Ochrana zdraví

V rámci novely zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, doznaly pracovnělékařské služby několika změn, a to v oblasti vstupních prohlídek u pracovních či služebních poměrů, ale i u dohod konaných mimopracovní poměr. Změny jsou účinné od 1. 6. 2025. Nová právní úprava zavádí fakultativní přístup pro práce zařazené do kategorie první, jejíž součástí není činnost, jež by upravovala zdravotní způsobilost podle prováděcího právního předpisu, kterým je vyhláška č. 79/2013 Sb. o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, nebo jiného právního předpisu. Jsou tedy stále práce i v kategorii první, pro které stále je povinné provádět vstupní lékařské prohlídky.

Zaměstnavatel plánuje v roce 2026 provádět práce, při nichž budou zaměstnanci exponováni azbestu. Co nově bude muset zajistit v oblasti ochrany zdraví? Azbest je klasifikován jako karcinogen. Evropská Unie přijala směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2668 ze dne 22. listopadu 2023, kterou se mění směrnice 2009/148/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci, jejíž cílem je zajistit jednotnou úroveň ochrany před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci a chránit zaměstnance na úrovni Evropské Unie, přičemž členské státy mohou zavést přísnější ustanovení. Směrnice nově stanovuje několik nových požadavků, včetně stanovení přísnějšího limitu pro azbest v pracovním ovzduší. Česká republika v rámci transpozice předmětné směrnice ukotvila do právního řádu nové povinnosti, a to pro zaměstnavatele, osoby samostatně výdělečně činné či pro fyzické osoby. Změny budou účinné od 1. 1. 2026. I pro provedených změnách však nadále platí, že povinnost ohlásit práce s expozicí osoba nemá, jde-li o práci s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbest (podle vyhlášky č. 394/2006 Sb., kterou se stanoví práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice těchto prací).

Diisokyanáty jsou klasifikovány jako látky mající senzibilizující účinky na dýchací cesty kategorie 1 a jako látky mající senzibilizující účinky na kůži kategorie 1. Vzhledem k tomu došlo k jejich omezení na trh či je regulováno jejich používání. Od 1. 1. 2026 dojde i k přijetí přísnějších limitů pro pracovní ovzduší, které budou stanoveny nařízením vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. V rámci novely vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, jejíž účinnost je rovněž plánována od 1. 1. 2026, dojde k upřesnění, kdy je povinné provádět pracovnělékařské podmínky. V pracovním prostředí mohou být zaměstnanci vystavěni diisokyanátům např. při výrobě polyurethanových materiálů, které zahrnují širokou škálu produktům, a to například pěny, těsnící materiály, elastomery nebo nátěrové hmoty.

Zaměstnávání mladistvých představuje pro zaměstnavatele v některých případech odlišné postupy v rámci posuzování jejich zdravotní způsobilosti k práci. V rámci novely zákoníku práce, tzv. flexinovele, s účinností od 1. 6. 2025, došlo v § 247 odst. 1 písm. a) k upřesnění, že zaměstnavatel je povinen na své náklady zajistit posouzení zdravotní způsobilosti k práci nejen u pracovního poměru, ale i u dohod o provedení činnosti nebo dohod o provedení práce. Nejedná se přitom o novinku, tato povinnost platila již před flexinovelou, avšak k různým názorům, zda postupovat podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákoníku práce, došlo touto změnou k vyjasnění.

Jsme mateřská škola a od 1. 9. 2025 jsme nově vzniklý subjekt se svým novým IČem. Musíme mít dohodnutého svého obvodního lékaře, který pro nás bude zajišťovat vstupní prohlídky nových zaměstnanců? Nebo je možné, že prohlídka může vždy individuálně proběhnout u obvodního lékaře každého zaměstnance zvlášť?

Horké počasí může způsobit zdravotní potíže komukoliv, ale především jsou ohroženi lidé nad 65 let věku, děti do 4 let, těhotné, kojící či zvláště drobné ženy, dlouhodobě nemocní (nemoci srdce, vysoký krevní tlak, nadváha) a lidé léčení některými léky (např. na depresi, nespavost apod.). Osoby nejvíce ohrožené působením horka by měl několikrát denně někdo kontrolovat (třeba jen po telefonu) a zjistit, zda jsou v pořádku. Zamyslete se, kdo z vašich příbuzných či známých by mohl potřebovat vaši pomoc.  (Pozn. redakce: Tuto Aktualitu sem vracíme po měsíci chladnějšího počasí. Nyní se opět hodí...) Tisková zpráva Státního zdravotního ústavu poskytuje praktické rady, jak účinky extrémního horka zmírnit: jak se oblékat, jak a co pít, jakou volit stravu, jak pracovat s klimatizací, jakou roli hraje vlhkost vzduchu, co dělat při úpalu či přehřátí, co dělat při křečích z přehřátí, jak poznáme vyčerpání z přehřátí.  

Mezi základní povinnosti zaměstnavatele na úseku BOZP patří povinnost zaměstnavatele informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena s tím, že kategorizaci prací upravuje zvláštní právní předpis. Vzhledem k tomu, že se neustále setkáváme s dotazy, co jsou to vlastně ty kategorie a čím jsou upraveny, zopakujeme si v následujících řádcích základ právní úpravy.

Jednou z právních cest, která může přispět ke zvýšení pružnosti a dynamičnosti ekonomiky, je uplatňování flexibilních pracovních úvazků. Současně je však nutné respektovat jednu z pracovněprávních zásad: zajistit ochranu zaměstnanců, zejména odpočinek po práci a dodržení nebo zkvalitnění zákonných požadavků kladených na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Zákoník práce pro tyto způsoby zaměstnávání a ochranu zdraví při práci vytváří legislativní podmínky.

Jsou zaměstnanci školy povinni např. pero Epipen? Jak podávání léků ošetřit ve školním řádu?

Zaměstnanec navštěvuje lékaře, který není nejblíže jeho bydlišti ani pracovišti a to údajně z důvodu, že nejbližší lékaři mají plnou kapacitu a odmítli ho přijmout do péče. Ošetřením a cestou k tomuto lékaři zaměstnanec stráví celou pracovní směnu. Zaměstnavatel požaduje prokázání "odmítnutí nejbližších lékařů" a to tak, že zaměstnanec donese potvrzení od těchto lékařů, že jej nemohou přijmout do péče. Zaměstnanec však poslal mailem čestné prohlášení, kde tyto skutečnosti uvádí. Vím, že čestné prohlášení je jedním ze způsobů prokazování, ale v tomto případě zaměstnavatel trvá na jím požadovaném způsobu prokázání. Nebo je zaměstnavatel povinen toto čestné prohlášení akceptovat? 

Ve Sbírce zákonů byla vyhlášena a zároveň nabyla účinnosti vyhláška Ministerstva zdravotnictví o programech podpory zdraví. Vyhláška má číslo 243/2025 Sb.

V rámci odškodnění pracovního úrazu došlo k nesprávnému výpočtu zálohy náhrady ušlé mzdy za pracovní úraz (nebyla od průměrného výdělku odečtena výše vyplaceného nemocenského). Pracovní neschopnost zaměstnance je zatím 6 měsíců a dále trvá. Je možné krátit o vzniklý přeplatek zálohy náhrady ušlého výdělku v dalších měsících trvání pracovní neschopnosti?

Od 1. června 2025 vstoupila v účinnost novela zákona č. 373/2011 Sb., která přináší významné změny v oblasti pracovnělékařských prohlídek. Novela posiluje odpovědnost zaměstnavatelů za posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců a zajišťuje pravidelné kontrolní mechanismy. Významnou novinkou zrušení vstupních lékařských prohlídek pro první kategorii zaměstnanců. Posiluje se také důraz na periodické prohlídky zajišťující sledování zdravotní způsobilosti v čase. Novelizovaná pravidla tak reflektují potřebu pružně reagovat na zdravotní nároky jednotlivých pozic a minimalizovat zdravotní rizika spojená s výkonem práce.

Neomezený počet opakování doby určíme dle zákoníku práce, platí pro mateřskou, rodičovskou a otcovskou dovolenou. Co dělat v případě potřeby opakovaných zástupů za nemocného zaměstnance, byť krátkodobě nebo dlouhodobě? Jsme příspěvková organizace, a ne vždy máme dostatek peněžitých prostředků na dohody. Existuje nějaká možnost uzavírání opakováních pracovních poměrů (více než 3x a dost) na dobu určitou po dobu zástupu za nemoc?

Zaměstnanec byl 5 kalendářních dní v pracovní neschopnosti. Jednalo se o nepracovní úraz. Zaměstnanec vyplnil u zaměstnavatele „Záznam o úrazu“. Úraz vznikl následkem jeho opilosti, byl vyšetřován Policií ČR. V tomto případě má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy, ale jen ve výši 50 %, nebo může zaměstnavatel poskytnout náhradu mzdy v plné výši?

Pracovnělékařské služby načtením pozměňovacího návrhu (sněmovní tisk č. 775/0) do flexinovely zákoníku práce od 1. 6. 2025 doznaly významných změn. Pozměňování návrh řešící otázku vstupních pracovnělékařských prohlídek a programů podpory zdraví, byl vytvořen z návrhu zákona, kterým se měnil zákon o specifických zdravotních službách. První změna se týká úpravy vstupních prohlídek, které podobně, jako tomu bylo u prohlídek periodických, se dostávají na fakultativní rovinu jejich provádění. Uvedená změna vychází z naplnění antibyrokratického balíčku III s cílem snížit některé zbytné povinnosti nejen na straně zaměstnavatelů, ale i na straně druhé posuzujících poskytovatelů, tedy poskytovatelů v oboru všeobecné praktické lékařství posuzované osoby (tzv. praktik) či poskytovatelů pracovnělékařských služeb.

Onemocnění, která se dříve vyskytovala v pozdějším věku, se začínají projevovat už v tom ranějším. Oproti jiným zemím v Evropské Unii je zdravotní stav obyvatel České republiky podprůměrný, a i proto je nově právní úpravou zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (v rámci novely zákoníku práce, tzv. flexinovely), zaveden institut programů podpory zdraví, a to s účinností od 1. 6. 2025.Legislativní úprava představuje nový koncept, jež prolíná interakci pracovních a civilizačních rizik. Programy podpory zdraví, resp. soubor konkrétních opatření v nich obsažených, mohou přispět ke zlepšení zdravotní kondice zaměstnanců či včas odhalit závažnější onemocnění. Vedle pracovnělékařských služeb zaměřených na zdravotní prevenci související s výkonem práce, tak mohou být tyto programy vhodným nástrojem k podpoře zdraví zaměstnanců ze strany zaměstnavatelů, a to v širším měřítku než dosud. Programy podpory zdraví jsou na dobrovolné bázi, je na rozhodnutí zaměstnavatele, zda k nim přistoupí. 

V celé BOZP platí zásada, že zaměstnavatel povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací práce v oblasti BOZP a přijímáním opatření k předcházením rizikům. To ukládá zaměstnavateli přímo zákoníku práce . Jde o tzv. metodu prevence rizik, na základě které musí zaměstnavatel vyhledávat rizika a když je nemůže odstranit, tak je musí vhodnými opatřeními alespoň minimalizovat. Jedním z rizik je práce v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, tedy práce v chladu a v horku. Proto zákoník práce v § 104 výslovně stanoví, že na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnancům ochranné nápoje a odkazuje na prováděcí předpis. Ochranné nápoje jsou prostředkem individuální ochrany, který má chránit zaměstnance před účinky nepříznivých klimatických podmínek – tepelné a chladové zátěže.

Jsme malá základní a mateřská škola, příspěvková organizace zřízená obcí. Máme pedagogy, paní uklízečky a kuchařky. Jaké procento jsme povinni odvádět na zákonné pojištění Kooperativa (zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele), která se platí po skončení čtvrtletí? Je tam nějaké dané procento, resp. promile z vyměřovacích základů nebo nějaké dané rozmezí? 

Pracovní činnost je prováděna ve vnitřních, speciálně upravených prostorách určených pro senzorické hodnocení potravin a nápojů. Degustační místnosti bývají klimatizované, s kontrolovanými podmínkami teploty, vlhkosti a osvětlení, aby nedocházelo k ovlivnění výsledků hodnocení. Pracoviště je osvětleno zpravidla kombinací přirozeného a umělého osvětlení, přičemž se klade důraz na neutrální světelné podmínky. Součástí pracovního prostředí mohou být individuální degustační boxy, které umožňují hodnocení vzorků bez rušivých vlivů. V některých případech může být práce spojena s pohybem mezi senzorickou laboratoří, výrobními provozy a skladovými prostory. Fyzická náročnost práce je většinou nízká, avšak při delších degustačních sériích může docházet k únavě smyslových orgánů (zejména chuťových a čichových), případně k mírné zátěži spojené s manipulací se vzorky a dokumentací. Nejvhodnějším vzděláním je střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení, s vyučením) v oboru analýza potravin, potravinářství, průmyslová chemie, aplikovaná chemie, analytická chemie, nebo střední vzdělání s maturitou v oborech analýza potravin, potravinářství, průmyslová chemie, aplikovaná chemie, analytická chemie, technologie potravin.