Řízení pracovního stresu – Chcete-li ušetřit, vsaďte na zdraví zaměstnanců

Vydáno: 2 minuty čtení

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCŮ

ŘÍZENÍ PRACOVNÍHO STRESU

V České republice je pracovní stres považován za negativní u 49 % zaměstnanců, projevy klinicky závažné deprese postihují téměř 7 % a lehké depresivní obtíže se týkají až 30 % pracovní populace. Řízení psychosociálních rizik vedoucích ke stresu na pracovišti zahrnuje stejné základní principy a postupy jako pro ostatní nebezpečí a rizika na pracovišti.

PSYCHOSOCIÁLNÍ RIZIKA A PRACOVNÍ STRES

Psychosociální rizika související s prací jsou souborem rizik, která ovlivňují zaměstnance. Tato rizika mohou mít škodlivé dopady na sociální, psychické i fyzické zdraví, jako je například pracovní stres vedoucí k syndromu vyhoření nebo problémy s pohybovým aparátem. Psychosociální rizika tak mohou mít vliv nejen na zdraví zaměstnanců, ale rovněž i na prosperitu samotné firmy. Z tohoto důvodu se organizace začínají zaměřovat i na podporu a řízení duševního zdraví zaměstnanců.

ZÁKONNÁ POVINNOST ZAMĚSTNAVATELE 

Zaměstnavatelé mají zákonnou povinnost vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění nebo minimalizování. To se týká i psychosociálních rizik.

NÁKLADY ZAMĚSTNAVATELE SPOJENÉ S PSYCHOSOCIÁLNÍMI RIZIKY

Pokud zaměstnavatel neřeší psychosociální rizika, mohou náklady na jednoho zaměstnance přesáhnout 100 000 Kč ročně. Například pracovní neschopnost pro poruchy duševního zdraví, které mohou být jedním z důsledků působení psychosociálních rizik, může trvat i více než 100 dnů.

HODNOCENÍ RIZIK V PĚTI KROCÍCH:

  • Krok č. 1: Určení rizik a ohrožených osob
  • Krok č. 2: Vyhodnocení rizik a jejich seřazení podle priorit
  • Krok č. 3: Rozhodnutí o preventivním opatření
  • Krok č. 4: Přijetí opatření
  • Krok č. 5: Sledování a přezkum situace

Zapojení zaměstnanců a jejich zástupců do každé fáze procesu je zásadní pro úspěch. Hodnocení rizik na pracovišti by nemělo být jednorázovou záležitostí. Mělo by se jednat o kontinuální proces, kdy se rizika pravidelně přezkoumávají v určených časových intervalech nebo při jakékoliv změně na pracovišti.

 

Stres na pracovišti = vyšší náklady pro firmu

Návratnost každé koruny investované do BOZP může být i více než dvojnásobná.

Novinky

  • Novinky
Zveme vás na webinář na téma Psychosociální rizika, který se uskuteční dne 23. 9. Přednášet bude Mgr. Lucie Kyselová, která vás provede aktuálními poznatky i praktickými doporučeními z této oblasti. Nezmeškejte příležitost dozvědět se více o důležitém tématu, které se dotýká každodenního pracovního i osobního života.
Dnes / 1 minuta čtení
  • Novinky
  Byla spuštěna nová sekce „Budoucí vývoj a krize související se změnou klimatu“, která přináší pohled na to, jak může klimatická změna ovlivnit svět práce v následujících desetiletích. Nová prognostická studie se zaměřuje na to, jak by změna klimatu a související opatření mohly v příštích 25 letech nepřímo ovlivnit bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků. Neřeší pouze bezprostřední rizika, jako je tepelný stres, ale analyzuje také dlouhodobé změny pracovních podmínek a možné narušení pracovního prostředí. Současně upozorňuje na nutnost přizpůsobení politik a praxe těmto budoucím výzvám. Studie navazuje na předchozí výzkum agentury EU-OSHA v oblasti změny klimatu a BOZP a přináší scénáře vývoje světa práce v Evropě až do roku 2050. Co v sekci najdete K tématu jsou k dispozici následující publikace: metodická zpráva a její shrnutí informační dokument o trendech souvisejících s klimatem a jejich dopadu na BOZP scénáře vývoje BOZP v Evropě do roku 2050 dokument „Od vize k činům“, který shrnuje dopady na jednotlivé aktéry a navrhuje další kroky Navštivte novou sekci a zjistěte, jak se může oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyvíjet v kontextu klimatických změn.
Včera / 1 minuta čtení
  • Novinky
Newsletter květen Expozice diisokyanátům představuje na řadě pracovišť v České republice významné riziko, zejména tam, kde se zpracovávají polyuretanové materiály. Ty jsou široce využívány při výrobě produktů, jako jsou...
Včera / 4 minuty čtení
  • Novinky
Stornovat JMH je možné pouze do konce lhůty stanovené zákonem pro jeho podání, tj. zpravidla do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který se hlášení podává. Například za duben 2026 do 20. května 2026 a za květen 2026 do 22. června 2026 (posun lhůty pro podání z důvodu víkendu). Toto pravidlo je platné obecně. Jak má zaměstnavatel postupovat? Storno lze provádět pouze v rámci zákonné lhůty pro podání JMH a po jejím uplynutí již nelze storno využít a veškeré opravy lze řešit pouze podáním opravného hlášení za příslušný měsíc. Možnost podat storno v rámci zákonné lhůty pro podání JMH je pouze klientskou službou a vychází z toho, že zaměstnavatel má po provedení storno beztak povinnost JMH v zákonné lhůtě podat. Pro podání JMH za měsíce leden až březen 2026 zákon stanovuje do 30. června 2026, a proto nelze na podání za uvedené měsíce storno použít. Od 1. května 2026 je spuštěna kontrola, která tuto skutečnost ověřuje. Pokud potřebujete opravit údaje v již podaném JMH, využijte opravné hlášení. Bližší informace naleznete v dokumentu Pravidla podání JMHZ a související procesy.
14. 5. 2026 / 1 minuta čtení