Řidič motorového manipulačního vozíku (VZV) prováděl v průběhu pracovní doby ve skladovací hale běžnou manipulaci s materiálem, konkrétně navážení palet určených k expedici. Po odložení naložené palety začal řidič s VZV couvat a následně odbočovat, aby mohl pokračovat v další práci. Před zahájením vlastního couvání se sice krátce rozhlédl, ale během samotné jízdy vzad nesledoval dostatečně prostor ve směru jízdy a spoléhal se primárně na zpětná zrcátka vysokozdvižného vozíku. V téže době se v hale pohybovala další zaměstnankyně (chodec), která směřovala ke své kanceláři. V hale nebyly v dané době vyznačeny žádné dopravní komunikace, které by oddělovaly cesty pro pěší a trasy pro manipulační techniku. Došlo ke střetu, kdy zadní část couvajícího VZV narazila do zaměstnankyně, povalila jí na zem a přejela jí dolní končetiny, což vedlo ke vzniku těžkého zranění.
Otázky k řešení
1) Byl řidič VZV povinen sledovat směr jízdy přímým pohledem, nebo stačilo sledování prostřednictvím zpětných zrcátek?
2) Jaká pochybení v organizaci práce lze spatřovat na straně chodkyně?
3) Došlo k porušení povinností i na straně poškozené chodkyně?
V průběhu šetření byla provedena analýza porušení bezpečnostních předpisů. Z této analýzy vyplývá, že hlavní příčinou úrazu byla kombinace selhání lidského činitele a systémových nedostatků v organizaci BOZP. Co se týká jednotlivých pochybení? Řidič VZV nevěnoval náležitou pozornost řízení a nedostatečně kontroloval prostor ve směru jízdy otočením hlavy. Zpětná zrcátka slouží pouze jako pomocný prvek a nenahrazují přímý výhled řidiče při couvání. Dále řidič nerespektoval zásadu, že v místech sníženou viditelností nebo v blízkosti dalších osob musí jet se zvýšenou opatrností a případně použít zvukovou signalizaci. Tím porušil ustanovení § 106 odst. 4 písm. c) a d) zákoníku práce a minimální požadavky na bezpečný provoz podle § 3 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 378/2001 Sb. Zaměstnavatel nevytvořil bezpečné pracovní prostředí tím, že řádně neoddělil komunikace pro pěší od tras manipulační techniky a tyto cesty nevyznačil bezpečnostním značením. Tím porušil ustanovení § 101 odst. 1 a § 102 odst. 1 zákoníku práce a dále ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb., neboť zaměstnavatel je povinen organizovat práci tak, aby zaměstnanci nebyli ohroženi dopravou na pracovišti. Chodec rovněž pochybil, neboť byl povinen dbát o svou bezpečnost a nevstupovat do nebezpečného prostoru stroje bez vážného důvodu. Pokud se však po pracovišti pohybuje chodec, který byl řádně vybaven OOPP (např. reflexní vesta, bezpečnostní obuv) a není stanoven ze strany zaměstnavatele zákaz vstupu, hlavní odpovědnost za bezpečnost provozu nese řidič VZV.
Checklist pro prevenci podobných situací
- Jsou na pracovišti (v halách) jasně vyznačeny komunikace pro manipulační techniku a oddělené cesta pro pěší?
- Je v místě provozu umístěno bezpečnostní značení (piktogramy, výstražné nápisy)?
- Mají řidiči VZV při couvání zajištěný dostatečný výhled (pokud je náklad objemný, musí se zajistit dohled další osoby)?
- Jsou všichni zaměstnanci (řidiči i chodci) prokazatelně proškoleni z pravidel pohybu v manipulačním prostoru?
- Jsou řidiči VZV pravidelně kontrolováni, zda při couvání skutečně sledují prostor ve směru jízdy a nespoléhají jen na zpětná zrcátka?
- Jsou na VZV funkční všechna akustická a vizuální signalizační zařízení (např. maják, zvukový signál při couvání)
- Jsou chodci na pracovišti vybaveni reflexními doplňky (vesty, oděvy s reflexními prvky)?
- Existuje u zaměstnavatele vnitřní předpis (např. Místní provozní bezpečnostní předpis pro dopravu), který by tyto situace upravoval?