Novela vyhlášky o pracovnělékařských službách

Dne 1. 1. 2026 nabyla účinnosti novela vyhlášky č. 79/2013 Sb. , o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče (dále jen „vyhláška o PLS“), která ve Sbírce zákonů vyšla dne 7. 11. 2025 pod číslem 449/2025 Sb. Příliš mnoho času na seznámení se s ní a uvedení do praxe tedy zaměstnavatelé neměli. Tato novela pochází z dílny z Ministerstva zdravotnictví, které ji vypracovalo ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Do oblasti pracovnělékařských služeb pro zaměstnavatele přináší větší množství ne zcela triviálních změn, které bohužel v samotném textu novely způsobují výkladové problémy a přinášejí do této již komplikované disciplíny další míru nejistoty. Autoři se v tomto článku pokusí nastínit, které konkrétní změny novela vyhlášky o PLS přináší a kde spatřují její největší mezery a problémy pro praxi.

JUDr. Bc.

Michal

Peškar

Mgr.

Natálie

Mikolášková

Vstupní prohlídky – nepravá vstupní prohlídka

Novela vyhlášky o PLS upravuje výčet okolností, kdy je nutné provést tzv. nepravou vstupní lékařskou prohlídku. Vstupní prohlídky se totiž neprovádí pouze při vzniku pracovního poměru (nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tzv. DPP/DPČ), ale i trochu překvapivě v průběhu pracovněprávního vztahu. Nově se tyto nepravé vstupní prohlídky mají provádět, „jen“ dochází-li ke změně druhu práce. Z vyhlášky o PLS tak mizí ustanovení, které vyžadovalo provedení vstupní prohlídky i při převedení zaměstnance na jinou práci vykonávanou za odlišných podmínek. V takových situacích se nově uplatní režim mimořádných prohlídek, a to v úplném rozsahu (viz dále).

Formální výklad tohoto ustanovení však zaměstnavatele zcela absurdně vede k tomu, že musí zaměstnance vysílat na vstupní prohlídky při jakékoliv změně druhu práce – tedy i tehdy, kdy nedochází k jakékoliv změně s ohledem na zdravotní rizika a namáhavost práce. Například jedná-li se pouze o formální úpravy související se sjednocením názvů pracovních pozic, o změnu vyplývající ze získání vyšší seniority (povýšení), nebo o změny pracovního zařazení v rámci totožných (či žádných) rizik (např. v administrativě). Kupříkladu když se z „operátora I“ stane „operátor II“, z personalisty účetní nebo když se řadový cukrář posune na mistra.

Je přitom patrné, že v podobných situacích je zbytečné opětovně posuzovat zdravotní způsobilost zaměstnance k výkonu dané práce, protože ta již buď byla ověřena pro daná rizika, nebo se jedná o práce, pro které se vstupní ani periodické prohlídky vůbec nevyžadují.

U prací zařazených do tzv. „čisté“ 1. kategorie (tedy takové, u kterýc

Máte předplatné? Přihlaste se