pracovní prostředí

Školení v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je základním pilířem při zajištění bezpečného a efektivního pracovního prostředí. Školení nejen chrání zaměstnance, ale také přispívá ke zvýšení produktivity. Školení v oblasti BOZP musí být navrženo tak, aby pracovníkům poskytlo informace, které potřebují k bezpečné a efektivní práci, k minimalizaci rizika nehod a zranění a k dodržování právních předpisů v oblasti BOZP. Nedostatečné školení představuje významné riziko na pracovišti, které často vede k nehodám a zraněním. Zaměstnanci bez řádného školení si nemusí být vědomi nebezpečí, mohou nesprávně zacházet se zařízením, nemusí být připraveni na mimořádné události nebo mohou zanedbávat důležité bezpečnostní postupy. Nedostatečně vyškolení zaměstnanci tak vytvářejí nebezpečné pracovní prostředí sobě i ostatním.

Zaměstnanci si stěžují, že na pracovišti nemají pitnou vodu z důvodu závady na vodovodní přípojce, a musí si ji přinášet z domova nebo si kupovat.

Zaměstnanec si do zaměstnání přivádí svého psa. Zaměstnavatel toto počínání toleruje, ale nenastavil jasná pravidla. Má tato situace nějaké vhodné řešení? Co když pes někoho pokouše?

Diisokyanáty jsou klasifikovány jako látky mající senzibilizující účinky na dýchací cesty kategorie 1 a jako látky mající senzibilizující účinky na kůži kategorie 1. Vzhledem k tomu došlo k jejich omezení na trh či je regulováno jejich používání. Od 1. 1. 2026 dojde i k přijetí přísnějších limitů pro pracovní ovzduší, které budou stanoveny nařízením vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. V rámci novely vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, jejíž účinnost je rovněž plánována od 1. 1. 2026, dojde k upřesnění, kdy je povinné provádět pracovnělékařské podmínky. V pracovním prostředí mohou být zaměstnanci vystavěni diisokyanátům např. při výrobě polyurethanových materiálů, které zahrnují širokou škálu produktům, a to například pěny, těsnící materiály, elastomery nebo nátěrové hmoty.

Exoskeletony se stávají nedílnou součástí moderního pracovního a zdravotnického prostředí, a to díky jejich schopnosti zmírnit fyzickou námahu a posílit výkonnost. Přestože nabízí lákavá řešení pro odlehčení svalové zátěže, zlepšení ergonomie a snížení úrazovosti, skrývají také stinné stránky, které mohou ovlivnit komfort, bezpečnost a psychosociální pohodu uživatelů. Tento článek se zaměřuje na oba póly využívání exoskeletonů v reálných pracovních podmínkách a zkoumá, jak tyto technologické novinky mohou ovlivnit dynamiku pracovního prostředí a pracovní kulturu.

Dřevozpracující průmysl vzhledem k charakteru práce představuje pro pracovníky zvýšené riziko vzniku úrazu, a to především v případech, kdy nejsou dodržovány stanovená bezpečnostní opatření. Především práce na dřevoobráběcích strojích jsou vysoce nebezpečné, takže i malé chyby nebo chvilková nedbalost mohou mít vážné následky. Existují rovněž i rizika spojená s pracovním prostředím, jako je hluk, prach, vibrace, uklouznutí a zakopnutí.

V celé BOZP platí zásada, že zaměstnavatel povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací práce v oblasti BOZP a přijímáním opatření k předcházením rizikům. To ukládá zaměstnavateli přímo zákoníku práce . Jde o tzv. metodu prevence rizik, na základě které musí zaměstnavatel vyhledávat rizika a když je nemůže odstranit, tak je musí vhodnými opatřeními alespoň minimalizovat. Jedním z rizik je práce v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, tedy práce v chladu a v horku. Proto zákoník práce v § 104 výslovně stanoví, že na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnancům ochranné nápoje a odkazuje na prováděcí předpis. Ochranné nápoje jsou prostředkem individuální ochrany, který má chránit zaměstnance před účinky nepříznivých klimatických podmínek – tepelné a chladové zátěže.

Pracovní činnost je prováděna převážně ve vymezených vnitřních prostorách, jakými jsou administrativní pracoviště, věznice apod. Probační dohled nad odsouzenými osobami (vč. nezletilých) spočívající v kontrole plnění podmínek výkonu jim uložených alternativních trestů je prováděn také v domácnostech klientů, na pracovištích cizích zaměstnavatelů nebo municipalit, jakož i ve venkovním prostředí. Obvyklou součástí práce je přejíždění na různá místa v rámci daného soudního okresu. Nejvhodnějším vzděláním pro tuto pozici je magisterský studijní program v oboru právo a právní věda, nebo v oboru sociální politika a sociální práce, popřípadě v jiném společenskovědním oboru (např. speciální pedagogika, sociální péče, psychologie apod.). Nezbytnou podmínkou pro samostatný výkon daného povolání je úspěšné složení odborné zkoušky dle zákona č. 257/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Obvyklým kvalifikačním požadavkem je také řidičské oprávnění skupiny B dle zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Práce je vykonávána jak ve vnitřních (např. prostory restaurátorské dílny nebo v místě umístění díla), tak i na venkovních pracovištích (v místě umístění/instalace díla). Vykonávání práce zahrnuje práci s ručním nářadím, strojními a technickými zařízeními nebo nebezpečnými chemickými látkami a směsi (dále jen NCHLS). Práce může být vykonávána v prostředí se ztíženými pracovními podmínkami jako je vysoká/nízká teplota okolního vzduchu, snížená viditelnost. Dle potřeby je práce vykonávána i v noci, případně ve výšce (např. na lešení). Pochozí komunikace na pracovišti bývají zpravidla zpevněné. Nejvhodnějším vzděláním pro tuto pozici je vyšší odborné vzdělání v oboru konzervátorství a restaurátorství (KKOV 8242N) nebo výtvarná a uměleckořemeslná tvorba (KKOV 8241N), nebo bakalářský studijní program v oboru výtvarná umění (KKOV 8206R).

Pojem péče o zaměstnance lze definovat jako soubor práv a povinností směřujících k vytvoření optimální podmínek pro výkon práce. V našem článku se budeme zabývat oblastí pracovního prostředí, pracovnělékařské péče, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a stravování zaměstnanců, protože to jsou v praxi nejčastější, dá se říci i pravidelné aktivity zaměstnavatelů, kam směřují svoji péči o zaměstnance.

Práce spočívá v zakládání a zřizování studní všech druhů, profilů a hloubek, rekonstrukce a oživování studní zpravidla na venkovních pracovištích. Nejvhodnější kvalifikací k výkonu povolání je střední vzdělání s výučním listem v oboru zedník, kamnář, zednické práce, stavební práce, vhodnou kvalifikací je i střední vzdělání s výučním listem v oboru silničář, silničářské práce, horník, hornické práce, železobetonář, železobetonářské práce, vodař-meliorátor, meliorátorské práce. Další možností je získání profesní kvalifikace podle zákona č. 179/2006 Sb.

V současném pracovním prostředí se často setkáváme s problémem zneužívání pracovních prostředků zaměstnanci, což může mít vážné důsledky nejen pro zaměstnavatele, ale také pro povahu úrazů vzniklých v zaměstnání. Je důležité si uvědomit, že pokud úraz nesouvisí přímo s plněním pracovních úkolů, nejedná se o pracovní úraz. Podobně jako v případě, kdy zaměstnanec zraní sám sebe během vyřizování soukromých telefonických hovorů na chodbě, platí, že se nejedná o pracovní úraz. Soudní praxe jasně ukazuje, že zneužívání pracovních prostředků k soukromým účelům může vést nejen k problémům v oblasti pracovního práva, ale také k přenesení odpovědnosti za způsobené škody na zaměstnance podle občanského zákoníku.

Práce je vykonávána jak ve vnitřních (prostory pohřebního ústavu), tak i na venkovních pracovištích (hřbitov). Práce zahrnuje zvýšenou fyzickou aktivitu (ruční kopání hrobů, manipulace s náhrobními kameny, údržba zeleně). Práce může být vykonávána v prostředí se ztíženými pracovními podmínkami jako je vysoká tepla okolního vzduchu. Dle potřeby je práce vykonávána i v noci. Pro kopání hrobů se používají pracovní stroje (bagr) a ruční nástroje a nářadí včetně elektrického (např. sbíječka pro rozbíjení ztvrdlé zeminy nebo kamene). Pochozí i pojezdové komunikace na pracovišti bývají zpravidla zpevněné, terén je rovný i svažitý. Při práci ve výkopech jsou pracovníci ohrožování sesuvem zeminy. Pracovníci jsou při práci vystaveni biologickému riziku (např. při provádění exhumace). Součástí práce je také řízení osobních nebo malých dodávkových vozidel. Nejvhodnějším vzděláním pro tuto pozici je střední vzdělání s výučním listem nebo získání profesní kvalifikace Hrobník/hrobnice (kód 69-005-E). Alternativou může být i střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) ve skupině oborů obchod. Obvyklým kvalifikačním požadavkem je také řidičské oprávnění skupiny B dle zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Přípravné, obslužné, kontrolní práce při provozování lanové dráhy/lyžařského vleku ve venkovních i vnitřních prostorách, jednoduchá technická a provozní údržba. Práce ve výškách, činnosti v obvykle nevyhovujících ergonomických (pracovní polohy) a mikroklimatických podmínkách; jízda osobním automobilem, čtyřkolkou, na lyžích (obsluha lyžařského vleku). 21 let, střední vzdělání s výučním listem tříleté, v oboru mechanik elektrotechnických zařízení, mechanik strojů, strojírenství a strojírenská výroba. V případě ovládání/řízení lanové dráhy též odborná způsobilost podle vyhlášky č. 16/2012 Sb., o odborné způsobilosti osob řídících drážní vozidlo a osob provádějících revize, prohlídky a zkoušky určených technických zařízení (průkaz způsobilosti). Profesní kvalifikace staniční pracovník/pracovnice lanové dráhy, obsluha lyžařského vleku apod., obsluha radiostanice, školení první pomoci, práce ve výškách a nad volnou hloubkou, absolvování předepsané teoretické a praktické výuky a výcviku pod dohledem stanovené délky.

Stavěč lezeckých cest vykonává svou profesi na lezeckých a boulderových stěnách (ve vnitřních i venkovních prostorách). Stavění cest pro bouldering: Stavěči staví bouldery na lezeckých stěnách určených pro bouldering do výšky 4-5 metrů nad zemí a pracují na žebříku. Stavění cest pro lezení s lanem: Stavěči staví cesty na lezeckých stěnách určených pro lezení s lanem. Lezecké cesty jsou většinou dlouhé okolo 15 metrů a stavěčim pracují ve visu na laně nebo na pojízdné zdvihací pracovní plošině. Ve venkovním prostředí může být stavěč vystaven působení mikroklimatických podmínek (teplo, chlad, vítr, déšť apod.). Pro stavění závodů organizovaných Českým horolezeckým svazem je potřebné absolvovat stavěčský kurz a být držitelem národní stavěčské licence. Pro běžné komerční stavění se kurz nepožaduje. Dalšími kvalifikačními požadavky mohou být školení pro práce ve výškách a školení obsluhy pojízdných pracovních zdvihacích plošin. Stavěči lezeckých cest zpravidla pracují jako osoby samostatně výdělečné činné (OSVČ).

Poskytování ochranných nápojů je jedním z opatření, které je zaměstnavatel povinen přijímat s ohledem na hodnocení rizik, výsledky jejich hodnocení a výsledky pravidelně prováděných kontrol BOZP. Příslušná právní úprava je zakotvena § 104 ZP , v § 8 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Ve vztahu k citovanému § 8 však není možné zapomínat ani na § 4a téhož nařízení, které řeší hygienické ztráty tekutin. Základem pro hodnocení rizik možného ohrožení zdraví zaměstnanců je hodnocení expozic a zátěží faktorů pracovního prostředí s přihlédnutím k pracovním podmínkám. Na základě výsledků hodnocení rizik je pak, s ohledem na použitá technická či jiná opatření, třeba (po zjištění účinnosti a spolehlivosti těchto opatření) přijmout případná další opatření. Takovýto postup se vztahuje i na poskytování ochranných nápojů na pracovištích s pracovní zátěží teplem nebo chladem. O poskytování ochranných nápojů je zaměstnavatel povinen vést řádnou dokumentaci.

Práce je vykonávána v náročném venkovním terénu, jakými jsou lesy, mýtiny, parky, zahrady apod. Obvykle se jedná o prostředí se ztíženými pracovními podmínkami (prach, vlhko, teplo, chlad, hluk). Při práci může docházet k zaujímání podmíněně přijatelných pracovních poloh a ke zvýšené fyzické zátěži spojené s manipulací s těžkými břemeny, fyzicky náročnou prací. Nejvhodnějším vzděláním k výkonu povolání je střední vzdělání s výučním listem v oboru Lesní výroba, lesnické práce (není podmínkou). Vhodný je rovněž obor Lesní mechanizátor. V případě obsluhy těžebních strojů je potřebné příslušné řidičské oprávnění.

Dozorce zajišťuje dozorčí službu ve vazební věznici, věznici, ústavu zabezpečovací detence. Zajišťuje práva a povinnosti obviněných a odsouzených ve věznici, vazební věznici, ústavu zabezpečovací detence. Zpravidla se jedná o vnitřní prostory budov, které jsou vytápěné, osvětlené a větrané. Nejvhodnějším vzděláním pro výkon povolání dozorce je střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) v oboru bezpečnostně právní činnost (kód 6842M nebo kód 68-42-M/01). Další vhodnou kvalifikací je povinné vzdělávání a výcvik v rámci příslušných složek Ministerstva spravedlnosti.

Pracovní prostředí v odvětí poskytování zdravotní péče, které lze považovat za ergonomicky vhodné, je takové prostředí, které vyhovuje vykonávané práci a pracovníkům. Může se jevit, že tato definice zní jednoduše, ale pro pracovní prostředí poskytovatelů zdravotní péče může být neuvěřitelně obtížné určit a sladit ergonomické potřeby zaměstnanců a omezení vyplývající z pracovních postupů a intervencí poskytovaných ve zdravotnickém prostředí. Jedná se zejména o omezený prostor, vysokou aktivitu a často použití objemných, těžkých a prostor zabírajících zařízení.

Práce je vykonávána v dílenském provozu montážních hal, kde jsou zde zaměstnanci vystaveni ztíženým pracovním podmínkám, zejména hluku, prachu a chemickým látkám, dále podmíněně přijatelným pracovním polohám a zvýšené fyzické zátěži. Práce může být vykonávána ve vícesměnném provozu (noční práce). Při práci jsou používána různá strojní zařízení a ve výrobních prostorách se často pohybuje manipulační technika.  Nejvhodnějším minimálním stupněm vzdělání je Střední vzdělání bez maturitní zkoušky i výučního listu ve skupině oborů strojírenství a strojírenská výroba (KKOV 23xxJ). Další vzdělávání zahrnuje profesní kvalifikace Manipulant/manipulantka interní logistiky v automobilovém průmyslu (23-083-E).