Údržba a opravy - proč právě tyto činnosti patří mezi nejrizikovější

Ing. Jiří Vala Ph.D.

Vydáno: 8. 10. 2026 18 minut čtení

Z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci patří údržba a opravy technologických zařízení mezi činnosti, které výrazně zvyšují riziko vzniku pracovních úrazů. Zatímco za běžného provozu je zaměstnanec obvykle oddělen od nebezpečných částí stroje ochrannými kryty a bezpečnostními prvky, při údržbě nebo opravě musí často zasahovat přímo do zařízení. Zaměstnanec tak odstraňuje kryty, vstupuje do pracovního prostoru stroje, manipuluje s jeho součástmi nebo pracuje v místech, která nejsou určena pro pohyb osob za běžného provozu. Změna běžného pracovního režimu je jedním z hlavních důvodů, proč jsou opravy a údržba tak rizikové.

Údržba a opravy – proč právě tyto činnosti patří mezi nejrizikovější

Ing.

Jiří

Vala,

Ph.D.

Neočekávané spuštění zařízení představuje jedno z největších rizik

Jedním z nejzávažnějších nebezpečí během údržby je neočekávané spuštění stroje. Skutečnost, že bylo zařízení vypnuto, nemusí nutně znamenat, že je skutečně bezpečné. Stroj může být stále připojen ke zdroji elektrické energie nebo může mít nahromaděnou mechanickou, hydraulickou, pneumatickou nebo tlakovou energii. K neočekávanému pohybu může dojít také v důsledku chyby obsluhy, automatického systému nebo nesprávné komunikace mezi zaměstnanci.

Velmi ilustrativní případ popisuje Státní úřad inspekce práce ve své zprávě o pracovních úrazech z roku 2022, kdy zaměstnanec byl smrtelně zraněn při práci s kotoučovou kmenovou pilou. Kontrola mimo jiné zjistila, že stroj nebyl zajištěn proti náhodnému spuštění a nebyl pravidelně a řádně udržován.

Příklad 1

Smrtelné zranění na kotoučové kmenové pile v dřevozpracujícím podniku

Úrazem postižený zaměstnanec prováděl pomocné práce při pořezu dřeva (kulatiny) na kotoučové kmenové pile, přičemž uvedenou práci vykonával společně se svým zaměstnavatelem (podnikající fyzickou osobou).

V průběhu pracovní činnosti (úklidu odkor v okolí stroje) došlo k zachycení úrazem postiženého zaměstnance kotoučovou kmenovou pilou, konkrétně pohybujícím se vozíkem pilové hlavy, a jeho následnému kontaktu s řezným nástrojem, což mělo za následek vážná poranění s následkem smrti úrazem postiženého zaměstnance.

Kontrolní zjištění:

–

Zaměstnavatel nevytvořil bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací BOZP a přijímáním opatření k předcházení rizikům (

nezajistil stroj proti náhodnému spuštění při vzdálení se od stroje

–

Zaměstnavatel nezajistil, aby stroj (kotoučová kmenová pila) byl z hlediska BOZP vhodný pro práci, při které byl používán.

Máte předplatné? Přihlaste se