Mgr. et Mgr. Nikol Michl

V rámci novely zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, doznaly pracovnělékařské služby několika změn, a to v oblasti vstupních prohlídek u pracovních či služebních poměrů, ale i u dohod konaných mimopracovní poměr. Změny jsou účinné od 1. 6. 2025. Nová právní úprava zavádí fakultativní přístup pro práce zařazené do kategorie první, jejíž součástí není činnost, jež by upravovala zdravotní způsobilost podle prováděcího právního předpisu, kterým je vyhláška č. 79/2013 Sb. o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, nebo jiného právního předpisu. Jsou tedy stále práce i v kategorii první, pro které stále je povinné provádět vstupní lékařské prohlídky.

Diisokyanáty jsou klasifikovány jako látky mající senzibilizující účinky na dýchací cesty kategorie 1 a jako látky mající senzibilizující účinky na kůži kategorie 1. Vzhledem k tomu došlo k jejich omezení na trh či je regulováno jejich používání. Od 1. 1. 2026 dojde i k přijetí přísnějších limitů pro pracovní ovzduší, které budou stanoveny nařízením vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. V rámci novely vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, jejíž účinnost je rovněž plánována od 1. 1. 2026, dojde k upřesnění, kdy je povinné provádět pracovnělékařské podmínky. V pracovním prostředí mohou být zaměstnanci vystavěni diisokyanátům např. při výrobě polyurethanových materiálů, které zahrnují širokou škálu produktům, a to například pěny, těsnící materiály, elastomery nebo nátěrové hmoty.

Zaměstnavatel plánuje v roce 2026 provádět práce, při nichž budou zaměstnanci exponováni azbestu. Co nově bude muset zajistit v oblasti ochrany zdraví? Azbest je klasifikován jako karcinogen. Evropská Unie přijala směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2668 ze dne 22. listopadu 2023, kterou se mění směrnice 2009/148/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci, jejíž cílem je zajistit jednotnou úroveň ochrany před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci a chránit zaměstnance na úrovni Evropské Unie, přičemž členské státy mohou zavést přísnější ustanovení. Směrnice nově stanovuje několik nových požadavků, včetně stanovení přísnějšího limitu pro azbest v pracovním ovzduší. Česká republika v rámci transpozice předmětné směrnice ukotvila do právního řádu nové povinnosti, a to pro zaměstnavatele, osoby samostatně výdělečně činné či pro fyzické osoby. Změny budou účinné od 1. 1. 2026. I pro provedených změnách však nadále platí, že povinnost ohlásit práce s expozicí osoba nemá, jde-li o práci s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbest (podle vyhlášky č. 394/2006 Sb., kterou se stanoví práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice těchto prací).

Zaměstnávání mladistvých představuje pro zaměstnavatele v některých případech odlišné postupy v rámci posuzování jejich zdravotní způsobilosti k práci. V rámci novely zákoníku práce, tzv. flexinovele, s účinností od 1. 6. 2025, došlo v § 247 odst. 1 písm. a) k upřesnění, že zaměstnavatel je povinen na své náklady zajistit posouzení zdravotní způsobilosti k práci nejen u pracovního poměru, ale i u dohod o provedení činnosti nebo dohod o provedení práce. Nejedná se přitom o novinku, tato povinnost platila již před flexinovelou, avšak k různým názorům, zda postupovat podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákoníku práce, došlo touto změnou k vyjasnění.

Onemocnění, která se dříve vyskytovala v pozdějším věku, se začínají projevovat už v tom ranějším. Oproti jiným zemím v Evropské Unii je zdravotní stav obyvatel České republiky podprůměrný, a i proto je nově právní úpravou zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (v rámci novely zákoníku práce, tzv. flexinovely), zaveden institut programů podpory zdraví, a to s účinností od 1. 6. 2025.Legislativní úprava představuje nový koncept, jež prolíná interakci pracovních a civilizačních rizik. Programy podpory zdraví, resp. soubor konkrétních opatření v nich obsažených, mohou přispět ke zlepšení zdravotní kondice zaměstnanců či včas odhalit závažnější onemocnění. Vedle pracovnělékařských služeb zaměřených na zdravotní prevenci související s výkonem práce, tak mohou být tyto programy vhodným nástrojem k podpoře zdraví zaměstnanců ze strany zaměstnavatelů, a to v širším měřítku než dosud. Programy podpory zdraví jsou na dobrovolné bázi, je na rozhodnutí zaměstnavatele, zda k nim přistoupí.