manipulační technika

Příspěvek navazuje na předcházejí prezentace pracovních úrazů u motorových manipulačních vozíků, zejména však reaguje na řadu dotazů, resp. na požadavky od školitelů motorových vozíků, kteří opět přivítají informace o pracovních úrazech v souvislosti s provozem motorových manipulačních vozíků. Podstatou tohoto příspěvku je, mimo jiné, i poukázat na oblasti pracovních úrazů, ve kterých by měli být zaměstnavatelé, školitelé, dle mého názoru, více pozorní – důslednější. Pro informaci také i sděluji, že vývoj pracovní úrazovosti u tohoto zdroje, a to za sledované období leden až červenec 2024 se liší od předcházejícího období tím, že evidujeme v informačním systému o pracovních úrazech SÚIP narůst u pracovních úrazů ostatních cca o 18 %. Uvádím dále tedy pouze vybrané příklady pracovních úrazů v souvislosti s provozem motorových manipulačních vozíků.

Charakteristickým místem výkonu práce jsou vnitřní prostory skladovacích hal, ve kterých dochází ke skladování, manipulaci a  přepravě zásilek různých velkostí a hmotností. V prostorách, ve kterých práce probíhá, se pohybují osoby nebo jiné dopravní/manipulační prostředky a dále jsou zde umístěna stacionární dopravní a skladovací zařízení. Pracoviště mohou být s řízenou teplotou. Existují však i pracoviště, která vytápěna ani klimatizována nejsou. Pracovní činnosti probíhají zejména ve vymezené pracovní době, přičemž k výkonu práce může docházet také v noci. Nejvhodnější přípravu pro tuto pracovní pozici poskytuje střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo s výučním listem v oboru vzdělávání Operátor skladování (66-53-H/010), nebo Pracovník/pracovnice evidence zásob zboží a materiálu (66-006-H), nebo Manipulant/manipulantka se zbožím a materiálem (kód: 66-05-H).

Pracovní činnost je prováděna v upravených vnitřních prostorech, které jsou zpravidla klimatizované. Pracoviště je osvětleno zpravidla umělým osvětlením nebo i kombinací přirozeného a umělého osvětlení. V závislosti na charakteru výroby a velikosti podniku se mění podíl ruční práce a práce pomocí strojních zařízení. Při práci může docházet ke zvýšené fyzické námaze spojené s manipulací s výrobky.  Kvalifikační požadavky se liší podle pracovní pozice. Nejvhodnějším vzděláním je střední vzdělání s výučním listem v oboru mlékař, mlékařské práce, případně profesní kvalifikace ve specializaci mlékař/mlékařka (29-036-H), sýrař/sýrařka (29-037-H) nebo faremní zpracovatel/zpracovatelka mléka (29-085-H). Na pozici dělníka v mlékárenské výrobě postačí základní vzdělání, na pozici mistra či laboranta mikrobiologické laboratoře je obvykle vyžadováno středoškolské vzdělání s maturitou v některém z chemických oborů. 

I tuto skutečnost potvrzuje ne příliš optimistický vývoj pracovní úrazovosti u manipulačních vozíků, a dále také i zjištění v rámci kontroly příčin a okolností pracovního úrazu. Považujeme tedy za vhodné a účelné, z informačního systému o pracovních úrazech SÚIP, uvést například instruktorům, školitelům atd. vybrané příčiny pracovních úrazů u manipulačních vozíků a také i prezentovat vybrané příklady pracovních úrazů a sdělit i několik informací, které s danou problematikou velmi úzce souvisí.

Jeřábník pracuje ve venkovním i vnitřním prostředí. Ve venkovním prostředí bývá před povětrnostními vlivy chráněn kabinou stroje, ve kterém se právě nachází. Při práci ve vnitřním prostřední na něj působní místní mikroklimatické podmínky a vlivy.  Nejvhodnějším vzděláním pro tuto profesi je střední vzdělání s výučním listem v oboru strojník nebo profesní kvalifikace jeřábník/jeřábnice tř. A (kód: 23-034-H). Požadavky na kvalifikaci jeřábníka upravuje čl. 5.3.2 ČSN ISO 12480-1 a čl. 3 ČSN ISO 9926-1. Jeřábník musí být zejména kompetentní, starší 18 let (mladší osoba může pracovat pod přímým dozorem kompetentní osoby pouze pro účely zácviku), zdravotně způsobilý v rozsahu ustanovení čl. 3 ČSN ISO 9926-1, vyškolený pro konkrétní typ jeřábu, které se rozdělují do tříd, a musí mít dostatečné znalosti o jeřábu, jeho ovládání a bezpečnostních zařízeních. Jedná-li se o jeřábníka, který převáží jeřáb po silnici, musí být také držitelem příslušného řidičského oprávnění

Místem výkonu práce jsou vnitřní prostory prodejny, které jsou zpravidla vyhřívané nebo i klimatizované. Bezprostředně k prostorám prodejny často náleží příruční sklady se zbožím. V rámci přejímky zboží se může prodavač pohybovat i venkovních prostorách například na nakládací rampě, dvoře apod. Pracoviště je vybaveno nábytkem nebo skladovacími zařízeními, ve kterých je uskladněno zboží. Pracoviště je osvětleno zpravidla umělým osvětlením nebo i kombinací přirozeného a umělého osvětlení.  Nejvhodnějším vzděláním pro profesi je střední vzdělání s výučním listem v oboru prodavač, obchodník, obchodní provoz (číselník KKOV kód 6651H).

Pracovník v dřevozpracující výrobě vykonává práci na venkovních i vnitřních pracovištích. Na venkovních pracovištích dochází zpravidla k manipulaci se surovým dřevem nebo polotovary (předpřipravené řezivo), resp. jeho přepravě na vnitřní pracoviště pomocí manipulační techniky. Uvnitř výrobních hal/dílen pracovník manipuluje se dřevem (ručně nebo strojně) a připravuje ho ke strojnímu opracování (za použití pil, dlabaček, tloušťkovaček, brusek, CNC center, včetně používání ručního nářadí ad.). Součástí vnitřních pracovišť jsou i příruční sklady pro polotovary, výrobky, nářadí a popř. další potřebný materiál a zařízení. Materiál je skladován i volně na určených místech na pracovištích. Nejvhodnějším vzděláním je střední vzdělání s výučním listem v oboru truhlář, truhlářské práce (kód oboru KKOV 3356E) nebo v oboru dřevařská výroba (kód oboru RVP 33-57-E/01).

Práce se provádějí převážně ve vnitřních výrobních prostorách v jednosměnném nebo i vícesměnném provozu. Pracovníci jsou zde vystaveni ztíženým pracovním podmínkám, zejména mikroklimatickým (vysoká teplota vzduchu, nízká vlhkost vzduchu), účinkům chemickým látek, hluku a fyzické případně i psychické zátěži (noční práce). Při práci jsou používaná různá strojní zařízení (válcovací stroje, vstřikovací, etážové příp. karuselové lisy, vulkanizační autoklávy, ruční nářadí včetně elektrického apod.), manipulační technika, navíjecí a válcovací stroje a podle charakteru vykonávané práce také pracovní pomůcky, ruční nářadí, případně přístroje pro měření či odběry vzorků.  Nejvhodnějším vzděláním je střední vzdělání s výučním listem v oboru Gumař – plastikář (kód oboru 28-99-H/17), nebo v oboru Obsluha gumárenských zařízení (kód oboru 28-055-H) nebo Obsluha plastikářských zařízení (kód oboru 28-058-H). Alternativou je osvědčení o absolvování profesní kvalifikace Technik gumárenské a plastikářské výroby (28-99-M/16).

Tuto skutečnost potvrzuje ne příliš optimistický vývoj pracovní úrazovosti u zdvihacích zařízení (Tab. č. 1, Tab. č. 2), ale také i zjištění v rámci kontroly příčin a okolností pracovního úrazu. Dále pak z informačního sytému o pracovních úrazech Státního úřadu inspekce práce je zřejmé, že zaměstnavatelé, ale i samotní zaměstnanci bezpečnost práce u zdvihacích zařízení a související manipulací s břemeny značně podceňují.

Bezpečnost práce při provozu motorových vozíků se opětovně podceňuje a když se něco stane, bývá už pozdě. I tuto skutečnost potvrzuje ne příliš optimistický vývoj pracovní úrazovosti u motorových vozíků, a dále také i zjištění v rámci kontroly příčin a okolností pracovního úrazu Z informačního sytému o pracovních úrazech Státního úřadu inspekce práce, pak je zřejmé, že zaměstnavatelé, ale i samotní zaměstnanci bezpečnost práce při provozu motorových vozíků značně podceňují. Budeme-li konkrétní, pak jedním ze zdrojů pracovních úrazů u motorových vozíků může být nejen technický stav motorových vozíků, zejména se však jedná o nedostatečnou přípravu nejen teoretickou, ale i velmi krátká praktická příprava. Praktická příprava v zásadě neodpovídá reálným podmínkám daného provozu (skladu, výrobní haly apod.).

Zejména v době své aktivní služby se autor pravidelně setkával se svými pracovními kolegy a spolupracovníky. Převážně se jednalo o bývalé bezpečnostní techniky, dnes většinou klasifikované jako osoby odborně způsobilé. V rámci takovýchto setkávání se většinou diskutovávala aktuální problematika předpisové základny celého našeho oboru, prováděné a připravované aktualizace a revize bezpečnostních předpisů apod. Poměrně často byly také diskutovány a hodnoceny problémy, jakož i nejasnosti, se kterými se jednotliví účastníci střetávali v průběhu své pracovní činnosti.

Práce se provádějí převážně ve vnitřních výrobních prostorách v jednosměnném nebo i vícesměnném provozu. Pracovníci jsou zde vystaveni ztíženým pracovním podmínkám, zejména mikroklimatickým (vysoká teplota vzduchu, nízká vlhkost vzduchu), účinkům chemickým látek, hluku a fyzické případně i psychické zátěži. Podle charakteru vykonávané práce jsou používány různé pracovní pomůcky nebo ruční nářadí, včetně elektrického. Část pracovních činností je vykonávána v kanceláři za použití výpočetní a komunikační techniky.  Nejvhodnější přípravu pro tuto profesi poskytuje střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo střední vzdělání s výučním listem a maturitní zkouškou v některém z chemických oborů. Dále lze potřebnou kvalifikaci získat absolvováním akreditovaných vzdělávacích kurzů v rámci profesní kvalifikace dle zákona č. 179/2006 Sb. Obvyklým kvalifikačním požadavkem je také odborná způsobilost k nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické podle § 44b zákona č. 258/2000 Sb

Charakteristickým místem výkonu práce jsou vnitřní prostory v domácnosti klienta. Práce může být vykonávána také v prostorách uzpůsobených pro péči o děti, jakými dětské koutky v hotelích, nákupních centrech, zařízeních předškolního vzdělávání apod. Některé práce, jako například doprovázení dětí na školní a mimoškolní aktivity, vyzvedávání dětí apod., jsou vykonávány ve veřejně přístupných venkovních prostorách. Nejvhodnější přípravu pro tuto pracovní pozici poskytuje střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) ve skupině oborů pedagogika, učitelství a sociální péče, předškolní a mimoškolní pedagogika, výchova dětí předškolního nebo mladšího školního věku případně osobní a provozní služby.

V návaznosti na zvýšený počet evidovaných pracovních úrazů u ruční manipulace s břemeny, dále také i u obráběcích a tvářecích strojů bylo tedy zřejmé, že některý z příspěvků se zaměří na příslušnou oblast. Jsme však toho názoru, že je vhodné z pohledu bezpečnosti práce zareagovat na zvýšené nároky na přepravní společnosti například na e-shopy, logistická centra a zásilkové služby, a tím i používání dopravníků. Logicky tyto a podobné aktivity spojené s používáním dopravníků tzn. technických zařízení vedou i ke zvýšenému počtu pracovních úrazů, což také evidujeme. Navážeme-li dále na kontrolní zjištění v rámci kontroly příčin a okolností pracovního úrazu, pak z toho vyplývá, že je určitě vhodné se důkladněji věnovat bezpečnosti práce a bezpečnému provozu transportních zařízení tzn. dopravníkům. Cílem příspěvku je tedy v této oblasti zvýšit osvětu a snížit pracovní úrazovost.

V tomto příspěvku, který navazuje na první část článku, se věnujeme, v souladu s jeho mottem, vyjadřující současně motto celého seriálu zaměřeného na bezpečnost regálového skladování, stanoveným hodnotám tolerancí, deformací a vůlí. Tyto je nutno respektovat nejen při návrhu regálových konstrukcí, ale také při jejich instalaci. Stanoveným tolerančním požadavkům na provedení podlah, podle jednotlivých tříd regálů, byla věnována pozornost v první části tohoto článku.

Muskuloskeletální poruchy související s prací jsou u pracovníků v Evropě velmi časté. Jistě také proto kampaň Zdravé pracoviště na období 2020–2022 pořádaná agenturou EU-OSHA bude tentokrát pod názvem „Zdravé pracoviště si posvítí na fyzickou zátěž“, jejíž vyhlášení je plánováno na říjen 2020.

Způsob obsluhy skladovacích zařízení dnes tvoří, vedle úrovně jejich technického stavu, výrazný zdroj rezerv ve snaze o snižování pracovní úrazovosti a zvyšování celkové úrovně bezpečnosti práce při skladování.

Práce je vykonávána zejména v uzavřených vnitřních prostorách výrobního charakteru vybavený výrobní linkou, místem pro skladování výrobků, ovládacími prvky linky, licím strojem či PC. V rámci výkonu práce se betonář může pohybovat i v nevýrobních prostorech (reporty hlášených poruch, vypracovávání protokolů oprav, evidence technických údajů, stanovování výrobních kapacit strojů). Práce bývá často prováděna ve směnném provozu. Při práci může docházet k zaujímání podmíněně přijatelných pracovních poloh (servisní práce, čištění).  Nejvhodnější přípravu pro tuto profesi poskytuje středoškolské vzdělání s výučním listem či střední vzdělání zakončené maturitní zkouškou v oboru výroba stavebních materiálů nebo v oboru stavební provoz. Dále odborná způsobilost dle vyhlášky č. 77/1965 Sb., o výcviku, způsobilosti a registraci obsluh stavebních strojů (obsluha staveních strojů).

V rámci regálového skladování nejrůznějších materiálů a výrobků, a to v nejširším slova smyslu, neustále dochází k celé řadě nežádoucích událostí, jejichž součástí jsou i nejzávažnější úrazy, jakož i havárie celých regálových systémů a souvisejících skladových objektů. Nutno dodat, že se vesměs jedná o události zcela zbytečné, při kterých současně dochází ke značným materiálovým a finančním ztrátám. Jejich základní příčinu tvoří nejčastěji porušování bezpečnostních předpisů.

Charakteristickým místem výkonu práce jsou zejména zdravotnická zařízení různého typu, sociální zařízení, nemocnice, ošetřovatelská centra, léčebny dlouhodobě nemocných, ústavy sociální péče, stacionáře pro osoby se zdravotním postižením nebo zařízení pro seniory. Podle ustanovení § 42 zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, v platném znění, se odborná způsobilost k výkonu povolání sanitáře získává absolvováním akreditovaného kvalifikačního kurzu. Odbornou způsobilost k výkonu zdravotnického povolání sanitáře mají také osoby, které absolvovaly část studia na středních nebo vyšších zdravotnických školách nebo v akreditovaných zdravotnických studijních programech uskutečňovaných vysokými školami.