zaměstnanec

Tématem článku je bezpečnost a ochrana zdraví při práci jako nedílná součást pracovního práva a pracovněprávních vztahů, tedy základní a důležitá oblast vztahu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Článek se zaobírá se otázkou, zda stávající právní úprava dostatečně chrání slabší stranu, tedy zaměstnance, v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví.

Zaměstnanci si stěžují, že na pracovišti nemají pitnou vodu z důvodu závady na vodovodní přípojce, a musí si ji přinášet z domova nebo si kupovat.

Zaměstnanec si způsobil poškození bederní páteře, když se snažil uvolnit zrezlou mechanickou část zařízení a vyvinul přitom nezvyklou a nadměrnou sílu. Zaměstnavatel má obavu, že pojišťovna zaujme k odškodnění odmítavý postoj a odpovědnost za úraz odmítá.

Na většině pracovištích u zaměstnavatelů je pitný režim zaměstnanců zajišťován z veřejného vodovodu. Existují však pracoviště, kde je pitný režim zajišťován tzv. náhradním způsobem, například prostřednictvím sodobarů nebo formou balené pitné vody. V některých případech však zaměstnavatel provozuje vlastní studny, ze kterých zaměstnancům zajišťuje pitnou vodu na pracovištích. Zaměstnavatel je v těchto případech výrobcem pitné vody.

V rámci prováděné znalecké nebo kontrolní činnosti bývá často zjišťováno, že zaměstnavatelé provádějí školení BOZP pouze formálně nebo dokonce nechají zaměstnancům pouze podepsat prezenční listinu, aniž by se vůbec nějaké školení konalo. Dalším závažným nedostatkem v praxi je nekvalitně pořízená dokumentace o školení BOZP, která je nezpůsobilá prokázat, že byli zaměstnanci proškoleni a že jejich znalosti byly zaměstnavatelem ověřeny.

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA BEZPEČNÉ STAVENIŠTĚ prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ERGONOMII prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Jak stanovit tzv. montérkovné – vnitřní předpis na stanovení výše náhrady na údržbu pracovního oblečení, např. skladník a řidič? Jak stanovit způsob a výši výpočtu náhrady?

Ráda bych si vyjasnila nejasnosti ohledně vstupních a periodických lékařských prohlídek u DPP/DPČ v kategorii 1. Dle ZP prohlídky neprovádíme (pouze u rizikových prací, mladistvých apod.). Nyní si nejsme jisti, zda s ohledem na § 11 odst. 5 vyhlášky č. 79/2013 Sb.  postupujeme správně. "(5) Periodické prohlídky se dále provádějí v případě prací stejného druhu vykonávaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud a) je stejný druh práce vykonáván na základě těchto dohod opakovaně a součet dob, po které je práce opakovaně vykonávána, je delší než lhůta pro provedení periodické prohlídky podle odstavce 2 nebo 3, popřípadě podle jiného právního předpisu, nebo....." Domníváme se, že ZP je nadřazen vyhlášce a k žádné změně nedochází, nicméně si nejsme zcela jisti, zda postupujeme správně a u dohod v kategorii 1 bychom neměli prohlídku nově požadovat.

Mohou být soukromé dioptrické brýle považovány jako OOPP pro práci, kde jsou předepsané ochranné brýle? 

Má lékař právo odmítnout poškozenému zaměstnanci (po pracovním úrazu) vyplnit formulář Hodnocení bolestného? Může tento formulář vyplnit např. i praktický lékař, který má lékařské zprávy o průběhu léčení pracovního úrazu?

Když je zaměstnanec při provádění kontroly přistižen, že nepoužívá předepsané OOPP, je nutné mít od něj podpis v záznamovém dokumentu o prováděné kontrole, že OOPP nepoužíval? A pokud ano, jak postupovat v případě, že takový pracovník odmítne podepsat záznam o tom, že předepsané OOPP v té době nepoužíval. 

Uzavíráme opakovaně po roce DPP od ledna do prosince. Zaměstnanec nevykonává činnost ve všech měsících, ale jen v některých (podle potřeby). Ve vyhlášce je uvedeno, že periodická prohlídka u DPP se provádí, pokud součet dob, po které je práce opakovaně vykonávána, je delší než lhůta pro provedení periodické LP. Máme brát pro počítání tohoto celkového součtu doby, na které jsou opakované DPP uzavírány, tj. celé kalendářní roky nebo jen měsíce, ve kterých je skutečně činnost vykonávána např. jen 5 měsíců v roce? Jedná se o nerizikovou práci v 1. kategorii.  

Je vysloveně povinností zaměstnavatele hradit psychologické vyšetření zaměstnancům? Je možné ve směrnicích firmy uvést jiný způsob úhrady za psychologické vyšetření?! Například: 1. Psychologické vyšetření si hradí vždy zaměstnanec. (Je to povinnost, kterou musí jako řidič splnit k výkonu svého povolání.) 2. Psychologické vyšetření po 50 letech věku zaměstnance hradí zaměstnavatel. Vyšetření platí po dobu 5 let. Pokud zaměstnanec ukončí od data „psychologického vyšetření“ pracovní poměr dříve, než uplyne doba 2,5 let - vrací celou částku zaměstnavateli?

Zástupce zaměstnavatele vyzval zaměstnance k dechové zkoušce na alkohol v krvi. Ten ji odmítl. Jak by měl zaměstnavatel dále postupovat?

Jak by měl zaměstnavatel postupovat v případě, kdy zaměstnanec odmítne povinné testování na přítomnost koronaviru?

Patří obsluha silniční váhy tzv. vážná/ý do 2. skupiny prací pro minimální zaručenou mzdu? Jednalo by se o zapisování aut a hmotností nákladů, vystavení a vytisknutí váženky, zápisy v papírové podobě i v jednoduchém systému v PC. Občas by bylo potřeba, aby vážná převzala i finanční hotovost, zapsala příjem hotovosti a to pak předala pověřené osobě, která obstarává pokladnu včetně vyúčtování hotovostních plateb.  A jak je to z hlediska této práce z hlediska BOZP?

Jsme příspěvková organizace, městem zřízená pro poskytování sociálních služeb terénních a odlehčovacích k podpoře seniorů. Uživateli našich služeb jsou senioři a zdravotně znevýhodněné osoby. V souladu s vládním nařízením k zamezení dalšího šíření viru covid-19 od listopadu 2020 pravidelně testujeme naše zaměstnance, kteří vykonávají přímou péči. Organizace je povinna zajistit, aby zaměstnanci v přímém kontaktu s uživateli byli testováni, avšak testy (i očkování) jsou dle výkladů pro zaměstnance dobrovolné. Vůle a možnosti jsou tedy na straně zaměstnance, avšak případný zaměstnancův nesouhlas s testováním je dle některých výkladů překážkou v práci na straně zaměstnavatele, který zároveň nese odpovědnost za plnění vládních opatření MZ ČR v souvislosti s ochranou zranitelných skupin obyvatel. Můžete nám doporučit způsob, jak lze v praxi při testování a očkování zaměstnanců ošetřit rozpor vládních nařízení a příslušných ustanovení zákoníku práce a také ve vztahu k vyhlášce č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem? 

Společnost s r. o. má dva zaměstnance na dohodu o provedení práce (10 000 Kč), musí za tyto zaměstnance odvádět úrazové pojištění na pojišťovnu Kooperativa?

Jsme s. r. o., 6 zaměstnanců, všichni kategorie prací 1, tzn. že na lékařské prohlídky chodí každý ke svému obvodnímu lékaři. Musí mít přesto ještě zaměstnavatel smluvního poskytovatele pracovnělékařských služeb?