mladistvý zaměstnanec

Do pracovního poměru nově nabíráme i mladistvé zaměstnance. Je povinností zaměstnavatele pro ně zajistit nějaké speciální podmínky a školení v oblasti BOZP?

Zaměstnávání mladistvých představuje pro zaměstnavatele v některých případech odlišné postupy v rámci posuzování jejich zdravotní způsobilosti k práci. V rámci novely zákoníku práce, tzv. flexinovele, s účinností od 1. 6. 2025, došlo v § 247 odst. 1 písm. a) k upřesnění, že zaměstnavatel je povinen na své náklady zajistit posouzení zdravotní způsobilosti k práci nejen u pracovního poměru, ale i u dohod o provedení činnosti nebo dohod o provedení práce. Nejedná se přitom o novinku, tato povinnost platila již před flexinovelou, avšak k různým názorům, zda postupovat podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákoníku práce, došlo touto změnou k vyjasnění.

Jaká je maximální délka pracovní směny u zaměstnance, kterému ještě nebylo 18?

Od 1. června 2025 vstoupila v účinnost novela zákona č. 373/2011 Sb., která přináší významné změny v oblasti pracovnělékařských prohlídek. Novela posiluje odpovědnost zaměstnavatelů za posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců a zajišťuje pravidelné kontrolní mechanismy. Významnou novinkou zrušení vstupních lékařských prohlídek pro první kategorii zaměstnanců. Posiluje se také důraz na periodické prohlídky zajišťující sledování zdravotní způsobilosti v čase. Novelizovaná pravidla tak reflektují potřebu pružně reagovat na zdravotní nároky jednotlivých pozic a minimalizovat zdravotní rizika spojená s výkonem práce.

Od 1. června 2025 platí nová pravidla pro zaměstnávání dětí, které ještě neukončily povinnou školní docházku. V novém ustanovení § 244a zákoníku práce se stanoví: „Mladistvý zaměstnanec mladší než 15 let nebo mladistvý zaměstnanec, který neukončil povinnou školní docházku, smí v období hlavních prázdnin konat pouze lehké práce, které neškodí jeho zdraví, vzdělávání a morálnímu rozvoji. Lehkými pracemi pro účely tohoto zákona jsou práce zařazené do kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví, pokud součástí práce není činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jiným právním předpisem.“ Co to vše bude znamenat pro praxi, si objasníme v následujících řádcích.

Pracovnělékařské služby načtením pozměňovacího návrhu (sněmovní tisk č. 775/0) do flexinovely zákoníku práce od 1. 6. 2025 doznaly významných změn. Pozměňování návrh řešící otázku vstupních pracovnělékařských prohlídek a programů podpory zdraví, byl vytvořen z návrhu zákona, kterým se měnil zákon o specifických zdravotních službách. První změna se týká úpravy vstupních prohlídek, které podobně, jako tomu bylo u prohlídek periodických, se dostávají na fakultativní rovinu jejich provádění. Uvedená změna vychází z naplnění antibyrokratického balíčku III s cílem snížit některé zbytné povinnosti nejen na straně zaměstnavatelů, ale i na straně druhé posuzujících poskytovatelů, tedy poskytovatelů v oboru všeobecné praktické lékařství posuzované osoby (tzv. praktik) či poskytovatelů pracovnělékařských služeb.

Tato kampaň se zaměřuje na právní aspekty nástupu do zaměstnání, které představují klíčovou fázi pracovněprávního vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Kampaň shrnuje základní právní předpisy regulující tento proces, zejména uzavírání pracovní smlouvy, povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance, náležitosti pracovní smlouvy, otázky zkušební doby, zdravotních prohlídek a vstupního školení zaměstnanců. Zvláštní pozornost je věnována právům a povinnostem obou stran během nástupu do zaměstnání a případným následkům porušení těchto povinností. Cílem kampaně je poskytnout komplexní přehled o právních aspektech nástupu do zaměstnání a identifikovat možná rizika a doporučení pro zajištění souladu s platnou legislativou. Otestovat své znalosti můžete ve znalostním kvízu sestaveném VÚBP.

Kampaň "Zajištění účinné prevence v digitálním světě práce", byl zpracován na podporu evropské kampaně Zdravé pracoviště 2023–2025 na téma Bezpečná a zdravá práce v digitálním věku, pořádanou Evropskou agenturou pro BOZP.

V článku „Nejasnosti kolem práce přesčas“ se zaměříme na práci přesčas, která – jak známo – klade zvýšené nároky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, protože stejně jako např. práce v noci a není zdraví prospěšná. Úprava pracovní doby a doby odpočinku má za cíl ochranu zdraví zaměstnanců před dlouhotrvajícím výkonem práce a také tvorbu nových pracovních míst. Ideovým východiskem předmětné úpravy právo státu omezit zaměstnance, a to i proti jeho vůli, ve výdělečné činnosti, resp. v rozsahu výdělečné činnosti. V historii lze vysledovat kontinuální omezování původně rozsáhlé volnosti zaměstnance disponovat se svou pracovní silou a průběžné snižování délky stanovené (obvyklé) týdenní pracovní doby. Důvody pro její snížení jsou přitom nejvíce politické, což lze prokázat základními milníky snižování její délky, kterými byly roky 1918, 1956, 1966 a 1967, 1991 a naposledy rok 2001. Klíčovým a rovněž racionálním důvodem pro omezování pracovní doby je také boj proti vysoké míře nezaměstnanosti. Omezená pracovní doba je rovněž vnímána jako významné sociální právo, které je garantováno přímo unijním právem.

Obecně platí, že právní ochrana mladistvých musí být stejná jak v případě, kdy mladiství se připravují na povolání (tedy jsou studenty střední odborné školy, středního odborného učiliště, nebo konzervatoře) nebo kdy již vstupují do skutečného pracovního poměru, lhostejno jestli na dobu neurčitou (tedy do pracovního poměru „natrvalo“) nebo jen do pracovního poměru na dobu určitou o prázdninách nebo jestli uzavírají některý mimo pracovněprávní vztah – dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti.

Pokud chci zaměstnat mladistvého na DPP nebo DPČ (kancelářské práce), mám mu nejprve zajistit lékařskou prohlídku? Našla jsem protichůdné názory.