Novela zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v § 55a ukotvuje nový institut, a to programy podpory zdraví, jimiž se rozumí soubor opatření, která může zaměstnavatel vytvářet a nabízet zaměstnancům s cílem umožnit vyšší využití nástrojů zdravotní prevence. K tomu byl vydán prováděcí předpis, a to vyhláška č. 243/2025 Sb., o programech podpory zdraví, který stanovuje nástroje zdravotní prevence poskytované v rámci programu podpory zdraví, okruh osob, se kterými může zaměstnavatel spolupracovat při zajišťování programu podpory zdraví, a způsob vyhodnocování programu podpory zdraví.

Cílem je vytvářet v souladu s aktuálními ekonomickými trendy a poznatky v oblasti zdravotní péče takové podmínky, které zvyšují spokojenost zaměstnanců a v širším kontextu představují efektivní přínos v podobě minimalizace negativních zdravotních potíží u zaměstnanců. Vedle pracovnělékařských služeb zaměřených na zdravotní prevenci související s výkonem práce, tak mohou být tyto programy vhodným nástrojem k podpoře zdraví zaměstnanců ze strany zaměstnavatelů, a to v širším měřítku než dosud. Programy podpory zdraví jsou na dobrovolné bázi, je na rozhodnutí zaměstnavatele, zda k nim přistoupí. 

Součástí programu podpory zdraví nejsou opatření, která je zaměstnavatel povinen zavádět podle části páté zákoníku práce.

Situace č. 1:

Zaměstnavatel se rozhodne, že na svých pracovištích zavede programy podpory zdraví. Co musí pro to udělat?

  • Rozhodne-li se zaměstnavatel, že na svých pracovištích zavede programy podpory zdraví, je doporučeno si předem udělat průzkum zájmu o jejich využívání, neboť zapojení zaměstnanců do programů je na jejich dobrovolnosti.
  • Dále je nutné v navázat spolupráci s osobou s prokazatelnou zkušeností v oblasti ochrany veřejného zdraví. S tou programy podpory zdraví zavede, tj. vyberou, jaká konkrétní opatření (tzv. nástroje prevence) pro pracoviště budou nejvhodnější.

Situace č. 2:

Zaměstnavatel s osobou s prokazatelnou zkušeností v oblasti ochrany veřejného zdraví vyhodnotí, že na pracovištích by se hodilo více nástrojů zdravotní prevence (opatření). Je nějak limitován, kolik jich může udělat?

  • Ne. Není vázán na to, že opatření (nástroj prevence) musí být jen jeden. Zaměstnavatel může zvolit i takový přístup, že nabídne odlišné programy podpory zdraví v rámci skupin zaměstnanců, které mají obdobné individuální potřeby. Programy lze cílit podle vývoje pracovní neschopnosti u jednotlivých zaměstnanců, věku, pohlaví, zdravotnímu stavu a dalším. Nástroje zdravotní prevence jsou zaměřeny na konkrétní oblasti podpory. Jedná se zejména o využití preventivní péče, podpora správné výživy, psychické odolnosti a snižování vlivu stresu na zdraví v souvislosti s nastavením efektivní pravidelné psychohygieny, jež je v dnešní době, kdy je kladen důraz na mentální zdraví, více než potřebná.

Situace č. 3:

Zaměstnavatel by chtěl pro tvorbu programů využít již své stávající zaměstnance z administrativy. Je to možné?

  • Ne. V rámci programů podpory zdraví je jasně stanoveno, kdo se podílí na jejich zavedení a kdo je může realizovat.

Zaměstnavatel má právo vykonávat i jiné aktivity pro prevenci zaměstnanců, avšak nebude se jednat o programy podpory zdraví, neboť nebude naplněn jejich právní rámec.

Situace č. 4:

Zaměstnavatel se nedohodne se svým poskytovatelem pracovnělékařských služeb na provádění programů podpor zdraví? Jaké má zaměstnavatel jiné možnosti, s kým uskutečnit programy podpory zdraví?

  • Ano. Při zajišťování programu podpory zdraví, pokud jde o jeho zavedení, spolupracuje zaměstnavatel s osobami s prokazatelnou zkušeností v oblasti ochrany veřejného zdraví, kterými jsou kromě poskytovatele pracovnělékařských služeb i lékaři se specializovanou způsobilostí v oboru všeobecné praktické lékařství nebo odborní pracovníci v ochraně a podpoře veřejného zdraví.

Situace č. 5:

Zaměstnavatel spolu s osobou s prokazatelnou zkušeností v oblasti ochrany veřejného zdraví stanoví opatření. Kdo je bude realizovat?

  • Při zajišťování programu podpory zdraví, pokud jde o jeho realizaci, spolupracuje zaměstnavatel s osobami s odpovídající odbornou kvalifikací podle charakteru zvoleného nástroje pro realizaci opatření v rámci programu podpory zdraví.
  • Je důležité, aby odborná kvalifikace těchto osob odpovídala vzděláním konkrétnímu zvolenému programu podpory zdraví (např. u snižování vlivu závislostí – adiktolog, u podpory správné výživy – nutriční terapeut, u podpory a zlepšování kondice pohybového aparátu – fyzioterapeut atd.).

Situace č. 6:

Zaměstnavatel vynaložil na programy podpory zdraví i své vlastní náklady a chtěl by programy podpory zdraví odečíst z daní. Je to možné?

  • Ne. Dle současného znění právních předpisů to možné není.

Situace č. 7:

Zaměstnavatel plánuje programy podpory zdraví na pracovištích. Co z toho bude mít, přinese mu to nějaké benefity?

  • Benefity lze předpokládat i pro zaměstnavatele. Zavedení programů podpory zdraví se také promítne na práceschopnosti zaměstnanců, snížení pracovní neschopnosti, vyšší atraktivitu zaměstnání, a i vyšší spokojenost zaměstnanců.

Situace č. 8:

Zaměstnavatel má povinnost každoročně programy podpory zdraví vyhodnocovat. Jak to má udělat?

  • Vodítkem pro vyhodnocení je vyhláška o programech podpory zdraví. Vyhodnocení slouží zaměstnavateli pro celkové zhodnocení účinnosti a efektivity navržených programů podpory zdraví, proto je i dobré si na začátku stanovit, co od programů podpory zdraví očekává. Na hodnocení programů podpory zdraví zaměstnavatel spolupracuje s osobou s prokazatelnou zkušeností v oblasti veřejného zdraví, případně i s dalšími osoby (např. osoba odborně způsobilá v prevenci rizik či osoby, které daný program realizovaly – diabetolog, adiktolog, fyziolog aj.). Vyhodnocení vychází zejména z porovnání výchozích a závěrečných souhrnných hodnot vývoje pracovní neschopnosti na pracovišti, kdy je řešen podklad/zvýšení čerpání pracovní neschopnosti všech zaměstnanců (nikoli u jednotlivců), zájem zaměstnanců o programy podpory zdraví a jejich zapojení do nich, tzn. využitelnost programů podpory zdraví zaměstnanci, dále je hodnocen průběh celkové organizace a realizace programů podpory zdraví, finanční efektivita programu podpory zdraví, je-li to účelné, neboť rozhodne-li se zaměstnavatel využít hrazené služby z veřejného pojištění, jeho náklady budou minimální.
  • Pro zaměstnavatele je i důležitá zpětná vazba, tj., jaké bude mít z programů podpory zdraví přínosy. Je předpokladem, že některé přínosy bude možné vnímat až po delším časovým období než po jednom roce.
  • Výsledkem hodnocení programu podpory zdraví může být vypracování písemné zprávy či záznamu (je na uvážení zaměstnavatele). Vyhodnocení obsahuje návrh na zefektivnění opatření pro následující období