psychosociální rizika

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v době změny klimatu a digitální transformace V rámci průzkumu z roku 2025 se shromažďují informace o pracovnících a hlavních charakteristikách jejich práce. Dále se zaměřuje na psychosociální rizika vyplývající z využívání digitálních technologií a ze změny klimatu, na jejich dopad na bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP) a opatření zavedená na jejich pracovišti k prevenci těchto rizik. 

Pracovní činnost je prováděna převážně ve vymezených vnitřních prostorách, jakými jsou administrativní pracoviště, věznice apod. Probační dohled nad odsouzenými osobami (vč. nezletilých) spočívající v kontrole plnění podmínek výkonu jim uložených alternativních trestů je prováděn také v domácnostech klientů, na pracovištích cizích zaměstnavatelů nebo municipalit, jakož i ve venkovním prostředí. Obvyklou součástí práce je přejíždění na různá místa v rámci daného soudního okresu. Nejvhodnějším vzděláním pro tuto pozici je magisterský studijní program v oboru právo a právní věda, nebo v oboru sociální politika a sociální práce, popřípadě v jiném společenskovědním oboru (např. speciální pedagogika, sociální péče, psychologie apod.). Nezbytnou podmínkou pro samostatný výkon daného povolání je úspěšné složení odborné zkoušky dle zákona č. 257/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Obvyklým kvalifikačním požadavkem je také řidičské oprávnění skupiny B dle zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zpracovatelský průmysl je páteří mnoha ekonomik, jelikož poskytuje zboží a zaměstnání v masivním měřítku. Toto odvětví je však také jedním z nejnebezpečnějších, přičemž pracovníci v tomto odvětví čelí mnoha nebezpečím a rizikům. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zpracovatelském průmyslu je tak velmi důležitým aspektem, a to i vzhledem k vysokému riziku vzniku pracovních úrazů, které mohou v tomto prostředí nastat. Z údajů Státního úřadu inspekce práce vyplývá, že v provozech zpracovatelského průmyslu stále pracují ve značné míře agenturní zaměstnanci, a že agenturní zaměstnanci, vzhledem k jejich univerzálnosti, jsou vysíláni podle potřeb uživatelů do firem, kde se někdy nestačí ani řádně zaškolit a zapracovat. Agenturní zaměstnanci jsou tak vysoce zranitelnou skupinou, které je zapotřebí se rovněž intenzivně věnovat.

Digitální technologie mění trh práce, otevírají nové typy pracovních míst a způsoby jejich organizace a řízení. Rychlý rozvoj umělé inteligence, sociálních médií, nových komunikačních nástrojů a výrazný nárůst práce na dálku, má za následek nové příležitosti pro pracovníky a zaměstnavatele, ale také nové výzvy a rizika pro bezpečnost a zdraví pracovníků. Kampaň Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci „Zdravá pracoviště“ 2023-2025 na téma „Bezpečnost a zdraví při práci v digitálním věku“ v letošním roce končí. Jedním z cílů této kampaně je zlepšit znalosti o nových a vznikajících rizicích a příležitostech souvisejících s digitální transformací práce. A jaké výzvy a rizika přináší digitalizace práce pro bezpečnost a ochranu zdraví?

Podle nového průzkumu EU vzbuzují největší obavy o bezpečnost a zdraví na pracovišti dlouhé sezení, psychosociální rizika a digitalizace.Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER) pro rok 2024 objasňuje rizika identifikovaná na evropských pracovištích napříč všemi odvětvími, přičemž hlavními problémy zůstávají dlouhé sezení a opakované pohyby. Odhaluje také psychosociální problémy a rostoucí dopad digitalizace na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti, neboť organizace se zabývají novými pracovními postupy.

Práce je vykonávána jak ve vnitřních (prostory pohřebního ústavu), tak i na venkovních pracovištích (hřbitov). Práce zahrnuje zvýšenou fyzickou aktivitu (ruční kopání hrobů, manipulace s náhrobními kameny, údržba zeleně). Práce může být vykonávána v prostředí se ztíženými pracovními podmínkami jako je vysoká tepla okolního vzduchu. Dle potřeby je práce vykonávána i v noci. Pro kopání hrobů se používají pracovní stroje (bagr) a ruční nástroje a nářadí včetně elektrického (např. sbíječka pro rozbíjení ztvrdlé zeminy nebo kamene). Pochozí i pojezdové komunikace na pracovišti bývají zpravidla zpevněné, terén je rovný i svažitý. Při práci ve výkopech jsou pracovníci ohrožování sesuvem zeminy. Pracovníci jsou při práci vystaveni biologickému riziku (např. při provádění exhumace). Součástí práce je také řízení osobních nebo malých dodávkových vozidel. Nejvhodnějším vzděláním pro tuto pozici je střední vzdělání s výučním listem nebo získání profesní kvalifikace Hrobník/hrobnice (kód 69-005-E). Alternativou může být i střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) ve skupině oborů obchod. Obvyklým kvalifikačním požadavkem je také řidičské oprávnění skupiny B dle zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCŮ

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCŮ

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ERGONOMII prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Stavebnictví zaměstnává v Evropské unii přibližně 18 milionů lidí. Na staveništích se vyskytují pracovní činnosti, které zahrnují rizika z mnoha odvětví. Každý rok jsou tak tisíce pracovníků ve stavebnictví vystaveny bezpečnostním a zdravotním rizikům, které ohrožují jejich zdraví a život. Práce ve stavebnictví je fyzicky i psychicky velmi náročná. Práce ve výškách stále patří k nejrizikovějším činnostem na staveništích a k činnostem s nejvyšším počtem (téměř 65 %) smrtelných pracovních úrazů. Ve stavebnictví je rovněž mnoho pracovníků ohroženo problémy spojenými s duševním zdravím. Vzdělávání zaměstnavatelů, zaměstnanců a dalších zainteresovaných v této oblasti může sloužit jako významný preventivní nástroj.

Terénní pečovatelská služba se poskytuje v domácnostech klientů. Místo a časová dostupnost pečovatelské služby je přizpůsobena tak, aby vyhověla požadavkům klientů, kteří služby využívají. Každý pracovní den, včetně víkendů, je rozdělen do trasy, podle které se pečovatel daný den řídí. Pracovní dobu pro terénní formu pečovatelské služby si určuje každá organizace samostatně. Nejčastěji je práce vykonávána v dvousměnném pracovním režimu po 12 hodinách. Součástí poskytovaných služeb je i doprovázení klienta mimo domov (procházky, nákupy, návštěvy apod.). Pro výkon práce pečovatele se doporučuje střední vzdělání s maturitou (může být i vzdělání nižšího stupně). Výhodou je kurz pracovníka v sociálních službách dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Další požadavky: řidičský průkaz skupiny B, základní znalost a práce s PC.

Fyzioterapeut pracuje v léčebně-preventivních zařízeních, v lázeňských zařízeních, ústavech sociální péče a v rehabilitačních ústavech. Práce fyzioterapeuta je vykonávána ve vnitřních prostorách, převážně v tělocvičnách a místnostech s rehabilitačním vybavením, popřípadě v domácím prostředí klienta. Nejvhodnějším vzděláním je vysokoškolské vzdělání v oboru Fyzioterapie a Aplikované fyzioterapie (kódy oboru 5342R004 a 5342T004), které je možné dosáhnout na lékařských fakultách, fakultách tělesné výchovy a na fakultách, které se zabývají tělesnou kulturou a zdravotní výchovou. Pro fyzioterapeuta je povinné celoživotní vzdělávání. Odborná způsobilost k výkonu práce fyzioterapeuta je dána zákonem č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, ve znění pozdějších předpisů.

Mikropodniky a malé podniky tvoří téměř 99 % podniků v Evropské unii a zaměstnávají téměř 50 % pracovníků v EU. Značná část mikropodniků a malých podniků používá z důvodu přežití na trhu strategie snižování nákladů. Slabé ekonomické postavení mnoha mikropodniků a malých podniků, omezené znalosti, povědomí a kompetence jejich vlastníků-manažerů v oblasti BOZP, mohou ovlivňovat způsob zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví na jejich pracovištích. Mnoho pracovníků, kteří jsou v těchto podnicích zaměstnaní, s největší pravděpodobností čelí horším pracovním podmínkám, nižší kvalitě pracovních míst a poměrně větším rizikům pro zdraví, bezpečnost a pohodu při práci. [1]

Šikana, nerovné zacházení a diskriminace na pracovišti představuje závažný problém jak pro organizace, tak společnost. Šikana může negativně ovlivnit psychický, ale i fyzický stav zaměstnance. Duševní zdraví a pohoda při práci (wellbeing) zaměstnanců je stále více vnímána jako důležitý aspekt, který by se měl stát trvalou součástí bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců.

V roce 2019 se uskutečnil třetí Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER-3). Jedná se o rozsáhlý průzkum, který zjišťuje, jak jsou řízena rizika BOZP na evropských pracovištích. Z tohoto průzkumu vyplývá, že evropská pracoviště jsou nejvíce znepokojena muskuloskeletálními poruchami souvisejícími s prací a psychosociálními riziky.

Celosvětový trh práce prochází v posledních letech zásadní proměnou. Mění se také pracovní podmínky, technologie a způsob, jakým lidé pracují. S rozvojem IT technologií, sociálních sítí a změnou hodnot zaměstnanců i zaměstnavatelů se objevují i nové formy zaměstnávání. Téměř každý šestý pracující Čech má zkušenost s prací na dálku nebo z domova, a přibližně každý sedmý své pracovní místo sdílel s někým jiným. Nové formy zaměstnávání sebou přináší i nové výzvy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců.

Článek se věnuje problematice psychosociálních rizik na pracovištích a jejímu právnímu zakotvení v českém právním prostředí

Tento článek je poslední v sérii 12 jednotlivých článků zaměřených na problematiku psychosociálních rizik při práci.

Tento článek je osmý v sérii 12 jednotlivých článků zaměřených na problematiku psychosociálních rizik při práci.