Přítomnost lékaře pracovnělékařských služeb na prověrkách BOZP

Právní opora

Představa, že lékař pracovnělékařských služeb je nutnou součástí prověrek BOZP, v řadě organizací přetrvává. Nevyplývá však z platné právní úpravy, ale spíše z historické praxe z doby, kdy tzv. závodní lékař působil přímo u zaměstnavatele. Po roce 1989 byl tento model postupně nahrazen systémem pracovnělékařských služeb (PLS), které jsou dnes poskytovány smluvními poskytovateli. Současná právní úprava PLS staví na smluvním vztahu mezi zaměstnavatelem a jejich poskytovatelem, a jasně odděluje odpovědnost za řízení BOZP od odborné zdravotní součinnosti.

Zatímco prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vymezuje § 108 odst. 5 zákoníku práce, základní povinnosti lékaře PLS vůči zaměstnavateli vyplývají ze zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, a z vyhlášky č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče.

Povinnosti lékaře pracovnělékařských služeb ve vztahu k zaměstnavateli

Lékař PLS je povinen poskytovat zaměstnavateli odbornou součinnost v oblasti ochrany zdraví při práci. Podílí se na hodnocení zdravotních rizik práce a pracovních podmínek z hlediska jejich dopadu na zdraví zaměstnanců a zaměstnavateli poskytuje odborná doporučení ke zlepšení pracovních podmínek, k prevenci nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání a spolupracuje při kategorizaci prací. V rámci této součinnosti je oprávněn zejména seznamovat se s pracovním prostředím, technologickými postupy, organizací práce a expozicí rizikovým faktorům v rozsahu nezbytném pro výkon pracovnělékařských služeb. Lékař PLS nenese odpovědnost za řízení BOZP ani za provádění prověrek BOZP, které zůstávají povinností zaměstnavatele.

Dohled na pracovišti

Odborný dohled na pracovišti je samostatnou součástí systému pracovnělékařských služeb, která doplňuje řízení BOZP zaměstnavatele, nikoli jej nahrazuje. Poskytovatel pracovnělékařských služeb jej vykonává nad pracovišti a nad výkonem práce za účelem zjišťování a hodnocení rizikových faktorů pracovních podmínek a jejich vlivu na zdraví zaměstnanců [§ 2 odst. 1 písm. c) vyhlášky 79/2013 Sb.]. Odborný dohled zahrnuje zejména seznámení se s pracovním prostředím, technologickými postupy a organizací práce, hodnocení expozice rizikovým faktorům a spolupráci při návrhu opatření ke zlepšení pracovních podmínek, včetně návrhů na zajištění měření rizikových faktorů. Výstupy z dohledu slouží zaměstnavateli jako odborný podklad pro přijímání opatření k ochraně zdraví při práci.

Četnost a rozsah odborného dohledu se odvíjejí od charakteru vykonávané práce, zařazení prací do kategorií, míry zdravotních rizik a případných zvláštních podmínek zdravotní způsobilosti stanovených právními předpisy. V ostatních případech se odborný dohled provádí na základě dohody mezi zaměstnavatelem a poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo z odborného podnětu poskytovatele PLS.

Spolupráce pracovnělékařských služeb se zástupci zaměstnanců

Poskytovatel pracovnělékařských služeb se v rámci své činnosti podílí také na odborné spolupráci se zástupci zaměstnanců. Tato spolupráce vychází z obecné povinnosti zaměstnavatele zajistit informování a projednávání otázek BOZP se zástupci zaměstnanců a z role pracovnělékařských služeb jako odborného zdravotního partnera v systému ochrany zdraví při práci.

Praktická doporučení

Pravidelný a otevřený kontakt s lékařem PLS umožňuje zaměstnavateli získat včasná a cílená odborná doporučení k prevenci zdravotních rizik, k úpravám pracovních podmínek nebo k nastavení pracovních režimů. V praxi se osvědčuje vnímat lékaře PLS jako partnera v prevenci, nikoli jako kontrolní orgán – jeho znalost pracoviště a souvislostí výrazně zvyšuje kvalitu poskytovaných pracovnělékařských služeb i právní jistotu zaměstnavatele.

Závěr

Účast lékaře pracovnělékařských služeb na prověrkách BOZP není obecnou zákonnou povinností. Vztah mezi zaměstnavatelem a poskytovatelem pracovnělékařských služeb je postaven na smluvní spolupráci s jasně vymezenými rolemi a odpovědnostmi. V některých případech však může být účast lékaře PLS na prověrkách BOZP přínosná, zejména na pracovištích se zvýšenými zdravotními a pracovními riziky, při změnách pracovních podmínek, technologií nebo organizace práce. Může přispět k lepší a rychlejší identifikaci zdravotních rizik, k posouzení dopadů pracovních podmínek na zdraví zaměstnanců a k návrhu preventivních opatření. Odpovědnost za provádění prověrek BOZP a za řízení systému BOZP však vždy zůstává na zaměstnavateli.

CHECKLIST

• ověřit zařazení prací do kategorií
• ověřit termíny a rozsah odborného dohledu PLS podle míry zdravotních rizik
• ověřit, zda poskytovatel PLS odborný dohled u zaměstnavatele skutečně vykonává
• prověřit smluvní ujednání s poskytovatelem PLS o rozsahu součinnosti nad rámec zákona
• vyhodnotit výsledky posledního odborného dohledu PLS a vazbu na aktuální rizika práce
• zvážit potřebu zapojení poskytovatele PLS při změně pracovních podmínek, technologií nebo organizace práce
• posoudit, zda jsou při prověrkách BOZP řešeny i zdravotní dopady pracovních podmínek (ergonomie, mikroklima, expozice)
• vyhodnotit přínos účasti PLS na prověrce BOZP
• oddělit odborný dohled PLS od prověrky BOZP jako nástroje řízení rizik
• archivovat výsledky odborného dohledu PLS a jeho poradenské činnosti v rámci dokumentace BOZP

Zdroje (uváděná legislativa je v platném znění)

• zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
• zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
• zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách
• vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče
• vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli