ochrana zaměstnance

Právo na mzdu za vykonanou práci patří mezi základní práva. Přesto jsou v pracovněprávní praxi situace, kdy zaměstnavatel nemůže tuto povinnost splnit. Je to v případech, kdy se z různých ekonomických důvodů dostane do platební neschopnosti. I v této nepříznivé sociální situaci je zaměstnanec právně chráněn. Na pomoc přichází zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (č. 118/2000 Sb. ). Od 1. května 2025 došlo k významné zákonné změně ve prospěch zaměstnanců.

Odborové organizace hrají v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) zásadní roli jako zástupci zaměstnanců. Jejich hlavním úkolem je ochrana práv a zájmů zaměstnanců, především pokud jde o vytváření a udržování bezpečného pracovního prostředí. Právo odborových organizací vykonávat kontrolu BOZP u zaměstnavatelů jim umožňuje včas identifikovat a řešit případné nedostatky, a tím přímo přispívat k ochraně života a zdraví pracovníků. Ačkoli je toto právo dlouhodobě zakotveno v právních předpisech i judikatuře, v praxi se stále objevují otázky ohledně rozsahu a způsobu jeho realizace.

Jednou z právních cest, která může přispět ke zvýšení pružnosti a dynamičnosti ekonomiky, je uplatňování flexibilních pracovních úvazků. Současně je však nutné respektovat jednu z pracovněprávních zásad: zajistit ochranu zaměstnanců, zejména odpočinek po práci a dodržení nebo zkvalitnění zákonných požadavků kladených na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Zákoník práce pro tyto způsoby zaměstnávání a ochranu zdraví při práci vytváří legislativní podmínky.

Bezpečnost strojního zařízení je jedním z kritických aspektů jakéhokoli provozu. S rostoucím využíváním automatizace a robotizace ve výrobním sektoru je jedním z prvořadých úkolů potřeba zajištění bezpečnosti zaměstnanců a vlastního strojního zařízení. Článek shrnuje různé aspekty bezpečnosti strojních zařízení, včetně důležitosti aplikace správných bezpečnostních opatření, role hodnocení a analýzy rizik a toho, jak vhodně implementovat adekvátní bezpečnostní systémy.

Odpověď na otázku vyslovenou v titulku není jednoduchá. Jsou ovšem některá odvětví, kde přesčasy ohrožují zdraví a bezpečnost práce významným způsobem. Zejména v případech, kdy se nedodržuje zákoník práce , který stanoví zákonné limity pro přesčasovou práci a překračuje se rozsah stanovené pracovní doby. Potvrzují to výsledky nedávného průzkumu spolku Mladí lékaři. Z celkem 560 sloužících lékařů 88 % uvedlo, že běžně odpracují průměrně měsíčně 77 hodin přesčasů.

Zákon o inspekci práce patří vedle zákoníku práce k nejdůležitějším pracovněprávním předpisům. Upravuje postup orgánů inspekce práce při kontrole dodržování ustanovení zákoníku práce a stanoví pravidla pro ukládání sankcí pro přestupek nebo správní delikt zaměstnavatelů. Mezi významné oblasti pracovněprávních vztahů, na které inspekční orgány soustřeďují velkou pozornost, patří bezpečnost a ochrana zdraví při práci.

Poslání žen jako matek a fyziologické zvláštnosti jejich organismu nedovolují, aby ženy byly bez nepříznivých důsledků pro své zdraví a zdravý rozvoj dětí zaměstnávány všemi pracemi, které konají muži. Proto zákoník práce č. 262/2006 Sb. (dále ZP) v ustanovení § 238 až 242 vytváří právní podmínky k ochraně jejich zdraví a bezpečnosti práce.