČ. Jedná se o aplikaci § 101 odst. 1, 2 a

Máte předplatné? Přihlaste se