Zpracovatelský průmysl je páteří mnoha ekonomik, jelikož poskytuje zboží a zaměstnání v masivním měřítku. Toto odvětví je však také jedním z nejnebezpečnějších, přičemž pracovníci v tomto odvětví čelí mnoha nebezpečím a rizikům. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve zpracovatelském průmyslu je tak velmi důležitým aspektem, a to i vzhledem k vysokému riziku vzniku pracovních úrazů, které mohou v tomto prostředí nastat. Z údajů Státního úřadu inspekce práce vyplývá, že v provozech zpracovatelského průmyslu stále pracují ve značné míře agenturní zaměstnanci, a že agenturní zaměstnanci, vzhledem k jejich univerzálnosti, jsou vysíláni podle potřeb uživatelů do firem, kde se někdy nestačí ani řádně zaškolit a zapracovat. Agenturní zaměstnanci jsou tak vysoce zranitelnou skupinou, které je zapotřebí se rovněž intenzivně věnovat.
Zpracovatelský průmysl a agenturní zaměstnávání
Ing.
Jiří
Vala
Ph.D.
1. Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví ve zpracovatelském průmyslu
Zpracovatelský průmysl je významnou hybnou silou mnoha ekonomik. Představuje však také řadu bezpečnostních a zdravotních rizik, která mohou ovlivnit zdraví a pohodu zaměstnanců. Pochopení těchto rizik a implementace efektivních strategií řízení je zásadní pro vytvoření bezpečného a produktivního pracovního prostředí v tomto odvětví.
Pracovní prostředí ve zpracovatelském průmyslu často zahrnuje složité strojní zařízení, chemické látky a opakující se úkoly, z nichž všechny mohou představovat značná bezpečnostní a zdravotní rizika. Některá z nejběžnějších rizik při práci ve zpracovatelském průmyslu zahrnují:
•
chemická rizika
(chemické látky – rozpouštědla, kyseliny a další chemikálie používané ve výrobních procesech mohou způsobit podráždění kůže, dýchací potíže a dlouhodobé zdravotní problémy, jako je rakovina; prach a částice – vdechování prachu z materiálů, jako je dřevo, kov nebo oxid křemičitý, může vést k respiračním onemocněním, jako je astma nebo silikóza).•
fyzikální rizika
(vystavení hluku – dlouhodobé vystavení vysokým hladinám hluku může vést ke ztrátě sluchu; vibrace – u obsluhy vibrujících strojů a zařízení může způsobit problémy s krevním oběhem a poškození nervů, zejména v rukou a pažích; extrémní teploty – práce ve velmi horkém nebo chladném prostředí může vést k tepelnému stresu nebo podchlazení).Poznámka: Tepelný stres (angl. „Heat Stress“) – Čistá tepelná zátěž, které je pracovník vystaven kombinovaným příspěvkem metabolického tepla, faktorů prostředí a nošeného oblečení, což má za následek zvýšení akumulace tepla v těle (https://vubp.cz/soubory/vyzkum/projekty/V05-S4/Jost-Informacni-podpora-metodiky-SYLABUS-Tepelny-stres.pdf).
•
ergonomická rizika
(opakované pohyby – úkoly, které vyžadují opakované pohyby, mohou způsobit muskuloskeletální poruchy, jako je syndrom karpálního tunelu; ruční manipulace – zvedání těžkých předmětů může vést ke zranění a namožení zad).•
biologická rizika
(plísně a bakterie – v určitých výrobních podmínkách může vystavení biologickým činitelům způsobit infekce nebo alergické reakce).•
psychosociální rizika
(stres – prostředí pod vysokým časovým tlakem, s „napjatými termíny“, může přispívat k problémům duševního zdraví, jako je úzkost a deprese; práce na směny - „nepravidelné hodiny“ mohou narušit spánkové vzorce, což vede k únavě a souvisejícím zdravotním problémům).Efektivní řízení těchto rizik zahrnuje kombinaci identifikace nebezpečí, školení zaměstnanců a zavádění kontrolních opatření. Zde je několik strategií, které je zapotřebí zvážit:
•
pravidelné hodnocení rizik,
•
zavedení technicko-organizačních opatření, a až jako poslední řešení poskytnutí osobních ochranných pracovních prostředků,
•
podpora kultury bezpečnosti,
•
havarijní připravenost. [1]
Právě provádění pravidelného hodnocení rizik může být základním kamenem při snižování pracovní úrazovosti. V oblasti vyhodnocení rizik se však opakovaně inspektoři z Oblastních inspektorátů práce setkávali na úseku zpracovatelského průmyslu a strojírenství s těmito typy nedostatků. První spočíval ve skutečnosti, že
riziko nebylo vůbec vyhodnoceno a nešlo tak u něj přijmout vhodná opatření.
Druhý typ nedostatku v oblasti hodnocení rizik byl ten, že riziko vyhodnoceno bylo, opatření byla formálně přijata, nicméně do provozu opatření implementována nebyla. [2]Podíváme-li se na pracovní úrazovost ve zpracovatelském průmyslu v roce 2023, tak nejvíce pracovních úrazů vzniklo právě v tomto odvětví, a to 37,0 %. Je však nutné upozornit, že toto odvětví zahrnovalo 24,7 % pojištěnců. [3]
Příčinou pracovních úrazů ve zpracovatelském průmyslu se ve většině případů jedná například
o nedodržení pracovního postupu a návodu k obsluze
, dále odstranění bezpečnostních prvků (krytů, vypínačů) a provádění úkonů za chodu stroje
. [4]Závažné pracovní úrazy se tak právě udály při chodu stroje či při jeho čištění, kdy došlo ke
vtažení horních končetin do strojů
. Většina těchto závažných pracovních úrazů pak byla důsledkMáte předplatné? Přihlaste se
Zatím jste si přečetli jen začátek…
Celý dokument je jen pro předplatitele.
Zaregistrujte se a získejte
zdarma plný přístup na 14 dnů.
Díky tomu získáte
- Přístup k tomuto dokumentu, který vás zajímá
- Přístup k rozsáhlé databázi článků a právních předpisů
- Informace z oborů bezpečnosti práce, požární ochrany a pracovního práva
- Vybrané technické normy ČSN