kontrola

Zemědělství zahrnuje činnosti se zvýšenou mírou rizik, a to jak v rostlinné, tak především živočišné výrobě. V zemědělství pravidelně dochází ke smrtelným a závažným pracovním úrazům spojených s chovem zvířat, především při práci se skotem. K pracovním úrazům v oblasti zemědělství dochází například z důvodu nízké míry zkušeností zaměstnanců s chováním zvířat, podceněním rizik a rutinním přístupem k práci u zkušených zaměstnanců.

Průvodní dokumentace hraje klíčovou roli v bezpečném provozu zdvihacích zařízení, avšak její absence či nedostatečné vedení představuje významné riziko. V České republice je běžné, že starší zařízení nemají kompletní návody od výrobců, což komplikuje jejich správné používání. Navíc, zařízení zakoupená v zahraničí často postrádají dokumentaci v českém jazyce, což je v rozporu s požadavky zákona. Nedostatky se objevují i u zapůjčených jeřábů, kde chybí kompletní dokumentace, a u pracovních plošin, kde nejsou dodržovány bezpečnostní standardy.  Poznámka:Průvodní dokumentací je soubor dokumentů, dodaných výrobcem nebo dodavatelem vyhrazeného technického zařízení, v českém jazyce, který musí být k dispozici po celou dobu provozu zařízení.Provozní dokumentací je soubor dokumentů obsahující záznamy o kontrolách, zkouškách a revizích, místní provozní řád, provozní deník, doklady o kvalifikaci obsluhy, záznamy o opravách a údržbě, harmonogramy, záznamy o činnostech prováděných na provozovaném vyhrazeném technickém zařízení a jiné specifické dokumenty, vznikající při provozu daného vyhrazeného technického zařízení v rozsahu požadovaném právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§ 349 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce).

Požadavky na způsobilost právnických osob, odbornou způsobilost podnikajících fyzických osob provozujících vyhrazená zdvihací zařízení a na případnou odbornou způsobilost jejich zaměstnanců a způsobilost dalších právnických osob a odborně způsobilých fyzických osob, které vykonávají činnosti na vyhrazených zdvihacích zařízeních včetně způsobu prověřování jejich odborné způsobilosti k činnostem na těchto zařízeních, jsou stanoveny v nařízení vlády č. 193/2022 Sb., o vyhrazených technických zdvihacích zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti.

Jednotliví zaměstnavatelé jsou si převážně vědomi, že při provozu jeřábů jsou povinni zpracovat požadovaný systém bezpečné práce (SBP). Zpracování systému bezpečné práce je dáno požadavkem čl. 4.1 ČSN ISO 12 480-1 a rovněž požadavkem přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 193/2022 Sb. Zaměstnavatelé, aby splnili svou povinnost, si ve většině případech nechávají zpracovat systém bezpečné práce externími revizními techniky zdvihacích zařízení nebo odborně způsobilými osobami k zajišťování úkolů v prevenci rizik.

Vázací prostředky jsou klíčovým prvkem bezpečnosti při manipulaci s břemeny, avšak jejich správné používání a údržba často naráží na nedostatky. Chybějící návody výrobce, nedostatečné školení vazačů, a nejasné termíny kontrol jsou jen některé z problémů, které mohou vést k vážným pracovním úrazům. Zjistěte, jaké kroky je třeba podniknout, aby vaše organizace splňovala požadavky na bezpečnost při práci s vázacími prostředky.

V rámci kontrolní činnosti inspekce práce bývá zjišťováno, že zaměstnavatelé často nemají vypracované plány kontrol, revizí a údržby. Většinou se spoléhají na to, že jim externí firmy budou hlídat lhůty provádění výše uvedených kontrol a pak následně dochází k tomu, že kontroly nejsou provedeny v předepsaných lhůtách, nebo nejsou provedeny vůbec. Zaměstnavatelům, kteří měli zpracovaný pouze roční plán, bylo v rámci preventivních opatření také doporučeno, aby si zpracovali plán kontrol, revizí a zkoušek v rozsahu od revizní zkoušky k revizní zkoušce a tím se postihl celý cyklus kontrol.

Vzhledem ke skutečnosti, že azbest je prokázaný karcinogen, je na místě, aby příslušné orgány ochrany veřejného zdraví měly o manipulaci s azbestem povědomí a mohly případně zkontrolovat, zda nedochází k nešetrné či neodborné manipulaci s azbestem, která by mohla vést k nejen k ohrožení, ale i přímo k nenávratnému poškození zdraví. Česká republika proto v rámci transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2668 ze dne 22. listopadu 2023, kterou se mění směrnice 2009/148/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci ukotvila do právního řádu nové povinnosti nejen pro zaměstnavatele, ale i pro fyzické osoby. Povinnosti jsou nově stanoveny i pro osoby v § 12 písm. d) zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, tj. i pro fyzické osoby, které jsou zadavatelem stavby nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí. Změny budou účinné od 1. 1. 2026, jak vyplývá z novely zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Práce jsou pouze ohlášeny, orgán ochrany veřejného zdraví (zpravidla krajské hygienické stanice) k tomu nevydávají rozhodnutí. Není tak nutné čekat na povolení, aby byly práce zahájeny.

Nebezpečné látky nebývají častým zdrojem pracovních úrazů, každoročně mají podíl na vzniku PÚ s pracovní neschopností nad 3 dny pouze ve 3 % všech případů. Nejčastějšími úrazy je potřísnění nebezpečnou látkou při manipulaci nebo poleptání po požití nebezpečné látky z neoznačených láhví.

Při kontrolách bylo zjišťováno, že zaměstnavatelé většinou nezapomínali na školení první pomoci a nácvik postupů v případě havárií, přičemž tato témata byla samostatným tématem školení či jako součást školení BOZP.

Odborové organizace hrají v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) zásadní roli jako zástupci zaměstnanců. Jejich hlavním úkolem je ochrana práv a zájmů zaměstnanců, především pokud jde o vytváření a udržování bezpečného pracovního prostředí. Právo odborových organizací vykonávat kontrolu BOZP u zaměstnavatelů jim umožňuje včas identifikovat a řešit případné nedostatky, a tím přímo přispívat k ochraně života a zdraví pracovníků. Ačkoli je toto právo dlouhodobě zakotveno v právních předpisech i judikatuře, v praxi se stále objevují otázky ohledně rozsahu a způsobu jeho realizace.

Při kontrole pracoviště krajskou hygienickou stanicí bylo zaměstnavateli vytknuto, že řádně nezajišťuje úklid. Zaměstnavatel se bránil, že udržování pořádku na pracovišti je součástí pracovních povinností zaměstnanců.

Samotné hodnocení rizik je velmi komplexní činnost, do které by mělo být zapojeno co nejvíce vstupů, a to od podnětů zaměstnanců, přes zhodnocení vedoucím zaměstnancem, až po připomínky odborně způsobilé osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik. Důležité je rovněž hodnotit všechny pracovní činnosti, a to nejen ty běžné, každodenní, ale zejména ty jednorázové při údržbách nebo haváriích.

U poskytování OOPP pro bezpečnou práci s nebezpečnými látkami je důležité mít na paměti, že bezpečnostní list je pouze základním dokumentem pro zhodnocení nebezpečnosti látek a pro bezpečné nakládání s nebezpečnými látkami je potřeba využít zejména vyhodnocení rizik konkrétních podmínek práce.

Větší množství nebezpečných látek bývá skladováno v samostatných skladech k tomu určených a zkolaudovaných, zatímco menší množství látek bývá skladováno ve speciálních skříních.

V několika případech při kontrolách bylo zjištěno, že zaměstnanci nepodstoupili vstupní pracovnělékařskou prohlídku, a zaměstnavatel jim tak umožnil vykonávat práci bez ověření jejich zdravotní způsobilosti. Zaměstnavatel tak připustil, že zaměstnanec mohl vykonávat zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.

Zaměstnavateli byl externí firmou zajišťující jeho povinnosti v oblasti BOZP upozorněn, že na svých pracovištích neprovádí prověrky BOZP. Zaměstnavatel namítl, že zajišťuje tzv. audit BOZP, který je podle něho dostačující.

Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům podle potřeb vykonávané práce dostatečné a přiměřené informace a pokyny o BOZP, a to zejména formou seznámení s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik, která se týkají jejich práce a pracoviště. O informacích a pokynech je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci.

Zaměstnavatel má zákonnou povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP) a nese za to objektivní odpovědnost, což znamená, že odpovídá za vznik škody, pracovního úrazu nebo nemoci z povolání bez ohledu na své zavinění. Tuto odpovědnost nelze plně přenést na žádnou jinou osobu, včetně bezpečáka. Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné pracovní podmínky, zajistit školení, kontroly a preventivní opatření k eliminaci rizik. Odpovědnost lze zcela nebo částečně zprostit pouze za splnění zákonných podmínek, například pokud škodu způsobil zaměstnanec svým zaviněním, popř. byl v době škody pod vlivem alkoholu nebo návykových látek, a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit. Vedoucí zaměstnanci jsou rovněž odpovědní za řízení a kontrolu BOZP v rámci svého pracovního úseku.

Je vůbec možné, aby odborové svazy nebo odborové organizace prováděly kontroly nad stavem BOZP u zaměstnavatelů? Na základě čeho? Mají na to vůbec právo? Mohou provádět kontroly BOZP i u těch zaměstnavatelů, kde vůbec neexistuje odborová organizace? Co se stane, když jim kontrolu zaměstnavatel neumožní a například je do své firmy ani nepustí?

Zaměstnavatelé provádějí zjišťování, zda jejich zaměstnanec není pod vlivem alkoholu často namátkově a preventivně. Na svoji obhajobu uvádějí, že tyto kontroly provádějí v rámci prevence rizik. Současné právní předpisy ve vztahu k zaměstnancům toto nepřipouštění, pouze v případě tzv. důvodného podezření. Na tuto problematiku existují rozdílné názory. Aktuální judikatura, která by toto více objasnila, zatím neexistuje.