Změny v zákoně o specifických zdravotních službách přinášejí zásadní novinky, které ovlivní pracovněprávní vztahy a podporu zdraví zaměstnanců. Nový odstavec 4 § 42 ZSZS zavádí povinnost zaměstnavatelů zajistit vydání lékařského posudku pro určení, zda je onemocnění způsobeno pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, a to i po skončení pracovního poměru. Dále se do zákona vkládají programy podpory zdraví, které mají za cíl zvýšit využívání zdravotní prevence a zlepšit zdravotní kondici zaměstnanců. Tyto změny přinášejí větší právní jistotu a podporu zdraví na pracovišti.
Změny v pracovnělékařské péči
JUDr.
Eva
Dandová
Je všeobecně známo, že již byla ve Sbírce zákonů publikována dlouho očekávaná novela zákoníku práce, která nabude účinnosti 1. června 2025.
Spolu se zákoníkem práce byly zákonem č. 120/2025 Sb. novelizovány i další zákony:
•
zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
•
zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů,
•
zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti,
•
zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce,
•
zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách,
•
zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách,
•
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,
•
zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě.
V našem článku se zaměříme na změny, které nastaly v zákoně č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a které se týkají pracovnělékařské péče. Tyto změny mají určitou vazbu i na změny ve výpovědních důvodech v zákoníku práce, tak se stručně zmíníme i o nich.
Poskytování pracovnělékařské péče
Podle § 103 odst. 1 písm. d) ZP je zaměstnavatel povinen sdělit zaměstnancům, které zdravotnické zařízení jim poskytuje pracovnělékařskou péči a jakým druhům očkování a jakým pracovnělékařským prohlídkám a vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit. I tato zásada byla do zákoníku práce převzata ze starého zákoníku práce ve znění po euronovele provedené zákonem č. 155/1965 Sb.
Z tohoto ustanovení vyplývá, že zaměstnavatel je zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnancům podrobit se těmto očkováním, prohlídkám a vyšetřením. Zaměstnavatel tedy nemůže zaměstnance nutit, aby navštěvovali lékaře ve svém volnu. Z těch všech důvodů se v následujícím ustanovení § 103 odst. 1 písm. e) ZP výslovně stanoví zaměstnavateli povinnost nahradit zaměstnanci, který se podrobí pracovnělékařské prohlídce, vyšetření nebo očkování případnou ztrátu na výdělku. Podstata této úpravy spočívá v tom, že zaměstnavatel hradí zaměstnanci za zameškanou dobu mzdu nebo plat ve výši průměrného výdělku jako je tomu např. při některých důležitý