Zdravotnictví je ve srovnání s jinými pracovními prostředími náročným a vysoce rizikovým odvětvím. Zdravotnická zařízení si stále více uvědomují potřebu vyvíjet, řídit a udržovat politiky a programy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti. Zdravotnický personál je vystaven široké škále rizik způsobených vnitřním i vnějším prostředím, mezi které patří především rizika psychosociální, muskuloskeletální, biologická a chemická. Z uvedeného důvodu je zapotřebí stálá osvěta v sektoru zdravotní a sociální péče v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví.
Rizika a výzvy v sektoru zdravotní a sociální péče
Ing.
Jiří
Vala
Ph.D.
Pracovní podmínky a zdravotní rizika v sektoru zdravotní a sociální péče
Psychosociální rizika vyplývají ze špatného uspořádání, organizace a řízení práce, jakož i ze špatného sociálního kontextu práce. Psychosociální rizika mohou následně vést k negativním psychologickým, fyzickým a sociálním dopadům. [1]
Na rizika pro psychosociální zdraví a pohodu na pracovišti upozorňuje průzkum OSH Pulse 2025 (Situace v oblasti BOZP 2025), v rámci kterého byly vedeny rozhovory s pracovníky EU27 (celkem 25 688 rozhovorů, z toho v ČR 1 006 rozhovorů).
Z výsledků tohoto průzkumu vyplývá, že více než 40 % pracovníků pociťuje značný časový tlak, každý třetí má pocit, že si jeho odvedené práce nikdo nevšimne, a téměř 30 % pracuje v podmínkách nedostatečné komunikace a spolupráce. [2]
Z průzkumu rovněž vyplývá, že v České republice, ve srovnání s Evropskou unií, je stále dostatek prostoru pro zlepšování v této oblasti, a to konkrétně v rámci osvěty, komunikace a poradenství, jak je patrné z dále uvedené tabulky.
Tabulka: Iniciativy zaměřené na prevenci problémů s duševním zdravím [3]
| Otázka: Je na Vašem pracovišti k dispozici některá z následujících iniciativ ? | ||
| Iniciativa | EU | ČR |
| Osvěta, informace nebo školení o duševní pohodě a zvládání stresu | 53 | 36 |
| Konzultace týkající se stresujících aspektů práce | 45 | 31 |
| Dostupné poradenství či psychologická podpora | 40 | 31 |
| Jiná opatření týkající se stresu při práci (např. změny v organizaci práce, stanovování priorit, zlepšení komunikace atd.) | 35 | 33 |
Bez dobrého duševního zdraví nemůže být o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci ani řeč. Právě proto bude téma nadcházející kampaně Zdravé pracoviště, kterou bude pořádat Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA), v období 2026-2028, znít
„Společně za duševní zdraví při práci“
. [2]Z výzkumu agentury EU-OSHA vyplývá, že pracovníci v sektoru zdravotní a sociální péče v EU čelí jedné z nejvyšších úrovní zdravotních rizik souvisejících s prací. Téměř polovina z 21,5 milionu pracovníků v této oblasti v průzkumu uvedlo, že čelí negativním rizikům v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP): v případě zdravotní péče jde o 52 % pracovníků, v případě rezidenční péče o 47 % a v případě sociální péče o 37 %. [4]
Poznámka: Výzkum vychází z přehledu odborné literatury a hloubkových rozhovorů se zúčastněnými stranami a čerpá z hlavních zdrojů dat, jako je Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik (ESENER), telefonický průzkum pracovních podmínek v Evropě (EWCTS), průzkum Situace v oblasti BOZP 2022 a šetření pracovních sil v EU (LFS).
Důležité: Rovněž data z EWCTS z roku 2021 ukazují, že pracovníci v sektoru zdravotní a sociální péče mají nejvyšší podíl kombinované expozice muskuloskeletálním rizikovým faktorům a psychosociálním rizikům. [5]
Podle ESENER (Evropský průzkum podniků na téma nových a vznikajících rizik) jsou rizika muskuloskeletální nejčastěji hlášenými riziky v sektoru zdravotní a sociální péče a mohou vést k muskuloskeletálním poruchám, což jsou bolestivá poranění svalů, šlach, kloubů a nervů.
Data z průzkumu ESENER dále ukazují, že v sektoru zdravotní péče došlo mezi lety 2014 a 2019 k výraznému nárůstu počtu zařízení, která uvádějí opakované pohyby rukou nebo paží jako riziko (z 51 % v roce 2014 na 66 % v roce 2019). [5]
Ve srovnání s jinými odvětvími vykazují podniky v sektoru zdravotní a sociální péče vyšší míru expozice vůči několika psychosociálním rizikovým faktorům, jak ukazují data z ESENER 2019. Data z průzkumu OSH Pulse 2022 ukazují podobný vzorec: u všech psychosociálních rizikových faktorů hlásí pracovníci v sektoru zdravotní a sociální péče vyšší míru expozice ve srovnání se všemi ostatními pracovníky.
Důležité: Podle studie EWCTS-2021 jsou pracovníci v sektoru zdravotní a sociální péče také častěji vystaveni chemickým produktům nebo látkám než průměr všech pracovníků v EU-27 (46 %, respektive 26 %). [5]
Ve srovnání s průměrem EU-27 ve všech odvětvích je rovněž u pracovníků v sektoru zdravotní a sociální péče více než třikrát vyšší pravděpodobnost manipulace nebo přímého kontaktu s materiály, které mohou být infekční, na základě údajů z EWCTS-2021 (59 % v sektoru zdravotní a sociální péče, ve srovnání s průměrem EU-27 ve všech odvětvích ve výši 18 %). [5]
Řízení BOZP v sektoru zdravotní a sociální péče
Podle údajů ESENER-2019 o řízení BOZP: 78 % zařízení v sektoru zdravotní a sociální péče pravidelně provádí hodnocení rizik na pracovišti. Větší zařízení s větší pravděpodobností provádějí hodnocení rizik pravidelně (94 % u velkých zařízení ve srovnání s 67 % u mikro a malých zařízení). [5]
U 55