Řízení rizik

„Postřehy mladého bezpečáka“ přináší svěží pohled na oblast BOZP – pro zkušené matadory jako připomenutí, proč některé věci dělají automaticky, a pro nastupující generaci jako inspiraci a motivaci. Najdete zde postřehy z praxe, nové trendy i neotřelé úhly pohledu, které mohou obohatit každodenní práci bezpečáků. Cílem je propojit zkušenost s energií nových názorů a ukázat, že bezpečnost práce není rutina, ale neustálý proces učení a sdílení. Rubrika vznikla primárně pro webovou aplikaci www.bhp.cz. Několik úvodních dílů přesto naleznete i zde, v tištěném časopisu, abyste se s novou rubrikou mohli lépe seznámit. Tento článek, ač nepříliš formální, má široké veřejnosti přiblížit, o čem by měla být bezpečnost práce, a pracovníkům BOZP připomenout, co jsme možná už přes nekonečné papírování, studování předpisů a zkracování času školení, zapomněli.

Školení v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je základním pilířem při zajištění bezpečného a efektivního pracovního prostředí. Školení nejen chrání zaměstnance, ale také přispívá ke zvýšení produktivity. Školení v oblasti BOZP musí být navrženo tak, aby pracovníkům poskytlo informace, které potřebují k bezpečné a efektivní práci, k minimalizaci rizika nehod a zranění a k dodržování právních předpisů v oblasti BOZP. Nedostatečné školení představuje významné riziko na pracovišti, které často vede k nehodám a zraněním. Zaměstnanci bez řádného školení si nemusí být vědomi nebezpečí, mohou nesprávně zacházet se zařízením, nemusí být připraveni na mimořádné události nebo mohou zanedbávat důležité bezpečnostní postupy. Nedostatečně vyškolení zaměstnanci tak vytvářejí nebezpečné pracovní prostředí sobě i ostatním.

Při uplatňování zásad prevence rizik nebo k zajištění ochrany před výbuchem přijímá zaměstnavatel technická nebo organizační opatření přiměřená povaze provozu v souladu se zásadami, které uplatňuje podle charakteru činnosti v následujícím pořadí: předcházení vzniku výbušné atmosféry; zabránění iniciace výbušné atmosféry; snížení škodlivých účinků výbuchu tak, aby bylo zajištěno zdraví a bezpečnost zaměstnanců.

Odborové organizace hrají v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) zásadní roli jako zástupci zaměstnanců. Jejich hlavním úkolem je ochrana práv a zájmů zaměstnanců, především pokud jde o vytváření a udržování bezpečného pracovního prostředí. Právo odborových organizací vykonávat kontrolu BOZP u zaměstnavatelů jim umožňuje včas identifikovat a řešit případné nedostatky, a tím přímo přispívat k ochraně života a zdraví pracovníků. Ačkoli je toto právo dlouhodobě zakotveno v právních předpisech i judikatuře, v praxi se stále objevují otázky ohledně rozsahu a způsobu jeho realizace.

Samotné hodnocení rizik je velmi komplexní činnost, do které by mělo být zapojeno co nejvíce vstupů, a to od podnětů zaměstnanců, přes zhodnocení vedoucím zaměstnancem, až po připomínky odborně způsobilé osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik. Důležité je rovněž hodnotit všechny pracovní činnosti, a to nejen ty běžné, každodenní, ale zejména ty jednorázové při údržbách nebo haváriích.

Zaměstnavateli byl externí firmou zajišťující jeho povinnosti v oblasti BOZP upozorněn, že na svých pracovištích neprovádí prověrky BOZP. Zaměstnavatel namítl, že zajišťuje tzv. audit BOZP, který je podle něho dostačující.

Zaměstnanec byl vyslán na školení do Prahy, které začínalo v pondělí ráno, tudíž jel už v neděli, ale s bratrem, a tak nemáme žádný doklad - kdy v tomto případě zadat začátek pracovní cesty? Školení skončilo v pátek večer. Z pátku na sobotu zaměstnanec spal u bratra a vracel se domů až v sobotu ráno. Ukončit tedy pracovní cestu až dle sobotního dokladu? 

I mezi odbornou veřejností se stále vedou debaty o tom, zda jsou technické normy závazné nebo nezávazné. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, platí, že česká technická norma není obecně závazná. V oblasti BOZP ale platí, že pokud jde o tzv. bezpečnostní normu, pak je tato technická norma závazná.

Vnitřní předpisy BOZP jsou interní dokumenty organizace, které stanovují pravidla, postupy a opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců na pracovišti. Vnitřní předpisy konkretizují požadavky právních předpisů podle konkrétních podmínek daného pracoviště, technologií, používaných zařízení a rizik. Stanovují jasná pravidla a postupy pro bezpečné vykonávání práce, čímž předcházejí úrazům, poškození zdraví a mimořádným událostem. Pomáhají organizovat práci tak, aby byla bezpečná a efektivní. Umožňují zaměstnavateli kontrolovat dodržování bezpečnostních pravidel. Přesto se však často v praxi vyskytují situace, kdy zaměstnavatel nemá vypracovány své vnitřní bezpečnostní předpisy, což se projevuje nízkou úrovní zajišťování požadavků BOZP a nedostatečnou kulturou bezpečnosti práce.

Zaměstnavatel má zákonnou povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci (BOZP) a nese za to objektivní odpovědnost, což znamená, že odpovídá za vznik škody, pracovního úrazu nebo nemoci z povolání bez ohledu na své zavinění. Tuto odpovědnost nelze plně přenést na žádnou jinou osobu, včetně bezpečáka. Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné pracovní podmínky, zajistit školení, kontroly a preventivní opatření k eliminaci rizik. Odpovědnost lze zcela nebo částečně zprostit pouze za splnění zákonných podmínek, například pokud škodu způsobil zaměstnanec svým zaviněním, popř. byl v době škody pod vlivem alkoholu nebo návykových látek, a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit. Vedoucí zaměstnanci jsou rovněž odpovědní za řízení a kontrolu BOZP v rámci svého pracovního úseku.

Stále se lze v praxi setkávat s názorem zaměstnavatelů, že za zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zodpovídá odborně způsobilá osoba v prevenci rizik, neboli bezpečák, ačkoliv zákoník práce ve svém ustanovení § 101 jasně stanoví, že zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dále jen "rizika").

Je vůbec možné, aby odborové svazy nebo odborové organizace prováděly kontroly nad stavem BOZP u zaměstnavatelů? Na základě čeho? Mají na to vůbec právo? Mohou provádět kontroly BOZP i u těch zaměstnavatelů, kde vůbec neexistuje odborová organizace? Co se stane, když jim kontrolu zaměstnavatel neumožní a například je do své firmy ani nepustí?

V praxi často bývají vydané ústní příkazy zaměstnanci zpochybňovány, nedodržovány nebo nerespektovány, což mnohdy vede i ke vzniku pracovního úrazu. Mnozí adresáti si neuvědomují, že pokud se jedná o konkrétní bezpečnostní pokyn, který je vydán odpovědným vedoucím zaměstnancem, jde zpravidla o závazný pokyn. Jeho neuposlechnutí může znamenat pro zaměstnance – adresáta tohoto pokynu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci s odpovídajícími následky.

Zaměstnavatel dostatečně neinformuje své zaměstnance o opatřeních z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Na jejich stížnost jim sdělil, že si mají zvolit svého zástupce, se kterým bude jednat.

V rámci prováděné znalecké nebo kontrolní činnosti bývá často zjišťováno, že zaměstnavatelé provádějí školení BOZP pouze formálně nebo dokonce nechají zaměstnancům pouze podepsat prezenční listinu, aniž by se vůbec nějaké školení konalo. Dalším závažným nedostatkem v praxi je nekvalitně pořízená dokumentace o školení BOZP, která je nezpůsobilá prokázat, že byli zaměstnanci proškoleni a že jejich znalosti byly zaměstnavatelem ověřeny.

Mezi základní povinnosti zaměstnavatele na úseku BOZP patří povinnost zaměstnavatele informovat zaměstnance o tom, do jaké kategorie byla jím vykonávaná práce zařazena s tím, že kategorizaci prací upravuje zvláštní právní předpis. Vzhledem k tomu, že se neustále setkáváme s dotazy, co jsou to vlastně ty kategorie a čím jsou upraveny, zopakujeme si v následujících řádcích základ právní úpravy.

Úvodem je třeba zdůraznit, že zákonodárce rezignoval v zákoníku práce na definici zaměstnance pracujícího na dálku. Jeho definiční vymezení je tak ponecháno doktríně pracovního práva. Ustanovení § 317 ZP upravuje režim dohodnuté práce zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci na jiném místě. Podmínkou sjednání dohody o výkonu práce na dálku již také není, že by si zaměstnanec musel rozvrhovat pracovní dobu sám. Podmínkou aplikace tohoto institutu tak zůstala jen dohoda o výkonu práce na dálku. Tuto dohodu tak lze sjednat i pro případ, že zaměstnanec bude pracovat v době určené zaměstnavatelem.

Hodnocení rizik je základním pilířem systému bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Správně provedené hodnocení umožňuje identifikovat a minimalizovat rizika, kterým jsou zaměstnanci vystaveni při výkonu své činnosti. Zároveň slouží jako důležitý nástroj pro řízení prevence a plnění zákonných požadavků.

Poslanecká sněmovna postoupila dne 24. 6. 2025 návrh zákona Senátu jako tisk 156. Lze předpokládat, že s účinností od 1. ledna 2026 rozsáhlá novela zákona č. 309/2006 Sb. , která přináší řadu významných změn v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, značně zasáhne do pracovního života řady zaměstnanců. Tento návrh reaguje na vývoj aplikační praxe, technologický pokrok i potřebu zvýšení efektivity systému BOZP na rizikových pracovištích, především ve stavebnictví. Novela přináší významné změny, které reagují na nedostatky a nejednotné postupy dosavadní aplikační praxe, na požadavky odborné veřejnosti i zaměstnavatelských svazů, jež byli aktivními participanti na přípravě podoby novely, na technologický pokrok, když odstraňuje bariéry pro ještě zásadnější rozvoj digitalizace na úseku BOZP a též na nezbytnost přesnější harmonizace národních předpisů s právem Evropské unie.

V l á d n í   n á v r h   ZÁKON ze dne ……………………2024, kterým se mění zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při...