COVID-19

Vláda dnes na svém jednání schválila návrh nařízení, kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

Autoři předkládají čtenářům stručný přehled statistických údajů o profesionálních onemocněních hlášených do Národního registru nemocí z povolání v České republice v roce 2024.

Kampaň BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI VE VIRTUÁLNÍ REALITĚ

Kampaň BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI VE VIRTUÁLNÍ REALITĚ

Učitelé hrají klíčovou roli ve vzdělávání a výchově mladé generace. Jejich práce však není bez rizik a je spojena s řadou výzev a nebezpečí, které mohou ovlivnit nejen jejich profesionální, ale také osobní život. Odvětví vzdělávání je definováno jako vysoce riziková oblast, pokud jde o využívání umělé inteligence [1]. Často přehlížený dopad technologií založených na umělé inteligenci na učitele vyžaduje analýzu vlivu digitalizace na bezpečnost, ochranu zdraví a dobré pracovní podmínky učitelů. Technologie založené na umělé inteligenci tak mohou snížit pracovní zátěž učitelů, zjednodušit plánování zdrojů a zlepšit přesnost hodnocení. Nesou s sebou však také rizika, jako je kognitivní přetížení a ztráta dovedností. [2]

Terénní pečovatelská služba se poskytuje v domácnostech klientů. Místo a časová dostupnost pečovatelské služby je přizpůsobena tak, aby vyhověla požadavkům klientů, kteří služby využívají. Každý pracovní den, včetně víkendů, je rozdělen do trasy, podle které se pečovatel daný den řídí. Pracovní dobu pro terénní formu pečovatelské služby si určuje každá organizace samostatně. Nejčastěji je práce vykonávána v dvousměnném pracovním režimu po 12 hodinách. Součástí poskytovaných služeb je i doprovázení klienta mimo domov (procházky, nákupy, návštěvy apod.). Pro výkon práce pečovatele se doporučuje střední vzdělání s maturitou (může být i vzdělání nižšího stupně). Výhodou je kurz pracovníka v sociálních službách dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Další požadavky: řidičský průkaz skupiny B, základní znalost a práce s PC.

Odvětví zdravotní a sociální péče je klíčové pro zajištění zdraví a pohody občanů v Evropské unii. Jedná se o jedno z největších odvětví, které zaměstnává přibližně 11 % pracovníků v EU. Lidé pracující v odvětví zdravotní a sociální péče jsou denně vystaveni mnoha zdravotním a bezpečnostním rizikům.

Údaje z Českého statistického úřadu jsou nemilosrdné. Ukazují, že se stále více objevuje nákaza covidem-19, kterou mnohdy můžeme posuzovat jako nemoc z povolání. Není málo ani případů, kdy při home office dojde u zaměstnance k úrazu. Jak tyto otázky posuzovat, má zaměstnanec nárok na odškodnění?

Je nějaká opora v zákoně či možnost dát do vnitřního předpisu, že může zaměstnavatel vyžadovat jako podmínku pro vstup do kanceláře na pracoviště pouze očkovaným či negativně testovaným zaměstnancům? A druhá část dotazu, zda je vůbec možné, aby zaměstnanci na žádost zaměstnavatele podávali informaci o tom, zda byli očkováni proti covid-19 a případně kdy?

Dne 18. června 2021 podepsal pan prezident zákon, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tento zákon zavádí dlouho očekávaný tzv. kurzarbeit. Zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení s dvěma výjimkami, takže nabývá účinnosti 1. července 2021.

Měnící se svět práce a s tím související výzvy a rizika, které mohou tyto změny sebou přinášet, ovlivňují psychickou pohodu každého člověka. V období pandemie jsou tyto změny ještě více razantní a zaměstnavatelé a zaměstnanci musí být na řízení negativních následků těchto změn připraveni, a to například rozvojem resilientní pracovní síly.

Na začátku dnešního příběhu ze světa inspektorů BOZP byl covid. Všichni se ho báli, zavírali se doma, děti nechodily do školy a místo „neseď u počítače a běž ven“ slyšely „nechoď ven, seď u počítače“. Zodpovědní lidé omezovali osobní kontakty, aby se covid nešířil. Pojem home office se ze stránek sci-fi a společenských magazínů konečně začal přesouvat do praxe. Ta praxe zákonitě zasáhla i oblast bezpečnosti práce. Nebudu se zde věnovat BOZP při práci z domova. Naopak, chci se podělit o zkušenost, kterou tato éra přinesla do práce inspektorů Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce.

Řada potřebných věcí v oblasti hygieny práce není upravena s ohledem na probíhající pandemii ani zákonem, ani nařízením vlády, a musí se řešit v návaznosti na časovou a místní situaci a na provedenou prevenci rizik na konkrétním pracovišti. Proto není možné obecně nařizovat zaměstnavatelům, že musí zajistit jednou, dvakrát či třikrát denně dezinfekci klik na pracovišti nebo mytí podlah nebo jaký konkrétní druh dezinfekčních prostředků mají používat. Zde se musíme spoléhat výhradně na odpovědnost zaměstnavatele za BOZP zaměstnanců a všech osob vstupujících na jeho pracoviště obecně.

Článek se věnuje problematice ochrany dýchacích cest, hodnocení rizik a pandemickým opatřením a jejich právních dopadů do pracovněprávních vztahů.

Jak by měl zaměstnavatel postupovat v případě, kdy zaměstnanec odmítne povinné testování na přítomnost koronaviru?

I za normálních okolností se prevence rizik musí provádět průběžně, natož v době pandemie. Cílem přijatých opatření k prevenci rizik musí být zajistit podmínky, které rizika odstraní u zdroje jejich původu nebo minimalizují ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců. Pokud riziko zcela odstranit nejde, jedná se o tzv. zbytkové (reziduální) riziko.

Naše firma si objednala firmu na testování zaměstnanců na covid-19. Bohužel firma jezdí po pracovní době. Minulý týden v 16.00 hod. tento týden v 15.30 hod. Pracovní doba zaměstnanců je 7-15.30 hod. Jsou zaměstnanci povinni čekat na toto testování po pracovní době, které je nařízeno již v jejich osobním volnu?

Článek se věnuje problematice modernizace a předpokládaného vývoje v procesu digitalizace v otázkách bezpečnosti práce, hodnocení rizik a pandemických opatření.

Jsme příspěvková organizace, městem zřízená pro poskytování sociálních služeb terénních a odlehčovacích k podpoře seniorů. Uživateli našich služeb jsou senioři a zdravotně znevýhodněné osoby. V souladu s vládním nařízením k zamezení dalšího šíření viru covid-19 od listopadu 2020 pravidelně testujeme naše zaměstnance, kteří vykonávají přímou péči. Organizace je povinna zajistit, aby zaměstnanci v přímém kontaktu s uživateli byli testováni, avšak testy (i očkování) jsou dle výkladů pro zaměstnance dobrovolné. Vůle a možnosti jsou tedy na straně zaměstnance, avšak případný zaměstnancův nesouhlas s testováním je dle některých výkladů překážkou v práci na straně zaměstnavatele, který zároveň nese odpovědnost za plnění vládních opatření MZ ČR v souvislosti s ochranou zranitelných skupin obyvatel. Můžete nám doporučit způsob, jak lze v praxi při testování a očkování zaměstnanců ošetřit rozpor vládních nařízení a příslušných ustanovení zákoníku práce a také ve vztahu k vyhlášce č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem? 

Vláda ČR v pondělí dne 18. ledna 2021 uveřejnila usnesení č. 54 o přijetí krizového opatření, které bylo uveřejněno ve Sbírce zákonů pod č. 17/2021 Sb. Usnesení vlády umožnilo od 19. října 2020, a to po dobu platnosti nouzového stavu, odlišný postup výkonu některých pracovnělékařských služeb, tedy posuzování zdravotní způsobilosti k práci, nežli tomu je nastaveno dotčenými mezinárodními úmluvami a mezinárodními nebo národními předpisy upravujícími posuzování zdravotní způsobilosti pro výkon práce nebo služby.