pracovnělékařské prohlídky

Do pracovního poměru nově nabíráme i mladistvé zaměstnance. Je povinností zaměstnavatele pro ně zajistit nějaké speciální podmínky a školení v oblasti BOZP?

V několika případech při kontrolách bylo zjištěno, že zaměstnanci nepodstoupili vstupní pracovnělékařskou prohlídku, a zaměstnavatel jim tak umožnil vykonávat práci bez ověření jejich zdravotní způsobilosti. Zaměstnavatel tak připustil, že zaměstnanec mohl vykonávat zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.

Jsme mateřská škola a od 1. 9. 2025 jsme nově vzniklý subjekt se svým novým IČem. Musíme mít dohodnutého svého obvodního lékaře, který pro nás bude zajišťovat vstupní prohlídky nových zaměstnanců? Nebo je možné, že prohlídka může vždy individuálně proběhnout u obvodního lékaře každého zaměstnance zvlášť?

V rámci novely zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, doznaly pracovnělékařské služby několika změn, a to v oblasti vstupních prohlídek u pracovních či služebních poměrů, ale i u dohod konaných mimopracovní poměr. Změny jsou účinné od 1. 6. 2025. Nová právní úprava zavádí fakultativní přístup pro práce zařazené do kategorie první, jejíž součástí není činnost, jež by upravovala zdravotní způsobilost podle prováděcího právního předpisu, kterým je vyhláška č. 79/2013 Sb. o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, nebo jiného právního předpisu. Jsou tedy stále práce i v kategorii první, pro které stále je povinné provádět vstupní lékařské prohlídky.

Diisokyanáty jsou klasifikovány jako látky mající senzibilizující účinky na dýchací cesty kategorie 1 a jako látky mající senzibilizující účinky na kůži kategorie 1. Vzhledem k tomu došlo k jejich omezení na trh či je regulováno jejich používání. Od 1. 1. 2026 dojde i k přijetí přísnějších limitů pro pracovní ovzduší, které budou stanoveny nařízením vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. V rámci novely vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, jejíž účinnost je rovněž plánována od 1. 1. 2026, dojde k upřesnění, kdy je povinné provádět pracovnělékařské podmínky. V pracovním prostředí mohou být zaměstnanci vystavěni diisokyanátům např. při výrobě polyurethanových materiálů, které zahrnují širokou škálu produktům, a to například pěny, těsnící materiály, elastomery nebo nátěrové hmoty.

Zaměstnávání mladistvých představuje pro zaměstnavatele v některých případech odlišné postupy v rámci posuzování jejich zdravotní způsobilosti k práci. V rámci novely zákoníku práce, tzv. flexinovele, s účinností od 1. 6. 2025, došlo v § 247 odst. 1 písm. a) k upřesnění, že zaměstnavatel je povinen na své náklady zajistit posouzení zdravotní způsobilosti k práci nejen u pracovního poměru, ale i u dohod o provedení činnosti nebo dohod o provedení práce. Nejedná se přitom o novinku, tato povinnost platila již před flexinovelou, avšak k různým názorům, zda postupovat podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, nebo podle zákoníku práce, došlo touto změnou k vyjasnění.

Od 1. června 2025 vstoupila v účinnost novela zákona č. 373/2011 Sb., která přináší významné změny v oblasti pracovnělékařských prohlídek. Novela posiluje odpovědnost zaměstnavatelů za posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců a zajišťuje pravidelné kontrolní mechanismy. Významnou novinkou zrušení vstupních lékařských prohlídek pro první kategorii zaměstnanců. Posiluje se také důraz na periodické prohlídky zajišťující sledování zdravotní způsobilosti v čase. Novelizovaná pravidla tak reflektují potřebu pružně reagovat na zdravotní nároky jednotlivých pozic a minimalizovat zdravotní rizika spojená s výkonem práce.

Pracovnělékařské služby načtením pozměňovacího návrhu (sněmovní tisk č. 775/0) do flexinovely zákoníku práce od 1. 6. 2025 doznaly významných změn. Pozměňování návrh řešící otázku vstupních pracovnělékařských prohlídek a programů podpory zdraví, byl vytvořen z návrhu zákona, kterým se měnil zákon o specifických zdravotních službách. První změna se týká úpravy vstupních prohlídek, které podobně, jako tomu bylo u prohlídek periodických, se dostávají na fakultativní rovinu jejich provádění. Uvedená změna vychází z naplnění antibyrokratického balíčku III s cílem snížit některé zbytné povinnosti nejen na straně zaměstnavatelů, ale i na straně druhé posuzujících poskytovatelů, tedy poskytovatelů v oboru všeobecné praktické lékařství posuzované osoby (tzv. praktik) či poskytovatelů pracovnělékařských služeb.

Mohu odeslat zaměstnance k vstupní lékařské prohlídce k lékaři, který zastupuje našeho smluvního poskytovatele zdravotně lékařských služeb? Náš smluvní lékař je dlouhodobě nemocný.

Naše škola má povolení provozovat autoškolu. V autoškole zaměstnáváme na DPP nebo DPČ jako instruktory/učitele autoškoly. Potřebovala bych vědět, co všechno je zaměstnavatel povinen u těchto zaměstnanců dodržet z pohledu BOZP - konkrétně tedy: 1) do jaké kategorie práce je máme zařadit? 2) v návaznosti na to - zda je povinná vstupní pracovnělékařská prohlídka? 3) v jakých intervalech tedy pak případně jsou (zřejmě povinné) periodické prohlídky? 4) pak jsou prý tito učitelé/instruktoři autoškoly povinni každoročně chodit k lékaři podle nějakého předpisu? (bohužel nevím číslo, snad 247/2000Sb.) s tím, že to je jejich "osobní" povinnost - obávám se ale, že když jsou naši zaměstnanci, jestli se to nestává i povinností zaměstnavatele toto hlídat a vyžadovat a mít doloženo? 5) a neexistuje ještě nějaká další povinnost zaměstnavatele (specifická pro tento druh sjednané práce), o které zde nepíšu? 

Jsme střední a základní a umělecká škola (hudebka). Od 1. 6. 2025 došlo (dojde) ke zrušení plošných povinných vstupních prohlídek u práce v 1. kategorii, jejichž součástí není profesní riziko a nejsou stanoveny jiné podmínky zdravotní způsobilosti ve zvláštním předpise. Jak je to prosím s pedagogickými pracovníky ve školství? Práce ve školství sice již není rizikovým faktorem, jak tomu bylo dříve, ale v zákoně o pedagogických pracovnících je § 3 odst. 1 písm. d) uvedeno, že předpoklad pro výkon pedagogického pracovníka je (mimo jiné) zdravotní způsobilost. Nic víc se k tomu však v tomto zákoně nepíše. Je to důvod pro provádění vstupních prohlídek u pedagogických pracovníků ? Jsou tímto stanoveny jiné podmínky zdravotní způsobilosti? Myslím si, že ne, ale náš smluvní „bezpečák“ tvrdí, že ano. 

Změny v zákoně o specifických zdravotních službách přinášejí zásadní novinky, které ovlivní pracovněprávní vztahy a podporu zdraví zaměstnanců. Nový odstavec 4 § 42 ZSZS zavádí povinnost zaměstnavatelů zajistit vydání lékařského posudku pro určení, zda je onemocnění způsobeno pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, a to i po skončení pracovního poměru. Dále se do zákona vkládají programy podpory zdraví, které mají za cíl zvýšit využívání zdravotní prevence a zlepšit zdravotní kondici zaměstnanců. Tyto změny přinášejí větší právní jistotu a podporu zdraví na pracovišti.

V životě nás potkávají různé události, které mohou zanechat stopy na pracovním výkonu. Mezi ně patří různé překážky v práci osobního i rodinného charakteru. Zaměstnanci pak požadují od svého zaměstnavatele pracovní volno. Postup zaměstnavatele při poskytování pracovního volna při důležitých osobních překážkách v práci, jejich rozsah a okruh obsahuje nařízení vlády č. 590/2006 Sb. K zásadním změnám v něm došlo po schválení vládou a jeho účinnost nabývá platnosti současně s flexibilní novelou zákoníku práce od 1. června 2025. Náhradou mzdy nebo platu (dále „náhrada mzdy“) se rozumí průměrný výdělek zaměstnance za určitý časový úsek, zpravidla jednodenní.

Pracovní činnost je prováděna převážně ve vymezených vnitřních prostorách, jakými jsou administrativní pracoviště, věznice apod. Probační dohled nad odsouzenými osobami (vč. nezletilých) spočívající v kontrole plnění podmínek výkonu jim uložených alternativních trestů je prováděn také v domácnostech klientů, na pracovištích cizích zaměstnavatelů nebo municipalit, jakož i ve venkovním prostředí. Obvyklou součástí práce je přejíždění na různá místa v rámci daného soudního okresu. Nejvhodnějším vzděláním pro tuto pozici je magisterský studijní program v oboru právo a právní věda, nebo v oboru sociální politika a sociální práce, popřípadě v jiném společenskovědním oboru (např. speciální pedagogika, sociální péče, psychologie apod.). Nezbytnou podmínkou pro samostatný výkon daného povolání je úspěšné složení odborné zkoušky dle zákona č. 257/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Obvyklým kvalifikačním požadavkem je také řidičské oprávnění skupiny B dle zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Ve Sbírce zákonů byla pod č. 120/2025 publikována novela zákoníku práce a dalších předpisů, označovaná jako "flexinovela". Spolu se zákoníkem práce byly zákonem č. 120/2025 Sb. novelizovány i další zákony: zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě. K jednotlivým změnám, které mají dopad na oblast BOZP, zaměstnanosti, ochrany zdraví a pracovněprávních vztahů, jsme pro vás připravili praktické články. Zde je naleznete přehledně na jednom místě.

Zaměstnankyně se vrátila zpět do práce po nemoci trvající déle než 8 týdnů. Je zařazena do 2. kategorie bez rizik. Byla vyslána na mimořádnou lékařskou prohlídku, ale z důvodu dovolené závodního lékaře nesplníme dobu 5 kalendářních dnů, ve kterých musí být mimořádná lékařská prohlídka provedena. Může vykonávat práci, nebo bude na překážkách na straně zaměstnavatele do té doby, než bude provedena mimořádná lékařská prohlídka?

Pokud by byla mimořádná lékařská prohlídka provedena pátý pracovní den, může do té doby zaměstnankyně normálně pracovat? A pokud by byla mimořádná lékařská prohlídka provedena např. až desátý pracovní den. Může těch pět pracovních dnů pracovat a až od 6. pracovního dne být na překážkách? Nebylo dopředu známo, kdy ji závodní lékař provede.

Máme pracovní pozici vedoucí skladu (pouze ranní směna), zařazen do kategorie I (kategorizace práce). V rámci výkonu práce občas manipuluje vysokozdvižným vozíkem. Tato činnost ale není hlavní činností a je prováděna nárazově (maximálně 1–2 za měsíc) a nikdy po celou směnu. Je nutné zaměstnance na této pozici zařadit do kategorie II (a tím změnit periodicitu prohlídek v rámci profesního rizika „Obsluha a řízení motorových a elektrických vozíků a obsluha vysokozdvižných vozíků“).

Musí mít při uzavírání DPP či DPČ např. v rámci Šablon OP JAK, ale i mimo ně pracovník, se kterým je uzavírání vstupní lékařskou prohlídku?

Zaměstnanec si v prosinci během lyžařského výcviku způsobil úraz (horní končetina). Z tohoto důvodu byl více než 8 týdnů v pracovní neschopnosti. Nyní se plánuje již vrátit do zaměstnání. Dle jeho vlastních slov není hybnost ruky ve všech směrech 100 %, ale je omezená (dle jeho slov - při zvedání ruky bokem na 60 %). Mohu tedy požadovat mimořádnou lékařskou prohlídku? Vyučující učí pouze tělesnou výchovu, kdy je 100% hybnost horní končetiny nezbytností.