Ochrana zaměstnanců při práci v chladu

Základní tezí v oblasti BOZP musí být snah předcházet rizikům, resp. prostřednictvím vhodných preventivních opatření a cílené a systematické BOZP se v maximální možné míře snažit rizikovým faktorům ohrožujícím BOZP předcházet. V obecné rovině stanoví § 102 ZP povinnosti, které musí zaměstnavatel zásadně dodržovat, abychom mohli následně hovořit o tom, že z jeho pohledu došlo při zajišťování BOZP v oblasti prevence rizik k naplnění dikce tohoto ustanovení. Druhou nedílnou součástí § 102 ZP je následně také úprava toho. Jak by se měl zaměstnavatel chovat v oblasti prevence rizik, a tedy snaha o to, aby byl přístup zaměstnavatelů v této oblasti systémový.

Podle citovaného ustanovení je zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací BOZP a přijímáním opatření k předcházení rizikům. Toto ustanovení s ohledem na svůj preventivní charakter musí být naplňováno již při plánování výroby a pracovních činností, při rozmísťování strojů a zařízení a při údržbě budov a strojního zařízení. Vhodnou organizací BOZP se rozumí účelná dělba práce mezi jednotlivé vedoucí zaměstnance, pravidelná kontrola na pracovištích a stanovení odpovědnosti za odstraňování zjištěných závad. Smyslem tohoto ustanovení je vést nejen zaměstnavatele, ale i zaměstnance k nalezení přijatelné míry rizik.

Dosažení tzv. nulového rizika, tj. absolutní eliminace pracovních úrazů a nemocí z povolání není v oblasti pracovněprávních vztahů prakticky možné, neboť zaměstnanec je jen člověk. Z toho důvodu klade zákonodárce na toto ustanovení zvláštní důraz a odpovědnost za prevenci rizik ukládá zaměstnavateli.

Zákoník práce definuje pojem „prevence rizik“ jako všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění BOZP a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik. Teorie práva pod pojmem prevence rizik rozumí „veškerá ustanovení nebo opatření, která jsou zavedena nebo se plánují na všech stupních činnosti podniku k prevenci nebo snížení pracovních rizik.“

Proces, jehož cílem je optimalizace rizika se nazývá hodnocením a řízením rizik. První část procesu, která se zabývá identifikací, hodnocením a srovnáním rizik, přináší podklady potřebné pro druhou část procesu, ve které jsou přijímána opatření pro jejich snížení na minimální míru. Proto v následujících odstavcích ukládá zákonodárce povinnosti zaměstnavateli, jak při vyhledávání rizik a zjišťování jejich příčin a zdrojů (tedy příčin a zdrojů pracovních úrazů a nemocí z povolání), tak při přijímání opatření k jejich odstranění.

Pro naše pojednání o práci v chladu je důležité ustanovení § 102 odst. 4 ZP, které stanoví, že není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních podle věty první je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci. A to se opět týká práce v chladu, neboť – jak jsme uvedli výše – v řadě případů (zejména na venkovních pracovištích) nemůže zaměstnavatel zimu nebo chlad ovlivnit a musí přijmout veškerá možná opatření, jak zajistit zaměstnancům práci v pokud možno snesitelných pracovních podmínkách.

Jestliže se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují rizikové faktory, je zaměstnavatel povinen pravidelně, a dále bez zbytečného odkladu vždy, pokud dojde ke změně podmínek práce, měřením zjišťovat a kontrolovat jejich hodnoty a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosažitelnou míru. Při zjišťování, hodnocení a přijímání opatření k dodržení nejvyšších přípustných hodnot je povinen postupovat podle zvláštních právních předpisů. To je základní zásada ustanovení § 7 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP o rizikových faktorech pracovních podmínek a kontrolovaných pásmech.

V odstavci 1 se podává příkladný výčet rizikových faktorů a jejich členění. Rizikovými faktory jsou zejména faktory fyzikální (například hluk, vibrace), chemické (například karcinogeny), biologické činitele (například viry, bakterie, plísně),