Čas od času se v objeví článek, diskuse nebo myšlenka, zda vůbec brát duševní zdraví zaměstnanců v potaz. Je možné po zaměstnavateli něco takového spravedlivě požadovat, když třeba samy pracovní podmínky ještě nemohly zaměstnanci, který teprve do zaměstnání nastupuje, způsobit jakoukoliv újmu? Za co přesně nese zaměstnavatel odpovědnost z hlediska pracovněprávních vztahů a nesnaží se stát přenášet celospolečenský problém a břemeno veřejného zdraví na zaměstnavatele? Otázky jsou to zajímavé, ale již ze své podstaty vlastně dost nepodstatné.
Psychosociální rizika a jejich právní rámec
Mgr. Bc.
Lucie
Kyselová
Psychosociální rizika: výzvy a perspektivy
Zaměstnavatel má na trhu určité množství kvalifikované pracovní sily. Statistiky zohledňující duševní zdraví jsou poměrně jednoznačné ve vztahu k celospolečenským dopadům plošně se zhoršujícího duševního zdraví a zaměstnavatel, chce-li stále být zaměstnavatelem a zaměstnávat v rámci českého potažmo evropského trhu práce (protože Česká republika velmi jednoznačně následuje evropské trendy zhoršujícího se duševního zdraví populace), bude muset pracovat s tématem psychosociálních rizik mnohem aktivněji a uvědoměleji než dosud.
Právní úprava prozatím řeší spíše dopady výkonu práce na zdraví a jen okrajově přizpůsobení pracovního prostředí plošně stavu duševního zdraví populace, nicméně zaměstnavatele čekají nové úkoly v podobě hlubšího vnímání starostí svých zaměstnanců i mimo pracovní prostředí za účelem si udržet kvalifikovanou pracovní sílu a předejít negativním jevům, které se mohou důsledkem zhoršujícího se duševního zdraví v populaci na trhu práce začít markantněji projevovat.
Je však zřejmé, že k dosažení systémových a dlouhodobě udržitelných změn je žádoucí aktivní zapojení veřejného sektoru a institucí, které se problematikou zabývají z hlediska veřejného zdraví, sociální politiky a vzdělávání. Pouze prostřednictvím koordinovaného strategického a koncepčního přístupu lze vytvořit podmínky pro plošné a průřezové zlepšování dané oblasti. Úloha těchto institucí přitom spočívá v nastavování rámce a podpůrných mechanismů, které vhodně doplňují a rozvíjejí existující příklady dobré praxe realizované jednotlivými subjekty.
Psychosociální rizika představují v současné době jednu z nejvýznamnějších výzev v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jak již z povahy tohoto seriálu článků vyplývá. Je však třeba opakovaně zdůraznit, že zatímco tradiční pojetí BOZP bylo historicky zaměřeno především na rizika fyzikální, chemická či biologická, dynamický vývoj pracovního trhu, digitalizace, změny organizace práce a demografick
Máte předplatné? Přihlaste se
Zatím jste si přečetli jen začátek…
Celý dokument je jen pro předplatitele.
Zaregistrujte se a získejte
zdarma plný přístup na 14 dnů.
Díky tomu získáte
- Přístup k tomuto dokumentu, který vás zajímá
- Přístup k rozsáhlé databázi článků a právních předpisů
- Informace z oborů bezpečnosti práce, požární ochrany a pracovního práva
- Vybrané technické normy ČSN