Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci (dále jen „nařízení vlády“), vymezuje v § 34 zrakovou zátěž, která v případě písmena c) trvalá práce spojená s používáním zvětšovacích přístrojů, sledováním monitorů nebo se zobrazovacími jednotkami, může vzbuzovat dojem, že běžná administrativní práce s počítačem je spojená s nárokem na bezpečnostní přestávky.
Ustanovení § 35 nařízení vlády dále stanovuje minimální opatření k ochraně zdraví při práci, kdy práce se zrakovou zátěží musí být v zájmu omezení jejího nepříznivého vlivu na zdraví zaměstnance přerušována bezpečnostními přestávkami v trvání 5 až 10 minut nejpozději po každých 2 hodinách od započetí výkonu práce nebo musí být zajištěno střídání činností nebo zaměstnanců. Dojde-li ke střídání činností, nesmí být zaměstnanec exponován faktoru zařazenému v rizikové kategorii podle zákona o ochraně veřejného zdraví, pro který se zajišťuje střídání. Poslední bezpečnostní přestávka nesmí být zařazena později než 1 hodinu před ukončením směny. Bližší hygienické požadavky na zobrazovací jednotky dále stanovuje § 50 nařízení vlády.
Podmínky a vymezení zrakové zátěže podle § 34 odst. 1 písm. c) ve spojení s odst. 4 nařízení vlády nejsou podkladem pro kategorizaci zrakové zátěže podle vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli (dále jen „vyhláška“).
Do druhé kategorie z hlediska zrakové zátěže jsou zařazovány práce vykonávané po dobu delší než 4 hodiny za směnu se zařízeními určenými k nepřetržitému monitorování činností strojů nebo zařízení, nebo kontrole výroby nebo výrobků prostřednictvím obrazovkových terminálů; dále je to práce spojená s náročností na rozlišení detailů nebo práce vykonávaná za zvláštních světelných podmínek, kdy pracovní postup vyžaduje zvláštní druh osvětlení z důvodu technického požadavku; nebo jde o práci vykonávanou jen při umělém nebo sdruženém osvětlení, při níž se rozlišují barvy, odstíny nebo detaily.
Do kategorie třetí z hlediska zrakové zátěže se zařazuje práce vykonávaná po dobu delší než 4 hodiny za směnu, při níž je osoba exponovaná alespoň dvěma faktorům v kategorii druhé; spojená s technicky neodstranitelným oslňováním; nebo kterou lze vykonávat jen za pomocí zvětšovacího přístroje.
Situace č. 1
Paní pracuje jako administrativní pracovnice v kanceláři. Její pracovní náplní je vyřizování běžné administrativy a práce s počítačem. Na stole má dva monitory. Jedná se o práci v kategorii první. Má nárok na bezpečnostní přestávku?
- Ne, nejedná se o činnosti se zařízeními určenými k nepřetržitému monitorování. Bezpečnostní přestávky se při práci nerizikové pro faktor ZRAKOVÁ ZÁTĚŽ v kategorii první nezařazují.
Situace č. 2
Pracovnice poštovní přepážky pracuje s počítačem a sleduje obrazovku PC. Sledování obrazovky je přerušováno krátkodobými činnostmi jako je vydávání zásilek, třídění, počítání peněz, apod. Má nárok na bezpečnostní přestávku?
- Ne. Zaměstnanci pracující na poštovní přepážce s počítačem, pracují sice se zobrazovací jednotkou či obrazovkovým terminálem, ovšem nejedná se o činnosti se zařízeními určenými k nepřetržitému monitorování činností strojů nebo zařízení, nebo kontrole výroby nebo výrobků. Zařazení práce se zobrazovací jednotkou na poštovní přepážce neodpovídá zařazení rizikového faktoru ZRAKOVÁ ZÁTĚŽ do kategorie druhé ani třetí. Nejedná se o práci rizikovou dle definice kategorizace prací, a tedy se není povinností zaměstnavatele zajišťovat bezpečnostní přestávky.
Situace č. 3
Pracovník na pozici operátor velínu pro výrobu a rozvod elektrické energie je zařazen z hlediska zrakové zátěže do kategorie druhé. Jeho pracovní činnosti zahrnují nepřetržité sledování monitorovacích zařízení déle jak 4 hodiny za směnu. Má nárok na bezpečnostní přestávku?
- Samozřejmě, neboť uvedená práce odpovídá zrakové zátěži ve smyslu § 34 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., a jedná se o trvalou práci delší než 4 hodiny za směnu. Zároveň práce odpovídá kategorii druhé podle vyhlášky č. 432/2003 Sb. Z tohoto důvodu má zaměstnanec nárok na bezpečnostní přestávku.
Situace č. 4
Pán pracuje jako hodinář. Jeho charakter práce vyžaduje dlouhodobě vysoké požadavky na zrakovou ostrost a přesnost, soustředěnou práci zblízka, pracuje s velmi drobnými mikrosoučástkami a zvětšovacími nástroji. Riziko poškození zraku a chronické únavy je vysoké. Práce z hlediska zrakové zátěže je zařazena do kategorie třetí. Má nárok na bezpečnostní přestávku?
- Samozřejmě. Jedná se o práci rizikovou z hlediska kategorizace práce pro faktor zraková zátěž. Z tohoto důvodu bude mít nárok na bezpečnostní přestávku. Obdobné profese s vysokou zrakovou náročností v rizikové kategorii mohou být – mikrochirurg, pracovník jemné elektrotechniky, kontrolor optických dílů, cytogenetik, dentální technik, zlatník aj. Vždy je však nutné vyhodnotit konkrétní pracovní činnosti a nezařazovat bezpečnostní přestávky jen podle profesí.