Ke změnám v seznamu nemocí z povolání

JUDr. Eva Dandová

Vydáno: 14. 11. 2025 35 minut čtení

Dne 24. října 2025 bylo publikováno ve Sbírce zákonů nařízení vlády č. 428/2025 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Toto nařízení vlády nabývá účinnosti 8. listopadu 2025. Aktualizace nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, byla nezbytná pro transpozici požadavků Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2668 ze dne 22. listopadu 2023, jež mění směrnici 2009/148/ES o ochraně zaměstnanců před azbestem. Směrnice požaduje rozšíření seznamu nemocí z povolání o karcinom trávicího traktu (žaludku, tlustého střeva a rekta), který je nově uznáván jako onemocnění způsobené expozicí azbestu. Platí však, že do seznamu lze zařadit pouze výslovně uvedené nemoci, které mohou být následně odškodněny. Součástí novely je rovněž zpřesnění klinických kritérií pro uznání onemocnění covid-19 jako nemoci z povolání. Dosud byla uznávána na základě hygienických kritérií a kauzality s výkonem práce, nově budou podmínky zpřísněny s důrazem na klinický průběh onemocnění. U nařízení vlády č. 276/2015 Sb. dochází pouze ke sjednocení textu se změnami v seznamu nemocí z povolání, bodové hodnocení zůstává beze změny. Ke změnám v tomto nařízení vlády se vrátíme v některém z příštích příspěvků.

Ke změnám v seznamu nemocí z povolání

JUDr.

Eva

Dandová

Nařízení vlády č. 290/1995 Sb. – seznam nemocí z povolání

Pojem „nemoc z povolání“ není v zákoníku práce na rozdíl od definice pojmu „pracovní úraz“ přesně definována. Definici pojmu nemoc z povolání obsahoval pouze zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, tento zákon však byl v roce 2015 v souvislosti s rozhodnutím, že i nadále se budou odškodňovat pracovní úrazy a nemoci z povolání podle zákoníku práce, zrušen. Podle tohoto zákona se nemocí z povolání se rozumí nemoc vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických faktorů nebo jiných škodlivých faktorů souvisejících s prací, pokud je uvedena v seznamu nemocí z povolání uvedeném v příloze č. 1 k tomuto zákonu a pokud vznikla za podmínek, za nichž nemoc z povolání vzniká, a dosáhla klinického stupně závažnosti, který je jako nemoc z povolání uznáván.

Přestože nemoc z povolání je pojmem právním, sledování výskytu profesionálních onemocnění zahrnujících nemoci z povolání a ohrožení nemocí z povolání je jistým ukazatelem stavu péče o zdraví při práci. Všechna nově vzniklá a uznaná profesionální onemocnění se hlásí do Národního registru nemocí z povolání, který byl založen již v r. 1991 a navázal na dlouhodobá statistická sledování hygienické služby prakticky od 70. let minulého století.

Zákonný základ postupu při uznávání nemocí z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání stanoví od dubna 2013 vyhláška č. 104/2012 Sb., o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a znávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání), která nahradila vyhlášku č. 342/1997 Sb. Nová vyhláška č. 104/2012 Sb. značně posílila úlohu poskytovatele pracovnělékařských služeb (dříve závodní preventivní péče). Střediska nemocí z povolání uznávají tato onemocnění na základě zjištění zdravotního stavu poskytovatelem pracovnělékařských služeb, a to včetně zjištění zdravotního stavu před vznikem onemocnění a výsledků jim vyžádaných odborných vyšetření. Jde o prováděcí vyhlášku k zákonu č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.

Ministerstvo zdravotnictví navíc pravidelně vydává tzv. Metodické návody k zajištění jednotného postupu při ověřování podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání. Ten poslední – reflektující změny, které přineslo nařízení vlády č. 428/2025 Sb. – byl publikován ve Věstníku Mzd č. 17/2025 a je k dispozici na webových stránkách ministerstva zdravotnictví. Jde však o metodický návod pro lékaře.

Zákon č. 373/2011 Sb. upravil v souladu s mnohaletou praxí podmínky uznávání nemocí z povolání spolu s podmínkami poskytování pracovnělékařských služeb.

Vymezují se poskytovatelé pracovnělékařských služeb, kteří jsou způsobilí posuzovat a uznávat nemoci z povolání, principy k ověřování podmínek vzniku nemoci z povolání na pracovišti posuzované osoby a stanoví se forma ověření. Ověření se vydává stanoviskem, které není samostatným rozhodnutím a není samostatně přezkoumatelné.

Na základě zkušeností ze současné praxe se rovněž nově upravuje povinnost zaměstnavatele umožnit, za účelem zjištění dalších skutečností nezbytných k posouzení nemocí z povolání, provedení klinického testu nebo odebrání vzorku materiálu, a vstup na pracoviště zaměstnancům poskytovatele zdravotních služeb. Bude-li to nezbytné pro zajištění objektivity šetření a ověření podmínek vzniku nemoci z povolání, stanoví se také povinnost umožnit vstup na pracoviště i bývalému zaměstnanci.

Nemoci z povolání posuzují, uznávají a vývoj zdravotního stavu osoby s uznanou nemocí z povolání sledují poskytovatelé v oboru pracovní lékařství, kteří získali povolení ministerstva k uznávání nemocí z povolání neboli kli

Máte předplatné? Přihlaste se