Průměrná mzda neovlivňuje jen koupěschopnost obyvatel, ale zasahuje též do pracovněprávní sféry, do oblasti náhrady škody za pracovní úrazy a nemoci z povolání. Pro tyto účely vyhlašuje každoročně Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě šetření Českého statistického úřadu průměrnou mzdu v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Pro rok 2026 je to průměrná mzda za toto období v roce 2025. Pro účely zákoníku práce č. 262/2006 Sb. je ve výši 48 171 Kč. Ve stejné výši je i pro účely zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. V meziročním srovnání činí přírůstek průměrné mzdy za stejné období loňského roku 3 204 Kč, což představuje nárůst o 7,1 %. Jak se nová výše průměrné mzdy pro rok 2026 promítá do pracovněprávních předpisů a tím zvyšuje pracovněprávní nároky zaměstnanců?
Vyšší průměrná mzda za 1. až 3. čtvrtletí 2025 zvyšuje v roce 2026 náhrady po pracovním úrazu a nemoci z povolání
Vydáno:
12 minut čtení
Vyšší průměrná mzda za 1. až 3. čtvrtletí 2025 zvyšuje v roce 2026 náhrady po pracovním úrazu a nemoci z povolání
JUDr.
Ladislav
Jouza
Náhrada vynaložených nákladů
K podstatnému navýšení náhrad dochází od 1. ledna 2026 po smrtelném pracovním úrazu. Jedná se o několik forem těchto náhrad.
Náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem zaměstnance po smrtelném pracovním úrazu tvoří výdaje na zřízení pomníku nebo desky (§ 271 g ZP). Tato náhrada není stanovena pevnou částkou, ale odvozuje se od jedenapůlnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém vznikne právo na tuto náhradu škody. Velkým přínosem je nejen zrychlené reagování na cenový vývoj, ale především to, že ke zvyšování dochází pravidelně bez toho, aby tak muselo docházet změnou zákona, což je z hlediska legislativního procesu nepružné. Částka jedenapůlnásobku průměrné mzdy je částka nejnižší, která musí být poskytnuta. To znamená, že zaměstnavateli nic nebrání tomu, aby poskytl částku vyšší, samozřejmě s ohledem na to, že její výše nesmí převýšit náhradu skutečných nákladů.