V rámci prováděné znalecké nebo kontrolní činnosti bývá často zjišťováno, že zaměstnavatelé provádějí školení BOZP pouze formálně nebo dokonce nechají zaměstnancům pouze podepsat prezenční listinu, aniž by se vůbec nějaké školení konalo. Dalším závažným nedostatkem v praxi je nekvalitně pořízená dokumentace o školení BOZP, která je nezpůsobilá prokázat, že byli zaměstnanci proškoleni a že jejich znalosti byly zaměstnavatelem ověřeny.
ŘEŠENÍ:
Povinnost zaměstnavatele zajistit školení zaměstnanců
Zaměstnavatel je povinen zajistit v souladu s ustanovením § 103 odst. 2 zákoníku práce zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti, na kterém je práce vykonávána, a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování. Školení podle věty první je zaměstnavatel povinen zajistit při nástupu zaměstnance do práce, a dále při změně pracovního zařazení, druhu práce, při zavedení nové technologie nebo změny výrobních a pracovních prostředků nebo změny technologických anebo pracovních postupů. Dále v případech, které mají nebo mohou mít podstatný vliv na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Podle ustanovení § 103 odst. 3 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen určit obsah a četnost školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, způsob ověřování znalostí zaměstnanců a vedení dokumentace o provedeném školení. Vyžaduje-li to povaha rizika a jeho závažnost, musí být školení podle věty první pravidelně opakováno a v určitých případech musí být školení BOZP provedeno bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 106 odst. 4 písm. h) zákoníku práce stanovuje povinnost zaměstnanců účastnit se školení. Zákoník práce stanoví základní legislativní rámec pro školení na pracovišti. Určuje však pouze některé povinnosti (kdy se školení provádí, že musí být určen způsob ověřování znalostí a povinnost vedení dokumentace o školení, povinnost stanovení obsahu a četnosti školení). Jelikož úkolem školení je zejména informování zaměstnanců např. o rizicích a o opatřeních k jejich odstranění nebo minimalizaci, lze z dalších ustanovení dále vyvodit, že jakékoliv předávání informací by mělo být pro zaměstnance srozumitelné a řádné.
Podrobnější požadavky jsou zakotveny v judikatuře
Podrobnější požadavky jsou stanoveny v poměrně početné judikatuře. Judikatura dále rozvádí a vysvětluje své požadavky na školení BOZP. Zabývá se například povinností zaměstnavatelů zajišťování školení, ale i způsobům ověřování, že zaměstnanci školené látce porozuměli, vysvětluje blíže, co je myšleno tzv. řádným školením a poměrně velký důraz klade na vlastní dokumentaci školení, která by měla být schopna prokázat, že zaměstnanci byli proškoleni a důraz klade na pravidelné kontroly nad dodržováním bezpečnostních pravidel.
Co na to rozhodnutí soudů?
- Například již stařičké Rozhodnutí NS ČSSR ze dne 06.03.1963, sp. zn. 1 Cp 42/62 mj. uvádí:
„O řádné seznámení by nešlo v případě, kdyby se podnik omezil pouze na to, že by pracovníkovi dal k přečtení příslušné bezpečnosti předpisy. Na tomto závěru by neměnilo nic, i kdyby pracovník svým podpisem potvrdil, že s těmito předpisy byl seznámen. Také pouhá vyhláška, upozorňující na nutnost dodržovat určité předpisy požadavku řádného seznámení, neodpovídá. Pokud jsou stroje opatřeny určitým návodem k jejich obsluze, nestačila by tato skutečnost sama o sobě, pokud nebude prokázáno, že s obsahem návodu, výstrahy, zákazu byl pracovník jiným způsobem řádně seznámen a že i jinak bylo postupováno způsobem zákonem stanoveným pro zproštění odpovědnosti podniku. Při tom nestačí, že pracovník byl seznámen s předpisy shora uvedenými, ale podnik musí dále prověřovat, zda si pracovník, a to v míře potřebné pro bezpečný výkon práce, příslušné předpisy osvojil a musí být soustavně kontrolováno, zda jsou dodržovány. Ze zjištění, že nebyly předpisy dodržovány, je nutno vzhledem k okolnostem konkrétního případu vyvodit příslušné závěry.“ - Nebo již letitý Rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 26.09.1975, sp. zn. 5 Cz 41/75:
„Došlo-li k pracovnímu úrazu pracovníka při práci se strojem, který pro své nedostatky po stránce bezp. práce neměl být vůbec v provozu, došlo na straně organizace k porušení zákl. předpisů o bezp. a ochraně zdraví při práci. V takovém případě by bylo v rozporu s výchovným posláním ust. § 191 odst. 2 písm. a) zák. práce, mohla-li by se organizace, zprostit své odpovědnosti za pracovní úraz. V případě práce pracovníka se strojem, který mohl být ponechán v provozu jen za dodržování zvláštních pravidel prac. postupu po stránce bezp. práce, patří k řádnému seznámení pracovníka s předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci kromě seznámení pracovníka s běžnými předpisy nebo pokyny také seznámení s těmito zvláštními pravidly prac. postupu s takovým strojem, z něhož by pracovníku byla zřejmá rizikovost této práce (např. seznámení s tím, že odlišný pracovní postup u listu je vyvolán skutečností, že lis není seřízen k dvouručnímu spouštění).“ - Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 2. 2009, sp. zn. 21 Cdo 2396/2007:
Z výše uvedeného mj. vyplývá, že zaměstnavatel má povinnost nejen zajistit školení zaměstnanců o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, ale také ověřit, zda zaměstnanci získané znalosti skutečně pochopili a jsou schopni je v praxi uplatnit. Nestačí tedy pouze formální proškolení, zaměstnavatel musí ověřit účinnost školení.
Citace z rozhodnutí: „Pouhé formální proškolení zaměstnance nestačí, zaměstnavatel musí ověřit, zda zaměstnanec získané znalosti skutečně pochopil a je schopen je v praxi uplatnit.“ - Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 1. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1770/2003:
Z rozhodnutí mj. vyplývá, že povinnost zaměstnavatele ohledně školení BOZP není splněna pouze tím, že zaměstnanec podepíše záznam o školení. Zaměstnavatel musí prokázat, že zaměstnanec byl skutečně seznámen s riziky a pravidly BOZP, která se vztahují ke konkrétní práci, a že jim porozuměl.
Z rozhodnutí vyplývá:- Nestačí pouze formální proškolení a podpis záznamu,
- zaměstnavatel musí zajistit, aby zaměstnanec byl skutečně a prokazatelně seznámen s konkrétními riziky a bezpečnostními postupy,
- zaměstnavatel musí být schopen prokázat, že zaměstnanec získané informace pochopil a je schopen je v praxi použít.
- Citace z rozhodnutí: „Zaměstnavatel neplní povinnosti stanovené v § 132 zák. práce (nyní § 103 zákoníku práce), jestliže pouze formálně zajistí školení zaměstnance o bezpečnosti práce, aniž by ověřil, zda zaměstnanec skutečně porozuměl předpisům a pokynům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které se vztahují ke konkrétní práci, kterou vykonává.“
CHECKLIST:
Zpřísnit ověřování znalostí zaměstnanců
- Zavést pravidelné ověřování znalostí po školení (např. písemný test, ústní pohovor, praktická ukázka).
- Ověření znalostí dokumentovat – archivovat výsledky testů, zápisy z pohovorů apod.
Zvýšit kvalitu a přizpůsobení školení konkrétním rizikům
- Školení zaměřit na konkrétní rizika daného pracoviště a pracovní pozice, neprovádět pouze obecné školení.
- Pravidelně aktualizovat obsah školení podle změn v technologii, pracovních postupech či legislativě.
Zajistit interaktivní a praktickou formu školení
- Zařadit praktické nácviky, simulace rizikových situací, diskusi o konkrétních případech z praxe.
- Využívat moderní metody (e-learning, videoukázky, workshopy).
Zvýšit odpovědnost osob provádějících školení
- Školení by měli provádět odborně způsobilí zaměstnanci nebo externí odborníci s aktuálními znalostmi.
- Odpovědné osoby motivovat k důslednosti a kvalitě školení, nikoliv jen k formálnímu plnění.
ZDROJE (použité právní předpisy jsou v platném znění):
[1] Rozhodnutí NS ČSSR ze dne 06.03.1963, sp. zn. 1 Cp 42/62
[2] Zpráva NS SSR ze dne 19.06.1980, sp. zn. Cpj 11/80
[3] Rozsudek NS ČSR ze dne 26.09.1975, sp.zn. 5 Cz 41/75
[4] Rozsudek NS ze dne 04.03.2009, sp. zn. Cdo 576/2008
[5] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 2. 2009, sp. zn. 21 Cdo 2396/2007
[6] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 1. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1770/2003
[7] Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce