Ochrana zdraví

Novelou zákona o ochraně veřejného zdraví jsou ukotveny povinnosti pro osoby samostatně výdělečné činné („ičaře“), zaměstnavatele, kteří jsou fyzickými osobami a sami též pracují, spolupracujícího manžela nebo dítě osoby (jedná-li se o předchozí dvě osoby) či další členy rodiny, kteří jsou zúčastněni na provozu rodinného závodu, jak uvádí § 12 písm. a) až c) a e) zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Nově se na tyto osoby vztahují povinnosti jako je absolvovat školení o uplatňování správné prevence ohrožení zdraví při nakládání s azbestem, hlásit tyto práce na příslušný orgán ochrany veřejného zdraví či získat před zahájením prací s azbestem povolení k těmto pracím. Změny jsou účinné od 1. 1. 2026.

Vláda dnes na svém jednání schválila návrh nařízení, kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

Zaměstnanci budou pracovat ve 12hod. režimu. Naše pracovní doba za týden je 37,5 hod. Když jeden týden půjdou 3x 11,5 hod. ranní, druhý 3x11,5 noční, třetí 3x11,5 hod. ranní, čtvrtý 4*11,5 hod. noční, tak je to 138 hod., chybí 12 hodin. Je to tak, že se má zaplatit pouze 138 hod. Je možné vyrovnávací období stanovit na 12 týdnů? A znamená to v praxi když první měsíc bude 138 hod. druhý také 138 hod., že do posledního měsíce musím dát 150 hod. plus 2x12hod.? Nebo se má postupovat jinak?

Po jaké době a na jak dlouho má zaměstnanec právo na pauzu při 12hodinové směně, když pracuje ve zdravotnictví?

Prosím o kontrolu, zda počítáme správně odpočinek: pracovní doba Po - Pá od 6:00 do 14:00 hod. Zaměstnanec bude mít v sobotu přesčas od 10:00 do 18:00 hodin, má 11 hodin denní odpočinek do 5:00 hodin (ráno neděle) a k tomu pak 19 hod do 00:00 hodin (půlnoc neděle), celkem nepřetržitý odpočinek v týdnu jen 30 hodin (11 + 19). Pak tedy příští víkend již nemůže jít na přesčas, aby se splnilo během dvou týdnů v součtu 70 hodin? Odpočinek by v dalším týdnu byl od pátku od 14:00 hodin do nedělní půlnoci ( 11 + 47 = 58 hod), v součtu za dva týdny by měl odpočinek celkem 30 + 58? A co doba od nedělní půlnoci do 6:00 hod pondělního rána, tato doba volna se do nepřetržitého odpočinku nezapočítává? 

Vzhledem ke skutečnosti, že azbest je prokázaný karcinogen, je na místě, aby příslušné orgány ochrany veřejného zdraví měly o manipulaci s azbestem povědomí a mohly případně zkontrolovat, zda nedochází k nešetrné či neodborné manipulaci s azbestem, která by mohla vést k nejen k ohrožení, ale i přímo k nenávratnému poškození zdraví. Česká republika proto v rámci transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2668 ze dne 22. listopadu 2023, kterou se mění směrnice 2009/148/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci ukotvila do právního řádu nové povinnosti nejen pro zaměstnavatele, ale i pro fyzické osoby. Povinnosti jsou nově stanoveny i pro osoby v § 12 písm. d) zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, tj. i pro fyzické osoby, které jsou zadavatelem stavby nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí. Změny budou účinné od 1. 1. 2026, jak vyplývá z novely zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Práce jsou pouze ohlášeny, orgán ochrany veřejného zdraví (zpravidla krajské hygienické stanice) k tomu nevydávají rozhodnutí. Není tak nutné čekat na povolení, aby byly práce zahájeny.

Novela zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v § 55a ukotvuje nový institut, a to programy podpory zdraví, jimiž se rozumí soubor opatření, která může zaměstnavatel vytvářet a nabízet zaměstnancům s cílem umožnit vyšší využití nástrojů zdravotní prevence. K tomu byl vydán prováděcí předpis, a to vyhláška č. 243/2025 Sb., o programech podpory zdraví, který stanovuje nástroje zdravotní prevence poskytované v rámci programu podpory zdraví, okruh osob, se kterými může zaměstnavatel spolupracovat při zajišťování programu podpory zdraví, a způsob vyhodnocování programu podpory zdraví. Cílem je vytvářet v souladu s aktuálními ekonomickými trendy a poznatky v oblasti zdravotní péče takové podmínky, které zvyšují spokojenost zaměstnanců a v širším kontextu představují efektivní přínos v podobě minimalizace negativních zdravotních potíží u zaměstnanců. Vedle pracovnělékařských služeb zaměřených na zdravotní prevenci související s výkonem práce, tak mohou být tyto programy vhodným nástrojem k podpoře zdraví zaměstnanců ze strany zaměstnavatelů, a to v širším měřítku než dosud. Programy podpory zdraví jsou na dobrovolné bázi, je na rozhodnutí zaměstnavatele, zda k nim přistoupí.  Součástí programu podpory zdraví nejsou opatření, která je zaměstnavatel povinen zavádět podle části páté zákoníku práce.

Od pojišťovny nám přišly informace o výplatě pojistného plnění za dobu léčení po pracovním úrazu zaměstnance. Výplata zahrnuje bolestné, čistou ztrátu výdělku, lékařský honorář a zálohovou daň. U zálohové daně pojišťovna uvádí, že je odvedena na FÚ. Celkové plnění zaslali na účet poškozeného. Chápu to tak, že pojišťovna odvedla zálohovou daň ze ztraceného výdělku přímo na FÚ. Máme jako zaměstnavatel nějaké povinnosti s tímto příjmem zaměstnance a odvedenou zálohovou daní?

Obracím se na Vás s dotazem k aplikaci zákona č. 324/2025 Sb., o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří (penzijní připojištění), ve vztahu k zaměstnanci – hasiči, který vykonává rizikovou práci zařazenou do 3. kategorie (celková fyzická zátěž). V souvislosti s přijetím tohoto zákona byl do § 5a zákona č. 589/1992 Sb. doplněn odst. 3, který zní: „Zaměstnanec, který v kalendářním měsíci vykonává činnost v rizikovém zaměstnání nebo činnost zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku, se pro účely odstavců 1 a 2 považuje v tomto měsíci za zaměstnance, který nevykonává tyto činnosti, pokud jeho zaměstnavateli za tento měsíc vznikla povinnost platit povinný příspěvek na zaměstnancův produkt spoření na stáří podle zákona o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří“. Pokud si tento zaměstnanec uplatní právo na povinný příspěvek na penzijní připojištění, ale v některém kalendářním měsíci neodpracuje požadované 3 směny rizikové práce, vzniká v tomto měsíci povinnost zaměstnavatele odvádět vyšší pojistné na sociální zabezpečení za tohoto zaměstnance nebo se zvýšené pojistné týká jen těch, kteří si o příspěvek na penzijní připojištění nepožádají? Jak se budou vykazovat odpracované směny na tiskopisu ke splnění povinnosti podle ustanovení § 37 odst. 4 zákona č. 582/1991 Sb. „Potvrzení o počtu směn v zaměstnání zdravotnického záchranáře nebo člena jednotky hasičského záchranného sboru podniku“ pro účely dřívějšího odchodu do důchodu v měsíci, kdy bude mít zaměstnanec nárok na příspěvek na penzijní připojištění, budou se započítávat? Jak se bude počítat odpracovaná doba v riziku chladu u zaměstnance, který pracuje venku a v průběhu dne se teplota mění. Má se každý den, kdy by tato situace mohla nastat, sledovat teplota každou minutu, aby bylo možné určit, zda v době, kdy zaměstnanec pracoval venku, byla splněna podmínka zátěže chladem? Jaká teplota je rozhodná pro přiznání příspěvku?

Programy podpory zdraví jsou od 1. 6. 2025 nově zaváděný institut v českém právním systému, který má za cíl systematicky podporovat zdraví zaměstnanců prostřednictvím preventivních opatření. Podpora zdraví na pracovišti může zahrnovat například nekuřácké programy, dny zdraví, pohybové aktivity, prevence stresu, ozdravění výživy, prevence nádorových a srdečních onemocnění. Pojďte se dozvědět více při prvním setkání s Odborníkem na příjmu. Neváhejte nám posílat své dotazy, které vás k dané problematice zajímají. Aneta Kovářová je v průběhu tohoto hodinového setkání zodpoví.

Do pracovního poměru nově nabíráme i mladistvé zaměstnance. Je povinností zaměstnavatele pro ně zajistit nějaké speciální podmínky a školení v oblasti BOZP?

Zaměstnanci si stěžují zaměstnavateli na zákal a zápach pitné vody z výdejníku. Co vše musí zaměstnavatel zajistit, aby zaměstnanci měli trvale k dispozici zdravotně nezávadný nápoj a zaměstnavatel se zbytečně nevystavoval sankcím?

Velkým problémem všech škol jsou úrazy dětí, žáků a studentů. S ohledem na věk dětí a žáků přinášejí s sebou neodčinitelné následky z hlediska psychiky dětí, rodičů a samozřejmě i učitelů školy. Základem právní úpravy BOZ dětí a žáků ve školách je § 29 ŠZ, toto ustanovení je pro praktické použití značně obecné. Jedna z posledních novel zákona do něj vložila zmocnění pro MŠMT, že stanoví vyhláškou opatření k zajištění BOZ dětí, žáků a studentů. Vyhláška se údajně již připravuje, MŠMT dokonce na již před 3 roky slibovalo, že bude vydána, ale zatím je pouze odkládána. Jiná vyhláška však novelizována byla, a na to se zaměříme.

Student (brigádník) pracující ve společnosti na základě pracovní smlouvy na dobu určitou (po dobu prázdnin) utrpěl závažný pracovní úraz s trvalými následky. Společnost rozhodla, že nad rámec odškodnění, které bude plněno pojišťovnou, poskytne další jednorázovou kompenzaci (náhradu) za zdravotní újmu formou finančního plnění. Lze toto plnění zahrnout do daňových nákladů společnosti? Jak bude vypořádáno u zaměstnance (zdanění, odvody)?

Zaměstnanci si stěžují, že na pracovišti nemají pitnou vodu z důvodu závady na vodovodní přípojce, a musí si ji přinášet z domova nebo si kupovat.

Zaměstnanec si způsobil poškození bederní páteře, když se snažil uvolnit zrezlou mechanickou část zařízení a vyvinul přitom nezvyklou a nadměrnou sílu. Zaměstnavatel má obavu, že pojišťovna zaujme k odškodnění odmítavý postoj a odpovědnost za úraz odmítá.

Zaměstnavatelé provádějí zjišťování, zda jejich zaměstnanec není pod vlivem alkoholu často namátkově a preventivně. Na svoji obhajobu uvádějí, že tyto kontroly provádějí v rámci prevence rizik. Současné právní předpisy ve vztahu k zaměstnancům toto nepřipouštění, pouze v případě tzv. důvodného podezření. Na tuto problematiku existují rozdílné názory. Aktuální judikatura, která by toto více objasnila, zatím neexistuje.

V praxi často zjišťujeme, že zaměstnavatelé nesprávně přistupují k odškodňování pracovních úrazů tím, že pokud zjistí, že zaměstnanec měl při zjišťování, zda není pod vlivem alkoholu ve smyslu ustanovení § 106 odst. 4 písm. i) zákoníku práce jakékoliv množství alkoholu v dechu, odmítají odškodnit jeho pracovní úraz.

Na většině pracovištích u zaměstnavatelů je pitný režim zaměstnanců zajišťován z veřejného vodovodu. Existují však pracoviště, kde je pitný režim zajišťován tzv. náhradním způsobem, například prostřednictvím sodobarů nebo formou balené pitné vody. V některých případech však zaměstnavatel provozuje vlastní studny, ze kterých zaměstnancům zajišťuje pitnou vodu na pracovištích. Zaměstnavatel je v těchto případech výrobcem pitné vody.

S novým školním rokem je dobré si znovu uvědomit, že i ve škole nebo doma hrozí různá rizika. Znalost bezpečnosti a ochrany zdraví, požární ochrany a ergonomie je proto klíčová pro každého. Správné sezení u stolu, nošení těžké školní tašky, ale i to, jak se chováme v případě požáru, jsou zásady, které by měl znát každý školák. Znalosti v těchto oblastech pomohou předejít úrazům a chránit sebe i své okolí. Výzkumný institut práce a sociálních věci připravil zábavná interaktivní cvičení, při který si můžete otestovat své znalosti se svými školáky. Více na stránkách "Máte doma školáka?"