rizika

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA BEZPEČNÉ STAVENIŠTĚ prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCŮ
Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA BEZPEČNÉ STAVENIŠTĚ prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA BEZPEČNÉ STAVENIŠTĚ prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ERGONOMII prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ERGONOMII prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ERGONOMII prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.
V dnešní digitální době roste značné nebezpečí spojené s tím, že školní mládež stále více využívá a někdy i nadměrně spoléhá na mobily, tablety, počítače a další digitální technologie.  
Stavěč lezeckých cest vykonává svou profesi na lezeckých a boulderových stěnách (ve vnitřních i venkovních prostorách). Stavění cest pro bouldering: Stavěči staví bouldery na lezeckých stěnách určených pro bouldering do výšky 4-5 metrů nad zemí a pracují na žebříku. Stavění cest pro lezení s lanem: Stavěči staví cesty na lezeckých stěnách určených pro lezení s lanem. Lezecké cesty jsou většinou dlouhé okolo 15 metrů a stavěčim pracují ve visu na laně nebo na pojízdné zdvihací pracovní plošině. Ve venkovním prostředí může být stavěč vystaven působení mikroklimatických podmínek (teplo, chlad, vítr, déšť apod.). Pro stavění závodů organizovaných Českým horolezeckým svazem je potřebné absolvovat stavěčský kurz a být držitelem národní stavěčské licence. Pro běžné komerční stavění se kurz nepožaduje. Dalšími kvalifikačními požadavky mohou být školení pro práce ve výškách a školení obsluhy pojízdných pracovních zdvihacích plošin. Stavěči lezeckých cest zpravidla pracují jako osoby samostatně výdělečné činné (OSVČ).
Práce je vykonávána v náročném venkovním terénu, jakými jsou lesy, mýtiny, parky, zahrady apod. Obvykle se jedná o prostředí se ztíženými pracovními podmínkami (prach, vlhko, teplo, chlad, hluk). Při práci může docházet k zaujímání podmíněně přijatelných pracovních poloh a ke zvýšené fyzické zátěži spojené s manipulací s těžkými břemeny, fyzicky náročnou prací. Nejvhodnějším vzděláním k výkonu povolání je střední vzdělání s výučním listem v oboru Lesní výroba, lesnické práce (není podmínkou). Vhodný je rovněž obor Lesní mechanizátor. V případě obsluhy těžebních strojů je potřebné příslušné řidičské oprávnění.
Charakteristickým místem výkonu práce jsou vnitřní prostory skladovacích hal, ve kterých dochází ke skladování, manipulaci a  přepravě zásilek různých velkostí a hmotností. V prostorách, ve kterých práce probíhá, se pohybují osoby nebo jiné dopravní/manipulační prostředky a dále jsou zde umístěna stacionární dopravní a skladovací zařízení. Pracoviště mohou být s řízenou teplotou. Existují však i pracoviště, která vytápěna ani klimatizována nejsou. Pracovní činnosti probíhají zejména ve vymezené pracovní době, přičemž k výkonu práce může docházet také v noci. Nejvhodnější přípravu pro tuto pracovní pozici poskytuje střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo s výučním listem v oboru vzdělávání Operátor skladování (66-53-H/010), nebo Pracovník/pracovnice evidence zásob zboží a materiálu (66-006-H), nebo Manipulant/manipulantka se zbožím a materiálem (kód: 66-05-H).
Řidič tramvaje na základě příslušného průkazu způsobilosti k  řízení drážního vozidla řídí kolejové vozidlo na tramvajové dráze a přepravuje bezpečně cestující v kolejové síti dopravce. Minimálním stupněm vzdělání je ukončené střední vzdělání s výučním listem strojního, elektrotechnického, stavebního nebo dopravního zaměření nebo ukončené základní vzdělání a odborná způsobilost k řízení drážního vozidla na dráze tramvajové dle vyhlášky č. 16/2012 Sb.
Pracovní činnost je prováděna převážně ve vymezených vnitřních prostorách různého druhu – kostely, kaple, fary, školy, zdravotnická zařízení, zařízení sociální péče, věznice, administrativní pracoviště apod. Terénní duchovní služba je poskytována také v domácnostech věřících (např. v rámci paliativní péče). Některé činnosti jsou vykonávány také ve venkovním prostředí (např. hřbitovy, poutní místa, lesy apod.), kde může docházet ke ztíženým pracovním podmínkám (vlhko, teplo, chlad). Součástí práce je také přejíždění na různá místa v rámci svěřené farnosti. Nejvhodnějším vzděláním je vysokoškolské vzdělání v některém z teologických oborů (v závislosti na vyznání – katolické, evangelické, husitské, pravoslavné, starokatolické, judaistika), případně v některém z oborů zaměřených na náboženskou výchovu, náboženské vědy nebo pastorační činnost. V rámci římskokatolické církve zahrnuje příprava ke kněžství také pobyt v semináři a jáhenský rok (celková doba přípravy činí 7 let). Pro samostatný výkon kněžství musí daná osoba získat svátost kněžství – v římskokatolické církvi existují tři stupně svěcení: jáhenské, kněžské a biskupské. Obvyklým kvalifikačním požadavkem je také řidičské oprávnění skupiny B dle zákona č. 361/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
Charakteristickým místem výkonu práce jsou kliniky, oddělení nebo ambulantní pracoviště radiologie, radioterapie a nukleární medicíny. Odborná způsobilost k výkonu povolání radiologického asistenta se získává absolvováním akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu radiologických asistentů nebo tříletého studia v oboru diplomovaný radiologický asistent na vyšších zdravotnických školách, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2004/2005, nebo střední zdravotnické školy v oboru radiologický laborant, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 1996/1997. Práci s ionizujícím zářením smí vykonávat pouze radiační pracovníci kategorie A podle § 61 odst. 5 zákona č. 263/2016 Sb.
Práce je vykonávána v náročném venkovním terénu, kde jsou prováděny stavební práce. Obvykle se jedná o prostředí se ztíženými pracovními podmínkami (prach, vlhko, teplo, chlad, hluk, vibrace). Strojník obsluhy stavebních strojů řídí, obsluhuje a udržuje stavební pracovní stroje a zařízení. Práce je dle potřeby vykonávaná za každého počasí a může být vykonávána i v noci. Nejvhodnější kvalifikací k výkonu povolání je střední vzdělání s výučním listem v oboru strojník, práce při obsluze strojů.
Místem výkonu práce jsou vnitřní prostory zlatnické/hodinářské dílny nebo prodejny s klenoty, které jsou zpravidla vytápěné nebo klimatizované. Bezprostředně k prostorám prodejny nebo dílny mohou náležet příruční sklady se zbožím nebo díly. Prodejna je vybavena nábytkem nebo skladovacími zařízeními, ve kterých je uskladněno vystavované zboží. Pracoviště je osvětleno zpravidla umělým osvětlením nebo i kombinací přirozeného a umělého osvětlení. Při práci je nejčastěji používáno ruční nářadí, méně často pak strojní zařízení v malorozměrovém provedení (mikrosoustruhy, gravírovací frézky, pásové mikropily, mikrovrtačky, kotoučové leštičky apod.). Práce je spojená jednak s náročností na rozlišení detailů, kdy je nutno rozlišit části pozorovaného předmětu za pomocí lup nebo zvětšovacích přístrojů a dále je náročná na jemnou motoriku prstů včetně jejich zatěžování způsobené častým držením drobného nářadí (šroubováčky, pinzety apod.).  Nejvhodnějším vzděláním je střední vzdělání s výučním listem v oboru výtvarné a uměleckořemeslné práce nebo v oboru hodinář, hodinářské práce případně profesní kvalifikace zlatník a klenotník nebo jemný mechanik.
  • Článek
Zvyšující se využívání umělé inteligence dramaticky mění charakter mnoha povolání a pracovních činností. I když systémy založené na umělé inteligenci na pracovišti nabízejí mnoho výhod, stále více se v odborných kruzích diskutuje o tom, jaký mají vlastně vliv na zdraví a bezpečnost při práci. Automatizace nebo částečná automatizace kognitivních úkolů přináší zejména obavy z hlediska psychosociální pohody pracovníků a stresu, který je nedílnou součástí dnešního globalizovaného a dynamicky se měnícího světa.
Vydáno: 12. 01. 2023
Jeřábník pracuje ve venkovním i vnitřním prostředí. Ve venkovním prostředí bývá před povětrnostními vlivy chráněn kabinou stroje, ve kterém se právě nachází. Při práci ve vnitřním prostřední na něj působní místní mikroklimatické podmínky a vlivy.  Nejvhodnějším vzděláním pro tuto profesi je střední vzdělání s výučním listem v oboru strojník nebo profesní kvalifikace jeřábník/jeřábnice tř. A (kód: 23-034-H). Požadavky na kvalifikaci jeřábníka upravuje čl. 5.3.2 ČSN ISO 12480-1 a čl. 3 ČSN ISO 9926-1. Jeřábník musí být zejména kompetentní, starší 18 let (mladší osoba může pracovat pod přímým dozorem kompetentní osoby pouze pro účely zácviku), zdravotně způsobilý v rozsahu ustanovení čl. 3 ČSN ISO 9926-1, vyškolený pro konkrétní typ jeřábu, které se rozdělují do tříd, a musí mít dostatečné znalosti o jeřábu, jeho ovládání a bezpečnostních zařízeních. Jedná-li se o jeřábníka, který převáží jeřáb po silnici, musí být také držitelem příslušného řidičského oprávnění
Místem výkonu práce jsou vnitřní prostory prodejny, které jsou zpravidla vyhřívané nebo i klimatizované. Bezprostředně k prostorám prodejny často náleží příruční sklady se zbožím. V rámci přejímky zboží se může prodavač pohybovat i venkovních prostorách například na nakládací rampě, dvoře apod. Pracoviště je vybaveno nábytkem nebo skladovacími zařízeními, ve kterých je uskladněno zboží. Pracoviště je osvětleno zpravidla umělým osvětlením nebo i kombinací přirozeného a umělého osvětlení.  Nejvhodnějším vzděláním pro profesi je střední vzdělání s výučním listem v oboru prodavač, obchodník, obchodní provoz (číselník KKOV kód 6651H).