OOPP

Školní parlament složený z našich studentů a žáků vymyslel, že by se jim líbilo při odborných výcvicích u technických oborů (automechanik, opravář, truhlář apod.) používat ochranné pracovní oděvy s krátkými nohavicemi. Toto řešení nám přijde z důvodu bezpečnosti práce jako neodpovídající. Potřebovali bychom informaci, zda je toto v souladu s bezpečností práce nebo není. 

ČSN EN ISO 21420 Ochranné rukavice - Obecné požadavky a zkušební metody Česká technická norma (ČSN) vydává Česká agentura pro standardizaci a ČSN nemá charakter dokumentu závazného ze zákona...

Charakteristickým místem výkonu práce jsou vnitřní prostory skladovacích hal, ve kterých dochází ke skladování, manipulaci a přepravě výrobků určených k recyklaci, odpadů různých velkostí a hmotností. V prostorách, ve kterých práce probíhá, se pohybují osoby nebo jiné dopravní/manipulační prostředky a dále jsou zde umístěna stacionární dopravní a skladovací zařízení, strojní zařízení a pohyb manipulační techniky. Pracoviště mohou být s řízenou teplotou. Existují však i pracoviště, která nejsou vytápěna ani klimatizována. Pracovní činnosti probíhají zejména ve vymezené pracovní době, přičemž k výkonu práce může docházet také v noci. Nejvhodnější přípravu pro tuto pracovní pozici poskytuje střední vzdělání s výučním listem v oboru strojník, práce při obsluze strojů nebo Pracovník/pracovnice pro recyklaci (kód: 28-036-H).

Naše společnost poskytuje pracovní oblečení zaměstnancům do výroby, jedná se skutečně o oblečení, které zaměstnanci využívají pouze při práci, oblečení je označeno i logem apod. Doposud jsme vždy jednou za týden pracovní oblečení vybrali a zavezli k vyprání. Bohužel ale logisticky a administrativně je s tím problém, proto zvažujeme zavést směrnici, ve které bude uložena povinnost zaměstnanců, aby si pracovní oblečení prali sami a my bychom se zavázali jim za to poskytnout peněžní částku podle vypočtené kalkulace - vždy bychom jim částku přidali do mzdy. Můžeme takto postupovat a můžeme tuto částku zaměstnancům nezdanit? 

Kampaň BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI VE VIRTUÁLNÍ REALITĚ

Kampaň BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI VE VIRTUÁLNÍ REALITĚ

Kampaň BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI VE VIRTUÁLNÍ REALITĚ

Prevence je hlavní zásadou legislativy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v Evropské unii, a hodnocení a řízení rizik je základním kamenem účinné prevence. Kultura prevence v organizaci vyjadřuje, jak důležitá jsou témata bezpečnosti a ochrany zdraví při každodenní práci. Základní požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru stanoví zaměstnavateli zákon č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších přepisů, a nařízení vlády č. 339/2017 Sb. , o bližších požadavcích na způsob organizace práce a pracovních postupů při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru. Oba tyto předpisy zohledňují ve svých ustanoveních především principy prevence. Z toho musí vycházet také opatření přijímaná za účelem prevence rizik.

Bezpečnost práce při používání úhlových brusek se opětovně podceňuje, jak vyplývá z informačního systému o pracovních úrazech Státního úřadu inspekce práce. Z pohledu bezpečnosti práce je úhlová bruska všestranně využitelná, ale také ji lze zařadit mezi nebezpečné nářadí. Při práci bez ochranných brýlí, dále vhodných osobních ochranných pracovních prostředků, hrozí vysoké riziko úrazu, například poškození zraku při vlétnutí jisker (třísek) do očí, ale také i popálení, dále pořezání horní končetiny, jak uvedu na vybraných příkladech závažných pracovních úrazů, tzn. pracovních úrazů s hospitalizací delší než pět dnů.

Pojem péče o zaměstnance lze definovat jako soubor práv a povinností směřujících k vytvoření optimální podmínek pro výkon práce. V našem článku se budeme zabývat oblastí pracovního prostředí, pracovnělékařské péče, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a stravování zaměstnanců, protože to jsou v praxi nejčastější, dá se říci i pravidelné aktivity zaměstnavatelů, kam směřují svoji péči o zaměstnance.

Kampaň BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI VE VIRTUÁLNÍ REALITĚ

Práce je vykonávána jak ve vnitřních (prostory pohřebního ústavu), tak i na venkovních pracovištích (hřbitov). Práce zahrnuje zvýšenou fyzickou aktivitu (ruční kopání hrobů, manipulace s náhrobními kameny, údržba zeleně). Práce může být vykonávána v prostředí se ztíženými pracovními podmínkami jako je vysoká tepla okolního vzduchu. Dle potřeby je práce vykonávána i v noci. Pro kopání hrobů se používají pracovní stroje (bagr) a ruční nástroje a nářadí včetně elektrického (např. sbíječka pro rozbíjení ztvrdlé zeminy nebo kamene). Pochozí i pojezdové komunikace na pracovišti bývají zpravidla zpevněné, terén je rovný i svažitý. Při práci ve výkopech jsou pracovníci ohrožování sesuvem zeminy. Pracovníci jsou při práci vystaveni biologickému riziku (např. při provádění exhumace). Součástí práce je také řízení osobních nebo malých dodávkových vozidel. Nejvhodnějším vzděláním pro tuto pozici je střední vzdělání s výučním listem nebo získání profesní kvalifikace Hrobník/hrobnice (kód 69-005-E). Alternativou může být i střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) ve skupině oborů obchod. Obvyklým kvalifikačním požadavkem je také řidičské oprávnění skupiny B dle zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA BEZPEČNÉ STAVENIŠTĚ prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA BEZPEČNÉ STAVENIŠTĚ prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA BEZPEČNÉ STAVENIŠTĚ prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Stavebnictví zaměstnává v Evropské unii přibližně 18 milionů lidí. Na staveništích se vyskytují pracovní činnosti, které zahrnují rizika z mnoha odvětví. Každý rok jsou tak tisíce pracovníků ve stavebnictví vystaveny bezpečnostním a zdravotním rizikům, které ohrožují jejich zdraví a život. Práce ve stavebnictví je fyzicky i psychicky velmi náročná. Práce ve výškách stále patří k nejrizikovějším činnostem na staveništích a k činnostem s nejvyšším počtem (téměř 65 %) smrtelných pracovních úrazů. Ve stavebnictví je rovněž mnoho pracovníků ohroženo problémy spojenými s duševním zdravím. Vzdělávání zaměstnavatelů, zaměstnanců a dalších zainteresovaných v této oblasti může sloužit jako významný preventivní nástroj.

Přípravné, obslužné, kontrolní práce při provozování lanové dráhy/lyžařského vleku ve venkovních i vnitřních prostorách, jednoduchá technická a provozní údržba. Práce ve výškách, činnosti v obvykle nevyhovujících ergonomických (pracovní polohy) a mikroklimatických podmínkách; jízda osobním automobilem, čtyřkolkou, na lyžích (obsluha lyžařského vleku). 21 let, střední vzdělání s výučním listem tříleté, v oboru mechanik elektrotechnických zařízení, mechanik strojů, strojírenství a strojírenská výroba. V případě ovládání/řízení lanové dráhy též odborná způsobilost podle vyhlášky č. 16/2012 Sb., o odborné způsobilosti osob řídících drážní vozidlo a osob provádějících revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení (průkaz způsobilosti). Profesní kvalifikace staniční pracovník/pracovnice lanové dráhy, obsluha lyžařského vleku apod., obsluha radiostanice, školení první pomoci, práce ve výškách a nad volnou hloubkou, absolvování předepsané teoretické a praktické výuky a výcviku pod dohledem stanovené délky.

Poskytování ochranných nápojů je jedním z opatření, které je zaměstnavatel povinen přijímat s ohledem na hodnocení rizik, výsledky jejich hodnocení a výsledky pravidelně prováděných kontrol BOZP. Příslušná právní úprava je zakotvena § 104 ZP , v § 8 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Ve vztahu k citovanému § 8 však není možné zapomínat ani na § 4a téhož nařízení, které řeší hygienické ztráty tekutin. Základem pro hodnocení rizik možného ohrožení zdraví zaměstnanců je hodnocení expozic a zátěží faktorů pracovního prostředí s přihlédnutím k pracovním podmínkám. Na základě výsledků hodnocení rizik je pak, s ohledem na použitá technická či jiná opatření, třeba (po zjištění účinnosti a spolehlivosti těchto opatření) přijmout případná další opatření. Takovýto postup se vztahuje i na poskytování ochranných nápojů na pracovištích s pracovní zátěží teplem nebo chladem. O poskytování ochranných nápojů je zaměstnavatel povinen vést řádnou dokumentaci.

Smyslem tohoto příspěvku je například rozšířit okruh poznání školitelům, dále i odborně způsobilým osobám k zajišťování úkolů v prevenci rizik o informace, které souvisí s možným vznikem pracovních úrazů při chůzi na pracovištích. Dále i zdůraznit důslednost vyhodnocení rizik spojená s chůzí na pracovištích. Uvedu také i několik vybraných pracovních úrazů, které se k dané problematice vztahují, resp. se u zaměstnavatelů velmi často opakují, ale také upozorním i na možnou příčinu pracovních úrazů, které souvisí například s nadcházejícím zimním obdobím. Zaměřím-li se na odvětví, pak se jedná například o zpracovatelský průmysl, slévárenství, strojírenství, dále logistická centra a skladovací provozy, zemědělství, stavebnictví, ale i o řadu dalších odvětví. Jaká zranění převažují. Jedná se zejména o poranění kotníků, kolene, obličeje, hlavy, dále zlomeniny rukou a nohou, naražení žeber a ramene, poranění zad a páteře. Z celkového počtu evidovaných pracovních úrazů (cca 36.000/rok) vedené v informačním systému SÚIP, pak je podíl této oblasti cca 17%, což již není, dle mého názoru, zanedbatelný údaj.

Poslední tři desetiletí přinesla významný pokrok v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví. Počet smrtelných pracovních úrazů v Evropské unii mezi lety 1994 a 2018 klesl přibližně o 70 %. I když k tomuto poklesu nepochybně přispěly faktory jako deindustrializace a lepší lékařská péče, významnou roli sehrál také zavedený systém BOZP v EU. Navzdory tomuto pokroku došlo v roce 2018 v EU-27 stále k více než 3 300 smrtelným úrazům a 3,1 milionu nesmrtelných úrazů a více než 200 000 pracovníků ročně zemře na nemoci související s prací. Udržování a zlepšování standardů ochrany pracovníků je proto trvalou výzvou a nutností.