povinnost zaměstnavatele

Zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti. V souvislosti s nebezpečnými látkami je důležité při sestavování pracovních postupů vycházet z oddílu 7 Bezpečnostního listu, který uvádí pokyny pro bezpečné zacházení. Informace v tomto oddíle BL tak pomáhají zaměstnavateli navrhnout vhodné pracovní postupy.

Diisokyanáty jsou chemické látky, které se používají především k výrobě různých polyuretanových výrobků, jako jsou např. pěny, lepidla, tmely, elastomery, barvy a nátěrové hmoty. Diisokyanáty jsou klasifikovány jako látky mající senzibilizující účinky na dýchací cesty kategorie 1 a jako látky mající senzibilizující účinky na kůži kategorie 1.

Zaměstnavateli byl externí firmou zajišťující jeho povinnosti v oblasti BOZP upozorněn, že na svých pracovištích neprovádí prověrky BOZP. Zaměstnavatel namítl, že zajišťuje tzv. audit BOZP, který je podle něho dostačující.

Zaměstnavatel dostatečně neinformuje své zaměstnance o opatřeních z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Na jejich stížnost jim sdělil, že si mají zvolit svého zástupce, se kterým bude jednat.

Vnitřní předpisy BOZP jsou interní dokumenty organizace, které stanovují pravidla, postupy a opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců na pracovišti. Vnitřní předpisy konkretizují požadavky právních předpisů podle konkrétních podmínek daného pracoviště, technologií, používaných zařízení a rizik. Stanovují jasná pravidla a postupy pro bezpečné vykonávání práce, čímž předcházejí úrazům, poškození zdraví a mimořádným událostem. Pomáhají organizovat práci tak, aby byla bezpečná a efektivní. Umožňují zaměstnavateli kontrolovat dodržování bezpečnostních pravidel. Přesto se však často v praxi vyskytují situace, kdy zaměstnavatel nemá vypracovány své vnitřní bezpečnostní předpisy, což se projevuje nízkou úrovní zajišťování požadavků BOZP a nedostatečnou kulturou bezpečnosti práce.

Stále se lze v praxi setkávat s názorem zaměstnavatelů, že za zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zodpovídá odborně způsobilá osoba v prevenci rizik, neboli bezpečák, ačkoliv zákoník práce ve svém ustanovení § 101 jasně stanoví, že zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dále jen "rizika").

V rámci prováděné znalecké nebo kontrolní činnosti bývá často zjišťováno, že zaměstnavatelé provádějí školení BOZP pouze formálně nebo dokonce nechají zaměstnancům pouze podepsat prezenční listinu, aniž by se vůbec nějaké školení konalo. Dalším závažným nedostatkem v praxi je nekvalitně pořízená dokumentace o školení BOZP, která je nezpůsobilá prokázat, že byli zaměstnanci proškoleni a že jejich znalosti byly zaměstnavatelem ověřeny.

Zaměstnávání mladistvých představuje pro zaměstnavatele v některých případech odlišné postupy v rámci posuzování jejich zdravotní způsobilosti k práci. V rámci novely zákoníku práce, tzv. flexinovele, s účinností od 1. 6. 2025, došlo v § 247 odst. 1 písm. a) k upřesnění, že zaměstnavatel je povinen na své náklady zajistit posouzení zdravotní způsobilosti k práci nejen u pracovního poměru, ale i u dohod o provedení činnosti nebo dohod o provedení práce. Nejedná se přitom o novinku, tato povinnost platila již před flexinovelou, avšak k různým názorům, zda postupovat podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákoníku práce, došlo touto změnou k vyjasnění.

Poslanecká sněmovna postoupila dne 24. 6. 2025 návrh zákona Senátu jako tisk 156. Lze předpokládat, že s účinností od 1. ledna 2026 rozsáhlá novela zákona č. 309/2006 Sb. , která přináší řadu významných změn v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, značně zasáhne do pracovního života řady zaměstnanců. Tento návrh reaguje na vývoj aplikační praxe, technologický pokrok i potřebu zvýšení efektivity systému BOZP na rizikových pracovištích, především ve stavebnictví. Novela přináší významné změny, které reagují na nedostatky a nejednotné postupy dosavadní aplikační praxe, na požadavky odborné veřejnosti i zaměstnavatelských svazů, jež byli aktivními participanti na přípravě podoby novely, na technologický pokrok, když odstraňuje bariéry pro ještě zásadnější rozvoj digitalizace na úseku BOZP a též na nezbytnost přesnější harmonizace národních předpisů s právem Evropské unie.

Záznam o pracovním úrazu je dokument, který má zaměstnavatel povinnost vypracovat v případě, že na pracovišti dojde k úrazu, jehož následkem je pracovní neschopnost delší jak tři kalendářní dny nebo smrt zaměstnance. Pokud tedy dojde na pracovišti k úrazu dle výše uvedených podmínek, je zaměstnavatel povinen nejpozději do pěti pracovních dnů po oznámení vypracovat tzv. záznam o pracovním úrazu a zapsat ho do dokumentace o pracovním úrazu. Smyslem formuláře je jednotné zaznamenávání všech údajů souvisejících s pracovním úrazem, ať už se jedná o údaje o zaměstnavateli či zaměstnanci nebo o údaje, které jsou spojené se samotným úrazem, jeho vznikem, příčinou a následným opatřením.

V celé BOZP platí zásada, že zaměstnavatel povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací práce v oblasti BOZP a přijímáním opatření k předcházením rizikům. To ukládá zaměstnavateli přímo zákoníku práce . Jde o tzv. metodu prevence rizik, na základě které musí zaměstnavatel vyhledávat rizika a když je nemůže odstranit, tak je musí vhodnými opatřeními alespoň minimalizovat. Jedním z rizik je práce v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, tedy práce v chladu a v horku. Proto zákoník práce v § 104 výslovně stanoví, že na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnancům ochranné nápoje a odkazuje na prováděcí předpis. Ochranné nápoje jsou prostředkem individuální ochrany, který má chránit zaměstnance před účinky nepříznivých klimatických podmínek – tepelné a chladové zátěže.

V praxi se vyskytují poměrně často dotazy týkající se odškodnění úrazů vzniklých při cestě do zaměstnání nebo ze zaměstnání (dále jen „cesta do zaměstnání“). Proto se na tuto – na první pohled jednoduchou záležitost podíváme ze všech možných úhlů pohledu, jak nám umožňuje první úprava. Takže vydejme se na cestu do zaměstnání a zároveň prozkoumat právní úpravu, co nám o ní říká zákoník práce .

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCŮ

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCŮ

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCŮ

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCŮ

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA BEZPEČNÉ STAVENIŠTĚ prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA BEZPEČNÉ STAVENIŠTĚ prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ERGONOMII prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ERGONOMII prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.