kontrola

Od 1. ledna 2025 nabyla účinnost zásadní novela zákona o inspekci práce , která přináší rozsáhlé změny kontrol v oblasti minimální mzdy a zaručeného platu. Nové legislativní úpravy především zajišťují přiměřené mzdové podmínky pro zaměstnance, přičemž v souladu s evropskou směrnicí o minimální mzdě zavádí valorizační mechanismus, který zohledňuje ekonomické a sociální podmínky v České republice. Kromě toho novela umožňuje inspektorům provádět kontrolu efektivnějším způsobem, například bez vědomí kontrolovaných osob pořizovat audiovizuální záznamy, čímž se posiluje potírání nelegální práce. Dále se upravují skutkové podstaty přestupků, aby reflektovaly nová pravidla pro odměňování za práci. Tyto novinky mají významný dopad na zaměstnavatele i zaměstnance, a proto je důležité se s aktuálními změnami detailně seznámit.

V uplynulém roce 2024 bylo při kontrolách Státního úřadu inspekce práce odhaleno téměř 2 tisíce nelegálně pracujících osob a za umožnění výkonu nelegální práce vyměřeny pokuty v souhrnné výši necelých 164 miliónů korun.

Zabezpečení potřebnými druhy energií a pitné vody je jednou z nezbytných podmínek provozu a každého zdravotnického zařízení, a to nejen za standardních podmínek, ale také při vzniku jakékoliv mimořádné události, včetně krizových situací. Bezpečný a plynulý provoz technických zařízení je tedy základní podmínkou pro poskytování zdravotnických služeb. Pojmem „Technické zařízení“ není právním nebo ostatním předpisem jasně definován, nicméně si jej můžeme představit jakýkoliv výrobek, předmět nebo soubor předmětů, které byly vytvořeny k vykonávání nějakého konkrétního úkonu nebo práce anebo byly vytvořeny pro určitý účel.

Odvětví ubytování, stravování a pohostinství lze charakterizovat jako relativně nebezpečné odvětví, a to z důvodu vysokého počtu nehod. Většina těchto nehod naštěstí nemá smrtelné následky. Nejběžnější zdravotní následky se týkají vysokého výskytu muskuloskeletálních poruch (MSD), kožních a respiračních problémů, řezných a tržných ran a popálenin a opaření. Dále se jedná o pracovní stres a „syndrom vyhoření“, nejčastější projevy poškození zdraví spojeného s vystavením psychosociálním rizikovým faktorům, a to zejména u starších pracovníků. [1]

Pracovní činnost je prováděna v upravených vnitřních prostorech, které jsou zpravidla klimatizované. Pracoviště je osvětleno zpravidla umělým osvětlením nebo i kombinací přirozeného a umělého osvětlení. V závislosti na charakteru výroby a velikosti podniku se mění podíl ruční práce a práce pomocí strojních zařízení. Při práci může docházet ke zvýšené fyzické námaze spojené s manipulací s výrobky.  Kvalifikační požadavky se liší podle pracovní pozice. Nejvhodnějším vzděláním je střední vzdělání s výučním listem v oboru mlékař, mlékařské práce, případně profesní kvalifikace ve specializaci mlékař/mlékařka (29-036-H), sýrař/sýrařka (29-037-H) nebo faremní zpracovatel/zpracovatelka mléka (29-085-H). Na pozici dělníka v mlékárenské výrobě postačí základní vzdělání, na pozici mistra či laboranta mikrobiologické laboratoře je obvykle vyžadováno středoškolské vzdělání s maturitou v některém z chemických oborů. 

„Spal jsem jako zabitý.“ To může vyjadřovat pocity spokojeně spícího nebo usínajícího člověka, ale my máme na mysli právní důsledky stejně znějící výmluvy práce neschopného zaměstnance pro nemoc nebo úraz. Jedná se o pozoruhodné pracovníkovo zdůvodnění, které použil při kontrole dodržování povinností v době, kdy byl v pracovní neschopnosti. Tyto výmluvy se ve zvýšené míře týkají i zaměstnanců, kteří utrpěli pracovní úraz, a v době pracovní neschopnosti nedodržují léčebný režim. Zejména se jedná o „lehčí“ pracovní úrazy, jejichž následky umožnují zaměstnancům např. „navštěvovat“ i v této době různé akce nebo i restaurační zařízení. Jak takové situace zaměstnavatel má řešit, a co umožňuje právní úprava?

Deratizér hubí, likviduje a  odstraňuje škůdce a  obtížný hmyz a  chemickými, biologickými, příp. dalšími metodami a přípravky, ničí choroboplodné zárodky ve venkovních i vnitřních prostorách, nevyjímaje prostory těžko dostupné, stísněné, a s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami. 18 let, střední vzdělání s výučním listem (příp. bez), nejlépe se zaměřením na zemědělství a chemické práce, povinná odborná způsobilost podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, § 58 (odborný kurz/typy a úrovně dle zaměření činností) a Osvědčení o odborné způsobilosti (platnost 5 let). Profesní kvalifikace Asanační pracovník/pracovnice bez fumigantů nebo s fumiganty (zákon č. 179/2006 Sb.).

Veterinární lékař poskytuje zvířatům preventivní, diagnostickou, léčebnou péči a poskytuje poradenství v oblasti chovu zvířat a ochrany zdraví zvířat. Samostatný veterinární asistent provádí vybrané veterinární úkony v chovech zvířat a ve veterinárních zařízeních. Pracovní úkony jsou prováděny v lékařské ordinaci nebo jiných vnitřních nebo vnějších prostorách u zákazníka a to celoročně.  Nejvhodnější kvalifikace k výkonu povolání veterinárního lékaře je magisterský studijní program v oboru veterinární lékařství, všeobecné veterinární lékařství nebo magisterský studijní program v oboru veterinární hygiena a ekologie a Osvědčení o splnění podmínek pro výkon veterinární, léčebné a preventivní činnosti podle zákona č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů České republiky. K výkonu povolání veterinární asistent je nejvhodnější bakalářský studijní program v oboru veterinární lékařství nebo v oboru veterinářství.

Práce je vykonávána na pracovišti čerpací stanice pohonných hmot (látek), popřípadě v bezprostředním okolí. V rámci provozu čerpací stanice (ČS) je prováděna manipulace s nebezpečnými chemickými látkami a směsi (skladování, prodej pohonných hmot, motorových olejů, kapalin do ostřikovačů) a dalším sortimentem (potraviny, výrobky, příslušenství vozidel). Obsluha dále provádí kontrolu fyzického stavu veškerého vybavení a provozovaných zařízení ČS a v případě potřeby řeší MU (např. vznik požáru, přepadení).  Minimální požadavky představuje základní vzdělání a úspěšné složení kvalifikační zkoušky „Obsluha čerpací stanice s PHL“ (kód 69-022-H).

Práce je vykonávána na pracovištích, kde se provádí hornická činnost nebo činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu nebo v podzemí, dále na staveništích (demoliční práce) a v náročném venkovním terénu, kde jsou prováděny vrtné nebo geofyzikální práce, odstřely pařezů, balvanů, vystřelování jam, rozstřelování ledu a zmrzlé horniny apod. Obvykle se jedná o prostředí se ztíženými pracovními podmínkami (prach, vlhko, teplo, chlad, hluk). Při práci může docházet k zaujímání podmíněně přijatelných pracovních poloh a  ke zvýšené fyzické zátěži spojené s  manipulací s  těžkými břemeny, fyzicky náročnou prací (např. nabíjení vrtů a  komor trhavinou a utěsňování náloží). Nejvhodnějším vzděláním pro profesi je střední vzdělání s maturitou v oboru Geotechnika (21-42-M/01). Další možnou alternativou je minimálně základní vzdělání a úspěšné složení zkoušky odborné způsobilosti pro výkon funkce střelmistra podle § 34 zákona č. 61/1988 Sb.

Charakteristickým místem výkonu práce jsou objekty čistíren odpadních vod. Pracoviště mohou být vybavena technickými zařízeními, jako jsou čerpadla, kompresory, aerátory, pasové nebo šnekové dopravníky, míchadla, dmychadla, lisy na lisování kalu a další technická zařízení. Práce jsou prováděny ve vnitřním i venkovním prostředí. Ve větších ČOV pracuje obsluha v nepřetržitém režimu; v menších ČOV obsluha provádí pracovní činnost pouze ve dne v rámci pravidelných opakujících se úkonů. Nejvhodnější přípravu pro tuto pracovní pozici poskytuje střední vzdělání s výučním listem v oboru montér-vodopotrubář, nebo v oboru montér vodovodů a kanalizací a obsluha vodárenských zařízení. Vhodné je také střední vzdělání s výučním listem v jiných technicky zaměřených oborech například v oboru elektrikář, elektrotechnické práce, mechanik opravář, strojník apod. Potřebnou kvalifikaci je možné také získat absolvováním akreditovaného kurzu profesní kvalifikace strojník pro obsluhu čistírny odpadních vod. Obvyklým kvalifikačním požadavkem pro výkon této práce je také řidičské oprávnění skupiny B dle zákona č. 361/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

MV GŘ HZS ČR uveřejnilo na svých webových stránkách 28. února 2018 sjednocení aplikační praxe při provádění kontroly provozuschopnosti požárně bezpečnostních zařízení1), které nahradilo původní text z roku 2017. Sjednocení aplikační praxe se opírá o zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášku č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb., a o rozsudek Nejvyššího soudu č. j. 21 Cdo 1502/2016-1382).

Pracovní doba je veškerá doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat pro zaměstnavatele práci (tedy i práci přesčas), a doba, v níž je zaměstnanec na pracovišti připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele.

V současné době je v počátečním legislativním procesu projednáván návrh zákona o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízeních (dle jen "zákon o VTZ"), který by měl nahradit zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o státním odborném dozoru"), který je účinný od 1. 1. 1969 a i přes svých 13 novel již neodpovídá současnému technologickému pokroku, kdy prováděcí předpisy k němu jsou také částečně zastaralé a svým původem sahají do sedmdesátých let minulého století.

Článek se zabývá několika různými oblastmi, kterým se věnoval Nejvyšší správní soud v rámci odůvodnění svého rozsudku, kdy předmětem byla problematika oblasti bezpečnosti a ochrany při práci a některé související otázky.1) Za prvé směřuje do problematiky ochrany zaměstnanců proti pádu nebo zřícení, když takovým jednáním došlo k porušení povinností zaměstnavatele vyplývajících z několika právních předpisů. Další stěžejní oblastí článku je problematika použití fotodokumentace pořízené před zahájením kontroly i k následnému zjištění v rámci provedené kontroly a prokázání přestupku. Poslední z oblastí, které se článek věnuje, je pak aplikace zásady legitimního očekávání, resp. otázka, zda je nutné z pohledu správního orgánu odůvodňovat jeho postup v obdobných případech v každém jednotlivém případě.

Charakteristickým místem výkonu práce jsou zejména čerpací stanice, úpravny vody, čistírny odpadních vod, vodní díla (přehrady, vodní elektrárny atd.). Pracoviště mohou být vybavena technickými zařízeními, jako jsou tlakové nádoby, pasové nebo šnekové dopravníky, točivé stroje (čerpadla), lisy na lisování kalu a další technická zařízení. Práce jsou prováděny ve vnitřním i venkovním prostředí. Nejvhodnější přípravu pro tuto pozici poskytuje střední vzdělání s výučním listem montér vodovodů a kanalizací a obsluha vodárenských zařízení. Jinou alternativu představuje střední vzdělání s výučním listem v oboru montér-vodopotrubář, střední vzdělání s výučním listem v oboru elektrikář, střední vzdělání s výučním listem v oboru mechanik opravář a střední vzdělání s výučním listem v oboru strojní mechanik.

Musí se provádět kontrola spalinové cesty u lokálních podokenních topidel s výkonem do 7 kW? Pokud ano, můžete uvést odkaz na předpis?

Práce je vykonávána převážně ve venkovním prostředí na staveništích. Lešenář montuje a demontuje lešení a obdobné dočasné stavební konstrukce sestavené z prvků lešení. Při práci často manipuluje s břemeny o různé hmotnosti, provádí úkony spojené s taháním, ovládáním zdvihací nebo manipulační techniky a používá ruční elektrické nebo mechanické nářadí. Při práci je vystaven zátěži plynoucí z výkonu práce ve výšce a nad volnou hloubkou, zátěži trupu a páteře s převahou statické práce. Významným faktorem je celková fyzická zátěž. Nejvhodnější přípravu pro tuto pozici poskytuje střední vzdělání bez maturitní zkoušky i výučního listu v oboru stavebnictví a střední vzdělání bez maturitní zkoušky i výučního listu v oboru stavební provoz. Jinou alternativu představuje základní vzdělání v oboru základní škola a střední vzdělání bez maturitní zkoušky i výučního listu ve skupině oborů stavebnictví, geodézie a kartografie.

V každém větším městě naší republiky dnes najdeme menší nebo větší obchodní centrum. Někde alespoň jedno, ve větších městech několik. Za posledních asi 25 let se u nás vyrojily jako houby po dešti. Někdy je to přízemní, nejvýše dvoupodlažní objekt, jindy několikapatrová budova nebo i několik budov vzájemně propojených. Vždy to je objekt, jehož vnitřní prostory jsou rozčleněny na řadu menších nebo větších jednotek, které majitel, resp. provozovatel obchodního centra, pronajímá jiným podnikajícím subjektům k provozování nejčastěji obchodní činnosti pro zákazníky.