Odpovědnost zaměstnavatele za zajištění BOZP

Řešení:

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) patří mezi klíčové oblasti pracovního práva. Zaměstnavatel má nejen povinnost vytvářet bezpečné pracovní podmínky, ale nese i odpovědnost za pracovní úrazy a nemoci z povolání, které vzniknou při plnění pracovních úkolů. Tato odpovědnost je v českém právu koncipována převážně jako objektivní, tedy bez ohledu na zavinění zaměstnavatele. Objektivní odpovědnost zaměstnavatele v oblasti BOZP je základním pilířem ochrany zaměstnanců. Zaměstnavatel je povinen nejen vytvářet bezpečné pracovní podmínky, ale i nést odpovědnost za škodu, která zaměstnanci vznikne v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, bez ohledu na zavinění. Základní právní úpravu poskytuje zákoník práce, který stanoví jak povinnosti, tak i odpovědnost zaměstnavatele. Důsledné plnění povinností v oblasti BOZP je proto nejen zákonnou povinností, ale i prevencí možných škod a sankcí. 

Právní rámec odpovědnosti

Právní rámec odpovědnosti za BOZP představují právní a ostatní předpisy k zajištění BOZP, které jsou zakotveny v ustanovení § 349 odst. 1 zákoníku práce: „Právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými směsmi a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví.“

Zásadní právní úprava se nachází především v těchto právních předpisech:

• Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) – zejména § 101 až 108, které stanoví povinnosti zaměstnavatele, práva a povinnosti zaměstnanců v oblasti BOZP, a dále § 269 a násl., které upravují odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání.
• Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP – rozšiřuje povinnosti zaměstnavatele v oblasti prevence rizik.
• Nařízení vlády a další prováděcí předpisy – upřesňují konkrétní požadavky na bezpečnost práce. 

Objektivní odpovědnost zaměstnavatele

K základním znakům objektivní odpovědnosti patří:

• vznik škody (na zdraví nebo majetku zaměstnance)
• pracovní úraz nebo nemoc z povolání vznikla v souvislosti s plněním pracovních úkolů
• příčinná souvislost mezi výkonem práce a vznikem škody

Zaměstnavatel se může zcela nebo částečně zprostit odpovědnosti ve smyslu ustanovení § 270 zákoníku práce:

1. Zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla:

1. tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo
2. v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit,
   a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy.

2. Zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla

1. v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy, nebo
2. proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce.

Nelze však opomíjet, že zaměstnavatel zodpovídá za zajištění BOZP nejen svých zaměstnanců. Podle ustanovení § 101 odst. 5 zákoníku práce platí povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích. Zaměstnavatel však nadále disponuje správněprávní odpovědností, která se projevuje tím, že za porušení povinností v oblasti BOZP může být sankcionován správními orgány, například orgány inspekce práce (OIP) a orgány veřejného zdraví (KHS). V neposlední řadě je zřejmá existence trestněprávní odpovědnosti zaměstnavatele, ke které dochází v krajních případech, kdy dojde k závažnému porušení povinností a naplnění skutkové podstaty trestného činu, (např. ublížení na zdraví z nedbalosti, těžké ublížení na zdraví z nedbalosti, usmrcení z nedbalosti, obecné ohrožení z nedbalosti atd.), kdy může být zaměstnavatel, vedoucí zaměstnanec či případně jiná konkrétní osoba trestně stíhána podle zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákon.

Judikatura a odpovědnost zaměstnavatele

• Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1276/2023 ze dne 29. 4. 2024, který potvrzuje, že zaměstnavatel je za pracovní úraz odpovědný na principu objektivní odpovědnosti. To znamená, že zaměstnavatel odpovídá za vznik škody zaměstnanci bez ohledu na to, zda porušil své povinnosti nebo ne. Odpovědnost lze zprostit jen v případech výslovně uvedených v zákoně a po splnění všech kumulativních podmínek.
• Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2940/2023 ze dne 23. 9. 2024 – „Odpovědnost za škodu (nemajetkovou újmu) vzniklou zaměstnanci pracovním úrazem je vybudována na principu tzv. objektivní odpovědnosti zaměstnavatele; zaměstnavatel tedy odpovídá za samotný výsledek (za škodu nebo nemajetkovou újmu), aniž je uvažováno jeho případné zavinění.“ Tato právní věta vyjadřuje, že zaměstnavatel nese odpovědnost za škodu způsobenou při pracovních úrazech bez ohledu na to, zda porušil povinnosti nebo ne.

CHECKLIST:

• Zaměstnavatel odpovídá za vznik škody či újmy na zdraví zaměstnance bez ohledu na vlastní zavinění. Stačí, že škoda vznikla v souvislosti s výkonem práce; není nutné dokazovat zavinění zaměstnavatele.
• Zaměstnavatel se může zprostit odpovědnosti jen výslovně stanovenými zákonnými podmínkami a musí prokázat, že všechny povinnosti splnil.
• Povinnost zajistit bezpečné pracovní podmínky, včetně školení, kontrol a opatření 
  k prevenci rizik.
• Vedoucí zaměstnanci mají odpovědnost za řízení a kontrolu dodržování BOZP na svěřených úsecích. Pozor na správné organizační uspořádání zaměstnavatele. Za každé pracoviště musí být zodpovědný konkrétní vedoucí zaměstnanec.

ZDROJE (použité právní předpisy jsou v platném znění):

[1] Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce
[2] Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP 
[3] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1276/2023 ze dne 29. 4. 2024 
[4] Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 2940/2023 ze dne 23. 9. 2024