V praxi se často stává, že je vyplácena náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti až v době, kdy je ukončena dočasná pracovní neschopnost a zaměstnanec postižený pracovním úrazem je odkázán pouze na nemocenské dávky, což je finanční podpora vyplácená státem od 15. dne pracovní neschopnosti, zatímco prvních 14 dní náleží zaměstnanci náhrada mzdy od zaměstnavatele.
Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti se má poskytovat průběžně v průběhu trvání pracovní neschopnosti, a to zásadně v měsíčních výplatních termínech, nikoli až po skončení pracovní neschopnosti.
Právní základ a podmínky nároku
Povinnost zaměstnavatele hradit za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti vyplývá z ustanovení § 271a zákoníku práce. Náhrada náleží zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody z pracovního úrazu nebo nemoci z povolání a součtem náhrady mzdy/platu podle ustanovení § 192 zákoníku práce a nemocenského. Předpokladem nároku je pracovní úraz nebo nemoc z povolání, vznik škody ve formě ztráty na výdělku v době pracovní neschopnosti a příčinná souvislost mezi nimi.
Kdy a jak se náhrada vyplácí
Zákoník práce nestanoví zvláštní splatnost této náhrady, postupuje se podle § 141 odst. 1 zákoníku práce, podle kterého jsou mzda nebo plat splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku (v nejbližším výplatním termínu po vzniku nároku). Pokud zaměstnavatel jednostranně odkládá výplatu náhrady až na dobu po skončení dočasné pracovní neschopnosti, aniž by se na tom se zaměstnancem dohodl, dostává se do prodlení s peněžitým plněním a porušuje zákoník práce. Zaměstnavatel si může se zaměstnancem dohodnout jiný rozumný režim (např. zálohové platby nebo jiný cyklus), ale nemůže bez dohody a bez vážného důvodu podmínit jakoukoliv platbu až po skončení pracovní neschopnosti.
Sankce a odpovědnost zaměstnavatele
Za neplnění povinnosti nahradit škodu (včetně ztráty na výdělku) se zaměstnavatel vystavuje jednak občanskoprávní odpovědnosti (možnost žaloby na plnění a úrok z prodlení), jednak správní odpovědnosti podle zákona o inspekci práce za porušení povinností vyplývajících se ze zákoníku práce. Státní úřad inspekce práce může za porušení povinností při odškodňování pracovních úrazů uložit pokutu (v řádu až statisíců nebo milionů Kč podle závažnosti), zaměstnavatel navíc nese reputační riziko a případně i regresní riziko vůči pojistiteli.
Judikatura k náhradě za ztrátu na výdělku
Judikatura Nejvyššího soudu k náhradě za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti zdůrazňuje, že předpokladem odpovědnosti je existence pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, vznik škody na výdělku v době trvající pracovní neschopnosti a příčinná souvislost. Náhrada náleží i po skončení pracovního poměru, pokud pracovní neschopnost trvá.
CHECKLIST – Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti
- Ověření nároku
- Došlo k pracovnímu úrazu nebo nemoci z povolání.
- Existuje ztráta na výdělku v době pracovní neschopnosti.
- Je prokázána příčinná souvislost mezi pracovním úrazem/nemocí z povolání a ztrátou na výdělku.
- Zaměstnanec poskytl potřebné doklady o nemocenských dávkách a náhradě mzdy (pro výpočet rozdílu).
2. Výpočet náhrady
- Zjištěn průměrný výdělek před vznikem škody (§ 351 a násl. zákoníku práce).
- Sečtena náhrada mzdy za prvních 14 dnů + nemocenské dávky od 15. dne.
- Náhrada stanovena jako rozdíl mezi průměrným výdělkem a součtem uvedených dávek.
- Výpočet písemně zdokumentován do odškodňovacího spisu.
- Výplata náhrady
- Náhrada se vyplácí průběžně – v měsíčních výplatních termínech (§ 141 odst. 1 zákoníku práce).
- Výplatu nelze jednostranně odkládat až po skončení pracovní neschopnosti.
- Je-li sjednáno jiné plnění (např. zálohové vyúčtování), existuje dohoda se zaměstnancem.
- Zaměstnanec je řádně informován o způsobu a termínu výplaty.
- Dokumentace a kontrola
- Vedeny doklady o platbách a výpočtech (v mzdové evidenci).
- Zaznamenána komunikace se zaměstnancem o dohodnutém režimu vyplácení.
- BOZP / HR oddělení kontroluje průběžné poskytování náhrady.
- Rizika a sankce při porušení
- Prodlení s výplatou = porušení § 141 zákoníku práce, vzniká úrok z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku).
- Možná správní sankce [§ 30 odst. 1 písm. s) zákona o inspekci práce] až do výše 2 000 000 Kč.
- Riziko žaloby na plnění nebo regresu vůči pojišťovně.
- Doporučeno písemné interní pravidlo o postupu při vyplácení náhrad.
Zdroje (použité právní předpisy, judikatura)
- Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění
- Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, v platném znění
- Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění
- Rozsudek NS ČR ze dne 3. 6. 2016, sp. zn. 21 Cdo 582/2015