rizikové faktory

Práce je vykonávána jak ve vnitřních (např. prostory restaurátorské dílny nebo v místě umístění díla), tak i na venkovních pracovištích (v místě umístění/instalace díla). Vykonávání práce zahrnuje práci s ručním nářadím, strojními a technickými zařízeními nebo nebezpečnými chemickými látkami a směsi (dále jen NCHLS). Práce může být vykonávána v prostředí se ztíženými pracovními podmínkami jako je vysoká/nízká teplota okolního vzduchu, snížená viditelnost. Dle potřeby je práce vykonávána i v noci, případně ve výšce (např. na lešení). Pochozí komunikace na pracovišti bývají zpravidla zpevněné. Nejvhodnějším vzděláním pro tuto pozici je vyšší odborné vzdělání v oboru konzervátorství a restaurátorství (KKOV 8242N) nebo výtvarná a uměleckořemeslná tvorba (KKOV 8241N), nebo bakalářský studijní program v oboru výtvarná umění (KKOV 8206R).

Dne 15. února 2025 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 20/2025 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb. , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Jde celkem o šestnáctou novelizaci nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

Práce spočívá v zakládání a zřizování studní všech druhů, profilů a hloubek, rekonstrukce a oživování studní zpravidla na venkovních pracovištích. Nejvhodnější kvalifikací k výkonu povolání je střední vzdělání s výučním listem v oboru zedník, kamnář, zednické práce, stavební práce, vhodnou kvalifikací je i střední vzdělání s výučním listem v oboru silničář, silničářské práce, horník, hornické práce, železobetonář, železobetonářské práce, vodař-meliorátor, meliorátorské práce. Další možností je získání profesní kvalifikace podle zákona č. 179/2006 Sb.

Kampaň CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ERGONOMII prohlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

V dnešní digitální době roste značné nebezpečí spojené s tím, že školní mládež stále více využívá a někdy i nadměrně spoléhá na mobily, tablety, počítače a další digitální technologie.  

Stavěč lezeckých cest vykonává svou profesi na lezeckých a boulderových stěnách (ve vnitřních i venkovních prostorách). Stavění cest pro bouldering: Stavěči staví bouldery na lezeckých stěnách určených pro bouldering do výšky 4-5 metrů nad zemí a pracují na žebříku. Stavění cest pro lezení s lanem: Stavěči staví cesty na lezeckých stěnách určených pro lezení s lanem. Lezecké cesty jsou většinou dlouhé okolo 15 metrů a stavěčim pracují ve visu na laně nebo na pojízdné zdvihací pracovní plošině. Ve venkovním prostředí může být stavěč vystaven působení mikroklimatických podmínek (teplo, chlad, vítr, déšť apod.). Pro stavění závodů organizovaných Českým horolezeckým svazem je potřebné absolvovat stavěčský kurz a být držitelem národní stavěčské licence. Pro běžné komerční stavění se kurz nepožaduje. Dalšími kvalifikačními požadavky mohou být školení pro práce ve výškách a školení obsluhy pojízdných pracovních zdvihacích plošin. Stavěči lezeckých cest zpravidla pracují jako osoby samostatně výdělečné činné (OSVČ).

Práce je vykonávána v náročném venkovním terénu, jakými jsou lesy, mýtiny, parky, zahrady apod. Obvykle se jedná o prostředí se ztíženými pracovními podmínkami (prach, vlhko, teplo, chlad, hluk). Při práci může docházet k zaujímání podmíněně přijatelných pracovních poloh a ke zvýšené fyzické zátěži spojené s manipulací s těžkými břemeny, fyzicky náročnou prací. Nejvhodnějším vzděláním k výkonu povolání je střední vzdělání s výučním listem v oboru Lesní výroba, lesnické práce (není podmínkou). Vhodný je rovněž obor Lesní mechanizátor. V případě obsluhy těžebních strojů je potřebné příslušné řidičské oprávnění.

Dozorce zajišťuje dozorčí službu ve vazební věznici, věznici, ústavu zabezpečovací detence. Zajišťuje práva a povinnosti obviněných a odsouzených ve věznici, vazební věznici, ústavu zabezpečovací detence. Zpravidla se jedná o vnitřní prostory budov, které jsou vytápěné, osvětlené a větrané. Nejvhodnějším vzděláním pro výkon povolání dozorce je střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) v oboru bezpečnostně právní činnost (kód 6842M nebo kód 68-42-M/01). Další vhodnou kvalifikací je povinné vzdělávání a výcvik v rámci příslušných složek Ministerstva spravedlnosti.

Práce je vykonávána v dílenském provozu galvanizoven v náročných podmínkách jako jsou např. vysoké teploty okolního vzduchu, manipulace s chemickými látkami, expozice hluku a prachu. Vykonávaná práce je zpravidla fyzicky náročná. Ve výrobních prostorách se velice často pohybuje manipulační technika a zdvihací zařízení.  Nejvhodnějším minimálním stupněm vzdělání je střední vzdělání s výučním listem v oboru povrchová úprava, práce při povrchové úpravě (KKOV 2359H) a Strojírenské práce (RVP 23-51-E/01). Vhodným vzděláním je dále střední vzdělání s výučním listem v oborech kovář, podkovář, kovářské a podkovářské práce (KKOV 4154H), úpravář kovů, úpravářské práce (KKOV 2358H), chemik, práce v chemické výrobě (KKOV 2852H) nebo střední vzdělání s výučním listem v oboru povrchová úprava, práce při povrchové úpravě (KKOV 2359E). Další vzdělávání zahrnuje profesní kvalifikace Galvanizér/galvanizérka (23-060-H).

Pracovní činnost je prováděna buď ve vnitřních prostorách bazénů a aquaparků, nebo ve venkovních prostorách koupališť s organizovaným provozem. Jedná se o prostory, kde může docházet ke ztíženým pracovním podmínkám (vlhko, teplo, sluneční záření, hluk) a kde je zvýšené riziko vzniku úrazu v důsledku uklouznutí, pádu nebo napadení bodavým hmyzem. Práce je vykonávána pouze v denní dobu. Pro tuto profesi je doporučeno střední vzdělání s maturitní zkouškou (bez vyučení) nebo vyšší odborné vzdělání v oboru tělesná kultura, bakalářský studijní program ve skupině oborů tělesná kultura, tělovýchova a sport, a vyšší odborné vzdělání ve skupině oborů zdravotnictví. Vhodné vzdělání a odbornou praxi poskytuje také studijní obor zdravotnický záchranář (DiS. nebo Bc.), případně profesní kvalifikace Plavčík/plavčice (kód 74-008-H), anebo výcvikový kurz plavčík-záchranář. Zaměstnanec musí mít kladný vztah k vodě, perfektní plavecké schopnosti, fyzickou zdatnost a obratnost, nebojácnost, rychlou reakci, být spolehlivý a ukázněný. Musí disponovat znalostí postupů pro záchranu tonoucího a pro resuscitaci a být psychicky odolný. Je doporučováno, aby zaměstnanec byl držitelem průkazu způsobilosti v poskytování základní první pomoci, nebo průkazu způsobilosti v poskytování rozšířené první pomoci, nebo osvědčení o znalosti osobních záchranných technik.

Charakteristickým místem výkonu práce jsou vnitřní prostory skladovacích hal, ve kterých dochází ke skladování, manipulaci a  přepravě zásilek různých velkostí a hmotností. V prostorách, ve kterých práce probíhá, se pohybují osoby nebo jiné dopravní/manipulační prostředky a dále jsou zde umístěna stacionární dopravní a skladovací zařízení. Pracoviště mohou být s řízenou teplotou. Existují však i pracoviště, která vytápěna ani klimatizována nejsou. Pracovní činnosti probíhají zejména ve vymezené pracovní době, přičemž k výkonu práce může docházet také v noci. Nejvhodnější přípravu pro tuto pracovní pozici poskytuje střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo s výučním listem v oboru vzdělávání Operátor skladování (66-53-H/010), nebo Pracovník/pracovnice evidence zásob zboží a materiálu (66-006-H), nebo Manipulant/manipulantka se zbožím a materiálem (kód: 66-05-H).

Práce je zpravidla vykonávána ve vyhloubených jamách, výkopech nebo nad volnou hloubkou. Práce může být vykonávána v prostředí se ztíženými pracovními podmínkami jako je prach, vysoká tepla okolního vzduchu nebo nedostatečná viditelnost. Pro hloubení pracovních jam/výkopů se používají pohyblivé stavební stroje, mechanizace a ruční nástroje a nářadí. Pochozí i pojezdové komunikace na pracovišti bývají zpravidla nezpevněné a nerovné. Při práci ve výkopech jsou pracovníci ohrožování např. sesuvem zeminy nebo zřícením stavebních konstrukcí.  Nejvhodnějším vzděláním pro tuto pozici je vysokoškolské vzdělání v oboru archeologie (kódy oboru např. 7105T001, 7105T002, 7105R003, 7105R004).

Řidič tramvaje na základě příslušného průkazu způsobilosti k  řízení drážního vozidla řídí kolejové vozidlo na tramvajové dráze a přepravuje bezpečně cestující v kolejové síti dopravce. Minimálním stupněm vzdělání je ukončené střední vzdělání s výučním listem strojního, elektrotechnického, stavebního nebo dopravního zaměření nebo ukončené základní vzdělání a odborná způsobilost k řízení drážního vozidla na dráze tramvajové dle vyhlášky č. 16/2012 Sb.

Pracovní činnost je prováděna převážně ve vymezených vnitřních prostorách různého druhu – kostely, kaple, fary, školy, zdravotnická zařízení, zařízení sociální péče, věznice, administrativní pracoviště apod. Terénní duchovní služba je poskytována také v domácnostech věřících (např. v rámci paliativní péče). Některé činnosti jsou vykonávány také ve venkovním prostředí (např. hřbitovy, poutní místa, lesy apod.), kde může docházet ke ztíženým pracovním podmínkám (vlhko, teplo, chlad). Součástí práce je také přejíždění na různá místa v rámci svěřené farnosti. Nejvhodnějším vzděláním je vysokoškolské vzdělání v některém z teologických oborů (v závislosti na vyznání – katolické, evangelické, husitské, pravoslavné, starokatolické, judaistika), případně v některém z oborů zaměřených na náboženskou výchovu, náboženské vědy nebo pastorační činnost. V rámci římskokatolické církve zahrnuje příprava ke kněžství také pobyt v semináři a jáhenský rok (celková doba přípravy činí 7 let). Pro samostatný výkon kněžství musí daná osoba získat svátost kněžství – v římskokatolické církvi existují tři stupně svěcení: jáhenské, kněžské a biskupské. Obvyklým kvalifikačním požadavkem je také řidičské oprávnění skupiny B dle zákona č. 361/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Charakteristickým místem výkonu práce jsou kliniky, oddělení nebo ambulantní pracoviště radiologie, radioterapie a nukleární medicíny. Odborná způsobilost k výkonu povolání radiologického asistenta se získává absolvováním akreditovaného zdravotnického bakalářského studijního oboru pro přípravu radiologických asistentů nebo tříletého studia v oboru diplomovaný radiologický asistent na vyšších zdravotnických školách, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 2004/2005, nebo střední zdravotnické školy v oboru radiologický laborant, pokud bylo studium prvního ročníku zahájeno nejpozději ve školním roce 1996/1997. Práci s ionizujícím zářením smí vykonávat pouze radiační pracovníci kategorie A podle § 61 odst. 5 zákona č. 263/2016 Sb.

Fyzioterapeut pracuje v léčebně-preventivních zařízeních, v lázeňských zařízeních, ústavech sociální péče a v rehabilitačních ústavech. Práce fyzioterapeuta je vykonávána ve vnitřních prostorách, převážně v tělocvičnách a místnostech s rehabilitačním vybavením, popřípadě v domácím prostředí klienta. Nejvhodnějším vzděláním je vysokoškolské vzdělání v oboru Fyzioterapie a Aplikované fyzioterapie (kódy oboru 5342R004 a 5342T004), které je možné dosáhnout na lékařských fakultách, fakultách tělesné výchovy a na fakultách, které se zabývají tělesnou kulturou a zdravotní výchovou. Pro fyzioterapeuta je povinné celoživotní vzdělávání. Odborná způsobilost k výkonu práce fyzioterapeuta je dána zákonem č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, ve znění pozdějších předpisů.

Technik výtahů zjišťuje, zda výtahy, hydraulické plošiny, schodišťová křesla a sedačky, pohyblivé schody a chodníky, splňují požadavky předpisů k zajištění jejich bezpečného provozu a odstraňuje zjištěné závady. Zpravidla se jedná o vnitřní pracoviště jako jsou výtahové klece, strojovny výtahů, výtahové šachty. Při práci jsou používána ruční elektrická zařízení (vrtačka, úhlová bruska), ruční nářadí (šroubováky, utahovací klíče) a měřící přístroje. Při instalaci nových výtahů jsou prováděny svářečské práce např. ocelových konstrukcí a jsou používána zdvihací zařízení. Jsou vykonávány práce ve výškách. Nejvhodnějším vzděláním je vzdělání v elektrotechnickém oboru s výučním listem v oboru mechanik elektronických zařízení anebo střední vzdělání s výučním listem v oboru elektrikář, elektrotechnické práce, z důvodu odborné způsobilosti dle nařízení vlády č. 194/2022 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice. Za vhodné vzdělání je považováno i střední vzdělání s výučním listem v oboru zámečník, zámečnické práce a údržba anebo v oboru strojní mechanik, montérské práce. Vhodná je kvalifikace svářeče a průkaz jeřábníka/vazače. Pracovník by měl být držitelem řidičského oprávnění.

Pracovní činnost je prováděna v upravených vnitřních prostorech, které jsou zpravidla klimatizované. Pracoviště je osvětleno zpravidla umělým osvětlením nebo i kombinací přirozeného a umělého osvětlení. V závislosti na charakteru výroby a velikosti podniku se mění podíl ruční práce a práce pomocí strojních zařízení. Při práci může docházet ke zvýšené fyzické námaze spojené s manipulací s výrobky.  Kvalifikační požadavky se liší podle pracovní pozice. Nejvhodnějším vzděláním je střední vzdělání s výučním listem v oboru mlékař, mlékařské práce, případně profesní kvalifikace ve specializaci mlékař/mlékařka (29-036-H), sýrař/sýrařka (29-037-H) nebo faremní zpracovatel/zpracovatelka mléka (29-085-H). Na pozici dělníka v mlékárenské výrobě postačí základní vzdělání, na pozici mistra či laboranta mikrobiologické laboratoře je obvykle vyžadováno středoškolské vzdělání s maturitou v některém z chemických oborů. 

V naší společnosti zaměstnáváme zaměstnance, kteří pracují na pozicích s různými riziky pracovního prostředí v kategorii 2 a 3. Dle § 40 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, je zaměstnavatel povinen vést evidenci rizikových prací, kde jedním ze sledovaných údajů je počet směn odpracovaných při rizikové práci. Jakou dobu musí během jedné směny zaměstnanec v riziku strávit, aby se do tohoto počtu započítala? A zda se tato evidence vede pro příslušného zaměstnance za všechna rizika dohromady nebo je potřeba vést evidenci o počtu směn v riziku hluku a např. prachu zvlášť? Dle § 117 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, činí výše příplatku nejméně 10 % z minimální mzdy a dle § 7 nařízení vlády č. 567/2006 Sb. přísluší zaměstnanci příplatek ve výši 10 % z minimální mzdy za každý zatěžující vliv. Pokud je tedy zaměstnanec po část směny vystaven prašnému prostředí, po další část hlučnému a po další část např. chemickým látkám, přísluší mu za tuto směnu trojnásobek příplatku, nebo by musel být ve stejný čas vystaven několika rizikům naráz, aby se příplatek násobil? Posuzuje se každá směna individuálně dle skutečně vykonávané činnosti, nebo když s sebou daná pozici dle kategorizace prací nese určitá rizika pracovního prostředí (např. pozice svářeče má rizika prachu, hluku a vibrací), má zaměstnanec automaticky nárok na trojnásobný příplatek za každou odpracovanou hodinu bez ohledu na to, zda se během směny vystavil všem třem rizikům? Vznikne zaměstnanci nárok na příplatek v riziku hluku i v případě, že bude mít při výkonu práce ochranu hluku v podobě špuntů do uší nebo sluchátek? Lze např. interní směrnicí stanovit, že bude všem zaměstnancům příslušet měsíční paušál jako příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí bez ohledu na to, kolik hodin skutečně odpracují?

Letní období přináší nejen radosti s prožitím dovolené, ale zaměstnavatelům některé problémy s vytvářením příznivých podmínek na pracovišti. Dodržování povinností, zejména v oblasti bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, jim ukládá zejména zákoník práce a nařízení vlády č. 361/2007 Sb.