Ergonomie a pracovní prostředí

Mohlo by se zdát, že investování je vhodné jen do hmotných statků. Ale i investice do lidí (zaměstnanců), je vynikající a úspěšný krok. Zejména v současné době, kdy ekonomické potřeby často vyžadují změnu kvalifikace či dosažení určité specializace, třeba i v rámci firmy (zaměstnavatele). Vhodnou a účinnou možností a příležitostí je rekvalifikace zaměstnanců. Důvodem pro její realizaci je i zavádění automatizace a umělé inteligence, které mají a budou mít vliv na pracovní síly. Neznamená to ale rušení pracovních pozic, zaměstnanci se jen přesunou jinam a budou se věnovat něčemu pro firmu přínosnějšímu. A bez změny kvalifikace či podrobnějšího zaškolení to nepůjde.

Po jaké době a na jak dlouho má zaměstnanec právo na pauzu při 12hodinové směně, když pracuje ve zdravotnictví?

Právo na mzdu za vykonanou práci patří mezi základní práva. Přesto jsou v pracovněprávní praxi situace, kdy zaměstnavatel nemůže tuto povinnost splnit. Je to v případech, kdy se z různých ekonomických důvodů dostane do platební neschopnosti. I v této nepříznivé sociální situaci je zaměstnanec právně chráněn. Na pomoc přichází zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (č. 118/2000 Sb. ). Od 1. května 2025 došlo k významné zákonné změně ve prospěch zaměstnanců.

„Postřehy mladého bezpečáka“ přináší svěží pohled na oblast BOZP – pro zkušené matadory jako připomenutí, proč některé věci dělají automaticky, a pro nastupující generaci jako inspiraci a motivaci. Najdete zde postřehy z praxe, nové trendy i neotřelé úhly pohledu, které mohou obohatit každodenní práci bezpečáků. Cílem je propojit zkušenost s energií nových názorů a ukázat, že bezpečnost práce není rutina, ale neustálý proces učení a sdílení. Tento článek, ač nepříliš formální, má široké veřejnosti přiblížit, o čem by měla být bezpečnost práce, a pracovníkům BOZP připomenout, co jsme možná už přes nekonečné papírování, studování předpisů a zkracování času školení, zapomněli.

Zaměstnanec si do zaměstnání přivádí svého psa. Zaměstnavatel toto počínání toleruje, ale nenastavil jasná pravidla. Má tato situace nějaké vhodné řešení? Co když pes někoho pokouše?

Exoskeletony se stávají nedílnou součástí moderního pracovního a zdravotnického prostředí, a to díky jejich schopnosti zmírnit fyzickou námahu a posílit výkonnost. Přestože nabízí lákavá řešení pro odlehčení svalové zátěže, zlepšení ergonomie a snížení úrazovosti, skrývají také stinné stránky, které mohou ovlivnit komfort, bezpečnost a psychosociální pohodu uživatelů. Tento článek se zaměřuje na oba póly využívání exoskeletonů v reálných pracovních podmínkách a zkoumá, jak tyto technologické novinky mohou ovlivnit dynamiku pracovního prostředí a pracovní kulturu.

Pracovní činnost je vykonávána ve vnitřních prostorách krejčovské dílny nebo divadelního zázemí, které jsou uzpůsobeny pro práci s textilními materiály a provoz šicích strojů. Pracoviště bývá standardně osvětleno kombinací denního a umělého světla, s důrazem na dostatečné nasvícení pracovních ploch. Prostory jsou větrané, někdy klimatizované, s ohledem na tepelnou pohodu při práci s náročnými materiály. Práce je převážně vykonávána vsedě u šicího stroje, část úkonů však vyžaduje práci ve stoje (stříhání, žehlení, zkoušení kostýmů). Pracovní činnost může být spojena s přesuny mezi dílnou, zkušebnou a jevištěm. Fyzická náročnost je střední, zahrnuje opakované pohyby rukou, práci v předklonu, manipulaci s látkami a kostýmy. Zvýšené nároky jsou kladeny na zrakovou kontrolu detailů a jemnou motoriku. Nejvhodnějším vzděláním je střední vzdělání s výučním listem v oboru krejčí, krejčovské práce a modelářství a návrhářství oděvů. Vhodným vzděláním je střední vzdělání s výučním listem v oboru švadlena, šití oděvů, prádla a rukavic Další vzdělávání zahrnuje profesní kvalifikace Krejčí scénických kostýmů (82-019-H).

Pražská hygienická stanice nám nařídila vyměnit světla v učebnách výtvarné tvorby za světla s 750lux. Není tato hodnota spíše doporučením pro detailní, jemné kreslící práce než povinností? 

Červencová Bozpíkova kampaň "Kde blb, tam nebezpečno" se zabývá problematikou digitalizace ve vztahu k BOZP a zaměřuje se na několik aktuálních témat s digitalizací spojených. Cílem je zvýšit efektivitu, flexibilitu a propojení výroby. Všechny tyto nové technologie mají bezesporu dopad také na svět práce a ovlivňují pracovní prostředí a podmínky.

Pracovní úraz je poškození zdraví či smrt zaměstnance, ke kterému došlo v souvislosti s plněním pracovních úkonů. S těmito úkony jsou spojeny některé povinnosti, jako evidence pracovních úrazů a poskytování náhrad škod, vzniklých v důsledku pracovního úrazu. Vznikla-li taková škoda zaměstnanci, je za ni odpovědný zaměstnavatel, a to i v případě, že dodržel všechny pokyny bezpečnosti práce. Zákoník práce stanovuje některé výjimečné případy, kdy může být zaměstnavatel zproštěn odpovědnosti.

Záznam o pracovním úrazu je dokument, který má zaměstnavatel povinnost vypracovat v případě, že na pracovišti dojde k úrazu, jehož následkem je pracovní neschopnost delší jak tři kalendářní dny nebo smrt zaměstnance. Pokud tedy dojde na pracovišti k úrazu dle výše uvedených podmínek, je zaměstnavatel povinen nejpozději do pěti pracovních dnů po oznámení vypracovat tzv. záznam o pracovním úrazu a zapsat ho do dokumentace o pracovním úrazu. Smyslem formuláře je jednotné zaznamenávání všech údajů souvisejících s pracovním úrazem, ať už se jedná o údaje o zaměstnavateli či zaměstnanci nebo o údaje, které jsou spojené se samotným úrazem, jeho vznikem, příčinou a následným opatřením.

Chytré digitální systémy chrání pracovníky tím, že udržují a zvyšují bezpečnost práce při provádění potenciálně nebezpečných činností. Jedná se například o inteligentní osobní ochranné prostředky, nositelná zařízení, která mohou detekovat první příznaky fyzické, svalové a duševní únavy, jakož i mobilní nebo pevné systémy, které používají snímače nebo kamery k detekci nebezpečí. Další příležitostí chytrých digitálních systémů je monitorování, nebo dokonce předpovídání nebezpečného chování na pracovišti. Digitální technologie přinášejí příležitosti pro pracovníky a zaměstnavatele, ale také nové výzvy a rizika pro BOZP, kterým je zapotřebí se rovněž intenzivně věnovat. [1, 2]

V celé BOZP platí zásada, že zaměstnavatel povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací práce v oblasti BOZP a přijímáním opatření k předcházením rizikům. To ukládá zaměstnavateli přímo zákoníku práce . Jde o tzv. metodu prevence rizik, na základě které musí zaměstnavatel vyhledávat rizika a když je nemůže odstranit, tak je musí vhodnými opatřeními alespoň minimalizovat. Jedním z rizik je práce v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, tedy práce v chladu a v horku. Proto zákoník práce v § 104 výslovně stanoví, že na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnancům ochranné nápoje a odkazuje na prováděcí předpis. Ochranné nápoje jsou prostředkem individuální ochrany, který má chránit zaměstnance před účinky nepříznivých klimatických podmínek – tepelné a chladové zátěže.

Do připomínkového řízení byla odeslána vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů. Navrhovaný datum účinnosti je 1. 1. 2026.

Práce dětí je celosvětovým problémem. Není žádným tajemstvím, že i v České republice se setkáváme s prací dětí ve věku do 15 let, zejména o prázdninách. Většinou se jedná o „pracovní“ vztah podle občanského zákoníku (např. nepojmenovaná smlouva) na nejrůznější práce, např. při roznášce propagačních letáků, novin, různých tiskovin, práce u čerpacích stanic, občerstvovacích stánků apod. Pracovněprávní předpisy však neumožňovaly, aby osoby ve věku do 15 let uzavřely pracovněprávní vztah.

Zákoník práce vytváří legislativní podmínky pro dosažení souladu rodinného a pracovního života. Jeho novela s účinností od 1. června ještě „navíc“ zvýhodňuje v řadě ustanovení pracující matky s dětmi.

Ergonomie je pro zaměstnavatele důležitá, protože pomáhá předcházet zdravotním problémům zaměstnanců, jako jsou bolesti zad, krční páteře nebo syndrom karpálního tunelu, čímž snižuje nemocnost a absenci. Dobře navržené pracovní prostředí zvyšuje produktivitu, protože zaměstnanci pracují efektivněji a s menší únavou. Ergonomická opatření zároveň snižují riziko pracovních úrazů a nemocí z povolání, což šetří náklady spojené s léčbou, odškodněním a právními důsledky. Investice do ergonomie také zvyšuje pracovní spokojenost, loajalitu a motivaci zaměstnanců, což pozitivně ovlivňuje celkovou atmosféru na pracovišti i výkonnost firmy. Jako příklady ergonomických opatření lze uvést: nákup nastavitelných kancelářských židlí a stolů, správné umístění monitoru a klávesnice, protiskluzové podlahy na pracovišti, přestávky a cvičení na protažení při dlouhém sezení nebo práci vestoje, nástroje navržené pro snadné a bezpečné uchopení atd.  V rámci květnové kampaně se tedy zaměstnavatelé a zaměstnanci v podobě desater a infografik dozví celou řadu ergonomických tipů a postupů jak pro ergonomické zásady, a tak pro manipulaci s břemeny, která představuje jeden ze zásadních rizikových faktorů. Věnují se práci vstoje a vsedě, uspořádání kancelářského pracovního místa či manipulaci s různými typy břemen. K dispozici budou také ergonomické checklisty, které slouží jako nástroj pro systematické hodnocení a identifikaci potenciálních rizik pro zdraví zaměstnanců v jejich pracovního prostředí či při pracovních činnostech. Více informací na stránkách bozpinfo.cz

Ve Sbírce zákonů byla pod č. 120/2025 publikována novela zákoníku práce a dalších předpisů, označovaná jako "flexinovela". Spolu se zákoníkem práce byly zákonem č. 120/2025 Sb. novelizovány i další zákony: zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě. K jednotlivým změnám, které mají dopad na oblast BOZP, zaměstnanosti, ochrany zdraví a pracovněprávních vztahů, jsme pro vás připravili praktické články. Zde je naleznete přehledně na jednom místě.

Novela zákoníku práce, jejímž hlavním cílem je zvýšit flexibilitu pracovněprávních vztahů, prošla třetím čtením a míří do Senátu. Její účinnost nastane pravděpodobně od 1. 6. 2025. Záměrem novely je posílení konkurenceschopnosti zaměstnavatelů při současném zachování ochrany práv zaměstnanců a podpora slaďování pracovního a rodinného života. Podrobně vám jednotlivé body novely během dvou samostatných webinářů vysvětlí JUDr. Dominik Brůha.

Březnová Bozpíkova kampaň se zaměří na bezpečné pracovní prostředí.