Dokumenty

Dnes jsme publikovali novou Kartu BOZP pro profesi "Pracovník pro recyklaci vozidel s ukončenou životností (autovraků)". Výkon této práce zahrnuje množství různorodých činností. Práce je vykovávána na šrotištích a demontážních linkách, v kombinaci venkovních a krytých pracovišť. Na otevřených plochách se provádí přejímka autovraků, jejich uskladnění a lisování. V uzavřených halách probíhá odstraňování nebezpečných materiálů, odčerpávání kapalin a ruční demontáž vozidel pomocí ručního elektrického nářadí (úhlové brusky) nebo řezání plamenem. Karta je k dispozici našim předplatitelům zde: https://www.bhp.cz/karty-bozp/337/pracovnik-pro-recyklaci-vozidel-s-ukoncenou-zivotnosti-autovraku.  Všechny dosud vydané Karty naleznete v záložce "Praktické nástroje" v hlavním navigačním menu, nebo přímo na tomto odkaze.

Práce je vykovávána na šrotištích a demontážních linkách, v kombinaci venkovních a krytých pracovišť. Na otevřených plochách se provádí přejímka autovraků, jejich uskladnění a lisování. V uzavřených halách probíhá odstraňování nebezpečných materiálů, odčerpávání kapalin a ruční demontáž vozidel pomocí ručního elektrického nářadí (úhlové brusky) nebo řezání plamenem. Nejvhodnějším vzděláním pro tuto pozici je střední vzdělání s výučním listem v technickém oboru (např. automechanik) nebo získání profesní kvalifikace Pracovník/pracovnice pro recyklaci vozidel s ukončenou životností (autovraků) (kód: 28-071-H). Obvyklým kvalifikačním požadavkem je také řidičské oprávnění skupiny B dle zákona č. 361/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů, příp. průkaz odborné kvalifikace svářeče.

Zemědělství zahrnuje činnosti se zvýšenou mírou rizik, a to jak v rostlinné, tak především živočišné výrobě. V zemědělství pravidelně dochází ke smrtelným a závažným pracovním úrazům spojených s chovem zvířat, především při práci se skotem. K pracovním úrazům v oblasti zemědělství dochází například z důvodu nízké míry zkušeností zaměstnanců s chováním zvířat, podceněním rizik a rutinním přístupem k práci u zkušených zaměstnanců.

Průvodní dokumentace hraje klíčovou roli v bezpečném provozu zdvihacích zařízení, avšak její absence či nedostatečné vedení představuje významné riziko. V České republice je běžné, že starší zařízení nemají kompletní návody od výrobců, což komplikuje jejich správné používání. Navíc, zařízení zakoupená v zahraničí často postrádají dokumentaci v českém jazyce, což je v rozporu s požadavky zákona. Nedostatky se objevují i u zapůjčených jeřábů, kde chybí kompletní dokumentace, a u pracovních plošin, kde nejsou dodržovány bezpečnostní standardy.  Poznámka:Průvodní dokumentací je soubor dokumentů, dodaných výrobcem nebo dodavatelem vyhrazeného technického zařízení, v českém jazyce, který musí být k dispozici po celou dobu provozu zařízení.Provozní dokumentací je soubor dokumentů obsahující záznamy o kontrolách, zkouškách a revizích, místní provozní řád, provozní deník, doklady o kvalifikaci obsluhy, záznamy o opravách a údržbě, harmonogramy, záznamy o činnostech prováděných na provozovaném vyhrazeném technickém zařízení a jiné specifické dokumenty, vznikající při provozu daného vyhrazeného technického zařízení v rozsahu požadovaném právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§ 349 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce).

Požadavky na způsobilost právnických osob, odbornou způsobilost podnikajících fyzických osob provozujících vyhrazená zdvihací zařízení a na případnou odbornou způsobilost jejich zaměstnanců a způsobilost dalších právnických osob a odborně způsobilých fyzických osob, které vykonávají činnosti na vyhrazených zdvihacích zařízeních včetně způsobu prověřování jejich odborné způsobilosti k činnostem na těchto zařízeních, jsou stanoveny v nařízení vlády č. 193/2022 Sb., o vyhrazených technických zdvihacích zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti.

Zdvihací zařízení svým provozem jsou opakovaně zdrojem ostatních, dále závažných, ale i smrtelných pracovních úrazů. Příčinou těchto pracovních úrazů jsou například závažné nedostatky, mezi které zejména patří nevyhodnocení konkrétních rizik, dále nezpracování konkrétního systému bezpečné práce, používání zařízení v rozporu s průvodní dokumentací (návodem výrobce), ale také i klesající úroveň teoretické a praktické přípravy jeřábníků a vazačů.

Jednotliví zaměstnavatelé jsou si převážně vědomi, že při provozu jeřábů jsou povinni zpracovat požadovaný systém bezpečné práce (SBP). Zpracování systému bezpečné práce je dáno požadavkem čl. 4.1 ČSN ISO 12 480-1 a rovněž požadavkem přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 193/2022 Sb. Zaměstnavatelé, aby splnili svou povinnost, si ve většině případech nechávají zpracovat systém bezpečné práce externími revizními techniky zdvihacích zařízení nebo odborně způsobilými osobami k zajišťování úkolů v prevenci rizik.

Vázací prostředky jsou klíčovým prvkem bezpečnosti při manipulaci s břemeny, avšak jejich správné používání a údržba často naráží na nedostatky. Chybějící návody výrobce, nedostatečné školení vazačů, a nejasné termíny kontrol jsou jen některé z problémů, které mohou vést k vážným pracovním úrazům. Zjistěte, jaké kroky je třeba podniknout, aby vaše organizace splňovala požadavky na bezpečnost při práci s vázacími prostředky.

V rámci kontrolní činnosti inspekce práce bývá zjišťováno, že zaměstnavatelé často nemají vypracované plány kontrol, revizí a údržby. Většinou se spoléhají na to, že jim externí firmy budou hlídat lhůty provádění výše uvedených kontrol a pak následně dochází k tomu, že kontroly nejsou provedeny v předepsaných lhůtách, nebo nejsou provedeny vůbec. Zaměstnavatelům, kteří měli zpracovaný pouze roční plán, bylo v rámci preventivních opatření také doporučeno, aby si zpracovali plán kontrol, revizí a zkoušek v rozsahu od revizní zkoušky k revizní zkoušce a tím se postihl celý cyklus kontrol.

Tématem článku je bezpečnost a ochrana zdraví při práci jako nedílná součást pracovního práva a pracovněprávních vztahů, tedy základní a důležitá oblast vztahu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Článek se zaobírá se otázkou, zda stávající právní úprava dostatečně chrání slabší stranu, tedy zaměstnance, v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví.

Co napsat přesně dle zákona do pracovní smlouvy část pracovní doba? V týdnu pracují zaměstnanci 37,5 hod., ale budou dělat 12hod. směny (třísměnný provoz) a pracovní doba bude nerovnoměrná. Jak to zapsat vše správně?

Ceny za správnou praxi v rámci kampaně Zdravé pracoviště za rok 2025 oceňují organizace, které proměňují digitalizaci v příležitost pro bezpečný a zdravý svět práce zaměřený na člověka. Letošní vítězné a vyzdvižené příklady dokládají, jak se digitální transformace může stát hybnou silou pro lepší pracoviště, a to díky nejmodernějším digitálním řešením uplatněným v kombinaci s proaktivními bezpečnostními opatřeními a programy v oblasti zdraví. Jedním z oceněných příkladů správné praxe je i případová studie Ministerstva vnitra "Komplexní program na podporu zdraví zaměstnanců pracujících v digitálním prostředí". 

Novelou zákona o ochraně veřejného zdraví jsou ukotveny povinnosti pro osoby samostatně výdělečné činné („ičaře“), zaměstnavatele, kteří jsou fyzickými osobami a sami též pracují, spolupracujícího manžela nebo dítě osoby (jedná-li se o předchozí dvě osoby) či další členy rodiny, kteří jsou zúčastněni na provozu rodinného závodu, jak uvádí § 12 písm. a) až c) a e) zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Nově se na tyto osoby vztahují povinnosti jako je absolvovat školení o uplatňování správné prevence ohrožení zdraví při nakládání s azbestem, hlásit tyto práce na příslušný orgán ochrany veřejného zdraví či získat před zahájením prací s azbestem povolení k těmto pracím. Změny jsou účinné od 1. 1. 2026.

Vláda dnes na svém jednání schválila návrh nařízení, kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

Dnes vyšlo ve Sbírce zákonů Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 356/2025 Sb., které stanovuje pro rok 2026 výši minimální měsíční mzdy 22 400 Kč a výši minimální hodinové mzdy 134,40 Kč.

Dnes vyšlo ve Sbírce zákonů Sdělení Ministersrtva práce a sociálních věcí č. 356/2025 Sb., které stanovuje pro rok 2026 výši příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí 1 120 až 3 360 Kč měsíčně.

Prosím o kontrolu, zda počítáme správně odpočinek: pracovní doba Po - Pá od 6:00 do 14:00 hod. Zaměstnanec bude mít v sobotu přesčas od 10:00 do 18:00 hodin, má 11 hodin denní odpočinek do 5:00 hodin (ráno neděle) a k tomu pak 19 hod do 00:00 hodin (půlnoc neděle), celkem nepřetržitý odpočinek v týdnu jen 30 hodin (11 + 19). Pak tedy příští víkend již nemůže jít na přesčas, aby se splnilo během dvou týdnů v součtu 70 hodin? Odpočinek by v dalším týdnu byl od pátku od 14:00 hodin do nedělní půlnoci ( 11 + 47 = 58 hod), v součtu za dva týdny by měl odpočinek celkem 30 + 58? A co doba od nedělní půlnoci do 6:00 hod pondělního rána, tato doba volna se do nepřetržitého odpočinku nezapočítává? 

Zaměstnanci budou pracovat ve 12hod. režimu. Naše pracovní doba za týden je 37,5 hod. Když jeden týden půjdou 3x 11,5 hod. ranní, druhý 3x11,5 noční, třetí 3x11,5 hod. ranní, čtvrtý 4*11,5 hod. noční, tak je to 138 hod., chybí 12 hodin. Je to tak, že se má zaplatit pouze 138 hod. Je možné vyrovnávací období stanovit na 12 týdnů? A znamená to v praxi když první měsíc bude 138 hod. druhý také 138 hod., že do posledního měsíce musím dát 150 hod. plus 2x12hod.? Nebo se má postupovat jinak?

Po jaké době a na jak dlouho má zaměstnanec právo na pauzu při 12hodinové směně, když pracuje ve zdravotnictví?