Chemické látky

Zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti. V souvislosti s nebezpečnými látkami je důležité při sestavování pracovních postupů vycházet z oddílu 7 Bezpečnostního listu, který uvádí pokyny pro bezpečné zacházení. Informace v tomto oddíle BL tak pomáhají zaměstnavateli navrhnout vhodné pracovní postupy.

Při uplatňování zásad prevence rizik nebo k zajištění ochrany před výbuchem přijímá zaměstnavatel technická nebo organizační opatření přiměřená povaze provozu v souladu se zásadami, které uplatňuje podle charakteru činnosti v následujícím pořadí: předcházení vzniku výbušné atmosféry; zabránění iniciace výbušné atmosféry; snížení škodlivých účinků výbuchu tak, aby bylo zajištěno zdraví a bezpečnost zaměstnanců.

Nebezpečné látky nebývají častým zdrojem pracovních úrazů, každoročně mají podíl na vzniku PÚ s pracovní neschopností nad 3 dny pouze ve 3 % všech případů. Nejčastějšími úrazy je potřísnění nebezpečnou látkou při manipulaci nebo poleptání po požití nebezpečné látky z neoznačených láhví.

Při kontrolách bylo zjišťováno, že zaměstnavatelé většinou nezapomínali na školení první pomoci a nácvik postupů v případě havárií, přičemž tato témata byla samostatným tématem školení či jako součást školení BOZP.

Diisokyanáty jsou chemické látky, které se používají především k výrobě různých polyuretanových výrobků, jako jsou např. pěny, lepidla, tmely, elastomery, barvy a nátěrové hmoty. Diisokyanáty jsou klasifikovány jako látky mající senzibilizující účinky na dýchací cesty kategorie 1 a jako látky mající senzibilizující účinky na kůži kategorie 1.

Samotné hodnocení rizik je velmi komplexní činnost, do které by mělo být zapojeno co nejvíce vstupů, a to od podnětů zaměstnanců, přes zhodnocení vedoucím zaměstnancem, až po připomínky odborně způsobilé osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik. Důležité je rovněž hodnotit všechny pracovní činnosti, a to nejen ty běžné, každodenní, ale zejména ty jednorázové při údržbách nebo haváriích.

U poskytování OOPP pro bezpečnou práci s nebezpečnými látkami je důležité mít na paměti, že bezpečnostní list je pouze základním dokumentem pro zhodnocení nebezpečnosti látek a pro bezpečné nakládání s nebezpečnými látkami je potřeba využít zejména vyhodnocení rizik konkrétních podmínek práce.

Větší množství nebezpečných látek bývá skladováno v samostatných skladech k tomu určených a zkolaudovaných, zatímco menší množství látek bývá skladováno ve speciálních skříních.

V několika případech při kontrolách bylo zjištěno, že zaměstnanci nepodstoupili vstupní pracovnělékařskou prohlídku, a zaměstnavatel jim tak umožnil vykonávat práci bez ověření jejich zdravotní způsobilosti. Zaměstnavatel tak připustil, že zaměstnanec mohl vykonávat zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.

Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o BOZP, a to zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště. O informacích a pokynech je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci.

Diisokyanáty jsou klasifikovány jako látky mající senzibilizující účinky na dýchací cesty kategorie 1 a jako látky mající senzibilizující účinky na kůži kategorie 1. Vzhledem k tomu došlo k jejich omezení na trh či je regulováno jejich používání. Od 1. 1. 2026 dojde i k přijetí přísnějších limitů pro pracovní ovzduší, které budou stanoveny nařízením vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. V rámci novely vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, jejíž účinnost je rovněž plánována od 1. 1. 2026, dojde k upřesnění, kdy je povinné provádět pracovnělékařské podmínky. V pracovním prostředí mohou být zaměstnanci vystavěni diisokyanátům např. při výrobě polyurethanových materiálů, které zahrnují širokou škálu produktům, a to například pěny, těsnící materiály, elastomery nebo nátěrové hmoty.

Zaměstnavatel plánuje v roce 2026 provádět práce, při nichž budou zaměstnanci exponováni azbestu. Co nově bude muset zajistit v oblasti ochrany zdraví? Azbest je klasifikován jako karcinogen. Evropská Unie přijala směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2668 ze dne 22. listopadu 2023, kterou se mění směrnice 2009/148/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci, jejíž cílem je zajistit jednotnou úroveň ochrany před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci a chránit zaměstnance na úrovni Evropské Unie, přičemž členské státy mohou zavést přísnější ustanovení. Směrnice nově stanovuje několik nových požadavků, včetně stanovení přísnějšího limitu pro azbest v pracovním ovzduší. Česká republika v rámci transpozice předmětné směrnice ukotvila do právního řádu nové povinnosti, a to pro zaměstnavatele, osoby samostatně výdělečně činné či pro fyzické osoby. Změny budou účinné od 1. 1. 2026. I pro provedených změnách však nadále platí, že povinnost ohlásit práce s expozicí osoba nemá, jde-li o práci s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbest (podle vyhlášky č. 394/2006 Sb., kterou se stanoví práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice těchto prací).

Chemické látky jsou chemické prvky a jejich sloučeniny v přírodním stavu nebo získané výrobním postupem včetně případných přísad nezbytných pro uchování jejich stability a jakýchkoliv nečistot vznikajících ve výrobním procesu, s výjimkou rozpouštědel, která mohou být z látek oddělena bez změny jejich složení nebo ovlivnění jejich stability. Chemické přípravky jsou směsi nebo roztoky složené ze dvou nebo více látek. Přeprava nebezpečných látek Pro usnadnění identifikace přepravovaných nebezpečných látek byl přijat systém značení založený na bezpečnostních značkách nebo na složených značkách typu diamant a dále na kódovém označení. Značky slouží k vyjádření nebezpečných vlastností dané látky, kódy pak danou látku identifikují. Bezpečnostní tabule se umísťují na předním a zadním čele vozidla nebo po jeho stranách a jsou doplněny reflexními oranžovými obdélníkovými tabulemi (30 × 40 cm) uvádějícími dvě čísla umístěnými nad sebou – horní číslo je Kemlerův kód, spodní UN-kód. 

Aplikace Chytré podcasty přináší odborné podcasty i z oblasti BOZP. V nejnovějším podcastu Michala Zelenáka si můžete poslechnout, co to vlastně je to ztížené pracovní prostředí a účinky jakých ztěžujících vlivů mohou mít negativní dopad na zdraví zaměstnanců. Konkrétně se zaměřil na čtyři z nich, a to na prach, hluk, vibrace a chemické látky a směsi.

Do připomínkového řízení byla 22. května 2025 poslána novela nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Hlavním důvodem návrhu je nutnost transpozice dvou směrnic, a to směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/869 ze dne 13. března 2024, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES a směrnice Rady 98/24/ES, pokud jde o limitní hodnoty olova a jeho anorganických sloučenin a diisokyanátů a dále směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2668 ze dne 22. listopadu 2023, kterou se mění směrnice 2009/148/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci. Navrhovaná účinnost tohoto nařízení je 21. prosince 2025.

ČSN EN 60079-17 ed. 4 Výbušné atmosféry - Část 17: Revize a preventivní údržba elektrických instalací Česká technická norma (ČSN) vydává Česká agentura pro standardizaci a ČSN nemá charakter...

Zpracovatelský průmysl je páteří mnoha ekonomik, jelikož poskytuje zboží a zaměstnání v masivním měřítku. Toto odvětví je však také jedním z nejnebezpečnějších, přičemž pracovníci v tomto odvětví čelí mnoha nebezpečím a rizikům. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zpracovatelském průmyslu je tak velmi důležitým aspektem, a to i vzhledem k vysokému riziku vzniku pracovních úrazů, které mohou v tomto prostředí nastat. Z údajů Státního úřadu inspekce práce vyplývá, že v provozech zpracovatelského průmyslu stále pracují ve značné míře agenturní zaměstnanci, a že agenturní zaměstnanci, vzhledem k jejich univerzálnosti, jsou vysíláni podle potřeb uživatelů do firem, kde se někdy nestačí ani řádně zaškolit a zapracovat. Agenturní zaměstnanci jsou tak vysoce zranitelnou skupinou, které je zapotřebí se rovněž intenzivně věnovat.

Práce je vykonávána jak ve vnitřních (např. prostory restaurátorské dílny nebo v místě umístění díla), tak i na venkovních pracovištích (v místě umístění/instalace díla). Vykonávání práce zahrnuje práci s ručním nářadím, strojními a technickými zařízeními nebo nebezpečnými chemickými látkami a směsi (dále jen NCHLS). Práce může být vykonávána v prostředí se ztíženými pracovními podmínkami jako je vysoká/nízká teplota okolního vzduchu, snížená viditelnost. Dle potřeby je práce vykonávána i v noci, případně ve výšce (např. na lešení). Pochozí komunikace na pracovišti bývají zpravidla zpevněné. Nejvhodnějším vzděláním pro tuto pozici je vyšší odborné vzdělání v oboru konzervátorství a restaurátorství (KKOV 8242N) nebo výtvarná a uměleckořemeslná tvorba (KKOV 8241N), nebo bakalářský studijní program v oboru výtvarná umění (KKOV 8206R).

Již 1. 3. 2025 nabývá účinnosti vyhláška č. 43/2025 Sb., o stanovení hygienických limitů chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb, která byla publikována ve Sbírce zákonů 20. 2. 2025.  Upravuje mikroklimatické podmínky pro provoz ve vnitřním prostředí pobytových místností (ubytovacích zařízení, zdravotnických zařízení, zařízeních sociálních služeb apod.).