Evropská unie (EU)

Zaměstnavatel plánuje v roce 2026 provádět práce, při nichž budou zaměstnanci exponováni azbestu. Co nově bude muset zajistit v oblasti ochrany zdraví? Azbest je klasifikován jako karcinogen. Evropská Unie přijala směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2668 ze dne 22. listopadu 2023, kterou se mění směrnice 2009/148/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci, jejíž cílem je zajistit jednotnou úroveň ochrany před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci a chránit zaměstnance na úrovni Evropské Unie, přičemž členské státy mohou zavést přísnější ustanovení. Směrnice nově stanovuje několik nových požadavků, včetně stanovení přísnějšího limitu pro azbest v pracovním ovzduší. Česká republika v rámci transpozice předmětné směrnice ukotvila do právního řádu nové povinnosti, a to pro zaměstnavatele, osoby samostatně výdělečně činné či pro fyzické osoby. Změny budou účinné od 1. 1. 2026. I pro provedených změnách však nadále platí, že povinnost ohlásit práce s expozicí osoba nemá, jde-li o práci s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbest (podle vyhlášky č. 394/2006 Sb., kterou se stanoví práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice těchto prací).

Poslanecká sněmovna postoupila dne 24. 6. 2025 návrh zákona Senátu jako tisk 156. Lze předpokládat, že s účinností od 1. ledna 2026 rozsáhlá novela zákona č. 309/2006 Sb. , která přináší řadu významných změn v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, značně zasáhne do pracovního života řady zaměstnanců. Tento návrh reaguje na vývoj aplikační praxe, technologický pokrok i potřebu zvýšení efektivity systému BOZP na rizikových pracovištích, především ve stavebnictví. Novela přináší významné změny, které reagují na nedostatky a nejednotné postupy dosavadní aplikační praxe, na požadavky odborné veřejnosti i zaměstnavatelských svazů, jež byli aktivními participanti na přípravě podoby novely, na technologický pokrok, když odstraňuje bariéry pro ještě zásadnější rozvoj digitalizace na úseku BOZP a též na nezbytnost přesnější harmonizace národních předpisů s právem Evropské unie.

Onemocnění, která se dříve vyskytovala v pozdějším věku, se začínají projevovat už v tom ranějším. Oproti jiným zemím v Evropské Unii je zdravotní stav obyvatel České republiky podprůměrný, a i proto je nově právní úpravou zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (v rámci novely zákoníku práce, tzv. flexinovely), zaveden institut programů podpory zdraví, a to s účinností od 1. 6. 2025.Legislativní úprava představuje nový koncept, jež prolíná interakci pracovních a civilizačních rizik. Programy podpory zdraví, resp. soubor konkrétních opatření v nich obsažených, mohou přispět ke zlepšení zdravotní kondice zaměstnanců či včas odhalit závažnější onemocnění. Vedle pracovnělékařských služeb zaměřených na zdravotní prevenci související s výkonem práce, tak mohou být tyto programy vhodným nástrojem k podpoře zdraví zaměstnanců ze strany zaměstnavatelů, a to v širším měřítku než dosud. Programy podpory zdraví jsou na dobrovolné bázi, je na rozhodnutí zaměstnavatele, zda k nim přistoupí. 

V l á d n í   n á v r h   ZÁKON ze dne ……………………2024, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při...

Od 1. ledna 2025 nabyla účinnost zásadní novela zákona o inspekci práce , která přináší rozsáhlé změny kontrol v oblasti minimální mzdy a zaručeného platu. Nové legislativní úpravy především zajišťují přiměřené mzdové podmínky pro zaměstnance, přičemž v souladu s evropskou směrnicí o minimální mzdě zavádí valorizační mechanismus, který zohledňuje ekonomické a sociální podmínky v České republice. Kromě toho novela umožňuje inspektorům provádět kontrolu efektivnějším způsobem, například bez vědomí kontrolovaných osob pořizovat audiovizuální záznamy, čímž se posiluje potírání nelegální práce. Dále se upravují skutkové podstaty přestupků, aby reflektovaly nová pravidla pro odměňování za práci. Tyto novinky mají významný dopad na zaměstnavatele i zaměstnance, a proto je důležité se s aktuálními změnami detailně seznámit.

V České republice je zaměstnávání dětí podřízeno přísné právní regulaci, která zohledňuje mezinárodní standardy ochrany dětí a právo Evropské unie. Základními zásadami jsou zákaz práce dětí mladších 15 let a těch, kteří neukončili povinnou školní docházku, s výjimkou umělecké, kulturní, reklamní a sportovní činnosti, vyžadující povolení příslušného úřadu práce. Tato pravidla byla implementována zákonem č. 435/2004 Sb. , o zaměstnanosti, a harmonizována s evropskou Směrnicí Rady Evropské unie č. 94/33/ES.

Prevence je hlavní zásadou legislativy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v Evropské unii, a hodnocení a řízení rizik je základním kamenem účinné prevence. Kultura prevence v organizaci vyjadřuje, jak důležitá jsou témata bezpečnosti a ochrany zdraví při každodenní práci. Základní požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru stanoví zaměstnavateli zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších přepisů, a nařízení vlády č. 339/2017 Sb. , o bližších požadavcích na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru. Oba tyto předpisy zohledňují ve svých ustanoveních především principy prevence. Z toho musí vycházet také opatření přijímaná za účelem prevence rizik.

Zemědělství je jedním z nejnebezpečnějších pracovních odvětví v Evropě. Vykazuje vysokou míru úrazovosti při používání vozidel, strojů a zacházení s hospodářskými zvířaty. Riziky v oblasti BOZP jsou také expozice pesticidům, vibracím, hluku a stresu. K mnoha nehodám dochází při opravách a údržbě a při péči o zvířata, práci ve výšce a v uzavřených prostorech. Rovněž duševní zdraví je při práci v tomto odvětví ohroženo.

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA BEZPEČNÉ STAVENIŠTĚ prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ERGONOMII prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Kampaň "Zajištění účinné prevence v digitálním světě práce", byl zpracován na podporu evropské kampaně Zdravé pracoviště 2023–2025 na téma Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku, pořádanou Evropskou agenturou pro BOZP.

Kampaň "Zajištění účinné prevence v digitálním světě práce", byl zpracován na podporu evropské kampaně Zdravé pracoviště 2023–2025 na téma Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku , pořádanou Evropskou agenturou pro BOZP.

Kampaň "Zajištění účinné prevence v digitálním světě práce", byl zpracován na podporu evropské kampaně Zdravé pracoviště 2023–2025 na téma Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku, pořádanou Evropskou agenturou pro BOZP.

Kampaň "Zajištění účinné prevence v digitálním světě práce", byl zpracován na podporu evropské kampaně Zdravé pracoviště 2023–2025 na téma Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku, pořádanou Evropskou agenturou pro BOZP.

Kampaň "Zajištění účinné prevence v digitálním světě práce", byl zpracován na podporu evropské kampaně Zdravé pracoviště 2023–2025 na téma Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku, pořádanou Evropskou agenturou pro BOZP.

Stavebnictví zaměstnává v Evropské unii přibližně 18 milionů lidí. Na staveništích se vyskytují pracovní činnosti, které zahrnují rizika z mnoha odvětví. Každý rok jsou tak tisíce pracovníků ve stavebnictví vystaveny bezpečnostním a zdravotním rizikům, které ohrožují jejich zdraví a život. Práce ve stavebnictví je fyzicky i psychicky velmi náročná. Práce ve výškách stále patří k nejrizikovějším činnostem na staveništích a k činnostem s nejvyšším počtem (téměř 65 %) smrtelných pracovních úrazů. Ve stavebnictví je rovněž mnoho pracovníků ohroženo problémy spojenými s duševním zdravím. Vzdělávání zaměstnavatelů, zaměstnanců a dalších zainteresovaných v této oblasti může sloužit jako významný preventivní nástroj.

Poslední tři desetiletí přinesla významný pokrok v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví. Počet smrtelných pracovních úrazů v Evropské unii mezi lety 1994 a 2018 klesl přibližně o 70 %. I když k tomuto poklesu nepochybně přispěly faktory jako deindustrializace a lepší lékařská péče, významnou roli sehrál také zavedený systém BOZP v EU. Navzdory tomuto pokroku došlo v roce 2018 v EU-27 stále k více než 3 300 smrtelným úrazům a 3,1 milionu nesmrtelných úrazů a více než 200 000 pracovníků ročně zemře na nemoci související s prací. Udržování a zlepšování standardů ochrany pracovníků je proto trvalou výzvou a nutností.

Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER) je průzkum, který zjišťuje, jak jsou řízena rizika BOZP na evropských pracovištích. V rámci třetího Evropského průzkumu podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER 3) byly podniky dotazovány na způsob řízení rizik BOZP na jejich pracovištích.

Muskuloskeletální poruchy jsou nejčastější příčinou pracovní neschopnosti prakticky ve všech členských státech Evropské unie. Jednou z priorit evropské agentury EU-OSHA (European Agency for Safety and Health at Work) je podporovat prevenci nemocí souvisejících s prací. Z tohoto důvodu, se v jednotlivých členských státech Evropské unie, v letech 2020-2022, uskuteční kampaň zaměřená na předcházení muskuloskeletálním poruchám souvisejícím s prací.

Rozšířený a hlubší pohled na pracovní úrazovost V úvodní části tohoto článku jsme uvedli dlouhodobý vývoj tuzemské pracovní úrazovosti, ze kterého lze již získat představu o dosahované úrovni bezpečnosti...