Řízení pracovního stresu – Chcete-li ušetřit, vsaďte na zdraví zaměstnanců

Vydáno: 2 minuty čtení

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCŮ

ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO STRESU

V České republice je pracovní stres považován za negativní u 49 % zaměstnanců, projevy klinicky závažné deprese postihují téměř 7 % a lehké depresivní obtíže se týkají až 30 % pracovní populace. Řízení psychosociálních rizik vedoucích ke stresu na pracovišti zahrnuje stejné základní principy a postupy jako pro ostatní nebezpečí a rizika na pracovišti.

PSYCHOSOCIÁLNÍ RIZIKA A PRACOVNÍ STRES

Psychosociální rizika související s prací jsou souborem rizik, která ovlivňují zaměstnance. Tato rizika mohou mít škodlivé dopady na sociální, psychické i fyzické zdraví, jako je například pracovní stres vedoucí k syndromu vyhoření nebo problémy s pohybovým aparátem. Psychosociální rizika tak mohou mít vliv nejen na zdraví zaměstnanců, ale rovněž i na prosperitu samotné firmy. Z tohoto důvodu se organizace začínají zaměřovat i na podporu a řízení duševního zdraví zaměstnanců.

ZÁKONNÁ POVINNOST ZAMĚSTNAVATELE 

Zaměstnavatelé mají zákonnou povinnost vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění nebo minimalizování. To se týká i psychosociálních rizik.

NÁKLADY ZAMĚSTNAVATELE SPOJENÉ S PSYCHOSOCIÁLNÍMI RIZIKY

Pokud zaměstnavatel neřeší psychosociální rizika, mohou náklady na jednoho zaměstnance přesáhnout 100 000 Kč ročně. Například pracovní neschopnost pro poruchy duševního zdraví, které mohou být jedním z důsledků působení psychosociálních rizik, může trvat i více než 100 dnů.

HODNOCENÍ RIZIK V PĚTI KROCÍCH:

  • Krok č. 1: Určení rizik a ohrožených osob
  • Krok č. 2: Vyhodnocení rizik a jejich seřazení podle priorit
  • Krok č. 3: Rozhodnutí o preventivním opatření
  • Krok č. 4: Přijetí opatření
  • Krok č. 5: Sledování a přezkum situace

Zapojení zaměstnanců a jejich zástupců do každé fáze procesu je zásadní pro úspěch. Hodnocení rizik na pracovišti by nemělo být jednorázovou záležitostí. Mělo by se jednat o kontinuální proces, kdy se rizika pravidelně přezkoumávají v určených časových intervalech nebo při jakékoliv změně na pracovišti.

 

Stres na pracovišti = vyšší náklady pro firmu

Návratnost každé koruny investované do BOZP může být i více než dvojnásobná.

Novinky

  • Novinky
V pátek 21. 11. 2025 v 9 hodin zahajuje Mgr. Lucie Kyselová svůj webinář, na kterém se dozvíte: přehled klíčových legislativních změn v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se zaměřením na stavebnictví. Účastníci se detailně seznámí s novelou zákona č. 309/2006 Sb., která zásadně mění požadavky na koordinaci bezpečnosti na staveništích, rozsah dokumentace, povinnosti zadavatelů staveb i odpovědnost jednotlivých účastníků výstavby. podrobně bude rozebrána i novela nařízení vlády č. 591/2006 Sb., která upravuje minimální požadavky na BOZP při práci na staveništích – např. v oblastech prací ve výškách, zajištění výkopových prací, provozu stavebních strojů nebo zřizování ochranných a signalizačních prvků. závěrečná část webináře bude věnována zcela novému právnímu rámci pro digitalizaci procesu hlášení pracovních úrazů, který zavádí povinnosti elektronické komunikace, nové formuláře, a mění postupy zaměstnavatelů při plnění oznamovací povinnosti vůči orgánům inspekce práce a České správě sociálního zabezpečení. Stále se ještě můžete přihlásit ZDE.
Dnes / 1 minuta čtení
  • Novinky
Dnes bylo ve Sbírce zákonů vyhlášeno nařízení vlády č. 473/2025 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Hlavním důvodem novely je nutnost transpozice dvou směrnic, a to směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/869 ze dne 13. března 2024, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES a směrnice Rady 98/24/ES, pokud jde o limitní hodnoty olova a jeho anorganických sloučenin a diisokyanátů a dále směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2668 ze dne 22. listopadu 2023, kterou se mění směrnice 2009/148/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci. Účinnost nového nařízení vlády je 1. 1. 2026.
Včera / 1 minuta čtení
  • Novinky
Dnes bylo ve Sbírce zákonů publikováno nařízení vlády č. 476/2025 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých. Náhrada za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání se tímto nařízením od 1. ledna 2026 zvyšuje o 2,6 % a 240 Kč.
Včera / 1 minuta čtení
  • Novinky
Výzkumný institutu práce a sociálních věcí (RILSA) vydal Analytickou zprávu o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2024. Analytická zpráva o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2024 přináší komplexní pohled na vývoj a strukturu pracovních úrazů v daném roce. Zpráva vychází z dat Státního úřadu inspekce práce a Českého báňského úřadu, která jsou získávána na základě povinného hlášení zaměstnavatelů o pracovních úrazech. Zahrnuta jsou jak data o úrazech způsobujících pracovní neschopnost delší než tři kalendářní dny nebo smrt, tak údaje o úrazech evidovaných podle zákona o státní báňské správě.  Analytická zpráva
18. 11. 2025 / 1 minuta čtení