Chemické látky

Chemické látky jsou chemické prvky a jejich sloučeniny v přírodním stavu nebo získané výrobním postupem včetně případných přísad nezbytných pro uchování jejich stability a jakýchkoliv nečistot vznikajících ve výrobním procesu, s výjimkou rozpouštědel, která mohou být z látek oddělena bez změny jejich složení nebo ovlivnění jejich stability. Chemické přípravky jsou směsi nebo roztoky složené ze dvou nebo více látek. Přeprava nebezpečných látek Pro usnadnění identifikace přepravovaných nebezpečných látek byl přijat systém značení založený na bezpečnostních značkách nebo na složených značkách typu diamant a dále na kódovém označení. Značky slouží k vyjádření nebezpečných vlastností dané látky, kódy pak danou látku identifikují. Bezpečnostní tabule se umísťují na předním a zadním čele vozidla nebo po jeho stranách a jsou doplněny reflexními oranžovými obdélníkovými tabulemi (30 × 40 cm) uvádějícími dvě čísla umístěnými nad sebou – horní číslo je Kemlerův kód, spodní UN-kód. 

Aplikace Chytré podcasty přináší odborné podcasty i z oblasti BOZP. V nejnovějším podcastu Michala Zelenáka si můžete poslechnout, co to vlastně je to ztížené pracovní prostředí a účinky jakých ztěžujících vlivů mohou mít negativní dopad na zdraví zaměstnanců. Konkrétně se zaměřil na čtyři z nich, a to na prach, hluk, vibrace a chemické látky a směsi.

Do připomínkového řízení byla 22. května 2025 poslána novela nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Hlavním důvodem návrhu je nutnost transpozice dvou směrnic, a to směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/869 ze dne 13. března 2024, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES a směrnice Rady 98/24/ES, pokud jde o limitní hodnoty olova a jeho anorganických sloučenin a diisokyanátů a dále směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2668 ze dne 22. listopadu 2023, kterou se mění směrnice 2009/148/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci. Navrhovaná účinnost tohoto nařízení je 21. prosince 2025.

ČSN EN 60079-17 ed. 4 Výbušné atmosféry - Část 17: Revize a preventivní údržba elektrických instalací Česká technická norma (ČSN) vydává Česká agentura pro standardizaci a ČSN nemá charakter...

Zpracovatelský průmysl je páteří mnoha ekonomik, jelikož poskytuje zboží a zaměstnání v masivním měřítku. Toto odvětví je však také jedním z nejnebezpečnějších, přičemž pracovníci v tomto odvětví čelí mnoha nebezpečím a rizikům. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zpracovatelském průmyslu je tak velmi důležitým aspektem, a to i vzhledem k vysokému riziku vzniku pracovních úrazů, které mohou v tomto prostředí nastat. Z údajů Státního úřadu inspekce práce vyplývá, že v provozech zpracovatelského průmyslu stále pracují ve značné míře agenturní zaměstnanci, a že agenturní zaměstnanci, vzhledem k jejich univerzálnosti, jsou vysíláni podle potřeb uživatelů do firem, kde se někdy nestačí ani řádně zaškolit a zapracovat. Agenturní zaměstnanci jsou tak vysoce zranitelnou skupinou, které je zapotřebí se rovněž intenzivně věnovat.

Práce je vykonávána jak ve vnitřních (např. prostory restaurátorské dílny nebo v místě umístění díla), tak i na venkovních pracovištích (v místě umístění/instalace díla). Vykonávání práce zahrnuje práci s ručním nářadím, strojními a technickými zařízeními nebo nebezpečnými chemickými látkami a směsi (dále jen NCHLS). Práce může být vykonávána v prostředí se ztíženými pracovními podmínkami jako je vysoká/nízká teplota okolního vzduchu, snížená viditelnost. Dle potřeby je práce vykonávána i v noci, případně ve výšce (např. na lešení). Pochozí komunikace na pracovišti bývají zpravidla zpevněné. Nejvhodnějším vzděláním pro tuto pozici je vyšší odborné vzdělání v oboru konzervátorství a restaurátorství (KKOV 8242N) nebo výtvarná a uměleckořemeslná tvorba (KKOV 8241N), nebo bakalářský studijní program v oboru výtvarná umění (KKOV 8206R).

Již 1. 3. 2025 nabývá účinnosti vyhláška č. 43/2025 Sb., o stanovení hygienických limitů chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb, která byla publikována ve Sbírce zákonů 20. 2. 2025.  Upravuje mikroklimatické podmínky pro provoz ve vnitřním prostředí pobytových místností (ubytovacích zařízení, zdravotnických zařízení, zařízeních sociálních služeb apod.).

Již zítra, 15. února 2025 nabývá účinnosti nařízení vlády č. 20/2025 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Vydáno bylo na základě zákona č. 309/2006 Sb., a vyhlášeno ve Sbírce zákonů bylo dne 31. 1. 2025. Podrobné informace se dočtete v článku JUDr. Evy Dandové Podrobně k novele nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA BEZPEČNÉ STAVENIŠTĚ prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Stavebnictví zaměstnává v Evropské unii přibližně 18 milionů lidí. Na staveništích se vyskytují pracovní činnosti, které zahrnují rizika z mnoha odvětví. Každý rok jsou tak tisíce pracovníků ve stavebnictví vystaveny bezpečnostním a zdravotním rizikům, které ohrožují jejich zdraví a život. Práce ve stavebnictví je fyzicky i psychicky velmi náročná. Práce ve výškách stále patří k nejrizikovějším činnostem na staveništích a k činnostem s nejvyšším počtem (téměř 65 %) smrtelných pracovních úrazů. Ve stavebnictví je rovněž mnoho pracovníků ohroženo problémy spojenými s duševním zdravím. Vzdělávání zaměstnavatelů, zaměstnanců a dalších zainteresovaných v této oblasti může sloužit jako významný preventivní nástroj.

Poslední tři desetiletí přinesla významný pokrok v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví. Počet smrtelných pracovních úrazů v Evropské unii mezi lety 1994 a 2018 klesl přibližně o 70 %. I když k tomuto poklesu nepochybně přispěly faktory jako deindustrializace a lepší lékařská péče, významnou roli sehrál také zavedený systém BOZP v EU. Navzdory tomuto pokroku došlo v roce 2018 v EU-27 stále k více než 3 300 smrtelným úrazům a 3,1 milionu nesmrtelných úrazů a více než 200 000 pracovníků ročně zemře na nemoci související s prací. Udržování a zlepšování standardů ochrany pracovníků je proto trvalou výzvou a nutností.

Učitelé hrají klíčovou roli ve vzdělávání a výchově mladé generace. Jejich práce však není bez rizik a je spojena s řadou výzev a nebezpečí, které mohou ovlivnit nejen jejich profesionální, ale také osobní život. Odvětví vzdělávání je definováno jako vysoce riziková oblast, pokud jde o využívání umělé inteligence [1]. Často přehlížený dopad technologií založených na umělé inteligenci na učitele vyžaduje analýzu vlivu digitalizace na bezpečnost, ochranu zdraví a dobré pracovní podmínky učitelů. Technologie založené na umělé inteligenci tak mohou snížit pracovní zátěž učitelů, zjednodušit plánování zdrojů a zlepšit přesnost hodnocení. Nesou s sebou však také rizika, jako je kognitivní přetížení a ztráta dovedností. [2]

V každém zdravotnickém zařízení je nutné zajistit úzkou spolupráci a koordinaci činností v jednotlivých oblastech ochrany životního prostředí jako je nakládání s chemickými látkami a směsmi, léčivy, nákladní s odpady, zejména nebezpečnými s bezpečností a ochranou zdraví při práci. Je zcela běžné, že každé zdravotnické zařízení má ve své organizační struktuře pracovníka, který je odpovědný za oblast ochrany životního prostředí, v jehož působnosti je nakládání s odpady a současně i pracovníka, který je odborně způsobilou osobu v prevenci rizik a významnou součástí prevence je koordinace mezi těmito osobami. Riziko však není možno posuzovat obecně, ale vždy je nutno vycházet ze specifických podmínek konkrétního zdravotnického zařízení.

Práce je vykonávána v dílenském provozu galvanizoven v náročných podmínkách jako jsou např. vysoké teploty okolního vzduchu, manipulace s chemickými látkami, expozice hluku a prachu. Vykonávaná práce je zpravidla fyzicky náročná. Ve výrobních prostorách se velice často pohybuje manipulační technika a zdvihací zařízení.  Nejvhodnějším minimálním stupněm vzdělání je střední vzdělání s výučním listem v oboru povrchová úprava, práce při povrchové úpravě (KKOV 2359H) a Strojírenské práce (RVP 23-51-E/01). Vhodným vzděláním je dále střední vzdělání s výučním listem v oborech kovář, podkovář, kovářské a podkovářské práce (KKOV 4154H), úpravář kovů, úpravářské práce (KKOV 2358H), chemik, práce v chemické výrobě (KKOV 2852H) nebo střední vzdělání s výučním listem v oboru povrchová úprava, práce při povrchové úpravě (KKOV 2359E). Další vzdělávání zahrnuje profesní kvalifikace Galvanizér/galvanizérka (23-060-H).