Exoskeletony se stávají nedílnou součástí moderního pracovního a zdravotnického prostředí, a to díky jejich schopnosti zmírnit fyzickou námahu a posílit výkonnost. Přestože nabízí lákavá řešení pro odlehčení svalové zátěže, zlepšení ergonomie a snížení úrazovosti, skrývají také stinné stránky, které mohou ovlivnit komfort, bezpečnost a psychosociální pohodu uživatelů. Tento článek se zaměřuje na oba póly využívání exoskeletonů v reálných pracovních podmínkách a zkoumá, jak tyto technologické novinky mohou ovlivnit dynamiku pracovního prostředí a pracovní kulturu.
Když podpora ztěžkne: Exoskeletony a jejich stinné stránky
Ing.
Denisa
Charvátová
V mnoha oblastech lidské činnosti – od zdravotnictví přes armádu až po manuální profese – čelí lidé opakované fyzické námaze, dlouhodobému stání nebo nutnosti manipulovat s těžkými břemeny. V těchto souvislostech se stále častěji uplatňují exoskeletony – technologie, která ještě donedávna připomínala spíše výbavu superhrdinů nebo rekvizitu ze sci-fi filmů. Dnes se však tyto nositelné systémy stávají realitou a rozšiřují své využití v různých odvětvích. Jejich cílem je snížit fyzickou zátěž, zlepšit mobilitu a zvýšit výkonnost nebo soběstačnost uživatelů.
Exoskeletony lze definovat jako nositelná mechanická zařízení, která se upevňují na tělo uživatele a mají za úkol podporovat pohyb, stabilitu nebo vyvíjenou sílu. Z konstrukčního hlediska rozlišujeme aktivní systémy, které jsou poháněny například elektromotory či pneumatickými mechanismy, a pasivní systémy, které spoléhají na mechanické prvky, jako jsou pružiny, elastomery nebo přenosy hmotnosti. [1]
Zatímco první generace exoskeletonů vznikala primárně pro zdravotnické a vojenské účely, v současnosti se výzkum i vývoj těchto technologií stále více zaměřuje na pracovní prostředí a prevenci muskuloskeletálních poruch (MSDs), které jsou jednou z hlavních příčin pracovní neschopnosti v mnoha fyzicky náročných profesích. Tuto skutečnost dokládají i data Českého statistického úřadu, podle nichž bylo v roce 2024 zaznamenáno více než 2,5 milionu ukončených případů pracovní neschopnosti, přičemž muskuloskeletální poruchy tvořily celých 15 % z nich. [2]
Význam této technologie potvrzují i aktuální ekonomické prognózy:
•
v roce 2024 dosáhl globální trh s exoskeletony hodnoty 457,11 milionu USD,
•
předpokládá se, že do roku 2033 vzroste na více než 1,86 miliardy USD,
•
to odpovídá průměrné ročn