+ Přidat vlastní

Úvod do psychosociálních rizik

Mgr. Bc. Lucie Kyselová

Vydáno: Včera 19 minut čtení

Následujícími řádky započíná seriál článků, které se váží k tématu v praxi ne nepodobnému známému nerudovskému fejetonu o starém slamníku, ani zde mnozí neví, kam s ním. Předmětem série článků bude shodou okolností též téma Evropské kampaně v oblasti BOZP na další tři roky – psychosociální rizika. A proč zrovna hloubkově se zabývat právě tímto tématem? Za všechny důvody, které budou dále zmíněny a rozebrány je vhodné zmínit stav duševního zdraví české mladě populace, která nám postupně dospívá a stane se brzy součástí pracovního trhu, když mnozí z nich trpí minimálně středně těžkými depresemi a různými formami úzkostí. Nelze předpokládat, že tito mladí zaměstnanci budou na rizika na pracovištích a na přijatá opatření reagovat stejně jako generace předešlé. Nutno zdůraznit, že v tomto problému není Česká republika v Evropě osamocena, ale o tom blíže až později.

Úvod do psychosociálních rizik

Mgr. Bc.

Lucie

Kyselová

Dostupná data a analýzy z posledních tří let jednoznačně ukazují, že duševní zdraví populace České republiky představuje závažný a systémový problém, který má dlouhodobý charakter a významné společenské, zdravotní i ekonomické dopady. Nejedná se tedy jen o problém, který bude muset být adresován ve vztahu zaměstnavatel – zaměstnanec, potažmo jen z hlediska pracovních podmínek.

Přestože se jednotlivé zdroje liší metodologií, cílovou populací i sledovanými indikátory, shodují se v závěru o rostoucí zátěži duševními obtížemi napříč věkovými skupinami, což je o to více alarmující, že již těžko lze vinit jako hlavní zdroj problému jen sociální sítě, jak se často mezi lidmi stává, protože zhoršující se duševní zdraví v populaci vykazují všichni, i senioři, kteří nejsou mainstreamovou skupinou uživatelů sociálních sítí a podobných médií.

Oficiální statistická data Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) potvrzují dlouhodobý nárůst počtu osob využívajících psychiatrickou ambulantní i lůžkovou péči, zejména v oblasti neurotických, úzkostných a afektivních poruch. Zvláštní pozornost přitom zasluhuje růst počtu pacientů v dětské a adolescentní populaci, který je v posledních letech výraznější než u dospělých. ÚZIS poskytuje klíčové informace o kapacitách systému, struktuře diagnóz a využívání zdravotních služeb, byť s určitým časovým zpožděním typickým pro oficiální registry.

Významným zdrojem poznání jsou rovněž národní výzkumné projekty zaměřené na prevalenci symptomů duševních poruch v běžné populaci. Projekt PREPO, realizovaný Národním ústavem duševního zdraví, ukázal výrazný nárůst výskytu symptomů duševních poruch u dospělé populace, kdy se podíl osob s klinicky relevantními obtížemi zvýšil z přibližně jedné pětiny na téměř jednu třetinu populace. Přestože tato data vycházejí ze screeningových nástrojů a nikoli z klinické diagnostiky, poukazují na rozsah skryté potřeby péče, která není plně zachycena zdravotnickým systémem (protože screeningová data nepopisují jen stav evidované péče, signalizují širší společenský problém nedostatečně pokryté potřeby péče o duševní zdraví, který je nutné zohlednit při plánování kapacit zdravotních a psychosociálních služeb, tvorbě ve

Máte předplatné? Přihlaste se