bozp

Požadavky na způsobilost právnických osob, odbornou způsobilost podnikajících fyzických osob provozujících vyhrazená zdvihací zařízení a na případnou odbornou způsobilost jejich zaměstnanců a způsobilost dalších právnických osob a odborně způsobilých fyzických osob, které vykonávají činnosti na vyhrazených zdvihacích zařízeních včetně způsobu prověřování jejich odborné způsobilosti k činnostem na těchto zařízeních, jsou stanoveny v nařízení vlády č. 193/2022 Sb., o vyhrazených technických zdvihacích zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti.

Zdvihací zařízení svým provozem jsou opakovaně zdrojem ostatních, dále závažných, ale i smrtelných pracovních úrazů. Příčinou těchto pracovních úrazů jsou například závažné nedostatky, mezi které zejména patří nevyhodnocení konkrétních rizik, dále nezpracování konkrétního systému bezpečné práce, používání zařízení v rozporu s průvodní dokumentací (návodem výrobce), ale také i klesající úroveň teoretické a praktické přípravy jeřábníků a vazačů.

Tématem článku je bezpečnost a ochrana zdraví při práci jako nedílná součást pracovního práva a pracovněprávních vztahů, tedy základní a důležitá oblast vztahu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Článek se zaobírá se otázkou, zda stávající právní úprava dostatečně chrání slabší stranu, tedy zaměstnance, v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví.

„Postřehy mladého bezpečáka“ přináší svěží pohled na oblast BOZP – pro zkušené matadory jako připomenutí, proč některé věci dělají automaticky, a pro nastupující generaci jako inspiraci a motivaci. Najdete zde postřehy z praxe, nové trendy i neotřelé úhly pohledu, které mohou obohatit každodenní práci bezpečáků. Cílem je propojit zkušenost s energií nových názorů a ukázat, že bezpečnost práce není rutina, ale neustálý proces učení a sdílení. Tento článek, ač nepříliš formální, má široké veřejnosti přiblížit, o čem by měla být bezpečnost práce, a pracovníkům BOZP připomenout, co jsme možná už přes nekonečné papírování, studování předpisů a zkracování času školení, zapomněli.

Školení v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je základním pilířem při zajištění bezpečného a efektivního pracovního prostředí. Školení nejen chrání zaměstnance, ale také přispívá ke zvýšení produktivity. Školení v oblasti BOZP musí být navrženo tak, aby pracovníkům poskytlo informace, které potřebují k bezpečné a efektivní práci, k minimalizaci rizika nehod a zranění a k dodržování právních předpisů v oblasti BOZP. Nedostatečné školení představuje významné riziko na pracovišti, které často vede k nehodám a zraněním. Zaměstnanci bez řádného školení si nemusí být vědomi nebezpečí, mohou nesprávně zacházet se zařízením, nemusí být připraveni na mimořádné události nebo mohou zanedbávat důležité bezpečnostní postupy. Nedostatečně vyškolení zaměstnanci tak vytvářejí nebezpečné pracovní prostředí sobě i ostatním.

Odborové organizace hrají v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) zásadní roli jako zástupci zaměstnanců. Jejich hlavním úkolem je ochrana práv a zájmů zaměstnanců, především pokud jde o vytváření a udržování bezpečného pracovního prostředí. Právo odborových organizací vykonávat kontrolu BOZP u zaměstnavatelů jim umožňuje včas identifikovat a řešit případné nedostatky, a tím přímo přispívat k ochraně života a zdraví pracovníků. Ačkoli je toto právo dlouhodobě zakotveno v právních předpisech i judikatuře, v praxi se stále objevují otázky ohledně rozsahu a způsobu jeho realizace.

Do pracovního poměru nově nabíráme i mladistvé zaměstnance. Je povinností zaměstnavatele pro ně zajistit nějaké speciální podmínky a školení v oblasti BOZP?

Zaměstnanci si stěžují, že pracovní rukavice dostatečně nechrání před riziky. Jakým způsobem by měl zaměstnavatel správně postupovat?

Zaměstnanec je na cestě do zaměstnání nucen procházet přes vrátnici jiného zaměstnavatele umístěné ve stejném areálu. Zaměstnavatel nestanovil přístupovou cestu ani jiným způsobem nekoriguje pohyb zaměstnance. Je to v pořádku? Co když dojde k úrazu zaměstnance?

Větší množství nebezpečných látek bývá skladováno v samostatných skladech k tomu určených a zkolaudovaných, zatímco menší množství látek bývá skladováno ve speciálních skříních.

Zaměstnavateli byl externí firmou zajišťující jeho povinnosti v oblasti BOZP upozorněn, že na svých pracovištích neprovádí prověrky BOZP. Zaměstnavatel namítl, že zajišťuje tzv. audit BOZP, který je podle něho dostačující.

Práce je vykonávána jak ve vnitřních (např. divadelní prostory), tak i na venkovních pracovištích (jeviště). Vykonávání práce zahrnuje práci s ručním nářadím a technickými zařízeními. Při práci mohou být používány i nebezpečné chemické látky a směsi (dále jen NCHLS). Práce může být vykonávána v prostředí se ztíženými pracovními podmínkami jako je vysoká/nízká teplota okolního vzduchu, snížená viditelnost. Dle potřeby je práce vykonávána i v noci a ve výšce (např. na technické konstrukci). Pochozí komunikace na pracovišti bývají zpravidla zpevněné. Pracovní prostory a místa výkonu práce mohou být nedostatečně osvětleny, být zúženy, pohybu osob mohou bránit překážky. Nejvhodnějším vzděláním pro tuto pozici je středoškolské vzdělání, např. střední vzdělání s výučním listem v oboru tesař, tesařské práce (KKOV 3664H), střední vzdělání s výučním listem v oboru truhlář, truhlářské práce (KKOV 3356H), střední vzdělání s výučním listem v oboru zámečník, zámečnické práce a údržba (KKOV 2351H), nebo obor strojní mechanik (RVP 23-51-H/01).

Zaměstnavatel má zákonnou povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP) a nese za to objektivní odpovědnost, což znamená, že odpovídá za vznik škody, pracovního úrazu nebo nemoci z povolání bez ohledu na své zavinění. Tuto odpovědnost nelze plně přenést na žádnou jinou osobu, včetně bezpečáka. Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné pracovní podmínky, zajistit školení, kontroly a preventivní opatření k eliminaci rizik. Odpovědnost lze zcela nebo částečně zprostit pouze za splnění zákonných podmínek, například pokud škodu způsobil zaměstnanec svým zaviněním, popř. byl v době škody pod vlivem alkoholu nebo návykových látek, a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit. Vedoucí zaměstnanci jsou rovněž odpovědní za řízení a kontrolu BOZP v rámci svého pracovního úseku.

Zaměstnanci si stěžují, že na pracovišti nemají pitnou vodu z důvodu závady na vodovodní přípojce, a musí si ji přinášet z domova nebo si kupovat.

Zaměstnanec si do zaměstnání přivádí svého psa. Zaměstnavatel toto počínání toleruje, ale nenastavil jasná pravidla. Má tato situace nějaké vhodné řešení? Co když pes někoho pokouše?

Zaměstnavatel dostatečně neinformuje své zaměstnance o opatřeních z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Na jejich stížnost jim sdělil, že si mají zvolit svého zástupce, se kterým bude jednat.

Zaměstnanec si způsobil poškození bederní páteře, když se snažil uvolnit zrezlou mechanickou část zařízení a vyvinul přitom nezvyklou a nadměrnou sílu. Zaměstnavatel má obavu, že pojišťovna zaujme k odškodnění odmítavý postoj a odpovědnost za úraz odmítá.

Je vůbec možné, aby odborové svazy nebo odborové organizace prováděly kontroly nad stavem BOZP u zaměstnavatelů? Na základě čeho? Mají na to vůbec právo? Mohou provádět kontroly BOZP i u těch zaměstnavatelů, kde vůbec neexistuje odborová organizace? Co se stane, když jim kontrolu zaměstnavatel neumožní a například je do své firmy ani nepustí?

Vnitřní předpisy BOZP jsou interní dokumenty organizace, které stanovují pravidla, postupy a opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců na pracovišti. Vnitřní předpisy konkretizují požadavky právních předpisů podle konkrétních podmínek daného pracoviště, technologií, používaných zařízení a rizik. Stanovují jasná pravidla a postupy pro bezpečné vykonávání práce, čímž předcházejí úrazům, poškození zdraví a mimořádným událostem. Pomáhají organizovat práci tak, aby byla bezpečná a efektivní. Umožňují zaměstnavateli kontrolovat dodržování bezpečnostních pravidel. Přesto se však často v praxi vyskytují situace, kdy zaměstnavatel nemá vypracovány své vnitřní bezpečnostní předpisy, což se projevuje nízkou úrovní zajišťování požadavků BOZP a nedostatečnou kulturou bezpečnosti práce.

Stále se lze v praxi setkávat s názorem zaměstnavatelů, že za zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zodpovídá odborně způsobilá osoba v prevenci rizik, neboli bezpečák, ačkoliv zákoník práce ve svém ustanovení § 101 jasně stanoví, že zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dále jen "rizika").