Podpora duševního zdraví na pracovišti – Chcete-li ušetřit, vsaďte na zdraví zaměstnanců

Vydáno: 2 minuty čtení

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCŮ

PODPORA DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ NA PRACOVIŠTI

Podpora duševního zdraví zahrnuje veškerá opatření zaměřená na zajištění psychické pohody na pracovišti. Pokud duševní zdraví není v dobrém stavu, může negativně ovlivnit celkovou kondici jednotlivce i jeho pracovní výkon.

POHODA PŘI PRÁCI 

Pohoda na pracovišti (wellbeing at work) je souhrnný pojem, který charakterizuje kvalitu pracovního života, včetně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Může hrát klíčovou roli v produktivitě jednotlivců, firem i celé společnosti. Jedná se především o opatření ze strany zaměstnavatele, která mají zajistit duševní pohodu zaměstnanců.

PŘÍNOSY POHODY PŘI PRÁCI PRO ZAMĚSTNAVATELE:

  • zvýšení produktivity práce
  • snížení úrovně stresu zaměstnanců
  • snížení nepřítomnosti zaměstnanců v práci 
  • zlepšení morálky zaměstnanců
  • zvýšení image zaměstnavatele
  • snížení presenteeismu* zaměstnanců 

*Presenteeismus znamená snížení výkonnosti zaměstnanců v důsledku zdravotních problémů, jestliže se rozhodnou chodit do zaměstnání, ale nejsou schopni dosáhnout své obvyklé výkonnosti.

ZÁKONNÁ POVINNOST ZAMĚSTNAVATELE

Zaměstnavatelé jsou povinni podle zákona vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění nebo snížení. To se týká i psychosociálních rizik.

NÁKLADY ZAMĚSTNAVATELE SPOJENÉ S PRACOVNÍM STRESEM

Ignorování pracovního stresu může pro zaměstnavatele představovat nemalé náklady. Ty souvisejí například s nutností řešit:

  • Absenci z důvodu pracovní neschopnosti (se stresem souvisí až 60 % absencí)
  • Fluktuaci zaměstnanců (se stresem souvisí až 20 % případů)
  • Ostatní náklady (například náklady spojené s konflikty na pracovišti, vztahy se zaměstnanci či náklady a ztráty související s negativním vnímáním firemní značky zákazníky; tyto faktory mohou představovat náklady v řádech statisíců až milionů korun)
  • Presenteeismus*

Návratnost každé koruny investované do duševního zdraví může být i více než pětinásobná.

 

Stres na pracovišti = vyšší náklady pro firmu

Návratnost každé koruny investované do BOZP může být i více než dvojnásobná

Novinky

  • Novinky
1. ledna 2026 nabylo účinnosti nové nařízení vlády č. 322/2025 Sb., o povinnostech zaměstnavatele při pracovních úrazech. Toto nařízení nahrazuje dosavadní nařízení vlády č. 201/2010 Sb. a přináší zásadní změny ve způsobu evidence a hlášení pracovních úrazů. Hlavním impulsem nové právní úpravy je digitalizace procesu, zavedení výhladně elektronického ohlašování a zasílání záznamů o úrazech prostřednictvím Portálu Státního úřadu inspekce práce.   Zásadní změny oproti předchozí právní úpravě: Povinná elektronizace – jednotný elektronický formulář; bez vzorů v příloze, pouze seznam povinných náležitostí Rozšířené položky (např. kódování druhu zranění, CZ-NACE aj.) Sjednocená, jednotná lhůta 15 pracovních dnů pro vyšetření okolností a sepsání/zaslání záznamu (pro všechny typy) Výslovně definované druhy/kategorie v § 2; povinnost evidovat druh úrazu v knize úrazů Přísnější požadavky na dodržení postupů a interní řízení (delegace, podpisy, přístupová práva) Digitalizace snižuje chybovost a dlouhodobě šetří čas Manuál SÚIP + seznam náležitostí e-formuláře Portál je dostupný jednoduše přes www.suip.cz, případně na tomto odkazu: https://www.mpsv.cz/app/suip-portal/. Hlášení pracovních úrazů je zpřístupněno od 1. 1. 2026.
Dnes / 1 minuta čtení
  • Novinky
Ministerstvo zdravotnictví vydává pro orgány ochrany veřejného zdraví ve Věstníku č. 21/2025 Metodický návod k zajištění jednotného postupu při zařazování prací do kategorií ve věci zajištění jednotného postupu při zařazování prací do kategorií, a to od předložení žádosti/oznámení o zařazení prací do kategorií, včetně posouzení rozhodných podkladů a případného vydání rozhodnutí o tomto zařazení. Zařazení práce do kategorie vyjadřuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže faktory, jenž ze zdravotního hlediska rozhodují o kvalitě pracovních podmínek. Při zařazování prací do kategorií je vždy nutné vycházet z konkrétních pracovních podmínek konkrétních pracovišť, včetně zohlednění charakteristické směny (např. sezónní práce, práce s azbestem). Orgán ochrany veřejného zdraví je oprávněn podle kompetencí podle § 82 odst. 2 písm. c) zákona č. 258/2000 Sb. rozhodovat na žádost zaměstnavatele nebo z moci úřední ve věcech kategorizace prací a podle § 82 odst. 2 písm. n) zákona č. 258/2000 Sb. mu náleží stanovit hygienický limit faktoru pracovních podmínek, neupraveného právním předpisem, a práci s tímto faktorem zařadit do příslušné kategorie (pro stanovení přípustného expoziční limitu je vydán samostatný metodický návod). Při zařazování prací do kategorií se bere v úvahu vzájemné ovlivňování účinků jednotlivých faktorů, pokud je toto ovlivňování na podkladě současných vědeckých poznatků známé. Výsledná kategorie se stanoví podle nejméně příznivě hodnoceného faktoru (například máme-li práci, při níž se vyskytuje lokální svalová zátěž v kategorii třetí a vibrace v kategorii čtvrté, pak výsledná kategorie práce bude čtvrtá). Věstník Ministerstva zdravotnictví č. 21/2025
23. 12. 2025 / 1 minuta čtení
  • Novinky
Z průzkumu agentury EU-OSHA vyplývá, že téměř polovina pracovníků v EU je pravděpodobně vystavena rizikovým faktorům přispívajícím k rozvoji nádorových onemocnění.
18. 12. 2025 / 3 minuty čtení
  • Novinky
Dnes aktualita trošku z jiného soudku. Naše společnost, Wolters Kluwer ČR, má mnohé další aktivity i mimo oblast BOZP. Jednou z nich je i tato soutěž, se kterou bychom vás chtěli seznámit. A budeme rádi, když informaci předáte třeba do svých finančních oddělení.
17. 12. 2025 / 2 minuty čtení