+ Přidat vlastní

Nebezpečnost azbestu pro zdraví zaměstnanců z pohledu současných odborných poznatků V Česku a na Slovensku

Azbest představuje jedno z nejzávažnějších a současně nejdéle přetrvávajících pracovních rizik. Odhaduje se, že v současné době je azbestu vystaveno 4,1 až 7,3 milionu pracovníků. Až 75 % všech uznaných případů rakoviny z povolání v EU souvisí s azbestem. Přestože je jeho používání v celé Evropské unii zásadně omezeno, riziko expozice zaměstnanců nezaniklo. Cílem tohoto článku je přiblížit hlavní zdravotní rizika azbestu pro zaměstnance, shrnout aktuální odborné poznatky a zasadit je do kontextu BOZP. Zvláštní pozornost je věnována tomu, proč zákaz používání azbestu neznamená konec pracovního rizika a proč je v praxi nezbytné důsledně identifikovat, hodnotit a řídit expozici azbestu zejména při práci se staršími stavbami a materiály.

Mgr. Bc.

Lucie

Kyselová

JUDr.

Marián

Lizanec

Ing.

Martin

Hrebík

Mgr.

Jiří

Kosorinský

Azbest – právní úprava

Z právního hlediska tvoří základní evropský rámec zejména směrnice 2009/148/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci, její novela směrnicí (EU) 2023/2668, rámcová směrnice 89/391/EHS o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců při práci a nařízení REACH, zejména příloha XVII položka 6, která upravuje omezení týkající se azbestových vláken. V českém právním prostředí jsou klíčové zejména zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“), především § 101 až 103, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (dále jen „zákon č. 258/2000 Sb.“), zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „zákon č. 309/2006 Sb.“), nařízení vlády č. 361/2007 Sb., vyhláška č. 432/2003 Sb., zejména její § 5 upravující hlášení prací s azbestem, a vyhláška č. 394/2006 Sb. Od roku 2026 je v České republice nutné zohledňovat zpřísněný právní rámec navazující na směrnici (EU) 2023/2668, zejména v oblasti limitů expozice, požadavků na měření a hlášení prací s azbestem.

Kdo vykonává dozor nad problematikou azbestu v ČR

Hlavním orgánem pro ochranu zdraví při práci s azbestem jsou krajské hygienické stanice jako orgány ochrany veřejného zdraví. Vykonávají státní zdravotní dozor nad expozicí zaměstnanců azbestu, kategorizací prací, hlášením prací s azbestem, kontrolovaným pásmem, měřením koncentrace vláken, pracovnělékařskými návaznostmi a od roku 2026 i nad režimem povolování prací s azbestem podle § 41 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb.

Orgány inspekce práce – SÚIP a oblastní inspektoráty práce – vstupují do věci z hlediska BOZP a pracovněprávních povinností zaměstnavatele, zejména podle § 101 až § 108 zákoníku práce, zákona č. 309/2006 Sb. a zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. V praxi se zaměřují na obecné řízení rizik, školení, OOPP, organizaci práce, bezpečné pracovní postupy, koordinaci na staveništi, dokumentaci BOZP a odpovědnost zaměstnavatele. U čistě hygienických parametrů expozice, měření a povolování prací s azbestem je však těžiště u KHS.

Česká inspekce životního prostředí a orgány odpadového hospodářství dohlížejí na nakládání s odpady obsahujícími azbest. Lze se na ni obracet při podezření na nevhodné nakládání se stavebním odpadem, zejména s azbestovými odpady z demolic, včetně netřídění azbestových odpadů a možného uvolňování vláken při manipulaci. Je vhodné zmínit společné stanovisko MMR, MZ a MŽP z roku 2026, které zdůrazňuje, že okamžikem vyjmutí ze stavby se stavební výrobky s azbestem stávají odpadem, že odpad s obsahem azbestu je vždy nebezpečný odpad a že při nakládání s ním nesmí docházet k uvolňování azbestových vláken nebo azbestového prachu.

Stavební úřady vstupují do věci zejména u stavebních úprav, údržby a odstraňování staveb s obsahem azbestu. Společné metodické materiály MMR, MZ a MŽP řeší návaznost stavebního práva, ochrany veřejného zdraví a odpadového hospodářství. Proto je i „Metodický návod MŽP k odpadům s azbestem“ určen pracovníkům veřejné správy i osobám připravujícím a provádějícím stavby. Pro úplnost lze uvést, že jeho cílem je mimo jiné popsat

kompetence

orgánů státní správy a postup minimalizace zdravotních rizik.

Výskyt nemocí z povolání způsobených azbestem v ČR

Azbestové nemoci z povolání jsou v ČR nadále hlášeny, i když nejde o početně největší skupinu nemocí z povolání. Jejich význam je dán hlavně závažností diagnóz, dlouhou latencí a tím, že dnešní případy často souvisejí s expozicemi z minulých desetiletí.

Podle publikace Státního zdravotního ústavu „Nemoci z povolání v České republice v roce 2025“ bylo v roce 2025 v Č

Máte předplatné? Přihlaste se