Ochrana zdraví
- Článek
Změny v zákoně o specifických zdravotních službách přinášejí zásadní novinky, které ovlivní pracovněprávní vztahy a podporu zdraví zaměstnanců. Nový odstavec 4 § 42 ZSZS zavádí povinnost zaměstnavatelů zajistit vydání lékařského posudku pro určení, zda je onemocnění způsobeno pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, a to i po skončení pracovního poměru. Dále se do zákona vkládají programy podpory zdraví, které mají za cíl zvýšit využívání zdravotní prevence a zlepšit zdravotní kondici zaměstnanců. Tyto změny přinášejí větší právní jistotu a podporu zdraví na pracovišti.
- Článek
V životě nás potkávají různé události, které mohou zanechat stopy na pracovním výkonu. Mezi ně patří různé překážky v práci osobního i rodinného charakteru. Zaměstnanci pak požadují od svého zaměstnavatele pracovní volno. Postup zaměstnavatele při poskytování pracovního volna při důležitých osobních překážkách v práci, jejich rozsah a okruh obsahuje nařízení vlády č. 590/2006 Sb. K zásadním změnám v něm došlo po schválení vládou a jeho účinnost nabývá platnosti současně s flexibilní novelou zákoníku práce od 1. června 2025. Náhradou mzdy nebo platu (dále „náhrada mzdy“) se rozumí průměrný výdělek zaměstnance za určitý časový úsek, zpravidla jednodenní.
- Článek
Práce dětí je celosvětovým problémem. Není žádným tajemstvím, že i v České republice se setkáváme s prací dětí ve věku do 15 let, zejména o prázdninách. Většinou se jedná o „pracovní“ vztah podle občanského zákoníku (např. nepojmenovaná smlouva) na nejrůznější práce, např. při roznášce propagačních letáků, novin, různých tiskovin, práce u čerpacích stanic, občerstvovacích stánků apod. Pracovněprávní předpisy však neumožňovaly, aby osoby ve věku do 15 let uzavřely pracovněprávní vztah.
- Článek
Ve Sbírce zákonů byla pod č. 120/2025 publikována novela zákoníku práce a dalších předpisů, označovaná jako "flexinovela". Spolu se zákoníkem práce byly zákonem č. 120/2025 Sb. novelizovány i další zákony:
zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů,
zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti,
zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce,
zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách,
zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách,
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,
zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě.
K jednotlivým změnám, které mají dopad na oblast BOZP, zaměstnanosti, ochrany zdraví a pracovněprávních vztahů, jsme pro vás připravili praktické články. Zde je naleznete přehledně na jednom místě.
- Článek
Podle nové právní úpravy v zákoníku práce má zaměstnanec možnost sám si rozvrhnout pracovní dobu. Tím si může vytvořit účinnější podmínky a předpoklady pro zvýšení ochrany zdraví při práci, např. v podobě dalšího a delšího odpočinku nebo vhodných přestávek v práci.
Zaměstnankyně se vrátila zpět do práce po nemoci trvající déle než 8 týdnů. Je zařazena do 2. kategorie bez rizik. Byla vyslána na mimořádnou lékařskou prohlídku, ale z důvodu dovolené závodního lékaře nesplníme dobu 5 kalendářních dnů, ve kterých musí být mimořádná lékařská prohlídka provedena. Může vykonávat práci, nebo bude na překážkách na straně zaměstnavatele do té doby, než bude provedena mimořádná lékařská prohlídka?
Pokud by byla mimořádná lékařská prohlídka provedena pátý pracovní den, může do té doby zaměstnankyně normálně pracovat? A pokud by byla mimořádná lékařská prohlídka provedena např. až desátý pracovní den. Může těch pět pracovních dnů pracovat a až od 6. pracovního dne být na překážkách? Nebylo dopředu známo, kdy ji závodní lékař provede.
- Článek
Autoři předkládají čtenářům stručný přehled statistických údajů o profesionálních onemocněních hlášených do Národního registru nemocí z povolání v České republice v roce 2024.
Jsme restaurace, kde zaměstnanci pracují v systému dlouhý a krátký týden Po-So. Neděle máme zavřeno. Máme dotaz, zda se v tomto případě musí dle zákoníku práce dávat příplatky za noční směny a za práci v sobotu?
- Článek
V současné době je v konečné fázi legislativního procesu zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění dalších předpisů, a některé další zákony. Tento zákon má také přinést změnu v odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání. Podle všech předpokladů nabude novela zákoníku práce účinnosti 1. června 2025. V našem článku se zaměříme na dvě změny, které připravovaná novela obsahuje, a to změny týkající se odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání.
Zaměstnanec s profesním rizikem se bude vracet po dlouhodobé dočasné pracovní neschopnosti (delší než 8 týdnů) do práce; první směna v pondělí 7. 4. 2025 (předpoklad ukončení pracovní neschopnosti dnem 6. 4. 2025). V době nemoci vypršela platnost jeho dosavadního lékařského posudku. Zaměstnance budeme vysílat na mimořádnou a periodickou lékařskou prohlídku (souběh). Vzhledem k tomu, že zaměstnanci již vypršela platnost jeho dosavadního lékařského posudku, předpokládám správně, že 7. 4. 2025 nesmí bez nového lékařského posudku nastoupit do práce? Je v takovém případě reálné, aby lékař ještě v době trvání dočasné pracovní neschopnosti (před jejím ukončením) vystavil zaměstnanci nový lékařský posudek s výsledkem, že osoba je "zdravotně způsobilá"?
Dále prosím o výklad počítání 5 pracovních dnů dle vyhlášky o pracovnělékařských službách ("Mimořádná prohlídka po ukončení přerušení výkonu práce se provede do 5 pracovních dnů ode dne nového započetí výkonu dosavadní práce."). Pokud zaměstnanec započne výkon práce v pondělí, platí, že mimořádná prohlídka musí být provedena nejpozději v pátek v daném kalendářním týdnu? Nebo může být provedena až v pondělí následující týden?
Dalším, tentokrát dubnovým tématem Bozpíkovy kampaně je zajištění BOZP na pracovišti jako jedné ze základních povinností zaměstnavatele. Je důležité si uvědomit, že BOZP je nedílnou součástí pracovních povinností a povinnost zaměstnavatele zajišťovat BOZP se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích. Kampaň provede zaměstnavatele jeho zákonnými povinnostmi a poskytne mu návod, co všechno musí pro své zaměstnance zajistit.
Máme pracovní pozici vedoucí skladu (pouze ranní směna), zařazen do kategorie I (kategorizace práce). V rámci výkonu práce občas manipuluje vysokozdvižným vozíkem. Tato činnost ale není hlavní činností a je prováděna nárazově (maximálně 1–2 za měsíc) a nikdy po celou směnu. Je nutné zaměstnance na této pozici zařadit do kategorie II (a tím změnit periodicitu prohlídek v rámci profesního rizika „Obsluha a řízení motorových a elektrických vozíků a obsluha vysokozdvižných vozíků“).
Musí mít při uzavírání DPP či DPČ např. v rámci Šablon OP JAK, ale i mimo ně pracovník, se kterým je uzavírání vstupní lékařskou prohlídku?
Jak je to ohledně lékařských prohlídek žáků na odborné praxi:
1. Musí být žák OP vyslán na vstupní PLP / před prvním zařazením na praktickou přípravu ve firmě, který bude zařazen do kategorie práce 2, např. obráběč CNC, nástrojař?
2. Musí být žák OP vyslán i na periodickou PLP / který vykonával odbornou praxi zařazenou do kategorie práce 2 ve firmě i ve šk. roce 2023/2024 a nyní bude znovu vykonávat odbornou praxi opět zařazenou do kategorie práce 2 ve šk. roce 2024/2025?
3. Žáci OP, kteří jsou zařazeni do kategorie práce 1, nevysíláme na lékařské prohlídky. Je to v pořádku?
V souladu s přílohou k NV č. 590/2006 Sb. při vyšetření nebo ošetření zaměstnance poskytuje zaměstnavatel pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance (pokud nebylo možné vyšetření provést mimo pracovní dobu zaměstnance). Jak je to v případě, kdy zaměstnanec pracuje v jiném městě, než je jeho bydliště, např. pracuje v Praze, bydlí (má trvalé bydliště) v Brně a jde k praktickému lékaři v Brně (nejedná se tudíž o specialistu, který by byl pouze v Brně). Pokud by byl registrován u praktického lékaře v Brně a absolvoval by vyšetření tam, poskytuje se náhrada mzdy i za cestu z Brna do Prahy nebo pouze za dobu, kterou by zameškal, navštívil-li by praktického lékaře v Praze?
- Článek
V České republice je zaměstnávání dětí podřízeno přísné právní regulaci, která zohledňuje mezinárodní standardy ochrany dětí a právo Evropské unie. Základními zásadami jsou zákaz práce dětí mladších 15 let a těch, kteří neukončili povinnou školní docházku, s výjimkou umělecké, kulturní, reklamní a sportovní činnosti, vyžadující povolení příslušného úřadu práce. Tato pravidla byla implementována zákonem č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, a harmonizována s evropskou Směrnicí Rady Evropské unie č. 94/33/ES.
Zaměstnanec si v prosinci během lyžařského výcviku způsobil úraz (horní končetina). Z tohoto důvodu byl více než 8 týdnů v pracovní neschopnosti. Nyní se plánuje již vrátit do zaměstnání. Dle jeho vlastních slov není hybnost ruky ve všech směrech 100 %, ale je omezená (dle jeho slov - při zvedání ruky bokem na 60 %). Mohu tedy požadovat mimořádnou lékařskou prohlídku? Vyučující učí pouze tělesnou výchovu, kdy je 100% hybnost horní končetiny nezbytností.
Kampaň BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI VE VIRTUÁLNÍ REALITĚ
Kampaň BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI VE VIRTUÁLNÍ REALITĚ