Stal se neobvyklý úraz, co s tím?

ŘEŠENÍ:

Atypické pracovní úrazy

Ne všechny úrazy, k nimž dojde na pracovišti, lze jednoznačně posoudit podle definice pracovního úrazu uvedené v § 271 odst. 1 zákoníku práce. Pokud se mechanismus jejich vzniku odchyluje od zákonného vymezení, mívá zaměstnavatel potíže jak s uznáním odpovědnosti za poškození zdraví zaměstnance, tak s následnou (byť mnohdy nezákonnou) reakcí pojišťovny. Tyto případy pak často končí soudním sporem nebo vyžadují znalecký posudek. V praxi se obvykle označují jako atypické pracovní úrazy a posuzují se individuálně.

Judikatura jako pomoc

Typickým příkladem sporné situace jsou úrazy snadno zaměnitelné s obecným onemocněním (infarkt myokardu, kýla, poškození páteře), za úrazový děj lze v některých případech považovat i prudký reflexní pohyb nebo neobvyklou polohu, kterou si zaměstnanec nemohl zvolit sám, úpal či úžeh způsobený nezajištěním podmínek BOZP, nezvyklé fyzické aktivity při teambuildingu nebo extrémně traumatizující události na pracovišti. O úrazový děj může jít i v případech, kdy působení zevních sil zdánlivě chybí, ale poškození zdraví přesto vzniklo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Judikatura při posuzování těchto situací pracuje s takovými pojmy, jako náhlé vypětí sil, velká námaha a nezvyklé úsilí, práce nepřiměřená tělesným schopnostem, obvykle těžká práce, konaná za nepříznivých okolností, neobvyklé jednorázové pracovní vypětí. Jde o hraniční události, kdy je sice zřejmá souvislost s výkonem práce, ale chybí jednoznačné naplnění všech znaků pracovního úrazu a posuzuje se stejně námaha z duševní i tělesné práce.

Z výše uvedeného vyplývá, že objektivní odpovědnost zaměstnavatele může mít v mimořádných případech přesah nad rámec zákonné charakteristiky pracovního úrazu jako poškození zdraví nebo smrti zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Náhrady škod

Pokud si zaměstnanec v námi popsané situaci způsobil poškození bederní páteře, je vhodné, aby zaměstnavatel nejen provedl důkladné šetření, ale již při odeslání vyhotovených záznamů a dokumentace na pojišťovnu poukázal na konkrétní judikaturu, ke které při posuzování úrazového děje přihlížel. Dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, má zaměstnavatel právo, aby za něho příslušná pojišťovna nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu (nebo nemoci z povolání), v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle zákoníku práce. Pokud pojišťovna odmítne plnění škodní události, je spor s pojišťovnou záležitostí zaměstnavatele, nikoli zaměstnance.

Podle § 269 odst. 1 ZP je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem. Tato odpovědnost je objektivní – jakmile přijme za úraz odpovědnost, musí jej řádně odškodnit (pokud se zcela nebo zčásti nezprostil své odpovědnosti dle § 270 ZP. Jestliže však zaměstnavatel označí atypický úraz za nepracovní, a zaměstnanec s jeho závěrem nesouhlasí, musí žádat zaměstnavatele o náhrady škod soudní cestou.

Závěr

Ve své podstatě má důsledné šetření pracovních úrazů význam nejen právní, ale i etický. Vyjadřuje úctu k ekonomickým hodnotám, které zaměstnanci pro firmu vytvářejí, a je znakem plnění ochranitelské role zaměstnavatele vůči svým zaměstnancům. U atypických pracovních úrazů jde o složitou interpretaci práva a zaměstnavatel často nemá znalosti, které by mu umožnily jednoznačně určit, zda se o pracovní úraz jedná. V takových situacích se justice snaží hledat rovnováhu mezi právní jistotou a ochranou zaměstnance.

CHECKLIST:

• Posuďte, zda událost naplňuje znaky pracovního úrazu.
• Posuďte, zda nejde o hraniční případ (tzv. atypický úraz).
• Vycházejte i z judikatury a odborné praxe.
• Pamatujte na objektivní odpovědnost zaměstnavatele.
• Zajistěte řádné šetření pracovních úrazů a plnit legislativní požadavky.
• Vždy odškodňujte v případě, že úraz je uznán jako pracovní.
• Pamatujte, že odmítnutí pojišťovny plnit, je vždy záležitostí zaměstnavatele.

ZDROJE (uváděná legislativa je v platném znění):

• zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
• vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání
• KS sp. zn. 4 Co 172/61, ze dne 30.06.1961
• NS sp. zn.1235/2011, 05.10.2011
• NS sp. zn. 21 Cdo 3408/2022, 26.01.2024
• NS Cpj 37/74, 27.01.1975